Petra Martićová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Petra Martićová
Petra Martićová ve Wimbledonu 2017
Stát ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Datum narození 19. ledna 1991 (27 let)
Místo narození Split, Chorvatsko[1]
Bydliště Split, Chorvatsko
Výška 181 cm[1]
Profesionál od července 2008
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 2 737 617 USD
Tenisová raketa Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů 300–213
Tituly 0 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění 34. místo (21. května 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 4. kolo (2018)
French Open 4. kolo (2012, 2017)
Wimbledon 4. kolo (2017)
US Open 2. kolo (2009, 2011)
Čtyřhra
Poměr zápasů 115–104
Tituly 0 WTA, 1 WTA 125K, 5 ITF
Nejvyšší umístění 53. místo (17. března 2014)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2012, 2014)
French Open 2. kolo (2012)
Wimbledon 3. kolo (2012, 2013)
US Open 1. kolo (2012)
Poslední aktualizace: 2018-08-1111. srpna 2018

Petra Martićová (* 19. ledna 1991 Split) je chorvatská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. Jednu deblovou trofej si odvezla ze čtyřhry série WTA 125K. V rámci okruhu ITF získala do září 2018 čtyři tituly ve dvouhře a pět ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2018 na 34. místě a ve čtyřhře pak v březnu 2014 na 53. místě. Trénuje ji bývalá polská tenistka Sandra Zaniewská.[1]

V chorvatském fedcupovém týmu debutovala v roce 2008 zápasem 2. světové skupiny proti Japonsku, v němž s Anou Vrjlićovou prohrály závěrečnou čtyřhru. Japonky zvítězily 4:1 na zápasy. Do roku 2019 v soutěži nastoupila k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 6–5 ve dvouhře a 2–4 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na březnovém Miami Masters 2007, na který obdržela divokou kartu. Na úvod dvouhry podlehla ruské tenistce Alině Jidkovové až v tiebreaku rozhodující sady.[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském singlu French Open 2009 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, kde v závěrečném utkání porazila Rusku Jevgeniji Rodinovou. V úvodním kole singlové soutěže porazila Italku Maru Santangelovou. Následně však nenašla recept na Kanaďanku Aleksandru Wozniakovou.[1]

Premiérové singlové finále na okruhu WTA Tour odehrála na březnovém Malaysian Open 2012 v Kuala Lumpuru. V roli páté nasazené ve třetí sadě finálového duelu skrečovala tchajwanské kvalifikantce Sie Su-wej.[1] Podruhé se do závěrečné bitvy o titul probojovala přes turnajovou dvojku Mihaelu Buzărnescuovou na antrukovém BRD Bucharest Open 2018. V něm ji však přehrála nejvýše nasazená Lotyška Anastasija Sevastovová po dvousetovém průběhu.[4]

Deblovou trofej si odvezla v rámci série WTA 125K ze čtyřhřy Croatian Bol Ladies Open 2016, do níž nastoupila se Švýcarkou Xenií Knollovou. Ve finále přehrály rumunsko-turecký pár Ioana Raluca Olaruová a İpek Soyluová.

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0–1 Č)
International (0–2 D, 0–3 Č)

Dvouhra: 0 (0–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 4. března 2012 Kuala Lumpur, Malajsie tvrdý Čínská Tchaj-pej Sie Su-wej 6–2, 5–7, 1–4skreč
Finalistka 2. 22. července 2018 Bukurešť, Rumunsko antuka Lotyšsko Anastasija Sevastovová 6–7(4–7), 2–6

Čtyřhra: 4 (0–4)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 12. února 2012 Paříž, Francie tvrdý (h) Německo Anna-Lena Grönefeldová USA Liezel Huberová
USA Lisa Raymondová
6–7(3–7), 1–6
Finalistka 2. 17. června 2012 Bad Gastein, Rakousko antuka Německo Anna-Lena Grönefeldová USA Jill Craybasová
Německo Julia Görgesová
7–6(7–4), 4–6, [9–11]
Finalistka 3. 28. dubna 2013 Marrákeš, Maroko antuka Francie Kristina Mladenovicová Maďarsko Tímea Babosová
Lucembursko Mandy Minellaová
3–6, 1–6
Finalistka 4. 6. března 2016 Monterrey, Mexiko tvrdý USA Maria Sanchezová Španělsko Anabel Medina Garriguesová
Španělsko Arantxa Parra Santonjaová
6–4, 5–7, [7–10]

Finále série WTA 125s[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (1–0 Č)

Čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 30. května 2016 Bol, Chorvatsko antuka Švýcarsko Xenia Knollová Rumunsko Ioana Raluca Olaruová
Turecko İpek Soyluová
6–3, 6–2

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 7 (4–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 14. října 2007 Jersey, Spojené království tvrdý Německo Sabine Lisická 3–6, 4–6
Vítězka 2. 13. července 2008 Záhřeb, Chorvatsko antuka Rakousko Yvonne Meusburgerová 6–2, 2–6, 6–2
Vítězka 3. 13. září 2009 Biella, Itálie antuka Kanada Sharon Fichmanová 7–5, 6–4
Vítězka 4. 3. června 2013 Nottingham, Spojené království tráva Česko Karolína Plíšková 6–3, 6–3
Finalistka 5. 9. listopadu 2014 Captiva Island, Spojené státy tvrdý Rumunsko Edina Gallovitsová-Hallová 2–6 2–6
Vítězka 6. 9. dubna 2017 Pula Itálie antuka Lichtenštejnsko Kathinka von Deichmannová 6–4, 7–5
Finalistka 7. 6. května 2017 Wiesbaden, Německo antuka Lichtenštejnsko Kathinka von Deichmannová 4–6, 6–4, 6–7(7–9)

Čtyřhra: 7 (5–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 10. května 2009 Záhřeb, Chorvatsko antuka Chorvatsko Ajla Tomljanovićová Bělorusko Xenia Milevská
Rusko Anastasija Pivovarovová
6–3, 6–7(4–7), [10–5]
Finalistka 2. 18. září 2009 Sofie, Bulharsko antuka Slovinsko Polona Hercogová Švýcarsko Timea Bacsinszká
Itálie Tathiana Garbinová
2–6, 6–7(4–7)
Finalistka 3. 3. října 2010 Athény, Řecko tvrdý Řecko Eleni Daniilidou Rusko Vitalija Ďjačenková
Turecko İpek Şenoğluová
bez boje
Vítězka 4. 17. prosince 2010 Dubaj, SAE tvrdý Německo Julia Görgesová Indie Sania Mirzaová
Česko Vladimíra Uhlířová
6–4, 7–6(9–7)
Vítězka 5. 8. května 2011 Cagnes-sur-Mer, Francie antuka Německo Anna-Lena Grönefeldová Chorvatsko Darija Juraková
Česko Renata Voráčová
1–6, 6–2, 6–4
Vítězka 6. 19. října 2014 Tampico, Mexiko tvrdý USA Maria Sanchezová Rusko Valerija Savinychová
Ukrajina Kateryna Bondarenková
3–6 6–3 [10–2]
Vítězka 7. 8. února 2015 Burnie, Austrálie tvrdý USA Irina Falconiová Čína Chan Sin-jün
Japonsko Džunri Namigatová
6–2, 6–4

Postavení na konečném žebříčku WTA[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Pořadí 325. 214. 84. 144. 49. 59. 116. 179. 144. 264. 89.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Pořadí 139. 86. 97. 58. 83. 97. 101. 179. 600.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Petra Martić na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f (anglicky) Petra Martićová na stránkách Ženské tenisové asociace, přístup: 2018-08-1111. srpna 2018
  2. a b (anglicky) Petra Martićová na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 2018-08-1111. srpna 2018
  3. (anglicky) Petra Martićová na stránkách Fed Cupu, přístup: 2018-08-1111. srpna 2018
  4. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Sevastovová v Bukurešti potvrdila roli jedničky a má 3. titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-07-22 [cit. 2018-07-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]