Olga Danilovićová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Olga Danilovićová
Олга Даниловић
Stát SrbskoSrbsko Srbsko
Datum narození 23. ledna 2001 (18 let)
Místo narození Bělehrad, Srbsko
Bydliště Bělehrad, Srbsko
Výška 182 cm
Držení rakety levou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 203 013 USD
Tenisová raketa Yonex
Dvouhra
Poměr zápasů 69–39
Tituly 1 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění 109. místo (20. srpna 2018)
Juniorská dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2017)
French Open 2. kolo (2016)
Wimbledon 3. kolo (2016)
US Open čtvrtfinále (2017)
Čtyřhra
Poměr zápasů 23–13
Tituly 0 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění 540. místo (16. července 2018)
Juniorská čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2017)
French Open vítězka (2016)
Wimbledon vítězka (2017)
US Open vítězka (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20180823a23. srpna 2018
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olga Danilovićová, cyrilice: Олга Даниловић, (* 23. ledna 2001 Bělehrad) je srbská profesionální tenistka hrající levou rukou a vítězka tří grandslamových juniorek ve čtyřhře. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden singlový turnaj, když se na Moscow River Cupu 2018 stala první vítězkou turnaje WTA narozenou po roce 2000. V rámci okruhu ITF získala do září 2018 čtyři tituly ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2018 na 109. místě a ve čtyřhře pak v červenci téhož roku na 540. místě. Od roku 2017 ji trénuje Španěl Juan Lizariturry.[2][3] V roli mentora a rádce od sezóny 2016 působí bývalá světová dvojka Àlex Corretja.[4]

V srbském fedcupovém týmu debutovala v roce 2018 základním blokem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Bulharsku, v němž vyhrála dvouhru nad Šinikovovou a v páru s Radanovićovou prohrály čtyřhru. Srbky zvítězily 2:1 na zápasy. Do roku 2019 v soutěži nastoupila ke třem mezistátním utkáním s bilancí 3–0 ve dvouhře a 0–3 ve čtyřhře.[5]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V juniorské kategorii grandslamu vyhrála tři deblové soutěže. Nejdříve jako 16letá triumfovala na French Open 2016 se Španělkou Paulou Arias Manjónovou[6], poté ovládla se Slovinkou Kajou Juvanovou Wimbledon 2017[7] a konečně po boku Ukrajinky Marty Kosťjukové si odvezla titul z US Open 2017.[8]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2015, když na turnaj v srbském Prokuplje s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla Australance Alexandře Nancarrowové.[1] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala při své druhé účasti na túře ITF v listopadu 2015, kdy zavítala na antalyjský turnaj s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále dvouhry přehrála Slovenku Vivien Juhászovou. Z Turecka si odvezla „double“ po triumfu ve čtyřhře s Berfou Cengizovou.[1]

Na okruhu WTA Tour, vyjma Fed Cupu, debutovala na květnovém Mutua Madrid Open 2018. Na úvod kvalifikace vyřadila jedenáctou nasazenou Ukrajinku Katerynu Bondarenkovou. Následně však podlehla druhé nasazené Bělorusce Aryně Sabalenkové a do dvouhry neprošla. Hlavní soutěž si poprvé zahrála v sedmnácti letech na červencovém Moscow River Cupu 2018, probíhajícím na antuce. Původně byla vyřazena již v kvalifikačním turnaji od Španělky Pauly Badosové Gibertové. Po odstoupení Martićové však postoupila do dvouhry jako šťastná poražená. Na její raketě pak postupně dohrály Slovenka Anna Karolína Schmiedlová, turnajová osmička Kaia Kanepiová z Estonska, nejvýše nasazená světová desítka Julia Görgesová a v semifinále běloruská turnajová pětka Aljaksandra Sasnovičová. V boji o titul pak zdolala Rusku téhož věku Anastasiji Potapovovou po třísetovém průběhu. Na okruhu WTA Tour si připsala debutovou trofej jako první šampionka narozená v roce 2000 a později. Stala se také druhou šťastně poraženou vítězkou turnaje WTA, když navázala na Andreu Jaegerovou z lednového Las Vegas 1980. V následném vydání žebříčku se posunula ze 187. na 112. místo.[9][10][3]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 2001 v srbské metropoli Bělehradu do rodiny čtyřnásobného mistra Evropy a stříbrného olympionika v basketbalu Predraga Daniloviće a sportovní novinářky působící v Radioteleviziji Srbije.

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0)
International (1–0 D)

Dvouhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 29. července 2018 Moskva, Rusko antuka Rusko Anastasija Potapovová 7–5, 6–7(1–7), 6–4

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 6 (4–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 20. listopadu 2016 Antalya, Turecko antuka Slovensko Vivien Juhászová 6–2, 6–3
Vítězka 2. 26. března 2017 Antalya, Turecko antuka Rakousko Julia Grabherová 6–3, 6–2
Finalistka 1. 4. listopadu 2017 Sant Cugat, Španělsko antuka Rusko Marta Pajginová 6–2, 4–6, 3–6
Finalistka 2. 26. listopadu 2017 Valencie, Španělsko antuka Rumunsko Irina Baová 7–5, 4–6, 0–6
Vítězka 3. 25. března 2018 Pula, Itálie antuka Itálie Federica di Sarraová 6–4, 6–3
Vítězka 4. 15. července 2018 Versmold, Německo antuka Německo Laura Siegemundová 5–7, 6–1, 6–3

Čtyřhra: 3 (1–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 20. listopadu 2016 Antalya, Turecko antuka Turecko Berfu Cengizová Německo Tayisiya Mordergerová
Německo Yana Mordergerová
6–4, 6–4
Finalistka 1. 4. listopadu 2017 Sant Cugat, Španělsko antuka Španělsko GM Zuleta de Realesová Brazílie Luisa Stefaniová
Mexiko Renata Zarazúová
1–6, 4–6
Finalistka 2. 15. července 2018 Versmold, Německo antuka Srbsko Nina Stojanovićová Turecko Pemra Özgenová
Řecko Despina Papamichailová
6–1, 2–6, [4–10]

Finále na juniorce Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra juniorek: 3 (3–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 2016 French Open antuka Španělsko Paula Arias Manjónová Rusko Olesja Pervušinová
Rusko Anastasija Potapovová
3–6, 6–3, [10–8]
Vítězka 2017 Wimbledon tráva Slovinsko Kaja Juvanová USA Caty McNallyová
USA Whitney Osuigweová
6–4, 6–3
Vítězka 2017 US Open tvrdý Ukrajina Marta Kosťuková Chorvatsko Lea Boškovićová
Čína Wang Si-jü
6–1, 7–5

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olga Danilović na anglické Wikipedii.

  1. a b c (anglicky) Olga Danilovićová na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 20180823a23. srpna 2018
  2. OZMO, Saša. Olga za SK – novi trener, tatini saveti, sazrevanje... [online]. Sport Klub SR, 26-12-2017 [cit. 2018-03-22]. Dostupné online. (srbsky) 
  3. a b (anglicky) Olga Danilovićová na stránkách Ženské tenisové asociace, přístup: 20180818a18. srpna 2018
  4. Koreča o Olgi: Nasledila je nešto posebno [online]. Sport Klub SR, 26-11-2017 [cit. 2018-03-31]. Dostupné online. (srbsky) 
  5. (anglicky) Olga Danilovićová na stránkách Fed Cupu, přístup: 20180803a3. srpna 2018
  6. BORKOWSKI, Pete. French Open: Unseeded doubles teams claim junior titles [online]. Vavel [cit. 2016-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Kaja Juvan osvojila mladinski Wimbledon med dvojicami [online]. Delo, 2017-07-16 [cit. 2017-07-23]. Dostupné online. (slovinsky) 
  8. Marko Pavlović. Danilovićeva posle Vimbldona i RG, osvojila i US Open! [online]. Sport Klub, 2017-09-10 [cit. 2017-10-05]. Dostupné online. (srbsky) 
  9. Petr Pokorný, Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. 17 let, lucky loser, debut na okruhu WTA. Danilovičová to v Moskvě dotáhla až k titulu! [online]. TenisPortal.cz, 2018-07-29, rev. 2018-07-30 [cit. 2018-07-30]. Dostupné online. 
  10. Danilovic claims first title in Moscow after all-teen tussle [online]. WTA Tour, 29-07-2018 [cit. 2018-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]