Renata Voráčová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Renata Voráčová

Renata Voráčová na French Open 2015
Stát ČeskoČesko Česko
Datum narození 6. října 1983 (34 let)
Místo narození Gottwaldov, Československo
Bydliště Zlín, Česko
Výška 176 cm
Váha 62 kg
Profesionál od 2000
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 1 496 676 USD
Tenisová raketa Yonex
Dvouhra
Poměr zápasů 490–404
Tituly 0 WTA, 15 ITF
Nejvyšší umístění 74. místo (11. října 2010)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2007)
French Open 1. kolo (2011)
Wimbledon 1. kolo (2008, 2010)
US Open 1. kolo (2002, 2007, 2010)
Čtyřhra
Poměr zápasů 537–275
Tituly 10 WTA, 2 WTA 125K, 54 ITF
Nejvyšší umístění 29. místo (21. srpna 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2003, 2014)
French Open 3. kolo (2012)
Wimbledon semifinále (2017)
US Open 2. kolo (2008, 2012, 2014)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2008)
Wimbledon 3. kolo (2011)
Poslední aktualizace: 2017-09-1919. září 2017
Voráčová ve Wimbledonu 2016

Renata Voráčová (* 6. října 1983 Gottwaldov) je česká profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour deset turnajů ve čtyřhře a dvě deblové události v rámci série WTA 125s. V rámci okruhu ITF získala patnáct titulů ve dvouhře a padesát čtyři ve čtyřhře.[1] V roce 2010 se stala halovou mistryní České republiky ve dvouhře žen.[2] Domovským klubem je TK Precolor Plus Přerov.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2010 na 74. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2017 na 29. místě. Trénuje ji Libor Šubert.[3]

Na světovém juniorském žebříčku ITF byla nejvýše hodnocena na 4. místě ve dvouhře a 3. příčce ve čtyřhře. Spolu s Petrou Cetkovskou dokázaly vyhrát juniorskou čtyřhru na pařížském grandslamu French Open 2001.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

2006–2010[editovat | editovat zdroj]

S tenisem začínala v sedmi letech. Do poloviny sezóny 2012 dosáhla v rámci okruhu ITF na čtyřicet jedna titulů ve čtyřhře a jedenáct ve dvouhře. Nejvýznamnější vítězný turnaj ve dvouhře představuje italský Biella Challenger s dotací 100 000 dolarů, konaný v sezóně 2010, kde ve finále porazila Češku Zuzanu Ondráškovou.

Premiérový titul na okruhu WTA Tour přišel na thajském Pattaya Women's Open, kde byla její spoluhráčkou Irka Kelly Ligganová. Další výhry již získala s českými partnerkami. Čtyři tituly zaznamenala ve dvojici s Lucii Hradeckou, když triumfovaly na portorožském Banka Koper Slovenia Open dvakrát za sebou v letech 2006 a 2007, podruhé po finálové výhře nad Jelenou Lichovcevovou a Andrejou Klepačovou. Spolu se také probojovaly v roce 2006 do finále Budapest Grand Prix, kde nestačily na nizozemsko-slovenskou dvojici Michaëlla Krajiceková a Janette Husárová ve třech setech. Další titul přišel v červenci 2007 na alpském Gastein Ladies hraném v Bad Gasteinu. V boji o titul zde přehrály pár Vladimíra Uhlířová a Ágnes Szávayová.

Na Istanbul Cupu 2009 si s Hradeckou připsaly finálovou výhru nad německo-rakouskou dvojicí Julia Görgesová a Patty Schnyderová. Další rakouský titul zaznamenala s krajankou Barborou Záhlavovou-Strýcovou, když triumfovaly na Generali Ladies Linz 2010. V posledním utkání turnaje na jejich raketách skončil favorizovaný česko-slovinský pár Květa Peschkeová a Katarina Srebotniková, který se v následujícím roce stal nejlepší ženskou dvojicí světa.

2011–2012[editovat | editovat zdroj]

Se Záhlavovou-Strýcovou vyhrála opět v červenci 2012, tentokrát na palermském Internazionali Femminili di Palermo poté, co v boji o titul zdolaly chorvatsko-maďarský pár Darija Juraková a Katalin Marosiová. Ještě předtím v dubnu 2011 přivezla vítězný pohár z marockého Fásu, kde se odehrával jediný ženský turnaj sezóny WTA Tour na africkém kontinentu nazvaný Grand Prix de SAR La Princesse Lalla Meryem. Spoluhráčkou jí byla opět krajanka Andrea Hlaváčková. Ve finále předchozího ročníku 2010 marockého turnaje s Hradeckou podlehla česko-španělské dvojici Iveta Benešová a Anabel Medinaová Garriguesová.

Grand Slam[editovat | editovat zdroj]

Na turnajích Grand Slamu došla ve dvouhře nejdále do druhého kola Australian Open 2007, kde jako kvalifikantka přehrála Rusku Anastasii Rodionovovou, ale poté nestačila na italskou nasazenou třicítku Tathianu Garbinovou.

V ženské čtyřhře se probojovala do semifinále Wimbledonu 2017, kde se její spoluhráčkou stala Japonka Makoto Ninomijová. Ve třetím kole vyřadily pátou nasazenou dvojici Lucie Hradecká a Kateřina Siniaková a ve čtvrtfinále přešly přes francouzsko-ruský pár Kristina Mladenovicová a Světlana Kuzněcovová. V dramatickém třísetovém boji pak podlehly turnajovým devítkám Čan Chao-čching s Monicou Niculescuovou až v závěru třetí sady poměrem gamů 7–9. Třetí kola si zahrála nejprve s Dájou Bedáňovou ve Wimbledonu 2003, když ve druhé fázi vyřadily turnajové devítky Danielu Hantuchovou a Chandu Rubinovou, aby skončily na raketách osmého nasazeného páru Světlana Kuzněcovová a Martina Navrátilová. Podruhé se do třetího kola probojovala s Klárou Zakopalovou na French Open 2012, kde podlehly turnajovým dvojkám Peschkeové se Srebotnikovou ve dvou sadách.

Finálové účasti na turnajích WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–0)
WTA Tour Championships (0–0)
Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 (0–0)
Tier II / Premier (0–0)
Tier III, IV & V / International (10–8 Č)

Čtyřhra: 18 (10–8)[editovat | editovat zdroj]

Vítězka[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. 10. listopad 2002 Pattaya City, Thajsko tvrdý Irsko Kelly Ligganová Rusko Tatiana Panovová
Rusko Lina Krasnorucká
7–5, 7–67
2. 24. září 2006 Portoroz, Slovinsko tvrdý Česko Lucie Hradecká Francie Émilie Loitová
Česko Eva Birnerová
bez boje
3. 29. červenec 2007 Bad Gastein, Rakousko antuka Česko Lucie Hradecká Česko Vladimíra Uhlířová
Maďarsko Ágnes Szávayová
6–3, 7–5
4. 23. září 2007 Portorož, Slovinsko tvrdý Česko Lucie Hradecká Slovinsko Andreja Klepačová
Rusko Jelena Lichovcevová
5–7, 6–4, 10–7
5. 1. srpen 2009 Istanbul, Turecko tvrdý Česko Lucie Hradecká Německo Julia Görgesová
Švýcarsko Patty Schnyderová
2–6, 6–3, 12–10
6. 17. říjen 2010 Linz, Rakousko tvrdý Česko B. Záhlavová-Strýcová Česko Květa Peschkeová
Slovinsko Katarina Srebotniková
7–5, 7–66
7. 24. duben 2011 Fés, Maroko antuka Česko Andrea Hlaváčková Rusko Nina Bratčikovová
Rakousko Sandra Klemenschitsová
6–3, 6–4
8. 15. červenec 2012 Palermo, Itálie antuka Česko B. Záhlavová-Strýcová Chorvatsko Darija Juraková
Maďarsko Katalin Marosiová
7–65, 6–4
9. 6. října 2014 Ósaka, Japonsko tvrdý Japonsko Šúko Aojamová Španělsko Lara Arruabarrenová
Německo Tatjana Mariová
6–1, 6–2
10. 5. srpna 2017 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý Japonsko Šúko Aojamová Kanada Eugenie Bouchardová
USA Sloane Stephensová
6–3, 6–2
Finalistka[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj povrch spoluhráčka vítězky výsledek
1. 30. červenec 2006 Budapešť, Maďarsko antuka Česko Lucie Hradecká Nizozemsko Michaëlla Krajiceková
Slovensko Janette Husárová
4–6, 6–4, 6–4
2. 4. listopad 2007 Québec, Kanada tvrdý Kanada Stéphanie Duboisová USA Raquel Kops-Jonesová
USA Christina Fusanová
6–2, 7–6(8–6)
3. 25. říjen 2009 Lucemburk, Lucembursko tvrdý Česko Vladimíra Uhlířová Česko Iveta Benešová
Česko B. Záhlavová-Strýcová
1–6, 6–0, 10–7
4. 1. květen 2010 Fés, Maroko antuka Česko Lucie Hradecká Česko Iveta Benešová
Španělsko A. Medinaová Garriguesová
6–3, 6–1
5. 10. červenec 2010 Bastad, Švédsko antuka Česko B. Záhlavová-Strýcová Argentina Gisela Dulková
Itálie Flavia Pennettaová
7–60, 6–0
6. 5. ledna 2015 Auckland, Nový Zéland tvrdý Japonsko Šúko Aojamová Itálie Sara Erraniová
Itálie Roberta Vinciová
2–6, 1–6
7. 21. května 2016 Norimberk, Německo antuka Japonsko Šúko Aojamová Nizozemsko Kiki Bertensová
Švédsko Johanna Larssonová
3–6, 4–6
7. 26. září 2016 Taškent, Uzbekistán tvrdý Nizozemsko Demi Schuursová Rumunsko Raluca Olaruová
Turecko İpek Soyluová
5–7, 3–6
8. 7. ledna 2017 Auckland, Nový Zéland tvrdý Nizozemsko Demi Schuursová Nizozemsko Kiki Bertensová
Švédsko Johanna Larssonová
2–6, 2–6

Finále série WTA 125s[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (2–1 Č)

Čtyřhra: 3 (2–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 9. listopadu 2014 Limoges,
Francie
tvrdý (h) Česko Kateřina Siniaková Maďarsko Tímea Babosová
Francie Kristina Mladenovicová}}
6–2, 2–6, [5–10]
Finalistka 8. 14. listopadu 2016 Limoges,
Francie
tvrdý (h) Spojené království Anna Smithová Lucembursko Mandy Minellaová
Belgie Elise Mertensová
4–6, 4–6
Vítězka 2. 11 June 2017 Bol,
Chorvatsko
antuka Čínská Tchaj-pej Čuang Ťia-žung Makedonie Lina Gjorcheská
Bulharsko Aleksandrina Najdenovová
6–4, 6–2

Tituly na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (15)[editovat | editovat zdroj]

Č. rok turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. 2001 Ciudad de México, Mexiko tvrdý Kolumbie Fabiola Zuluagaová 6–1, 7–6
2. 2005 Amiens, Francie antuka Francie Karla Mrazová 4–6, 6–2, 6–3
3. 2006 Stuttgart, Německo tvrdý Slovensko Jana Juricová 6–2, 6–4
4. 2006 Fontanafredda, Itálie antuka Gruzie Margalita Čachnašviliová 6–3, 6–3
5. 2007 Gdyně, Polsko antuka Rumunsko Liana Ungurová 6–4, 6–4
6. 2009 Podgorica, Černá Hora antuka Srbsko Ana Timotićová 7–5, 2–1skreč
7. 2010 Civitavecchia, Itálie antuka Itálie Anna Florisová 6–3, 6–3
8. 2010 Káhira, Egypt antuka Francie Audrey Bergotová 6–3, 6–4
9. 2010 Biella, Itálie antuka Česko Zuzana Ondrášková 6–4, 6–2
10. 2010 Záhřeb, Chorvatsko antuka Polsko Magda Linetteová 6–1, 4–6, 6–4
11. 2010 Přerov, Česká republika tvrdý Francie Claire Feuersteinová 4–6, 6–3, 7–5
12. 2012 Černá Hora antuka Itálie Maria Elena Camerinová 3–6, 6–2, 6–0
13. 2012 Loughborough, Spojené království tvrdý (h) Německo Julia Kimmelmannová 7–5, 66-7, 6–3
14. 2012 Edgbaston tvrdý (h) Spojené království Harriet Dartová 6–4, 6–2
15. 2013 Caserta antuka Brazílie Beatríz Haddad Maiová 6–4, 6–1

Postavení na konečném žebříčku WTA[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Pořadí 750. 243. 131. 132. 569. 281. 165. 109. 137. 135. 82. 163. 298. 194. 171. 242. 643.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Pořadí 412. 129. 82. 206. 161. 90. 43. 65. 61. 52. 58. 68. 87. 60. 86. 65.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Renata Voráčová na anglické Wikipedii.

  1. (anglicky) Renata Voráčová na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 2017-08-1111. srpna 2017
  2. Voráčová po nejlepší sezoně: Vím, že můžu hrát se světovými tenistkami, iDNES.cz, 30.11.2010
  3. (anglicky) Renata Voráčová na stránkách Ženské tenisové asociace, přístup: 2017-09-1919. září 2017

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]