Arantxa Rusová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Arantxa Rusová
StátNizozemskoNizozemsko Nizozemsko
Datum narození13. prosince 1990 (31 let)
Místo narozeníDelft, Nizozemsko
BydlištěMonster, Nizozemsko
Výška180 cm
Hmotnost65 kg
Držení raketylevou rukou, obouručný bekhend
Výdělek2 219 875 USD
Dvouhra
Poměr zápasů561–343
Tituly0 WTA, 27 ITF
Nejvyšší umístění61. místo (13. srpna 2012)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2011, 2020)
French Open4. kolo (2012)
Wimbledon3. kolo (2012)
US Open2. kolo (2011)
Čtyřhra
Poměr zápasů195–160
Tituly4 WTA, 9 ITF
Nejvyšší umístění57. místo (27. září 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2021)
French Open2. kolo (2020, 2021)
Wimbledon3. kolo (2021)
US Open1. kolo (2011, 2012, 2021)
Týmové soutěže
Fed Cupsemifinále (2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20211009a9. října 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arantxa Rusová, nepřechýleně Rus (* 13. prosince 1990 Delft), je nizozemská profesionální tenistka hrající levou rukou a vítězka juniorky Australian Open 2008. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour čtyři deblové turnaje. V rámci okruhu ITF získala dvacet sedm titulů ve dvouhře a devět ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2012 na 61. místě a ve čtyřhře pak v září 2021 na 57. místě.[2]

Ve fedcupovém týmu Nizozemska debutovala v roce 2008 budapešťským utkáním 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Portugalsku, v němž vyhrála dvouhru nad Neuzou Silvaovou. V roce 2016 nastoupila do dvouhry světového semifinále proti Francii, v níž podlehla Caroline Garciaové. Francouzky vyhrály 3:2 na zápasy. Do roku 2022 v soutěži nastoupila k dvaceti šesti mezistátním utkáním s bilancí 16–13 ve dvouhře a 1–5 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Grandslamový titul získala v juniorské dvouhře Australian Open 2008, když ve finále zdolala Australanku Jessicu Mooreovou ve dvou setech. Mezi ženami došla do osmifinále na pařížském French Open 2012 poté, co ve třetím kole vyřadila dvacátou pátou nasazenou Němku Julii Görgesovou ve třech sadách. Mezi posledními šestnácti hráčkami pak nestačila na Estonku Kaiu Kanepiovou.

Na French Open 2011 ve druhém kole zdolala světovou dvojku Kim Clijstersovou, když odvrátila dva mečboly. Ve Wimbledonu 2012 pak v téže fázi přehrála pátou ženu žebříčku Samanthu Stosurovou, aby následně uhrála jen tři gamy na čínskou turnajovou třicítku Pcheng Šuaj.

Premiérový titul na okruhu WTA Tour vybojovala na antukovém Swedish Open 2017 v Bastadu, když ve finále deblové soutěže s krajankou Quirine Lemoineovou zdolaly argentinsko-české turnajové čtyřky Maríi Irigoyenovou s Barborou Krejčíkovou až v rozhodujícím supertiebreaku.[4][2] V pozápasovém rozhovoru na dvorci Lemoineová uvedla, že se obě vítězky znají a hrají spolu již od deseti let.

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (4–1 Č)

Čtyřhra: 5 (4–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 29. července 2017 Båstad, Švédsko antuka Nizozemsko Quirine Lemoineová Argentina María Irigoyenová
Česko Barbora Krejčíková
3–6, 6–3, [10–8]
Finalistka 1. 27. července 2019 Palermo, Itálie antuka Gruzie Jekatěrine Gorgodzeová Švédsko Cornelia Listerová
Česko Renata Voráčová
6–7(2–7), 2–6
Vítězka 1. 9. srpna 2020 Palermo, Itálie antuka Slovinsko Tamara Zidanšeková Itálie Elisabetta Cocciarettová
Itálie Martina Trevisanová
7–5, 7–5
Vítězka 3. 15. listopadu 2020 Linec, Rakousko tvrdý (h) Slovinsko Tamara Zidanšeková Česko Lucie Hradecká
Česko Kateřina Siniaková
6–3, 6–4
Vítězka 4. 7. března 2021 Lyon, Francie tvrdý (h) Slovensko Viktória Kužmová Kanada Eugenie Bouchardová
Srbsko Olga Danilovićová
3–6, 7–5, [10–7]

Finále série WTA 125s[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (0–2 D)

Dvouhra: 2 (0–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. listopad 2017 Tchaj-pej, Tchaj-wan koberec (h) Švýcarsko Belinda Bencicová 6–7(3–7), 1–6
Finalistka 2. červen 2021 Bol, Chorvatsko antuka Itálie Jasmine Paoliniová 2–6, 6–7(4–7)

Tituly na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (27)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. 26. srpna 2007 Vlaardingen, Nizozemsko antuka Německo Anne Schäferová 6–7(5–7), 6–2, 6–2
2. 10. září 2007 Alphen a/d Rijn, Nizozemsko antuka Nizozemsko Renee Reinhardová 4–6, 7–5, 7–6, (7–2)
3. 19. dubna 2008 Bari, Itálie antuka Itálie Alberta Briantiová 2–6, 7–5, 6–3
4. 23. listopadu 2008 Opolí, Polsko koberec (h) Chorvatsko Ana Vrljićová 4–6, 7–5, 6–3
5. 8. listopadu 2009 Nantes, Francie tvrdý (h) Česko Renata Voráčová 6–3, 6–2
6. 1. na 2012 Osprey, Spojené státy antuka Kazachstán Sesil Karatančevová 6–4, 6–1
7. 1. září 2013 Fleurus, Belgie antuka Lotyšsko Diāna Marcinkēvičová 6–3, 6–2
8. 8. září 2013 Alphen a/d Rijn, Nizozemsko antuka Německo Carina Witthöftová 4–6, 6–2, 6–2
9. 6. října 2013 Vallduxo, Španělsko antuka Francie Alize Limová 6–1, 6–1
10. 13. října 2013 Sant Cugat, Španělsko antuka Itálie Alberta Briantiová 6–4 2–6 6–2
11. 2. října 2016 Hua Hin, Thajsko tvrdý Thajsko Niča Lertpitaksinčajová 3–6, 7–6(7–4), 7–6(7–3)
12. 1. října 2016 Équeurdreville, Francie tvrdý (h) Belgie Maryna Zanevská 6–2, 6–1
13. 9. července 2017 Middelburg, Nizozemsko antuka Řecko Valentini Grammatikopoulou 3–6, 6–2, 6–3
14. 30. září 2017 Hua Hin, Thajsko tvrdý USA Jacqueline Caková 6–1, 6–3
15. duben 2019 Pula, Itálie antuka Ukrajina Darja Lopatecká 6–7(2), 6–3, 6–1
16. duben 2019 Pula, Itálie antuka USA Elizabeth Halbauerová 6–2, 6–7(6), 6–1
17. červenec 2019 Haag, Nizozemsko antuka Rusko Valentina Ivachněnková 6–2, 6–2
18. srpen 2019 Espinar, Španělsko tvrdý Bulharsko Julia Terzijská 6–4, 6–1
19. srpen 2019 Cordenons, Španělsko antuka Slovinsko Nika Radišičová 4–6, 6–4, 6–1
20. září 2019 Marbella, Španělsko antuka Španělsko Marina Bassols Riberová 6–2, 6–2
21. září 2019 Pula, Itálie antuka Itálie Elisabetta Cocciarettová 6–3, 6–7(5), 6–4
22. říjen 2019 Sevilla, Španělsko antuka Rumunsko Patricia Maria Țigová 6–4, 6–4
23. listopad 2019 Pétange, Lucembursko tvrdý (h) Rumunsko Laura Ioana Paarová 6–3, 3–6, 6–3
24. listopad 2019 Orlando, Spojené státy antuka Rumunsko Irina Fetecăuová 6–3, 6–2
25. srpen 2021 San Bartolomé de Tirajana, Španělsko antuka Egypt Majar Šarífová 6–4, 6–2
26. srpen 2021 San Bartolomé de Tirajana, Španělsko antuka Andorra Victoria Jiménez Kasintsevová 6–0, 6–1
27. září 2021 Valencie, Španělsko antuka Rumunsko Mihaela Buzărnescuová 6–4, 7–6(3)

Čtyřhra (9)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. 27. října 2007 Ciudad de México, Mexiko tvrdý Nizozemsko Nicole Thijssenová Chorvatsko Ivana Abramovićová
Chorvatsko Maria Abramovićová
6–0, 6–1
2. 11. února 2011 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) Bělorusko Anastasia Jakimovová Francie Claire Feuersteinová
Rusko Xenija Lykinová
6–3, 2–6, [10–8]
3. 12. května 2013 Cagnes-sur-Mer, Francie antuka USA Vania Kingová Kolumbie Catalina Castañová
Brazílie Teliana Pereirová
4–6, 7–5, [10–8]
4. 28. října 2013 Tchaj-pej, Tchaj-wan tvrdý Nizozemsko Lesley Kerkhoveová Čínská Tchaj-pej Čchen I
Thajsko Luksika Kumkhumová
6–4, 2–6, [14–12]
5. 30. srpna 2014 Fleurus, Belgie antuka Nizozemsko Demi Schuursová Švédsko Hilda Melanderová
Rusko Marina Melnikovová
6–4, 6–1
6. 22. února 2016 Beinasco, Itálie antuka Turecko İpek Soyluová Severní Makedonie Lina Gjorcheská
Bosna a Hercegovina Dea Herdzelasová
6–4, 6–2
7. 30. dubna 2016 Wiesbaden, Německo antuka Belgie Marie Benoîtová Belgie Steffi Distelmansová
Nizozemsko Demi Schuursová
6–2, 6–2
8. 10. září 2016 Budapešť, Maďarsko antuka Nizozemsko Cindy Burgerová Maďarsko Ágnes Buktová
Česko Jesika Malečková
6–1, 6–4
9. leden 2019 Singapur tvrdý Nizozemsko Quirine Lemoineová Čínská Tchaj-pej Čchen Pchej-süan
Čínská Tchaj-pej Wu Fang-hsien
6–2, 6–4

Finále juniorského Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorek: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 2008 Austrálie Australian Open tvrdý Austrálie Jessica Mooreová 6–3, 6–4

Postavení na konečném žebříčku WTA[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Pořadí 465. 188. 107. 138. 84. 68. 160. 230. 289. 174. 160. 109. 103. 73.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Pořadí 513. 455. 225. 246. 288. 143. 185. 318. 192. 189. 132. 187. 81.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arantxa Rus na anglické Wikipedii.

  1. Arantxa Rusová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20211090a90. října 2021
  2. a b Arantxa Rusová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20211009a9. října 2021
  3. Arantxa Rusová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20211009a9. října 2021
  4. ZABLOUDIL, Luboš. Siniaková v Bastadu porazila i Wozniackou a má druhý titul! [online]. Tenisportal.cz, 2017-07-30 [cit. 2017-07-30]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]