Miriam Kolodziejová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Miriam Kolodziejová
StátČeskoČesko Česko
Datum narození11. dubna 1997 (25 let)
Místo narozeníMost, Česko
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek152 452 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů208–116
Tituly0 WTA, 7 ITF
Nejvyšší umístění247. místo (16. května 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Wimbledon1. kolo kvalifikace (2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů119–53
Tituly0 WTA, 12 ITF
Nejvyšší umístění148. místo (18. července 2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220804a4. srpna 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miriam Kolodziejová (* 11. dubna 1997 Most) je česká profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře a dvanáct ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2022 na 247. místě a ve čtyřhře v červenci téhož roku na 148. místě. V roce 2022 se jejím trenérem stal partner David Škoch.[2] Dříve tuto roli plnil Daniel Vaněk.[3][4]

V juniorském tenise vyhrála s Markétou Vondroušovou čtyřhru na Australian Open 2015, když ve finále porazily Hobgarskou s Minnenovou. Druhou trofej přidaly na French Open 2015 po vítězství nad Dolehideovou a Stewartovou.[5] Jejich 36zápasová neporazitelnost, zahrnující dva triumfy na ženském okruhu ITF, skončila v semifinále juniorky Wimbledonu 2015, po porážce od Maďarek Gálfiové se Stollárovou.[6] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF figurovala nejvýše po pařížském grandslamu v červnu 2015 na 8. místě.[7]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2011 hrála za LTC Chemopetrol Litvínov, odkud v žákovské kategorii přestoupila do I. ČLTK Praha. V sezóně 2019 se stala členkou klubu RPM OÁZA Říčany a v letní sezóně 2022 RPM Spoje Praha.[8] V roce 2020 zvítězila na Halovém mistrovství České republiky po finálové výhře nad Kristýnou Lavičkovou.[9]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v listopadu 2014, když na turnaji v řeckém Heráklionu dotovaném 10 tisíci dolary prošla kvalifikačním sítem. V úvodním kole dvouhry porazila osmou nasazenou Viktórii Kužmovou než ji v semifinále vyřadila nejvýše nasazená Chorvatka Tena Lukasová z páté světové stovky. Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala – v rámci 36zápasové neporazitelnosti – během května 2015 v polské Zelené Hoře, na turnaji s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Ve finále čtyřhry se stabilní spoluhráčkou Markétou Vondroušovou přehrály Rusky Natelu Dzalamidzeovou a Margaritu Lazarevovou. První singlovou trofej získala v září 2016 na 10tisícové události v Brně. V závěrečném duelu zdolala krajanku Dianu Šumovou také z osmé stovky žebříčku.[10][1]

V kvalifikaci okruhu WTA Tour debutovala na dubnovém J&T Banka Prague Open 2018 na dvorcích Sparty Praha, do níž jako 315. žena pořadí obdržela divokou kartu. Na úvod podlehla o více než sto čtyřicet míst výše postavené Deborah Chiesaové z Itálie, přestože získala první set. V červnu téhož roku ovládla 25tisícový turnaj ITF v Klostersu, kde na její raketě dohrály Švýcarka Rushitiová, Minnenová, Naitová, Minellaová a ve finále Bulharka Šinikovová. První kariérní zápas proti člence elitní světové stovky odehrála v lednové kvalifikaci Sydney International 2019, kde ji vyřadila světová osmatřicítka a bývalá šampionka turnaje Johanna Kontaová.[11] Na rekordně dotovaném TK Sparta Prague Open 2020 v sérii WTA 125K, pořádaném namísto kvalifikace US Open, vypadla ve třetím kole s Mexičankou Renatou Zarazúovou z konce druhé stovky.[12]

První hlavní soutěž na túře WTA odehrála ve čtyřhře srpnového Prague Open 2020, konaného jako náhrada za zrušený J&T Banka Prague Open kvůli koronavirové pandemii. Do debla nastoupila na divokou kartu s Jesikou Malečkovou. V prvním duelu jim stopku vystavily van der HoekováWickmayerovou.[10][1] Ve finále 25tisícovky ITF ve slovinském Otočeci během května 2021 hladce zdolala Slovinku Dalilu Jakupovićovou, když ztratila jen dva gamy.[13] Časné vyřazení z kvalifikace Livesport Prague Open 2021 jí přivodila Švýcarka Conny Perrinová. V pražské čtyřhře skončila v prvním kole po boku Lucie Havlíčkové. Debut v grandslamové kvalifikaci zaznamenala ve Wimbledonu 2022. V prvním duelu však nenašla recept na stou padesátou čtvrtou ženu žebříčku Nastasju Schunkovou z Německa. Na úvod čtyřhry Livesport Prague Open 2022 dohrála se stabilní spoluhráčkou Anastasií Dețiuc, když nevyužily vedení proti Lucii Hradecké a Andree Sestini Hlaváčkové, která na turnaji ukončila kariéru.[14][10][1]

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 20 (7–13)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. srpen 2016 Pörtschach, Rakousko antuka Slovensko Lenka Juríková 1–6, 2–6
Finalistka 2. srpen 2016 Praha, Česko antuka Česko Petra Krejsová 5–7, 6–7(4–7)
Finalistka 3. září 2016 Říčany, Česko antuka Německo Katharina Gerlachová 5–7, 2–6
Vítězka 1. září 2016 Brno, Česko antuka Česko Diana Šumová 6–3, 3–6, 6–4
Finalistka 4. listopad 2016 Ramat Gan, Izrael tvrdý Izrael Deniz Chazaňuková 5–7, 3–6
Finalistka 5. březen 2017 Héraklion, Řecko antuka Ukrajina Olga Jančuková 3–6, 2–6
Finalistka 6. červen 2017 Přerov, Česko antuka Slovensko Lenka Juríková 4–6, 4–6
Finalistka 7. červenec 2017 Toruň, Polsko antuka Slovensko Chantal Škamlová 2–6, 6–4, 3–6
Vítězka 2. září 2017 Praha, Česko antuka Slovinsko Nastja Kolarová 6–2, 5–7, 6–4
Vítězka 3. prosinec 2017 Milovice, Česko tvrdý (h) Francie Manon Arcangioliová 6–3, 6–3
Vítězka 4. prosinec 2017 Jablonec nad Nisou, Česko tvrdý (h) Švýcarsko Susan Bandecchiová 6–3, 6–4
Finalistka 8. leden 2018 Antalya, Turecko antuka Rumunsko Andreea Roșcová 6–7(6–8), 4–6
Finalistka 9. duben 2018 Óbidos, Portugalsko koberec Srbsko Ivana Jorovićová 1–6, 2–6
Vítězka 5. červen 2018 Klosters, Švýcarsko antuka Bulharsko Isabella Šinikovová 5–7, 6–4, 6–1
Finalistka 10. srpen 2018 Koksijde, Belgie antuka Nizozemsko Richèl Hogenkampová 4–6, 1–6
Finalistka 11. prosinec 2019 Jablonec nad Nisou, Česko koberec (h) Estonsko Elena Malõginová 4–6, 5–7
Vítězka 6. březen 2020 Héraklion, Řecko antuka Španělsko Rebeka Masarová 6–4, 6–4
Finalistka 12. duben 2021 Antalya, Turecko antuka Rumunsko Andreea Roșcová 5–7, 3–6
Vítězka 7. květen 2021 Otočec, Slovinsko antuka Slovinsko Dalila Jakupovićová 6–0, 6–2
Finalistka 13. srpen 2021 Radom, Polsko antuka Itálie Lucrezia Stefaniniová 6–4, 2–6, 3–6

Čtyřhra (12 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. květen 2015 Zelená Hora, Polsko antuka Česko Markéta Vondroušová Rusko Natela Dzalamidzeová
Rusko Margarita Lazarevová
6–2, 6–2
2. červen 2015 Přerov, Česko antuka Česko Markéta Vondroušová Česko Martina Borecká
Česko Jesika Malečková
6–4, 6–1
3. leden 2017 Stuttgart, Německo tvrdý (h) Česko Markéta Vondroušová Bosna a Hercegovina Anita Husarićová
Belgie Kimberley Zimmermannová
7–6(7–3), 7–5
4. červen 2017 Přerov, Česko antuka Česko Dagmar Dudláková Česko Tereza Janatová
Česko Natálie Novotná
6–1, 6–3
5. září 2018 Podgorica, Černá Hora antuka Slovinsko Nina Potočniková Bosna a Hercegovina Nefisa Berberovicová
Slovinsko Veronika Erjavecová
2–6, 6–3, [10–0]
6. únor 2020 Trnava, Slovensko tvrdý Rumunsko Laura Ioana Paarová Rusko Viktorija Kanová
Ukrajina Ganna Požnichirenková
6–1, 6–1
7. únor 2021 Potchefstroom, Jižní Afrika tvrdý Česko Jesika Malečková Maďarsko Anna Bondárová
Maďarsko Réka Luca Janiová
6–2, 3–6, [10–5]
8. březen 2021 Antalya, Turecko antuka Česko Aneta Laboutková Rusko Darja Astachovová
Slovinsko Nika Radišićová
6–3, 4–6, [10–6]
9. září 2021 Praha, Česko antuka Česko Jesika Malečková Japonsko Kanako Morisakiová
Japonsko Erika Semaová
6–3, 1–6, [10–2]
10. únor 2022 Ankara, Turecko antuka Česko Jesika Malečková Japonsko Funa Kozakiová
Japonsko Naho Satóová
7–6(7–2), 7–6(7–4)
11. březen 2022 Ankara, Turecko antuka Česko Jesika Malečková Řecko Sapfo Sakellaridiová
Rusko Anastasija Zolotarevová
6–2, 6–4
12. duben 2022 Chiasso, Švýcarsko antuka Česko Anastasia Dețiuc Španělsko Aliona Bolsovová
Rusko Oxana Selechmetěvová
6–3, 1–6, [10–8]

Finále na juniorském Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra juniorek: 2 (2–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 2015 Australian Open tvrdý Česko Markéta Vondroušová Německo Katharina Hobgarská
Belgie Greet Minnenová
7–5, 6–4
Vítězka 2015 French Open antuka Česko Markéta Vondroušová USA Caroline Dolehideová
USA Katerina Stewartová
6–0, 6–3

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miriam Kolodziejová na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Miriam Kolodziejová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220804a4. srpna 2022
  2. Kolodziejová po titulu: Můj tenis se zlepšuje! Wimbledon? Buď to vyjde, nebo ne. Tenisový svět [online]. 2022-04-24 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 
  3. Vondroušovou brzdí v přípravě zanícený moudrák. Přesto věří, že do Austrálie odletí zase ve formě. Aktuálně.cz [online]. 2017-12-17 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 
  4. Miriam Kolodziejová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20220804a4. srpna 2022
  5. POKORNÝ, Petr. Kolodziejová s Vondroušovou vyhrály v Paříži čtyřhru juniorek. TenisPortal.cz [online]. 2015-06-06 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 
  6. Konec vítězné série. Kolodziejová s Vondroušovou se loučí s Wimbledonem v semifinále. TenisPortal.cz [online]. 2015-07-11 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 
  7. Miriam Kolodziejova Juniors Singles Overview. ITF [online]. [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Český tenisový svaz - hráč | Miriam Kolodziejová. Český tenisový svaz [online]. [cit. 2022-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-05. 
  9. Halovou Mistryní ČR žen 2020 je Miriam Kolodziejová. Český tenisový svaz [online]. 2019-11-23 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 
  10. a b c Miriam Kolodziejova Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2022-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil. Siniaková na úvod kvalifikace v Sydney potvrdila roli favoritky. TenisPortal.cz [online]. 2019-01-05 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 
  12. ZABLOUDIL, Luboš. V Praze dohrála i poslední Češka. Kolodziejová ve 3. kole podlehla Zarazuaové. TenisPortal.cz [online]. 2021-09-02 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 
  13. ZABLOUDIL, Luboš. Kolodziejová ve Slovinsku vyhrála turnaj ITF. Ve finále smetla domácí Jakupovičovou. TenisPortal.cz [online]. 2021-05-30 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 
  14. SKOK, Aleš. Kariéra Sestini Hlaváčkové pokračuje. S Hradeckou porazily jinou českou dvojici. TN.cz [online]. 2022-07-25 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]