Martina Trevisanová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Martina Trevisanová
Trevisanová v kvalifikaci Wimbledonu 2018
StátItálieItálie Itálie
Datum narození3. listopadu 1993 (30 let)
Místo narozeníFlorencie, Itálie[1]
Výška160 cm[1]
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 588 369 USD
Tenisová raketaBabolat drive
Dvouhra
Poměr zápasů290–189
Tituly1 WTA, 10 ITF
Nejvyšší umístění18. místo (8. května 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2022)
French Opensemifinále (2022)
Wimbledon1. kolo (2021, 2022, 2023)
US Open2. kolo (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů28–37
Tituly0 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění138. místo (14. června 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2021)
French Open1. kolo (2021)
Wimbledon1. kolo (2022)
US Open1. kolo (2022)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupfinále (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230508a8. května 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martina Trevisanová (* 3. listopadu 1993 Florencie) je italská profesionální tenistka hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden turnaj ve dvouhře, když triumfovala na Morocco Open 2022. V rámci okruhu ITF získala deset titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2023 na 18. místě a ve čtyřhře v červnu 2021 na 138. místě.[1]

V italském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2017 forlìjskou 2. světovou skupinou proti Slovensku, v níž za rozhodnutého stavu vyhrála s Jasmine Paoliniovou závěrečnou čtyřhru po skreči soupeřek. Slovenky zvítězily 3:2 na zápasy. Do roku 2024 v soutěži nastoupila k patnácti mezistátním utkáním s bilancí 6–4 ve dvouhře a 5–3 ve čtyřhře.[3]

Bratr Matteo Trevisan (nar. 1989) je také profesionální tenista a vítěz juniorské čtyřhry ve Wimbledonu 2007. Otec Claudio Trevisan byl profesionální fotbalista.[4] Ranou fázi kariéry jí komplikovaly porucha příjmu potravy a zranění.[5][6]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V juniorském tenise si zahrála deblová semifinále na French Open 2009 a ve Wimbledonu 2009.[4]

V rámci událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2008, když na turnaj v Turíně s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Ve druhém kole podlehla krajance Federice Querciové z páté světové stovky.[2] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během září 2014 v italské Pule. Na turnaji s rozpočtem 10 tisíc dolarů startovala opět na divokou kartu. Ve finále přehrála krajanku Cristianu Ferrandovou, figurující na konci první tisícovky klasifikace.[2]

V kvalifikaci WTA Tour debutovala na květnovém Internazionali BNL d'Italia 2009 v Římě. Na úvod kvalifikačního turnaje však nestačila na stou osmou hráčku žebříčku Aravane Rezaïovou z Francie. Hlavní soutěž si poprvé zahrála na antukovém Ladies Championship Gstaad 2017, kde ji v prvním kole vyřadila třetí nasazená a pozdější finalistka Anett Kontaveitová z Estonska. Na úvod bastadského Swedish Open 2017 ji vyřadila Švýcarka Viktorija Golubicová. V sezóně 2018 nepřešla dvakrát úvodní fázi turnajů WTA a sedmkrát skončila již v kvalifikaci. V roce 2019 pak třikrát vypadla v prvním kole a osmkrát v kvalifikaci.[4] Pouze na dubnovém Volvo Car Open 2019 přehrála ukrajinskou kvalifikantku Nadiju Kičenokovou. Následně jí stopku vystavila nizozemská světová šestka Kiki Bertensová.[7]

Ve 2. světové baráži Fed Cupu 2017 proti Tchaj-wanu

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském singlu Australian Open 2020 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě postupně dohrály Rumunka Jaqueline Cristianová, Belgičanka Ysaline Bonaventureová a Kanaďanka Eugenie Bouchardová. V úvodním kole však nenašla recept na pozdější americkou šampionku Sofii Keninovou. Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála ve čtyřhře Palermo Ladies Open 2020, který se stal prvním turnajem po srpnovém obnovení sezóny kvůli pandemii koronaviru. Po boku krajanky Elisabetty Cocciarettoové však ve dvou setech podlehly nizozemsko-slovinskému páru Arantxa Rusová a Tamara Zidanšeková.[8] Do druhé fáze postoupila na TK Sparta Prague Open 2020, kde ji vyřadila Řekyně Valentini Grammatikopoulou z konce třetí světové stovky. První grandslamový zápas vyhrála na French Open 2020. Po skreči krajanky Camily Giorgiové zdolala ve druhém utkání americkou teenagerku z šesté světové desítky Coco Gauffovou a ve třetím dvacátou nasazenou Řekyni Marii Sakkariovou po odvrácení dvou mečbolů v tiebreaku druhé sady.[7]

Premiérovou trofej na túře WTA vybojovala ve 28 letech na antukovém Grand Prix SAR La Princesse Lalla Meryem 2022 v Rabatu. Jako osmdesátá pátá hráčka žebříčku ve druhém kole porazila desátou hráčku světa Garbiñe Muguruzaovou, čímž zaznamenala druhou kariérní výhru nad tenistkami umístěnými do desátého místa žebříčku WTA. Španělka přitom vedla po zisku prvního setu v druhém dějství už o brejk.[9] Ve finále zdolala o sedm míst níže postavenou Američanku Claire Liuovou, s níž ztratila jen tři gamy. Na Morocco Open se tak stala čtvrtou italskou šampionkou.[6] Na navazujícím French Open 2022 postoupila po dvou letech opět do čtvrtfinále, když cestou pavoukem neztratila ani jeden set. Mezi poslední osmičkou přehrála světovou osmnáctku Leylah Fernandezovou. Dle analýzy WTA zvládla postoupit z nejtěžší čtvrtiny pavouka. V open éře se po Schiavoneové a Erraniové stala třetí italskou semifinalistkou French Open a dvanáctou levačkou v této fázi pařížského majoru.[10] Jako první Italka od Pennettaové a sezóny 2009 vytvořila sérii 10zápasové neporazitelnosti.[5][11]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (1–0 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 21. května 2022 Rabat, Maroko antuka USA Claire Liuová 6–2, 6–1

Čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 9. srpna 2020 Palermo, Itálie antuka Itálie Elisabetta Cocciarettová Nizozemsko Arantxa Rusová
Slovinsko Tamara Zidanšeková
5–7, 5–7

Finále série WTA 125[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–1 D)

Dvouhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. září 2021 Karlsruhe, Německo antuka Egypt Majar Šarífová 3–2, 2–6

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 17 (10–7)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. srpen 2014 Innsbruck, Rakousko antuka Chorvatsko Iva Mekovecová 6–2, 2–6, 1–6
Vítězka 1. září 2014 Pula, Itálie antuka Itálie Cristiana Ferrandová 6–4, 6–3
Vítězka 2. září 2014 Pula, Itálie antuka Belgie Marie Benoîtová 6–4, 6–3
Vítězka 3. květen 2015 Pula, Itálie antuka Norsko Ulrikke Eikeriová 6–3, 3–6, 6–1
Vítězka 4. srpen 2015 Řím, Itálie antuka Švýcarsko Lisa Sabinová 6–1, 6–3
Vítězka 5. říjen 2015 Pula, Itálie antuka Itálie Anastasia Grymalská 7–5, 3–6, 6–1
Vítězka 6. srpen 2016 Bagnatica, Itálie antuka Polsko Katarzyna Piterová 6–1, 5–7, 7–5
Finalistka 2. září 2016 Biarritz, Francie antuka Slovensko Rebecca Šramková 3–6, 6–4, 1–6
Vítězka 7. říjen 2016 Pula, Itálie antuka Brazílie Beatriz Haddad Maiová 6–3, 6–4
Finalistka 3. červen 2017 Grado, Itálie antuka Slovensko Anna Karolína Schmiedlová 6–2, 2–6, 4–6
Vítězka 8. červen 2017 Varšava, Polsko antuka Ukrajina Olga Jančuková 6–2, 6–4
Finalistka 4. září 2017 Bagnatica, Itálie antuka Norsko Melanie Stokkeová 6–7(6–8), 3–6
Finalistka 5. duben 2018 Pula, Itálie antuka Francie Manon Arcangioliová 6–2, 2–6, 4–6
Finalistka 6. červen 2018 Brescia, Itálie antuka Estonsko Kaia Kanepiová 4–6, 3–6
Vítězka 9. září 2019 Pula, Itálie antuka Austrálie Seone Mendezová 6-4, 5–7, 7–5
Finalistka 7. říjen 2019 Pula, Itálie antuka Argentina Nadia Podoroská 6–7(5–7), 1–6
Vítězka 10. září 2021 Valencie, Španělsko antuka Maďarsko Dalma Gálfiová 4–6, 6–4, 6–0

Čtyřhra: (2 tituly)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. srpen 2009 Pesaro, Itálie antuka Itálie Anastasia Grymalská Itálie Alice Balducciová
Itálie Federica di Sarraová
6–2, 6–2
2. duben 2015 Pula, Itálie antuka Itálie Alice Matteucciová Itálie Giorgia Marchettiová
Itálie Anna-Giulia Remondinová
6–2, 6–3

Finále soutěží družstev: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Výsledek č. datum a místo konání spoluhráčky soupeřky skóre
Finalistka 1. Billie Jean King Cup 2023
12. listopadu 2023
Sevilla, Španělsko
tvrdý (hala), Estadio La Cartuja
Jasmine Paoliniová
Elisabetta Cocciarettová
Lucia Bronzettiová
Lucrezia Stefaniniová
Kanada Kanada 0–2
Leylah Fernandezová
Rebecca Marinová
Eugenie Bouchardová
Marina Stakusicová
Gabriela Dabrowská

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martina Trevisan na anglické Wikipedii.

  1. a b c Martina Trevisanová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230508a8. května 2023
  2. a b c Martina Trevisanová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230508a8. května 2023
  3. Martina Trevisanová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230403a3. dubna 2023
  4. a b c Martina Trevisan Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2020-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b NGUYEN, Courtney. 2022 Roland Garros 17 hrs ago Five things to know about first-time French Open semifinalist Martina Trevisan. www.wtatennis.com [online]. 2022-05-31 [cit. 2022-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Trevisan races past Liu in Rabat to capture first WTA title. Women's Tennis Association [online]. 2022-05-21 [cit. 2022-05-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Martina Trevisan Matches | Past Tournaments & More [online]. WTA Tennis [cit. 2020-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Tamara Zidanšek zmagovalka turnirja dvojic v Palermu [online]. 24ur.com, 2020-08-09 [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  9. Muguruza continues to struggle with early exit in Rabat. Tennisuptodate.com [online]. 2022-05-18 [cit. 2022-05-31]. Dostupné online. 
  10. Trevisan surges past Fernandez to reach French Open semifinals. Women's Tennis Association [online]. 2022-05-31 [cit. 2022-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. French Open: Trevisan racks up 10th straight win to make Italy proud. uk.sports.yahoo.com [online]. 2022-05-31 [cit. 2022-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-01. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]