Demi Schuursová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Demi Schuursová
Schuursová ve Wimbledonu 2016
Stát NizozemskoNizozemsko Nizozemsko
Datum narození 1. srpna 1993 (25 let)
Místo narození Sittard, Nizozemsko[1]
Bydliště Nieuwstadt, Nizozemsko[1]
Profesionál od 2009
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 398 707 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 59–50
Tituly 0 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění 512. místo (23. února 2015)
Čtyřhra
Poměr zápasů 236–122
Tituly 10 WTA, 20 ITF
Nejvyšší umístění 7. místo (22. října 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2016, 2017, 2018)
French Open 1. kolo (2017)
Wimbledon 3. kolo (2017, 2018)
US Open čtvrtfinále (2018)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon 1. kolo (2017)
US Open 1. kolo (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 2018102626. října 2018
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Demi Schuursová (* 1. srpna 1993 Sittard) je nizozemská profesionální tenistka, deblová specialistka a vítězka juniorských čtyřher na Australian Open 2011 a US Open 2011. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour deset turnajů ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala jeden titul ve dvouhře a dvacet ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2015 na 512. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2018 na 7. místě.[1] V juniorské kombinované klasifikaci ITF figurovala nejvýše v září 2011, kdy jí patřila 21. příčka.

V nizozemském fedcupovém týmu debutovala v roce 2012 utkáním základního bloku 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Portugalsku, v němž vyhrála s Kiki Bertensovou čtyřhru. Bod však přišel již za rozhodnutého stavu ve prospěch Portugalek, které vyhrály 2:1 na zápasy. Do roku 2018 v soutěži nastoupila k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 0–0 ve dvouhře a 1–0 ve čtyřhře.[3]

Otec Lambert Schuurs je bývalý nizozemský reprezentant v házené a mladší bratr Perr Schuurs profesionální fotbalista.[4]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červenci 2009, když na turnaj v belgickém Bree s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Ve druhém kole podlehla Belgičance Aně-Sophii Mestachové.[2] Po boku této hráčky se probojovaly do finále čtyřhry breeské události, kde uhrály jediný game na nizozemský pár Kiki Bertensová a Quirine Lemoineová. Během následujícího ročníku 2010 vybojovala na témže turnaji premiérový titul kariéry, když v páru s Belgičankou Sofii Oyenovou vyhrály čtyřhru.[2]

Na juniorce grandslamu triumfovala v deblové soutěži s Mestachovou na Australian Open 2011. V září pak ovládla po boku ruské hráčky Iriny Chromačevové také US Open 2011. Po turnaji dosáhla kariérního maxima na kombinovaném juniorském žebříčku ITF, když ji 19. září 2011 patřilo 21. místo.[2] Ze zbylých dvou finále juniorské čtyřhry majoru, ve Wimbledonu 2011 a na French Open 2011, odešla poražena.

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na červnovém UNICEF Open 2011 v 's-Hertogenboschi. Na úvod kvalifikace podlehla běloruské tenistce Anastasii Jakimovové.[1]

Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála na dubnovém Katowice Open 2015, když ve finále čtyřhry s Belgičankou Ysaline Bonaventureovou porazily italskou dvojici Gioia Barbieriová a Karin Knappová až v rozhodujícím supertiebreaku. O tři měsíce později přidala druhou trofej z antukového BRD Bucharest Open 2015, probíhajícího v Bukurešti. Společně s gruzínskou hráčkou Oxanou Kalašnikovovou hladce přehrály v boji o titul rumunský pár Andreea Mituová a Patricia Maria Țigová.[1]

Debut v hlavní soutěži grandslamu zaznamenala v ženském deblu US Open 2015. Do turnaje nastoupila s Annikou Beckovou. V úvodním kole nenašly recept na srbskou dvojici Jelena Jankovićová a Aleksandra Krunićová.[1]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (3–1 Č)
Premier (1–1 Č)
International (6–4 Č)

Čtyřhra: 16 (10–6)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 12. dubna 2015 Katovice, Polsko tvrdý (h) Belgie Ysaline Bonaventureová Itálie Gioia Barbieriová
Itálie Karin Knappová
7–5, 4–6, [10–6]
Vítězka 2. 19. července 2015 Bukurešť, Rumunsko antuka Gruzie Oxana Kalašnikovová Rumunsko Andreea Mituová
Rumunsko Patricia Maria Țigová
6–2, 6–2
Finalistka 1. 26. září 2016 Taškent, Uzbekistán tvrdý Česko Renata Voráčová Rumunsko Raluca Olaruová
Turecko İpek Soyluová
5–7, 3–6
Finalistka 2. 7. ledna 2017 Auckland, Nový Zéland tvrdý Česko Renata Voráčová Nizozemsko Kiki Bertensová
Švédsko Johanna Larssonová
2–6, 2–6
Finalistka 3. 17. července 2017 's Hertogenbosch, Nizozemsko tráva Švédsko Johanna Larssonová Slovensko Dominika Cibulková
Belgie Kirsten Flipkensová
6–4, 4–6, [6–10]
Finalistka 4. 23. července 2017 Bukurešť, Rumunsko antuka Belgie Elise Mertensová Rumunsko Irina-Camelia Beguová
Rumunsko Raluca Olaruová
3-6, 3-6
Vítězka 3. 23. září 2017 Kanton, ČLR tvrdý Belgie Elise Mertensová Austrálie Monique Adamczaková
Austrálie Storm Sandersová
6–2, 6–3
Vítězka 4. 6. ledna 2018 Brisbane, Austrálie tvrdý Nizozemsko Kiki Bertensová Slovinsko Andreja Klepačová
Španělsko MJ Martínez Sánchezová
7–5, 6–2
Vítězka 5. 13. ledna 2018 Hobart, Austrálie tvrdý Belgie Elise Mertensová Ukrajina Ljudmila Kičenoková
Japonsko Makoto Ninomijová
6–2, 6–2
Vítězka 6. 20. května 2018 Řím, Itálie antuka Austrálie Ashleigh Bartyová Česko Andrea Sestini Hlaváčková
Česko Barbora Strýcová
6–3, 6–4
Vítězka 7. 26 May 2018 Norimberk, Německo antuka Slovinsko Katarina Srebotniková Belgie Kirsten Flipkensová
Švédsko Johanna Larssonová
3–6, 6–3, [10–7]
Vítězka 8. 16. června 2018 's Hertogenbosch, Nizozemsko tráva Belgie Elise Mertensová Nizozemsko Kiki Bertensová
Belgie Kirsten Flipkensová
3–3skreč
Finalistka 5. 24. června 2018 Birmingham, Spojené království tráva Belgie Elise Mertensová Maďarsko Tímea Babosová
Francie Kristina Mladenovicová
6–4, 3–6, [8–10]
Vítězka 9. 12. srpna 2018 Montréal, Kanada tvrdý Austrálie Ashleigh Bartyová Čínská Tchaj-pej Latisha Chan
Rusko Jekatěrina Makarovová
4-6, 6-3, [10-8]
Finalistka 6. 19. srpna 2018 Cincinnati, Spojené státy tvrdý Belgie Elise Mertensová Rusko Jekatěrina Makarovová
Česko Lucie Hradecká
2–6, 5–7
Vítězka 10. 29. září 2018 Wu-chan, ČLR tvrdý Belgie Elise Mertensová Česko Barbora Strýcová
Česko Andrea Sestini Hlaváčková
6–3, 6–3

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (1)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. 24. února 2014 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Spojené království Emily Webleyová-Smithová 6–4 6–2

Čtyřhra (20)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. 26. července 2010 Bree, Belgie antuka Belgie Sofie Oyenová Nizozemsko Marcella Koeková
Rusko Marina Melnikovová
6–0 6–1
2. 16. srpna 2010 Westende, Belgie tvrdý Nizozemsko Quirine Lemoineová Belgie Alison Van Uytvancková
Rusko Irina Chromačevová
3–6 6–4 6–4
3. 21. března 2011 Antalya, Turecko antuka Bělorusko Ilona Kremenová Bulharsko Martina Gledačevová
Bulharsko Isabella Šinikovová
3–6, 7–6(7–3), [10–8]
4. 2. dubna 2012 Tessenderlo, Belgie antuka Ukrajina Maryna Zanevská Německo Tatjana Mariová
Lichtenštejnsko Stephanie Vogtová
6–4 6–3
5. 8. července 2013 Aschaffenburg, Německo antuka Nizozemsko Eva Wacannová Německo Carolin Danielsová
Německo Laura Schaederová
7–5 1–6 14–12
6. 22. července 2013 Maaseik, Belgie antuka Nizozemsko Eva Wacannová Nizozemsko Bernice Van De Veldeová
Nizozemsko Kelly Versteegová
6–2 4–6 10–7
7. 26. srpna 2013 Rotterdam, Neizozemsko antuka Francie Amandine Hesseová Belgie Elke Lemmensová
Bělorusko Světlana Piraženková
3–6, 7–5, [10–4]
8. 11. listopadu 2013 Bol, Chorvatsko antuka Česko Barbora Krejčíková Slovensko Vivien Juhászová
Česko Tereza Malíková
6–2, 6–4
9. 13. prosince 2013 Madrid, Španělsko tvrdý Nizozemsko Eva Wacannová Bulharsko Elica Kostovová
Rusko Jevgenija Rodinová
6–1, 6–2
10. 18. srpna 2014 Wanfercée-Baulet, Belgie antuka Belgie Elise Mertensová Argentina Tatiana Búová
Chile Daniela Seguelová
6–2, 6–3
11. 30. srpna 2014 Fleurus, Belgie antuka Nizozemsko Arantxa Rusová Švédsko Hilda Melanderová
Rusko Marina Melnikovová
6–4, 6–1
12. 15. listopadu 2014 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Belgie Marie Benoîtová Rusko Valentyna Ivachněnková
Rusko Polina Monovová
6–4, 7–5
13. 1. prosince 2014 Súsa, Tunisko tvrdý Nizozemsko Kelly Versteegová Slovensko Vivien Juhászová
Slovensko Tereza Malíková
6-3 6-0
14. 8. února 2015 Grenoble, Francie tvrdý (h) Japonsko Hiroko Kuwatová Francie Manon Arcangioliová
Nizozemsko Cindy Burgerová
6–1, 6–3
15. 27. února 2015 Beinasco, Itálie antuka (h) Chile Daniela Seguelová Švýcarsko Xenia Knollová
Itálie Alice Matteucciová
6–4, 4–6, [11–9]
16. 3. srpna 2015 Koksijde, Belgie antuka Belgie Elise Mertensová Polsko Justyna Jegiołková
Francie Sherazad Reixová
6–3, 6–2
17. 8. května 2016 Cagnes-sur-Mer, Francie antuka Rumunsko Andreea Mituová Švýcarsko Xenia Knollová
Srbsko Aleksandra Krunićová
6–4, 7–5
18. 9. května 2016 Saint-Gaudens, Francie antuka Česko Renata Voráčová Německo Nicola Geuerová
Švýcarsko Viktorija Golubicová
6–1, 6–2
19. 30. července 2016 Praha, Česká republika antuka Česko Renata Voráčová Španělsko Silvia Soler Espinosa
Španělsko Sara Sorribes Tormová
7–5, 3–6, [10–4]
20. 14. srpna 2016 Koksijde, Belgie antuka Belgie Steffi Distelmansová Turecko Başak Eraydınová
Bělorusko Ilona Kremenová
6–1, 6–4

Finále na juniorce Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra juniorek: 4 (2–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 2011 Australian Open tvrdý Belgie An-Sophie Mestachová Japonsko Eri Hozumiová
Japonsko Miju Katová
6–2, 6–3
Finalistka 2011 French Open antuka Rusko Viktorija Kanová Rusko Irina Chromačevová
Ukrajina Maryna Zanevská
4–6, 5–7
Finalistka 2011 Wimbledon tráva Čína Tchang Chao-čchen Kanada Eugenie Bouchardová
USA Grace Minová
7–5, 2–6, 7–5
Vítězka 2011 US Open tvrdý Rusko Irina Chromačevová USA Gabrielle Andrewsová
USA Taylor Townsendová
6–4, 5–7, [10–5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Demi Schuurs na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f (anglicky) Demi Schuursová na stránkách Ženské tenisové asociace, přístup: 2018102626. října 2018
  2. a b c d (anglicky) Demi Schuursová na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 201810011. října 2018
  3. (anglicky) Demi Schuursová na stránkách Fed Cupu, přístup: 2017092727. září 2017
  4. Opnieuw talentvolle telg uit familie Schuurs. L1. (nizozemsky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]