Přeskočit na obsah

Viktória Hrunčáková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Viktória Hrunčáková
Viktória Kužmová na French Open 2023
Viktória Kužmová na French Open 2023
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
Datum narození11. května 1998 (26 let)
Místo narozeníKošice, Slovensko[1]
BydlištěKošice, Slovensko[1]
Výška180 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 602 729 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů385–233
Tituly0 WTA, 14 ITF
Nejvyšší umístění43. místo (4. března 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2019)
French Open3. kolo (2019)
Wimbledon1. kolo (2018, 2019, 2023)
US Open2. kolo (2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů153–102
Tituly5 WTA, 7 ITF
Nejvyšší umístění27. místo (8. března 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2020, 2021, 2022)
French Open3. kolo (2020)
Wimbledon3. kolo (2021, 2023)
US Opensemifinále (2019)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupskupina finále (2021, 2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240108a8. ledna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktória Hrunčáková (rozená Kužmová, * 11. května 1998 Košice) je slovenská profesionální tenistka a vítězka juniorské čtyřhry US Open 2015. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála pět deblových turnajů. V rámci okruhu ITF získala čtrnáct titulů ve dvouhře a sedm ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v březnu 2019 na 43. místě a ve čtyřhře pak v březnu 2021 na 27. místě. Trénuje ji manžel Tomáš Hrunčák. Dříve tuto roli plnili Michal Mertiňák a Ján Sabovčík. Připravuje se v bratislavském Národním tenisovém centru.[1]

Ve slovenském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2018 bratislavským čtvrtfinále 2. světové skupiny proti Rusku, v němž podlehla Nataliji Vichljancevové a vyhrála nad Anastasijí Potapovovou. Slovenky zvítězily 4:1 na zápasy. Do roku 2024 v soutěži nastoupila k deseti mezistátním utkáním s bilancí 11–3 ve dvouhře a 2–5 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V juniorském tenisu dosáhla titulu v juniorské čtyřhře US Open 2015, kde v páru s Ruskou Alexandrou Pospělovovou ve finále zdolaly ruskou dvojici Anna Kalinská a Anastasija Potapovová. Následující sezónu si zahrála ve Flushing Meadows finále dvouhry juniorek US Open 2016, z něhož odešla poražena od Američanky Kayly Dayové.[4]

Forhend ve Wimbledonu 2018

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v listopadu 2013, když na turnaji v turecké Antalyi s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. Ve druhém kole dvouhry podlehla Makedonce Lině Gjorcheské.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala v říjnu 2010 na heráklionské události s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále přehrála Rakušanku Barbaru Haasovou ve dvou setech.[2]

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na říjnovém Upper Austria Ladies Linz 2017 v Linci, na němž prošla kvalifikačním sítem. Premiérový vítězný zápas dosáhla lineckou výhrou nad německou hráčkou Annou-Lenou Friedsamovou, aby ve druhém kole vypadla se sedmou nasazenou Němkou Tatjanou Mariovou. Hlavní soutěž si poprvé zahrála již ve čtyřhře J&T Banka Prague Open 2016, do níž s krajankou Janou Čepelovou obdržely divokou kartu. V prvním zápase skončily na raketách belgicko-tchajwanské dvojice Ysaline Bonaventureová a Sie Šu-wej.[1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském singlu US Open 2017 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě postupně dohrály Američanka Usue Maitane Arconadová, Turkyně Başak Eraydınová a Kanaďanka Françoise Abandová. V úvodním kole dvouhry však nenašla recept na Venus Williamsovou po třísetovém průběhu.[5][1]

Forhend na US Open 2023

První titul na túře WTA vybojovala ve čtyřhře J&T Banka Prague Open 2019, do níž nastoupila s Ruskou Annou Kalinskou. Ve finále zdolaly americko-české turnajové jedničky Nicole Melicharovou s Květa Peschkeovou až v supertiebreaku, když proměnily čtvrtý mečbol. Společně již odehrály únorový finálový duel na St. Petersburg Ladies Trophy 2019, z něhož odešly poraženy.[6][7]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 1998 ve východoslovenských Košicích, kde roku 2016 odmaturovala s vyznamenáním na Sportovním gymnáziu.[8] Tenis začala hrát ve čtyřech letech; ke sportu ji přivedl její otec. Má sestru Katarínu Kužmovou.[1]

V září 2022 se vdala za svého trenéra Tomáše Hrunčáka, s nímž navázala partnerský vztah na travnatém Libéma Open 2019 v 's-Hertogenboschi.[9] V březnu 2023 začala na okruzích hrát pod příjmením Hrunčáková.[1]

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0–2 Č)
International / WTA 250 (5–2 Č)

Čtyřhra: 9 (5–4)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 3. února 2019 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Rusko Anna Kalinská Rusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Margarita Gasparjanová
5–7, 5–7
Vítězka 1. 3. května 2019 Praha, Česko antuka Rusko Anna Kalinská USA Nicole Melicharová
Česko Květa Peschkeová
4–6, 7–5, [10–7]
Vítězka 2. 21. července 2019 Bukurešť, Rumunsko antuka Česko Kristýna Plíšková Rumunsko Jaqueline Cristianová
Rumunsko Elena-Gabriela Ruseová
6–4, 7–6(7–3)
Finalistka 2. 6. února 2021 Melbourne, Austrálie tvrdý Rusko Anna Kalinská Japonsko Šúko Aojamová
Japonsko Ena Šibaharaová
3–6, 4–6
Vítězka 3. 7. března 2021 Lyon, Francie tvrdý (h) Nizozemsko Arantxa Rusová Kanada Eugenie Bouchardová
Srbsko Olga Danilovićová
3–6, 7–5, [10–7]
Finalistka 3. 18. července 2021 Praha, Česko tvrdý Srbsko Nina Stojanovićová Česko Marie Bouzková
Česko Lucie Hradecká
6–7(3–7), 4–6
Vítězka 4. 12. února 2023 Linec, Rakousko tvrdý (h) Gruzie Natela Dzalamidzeová Německo Anna-Lena Friedsamová
Ukrajina Nadija Kičenoková
4–6, 7–5, [12–10]
Finalistka 4. 18. června 2023 Rosmalen, Nizozemsko tráva Slovensko Tereza Mihalíková Japonsko Šúko Aojamová
Japonsko Ena Šibaharaová
3–6, 3–6
Vítězka 5. 7. ledna 2024 Auckland, Nový Zéland tvrdý Kazachstán Anna Danilinová Česko Marie Bouzková
USA Bethanie Matteková-Sandsová
6–3, 6–7(5–7), [10–8]

Finále na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
40 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 25 (14–11)

[editovat | editovat zdroj]
Stav datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 19. července 2014 Heráklion, Řecko tvrdý Rakousko Barbara Haasová 6–4, 6–3
Vítězka 12. dubna 2015 Heráklion, Řecko tvrdý Řecko Valentini Grammatikopoulou 6–3, 6–4
Vítězka 10. května 2015 Antalya, Turecko tvrdý Ukrajina Aljona Sotnikovová 6–3, 7–6(7–5)
Vítězka 27. září 2015 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Spojené království Freya Christieová 7–6(7–4), 7–5
Vítězka 5. července 2015 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Čína Lu Ťia-si 6–2, 6–1
Finalistka 7. února 2016 Antalya, Turecko antuka Německo Anne Schäferová 6–2, 2–6, 0–6
Vítězka 6. března 2016 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Rusko Varvara Flinková 4–6, 6–2, 6–1
Finalistka 10. dubna 2016 Antalya, Turecko tvrdý Bulharsko Viktorija Tomovová 6–7(5–7), 2–6
Vítězka 2. července 2016 Banja Luka, Bosna a Hercegovina antuka Slovinsko Manca Pislak 6–0, 6–1
Vítězka 10. července 2016 Niš, Srbsko antuka Rakousko Mira Antonitschová 6–1, 6–2
Vítězka 18. září 2016 Lubbock, Spojené státy tvrdý Spojené království Freya Christieová 6–0, 7–5
Finalistka 1. října 2016 Brisbane, Austrálie tvrdý Austrálie Lizette Cabrerová 2–6, 4–6
Finalistka 15. října 2016 Cairns, Austrálie tvrdý Austrálie Olivia Rogowská 1–6, 5–7
Finalistka 26. února 2017 Perth, Austrálie tvrdý Austrálie Destanee Aiavová 1–6, 1–6
Vítězka 12. března 2017 Mildura, Austrálie tráva Spojené království Katie Boulterová 6–2, 6–4
Finalistka 9. dubna 2017 Istanbul, Turecko tvrdý Bulharsko Viktorija Tomovová 4–6, 6–4, 2–6
Vítězka 22. července 2017 Imola, Itálie koberec Itálie Stefania Rubiniová 6–3, 6–3
Finalistka 12. srpna 2017 Chiswick, Spojené království tvrdý Rusko Vitalija Ďjačenková 3–6, 4–6
Vítězka 18. března 2018 Šen-čen, ČLR tvrdý Rusko Anna Kalinská 7–5, 6–3
Vítězka 20. května 2018 Trnava, Slovensko tvrdý Paraguay Verónica Cepede Roygová 6–4, 1–6, 6–1
Vítězka 15. června 2018 Budapešť, Maďarsko antuka Rusko Jekatěrina Alexandrovová 6–3, 4–6, 6–1
Finalistka 15. prosince 2018 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý Čína Pcheng Šuaj 0–6, 3–6
Finalistka 11. června 2022 Pörtschach, Rakousko antuka Německo Laura Siegemundová 2–6, 2–6
Finalistka 26. listopadu 2022 Ortisei, Itálie tvrdý (h) Chorvatsko Ana Konjuhová 6–3, 5–7, 6–7(2–7)
Finalistka 22. ledna 2023 Tallinn, Estonsko tvrdý (h) Turecko Zeynep Sönmezová 6–7(5–7), 6–3, 3–6

Čtyřhra: 11 (7–4)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 23. března 2015 Heráklion, Řecko tvrdý Česko Petra Rohanová Řecko Valentini Grammatikopoulou
Rusko Anastasija Komardinová
5–7, 2–6
Vítězka 1. 12. října 2015 Heráklion, Řecko tvrdý Rumunsko Raluca Șerbanová Belgie Steffi Distelmansová
Nizozemsko Kelly Versteegová
6–2, 6–0
Vítězka 2. 26. ledna 2016 Antalya, Turecko tvrdý Slovensko Petra Uberalová Severní Makedonie Lina Gjorcheská
Rumunsko Ioana Loredana Roscová
7–6(7–3), 6–7(6–8), [10–5]
Finalistka 2. 27. června 2016 Banja Luka, Bosna a Hercegovina antuka Bulharsko Julia Stamatovová Slovensko Barbara Kötelesová
Slovinsko Manca Pislaková
7–6(7–5), 4–6, [5–10]
Finalistka 3. 15. srpna 2016 Slovenská Ľupča, Slovensko antuka Slovensko Barbara Kötelesová Česko Petra Krejsová
Slovensko Chantal Škamlová
2–6, 1–6
Vítězka 3. 3. října 2016 Toowoomba, Austrálie tvrdý Maďarsko Dalma Gálfiová Brazílie Gabriela Céová
Slovensko Tereza Mihalíková
6–4, 7–6(7–4)
Vítězka 4. 17. září 2017 Batumi, Gruzie tvrdý Belgie Ysaline Bonaventureová Gruzie Tatia Mikadzeová
Gruzie Sofia Šapatavová
6–1, 6–3
Vítězka 5. 18. března 2018 Šen-čen, ČLR tvrdý Rusko Anna Kalinská Černá Hora Danka Kovinićová
Čína Wang Sin-jü
6–4, 1–6, [10–7]
Vítězka 6. 31. března 2018 Croissy-Beaubourg, Francie tvrdý (h) Slovensko Anna Kalinská Česko Petra Krejsová
Česko Jesika Malečková
7–6(7–5), 6–1
Vítězka 7. 27. listopadu 2021 Dubaj, SAE tvrdý Kazachstán Anna Danilinová Rusko Angelina Gabujevová
Rusko Anastasija Zacharovová
4–6, 6–3, [10–2]
Finalistka 4. 19. listopadu 2022 Bratislava, Slovensko tvrdý (h) Slovensko Katarína Kužmová Česko Jesika Malečková
Česko Renata Voráčová
6–2, 5–7, [11–13]

Finále na juniorce Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorek: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 2016 US Open tvrdý USA Kayla Dayová 3–6, 2–6

Čtyřhra juniorek: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 2015 US Open tvrdý Rusko Alexandra Pospělovová Rusko Anna Kalinská
Rusko Anastasija Potapovová
7–5, 6–2

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Viktória Kužmová na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h Viktória Hrunčáková na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240106a6. ledna 2024
  2. a b c Viktória Hrunčáková na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240108a8. ledna 2024
  3. Viktória Hrunčáková na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240106a6. ledna 2024
  4. Ondřej Jirásek. Juniorku na US Open ovládli Auger-Aliassime a Dayová [online]. Tenisportal.cz, 2016-09-12 [cit. 2016-09-13]. Dostupné online. 
  5. Martin Prosnan. Kužmová: Odmena za zápas s Venus? V NY som si kúpila kabelku. Pravda [online]. 2017-09-04 [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. ČTK. Peschkeová na zlatý hattrick v Praze nedosáhla, ve finále čtyřhry s Melicharovou prohrály. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-05-03 [cit. 2019-05-04]. Dostupné online. 
  7. Kužmová triumfovala vo finále štvorhry na turnaji WTA v Prahe. pravdive.eu [online]. Pravdive.eu, 2019-05-03 [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. (slovensky) 
  8. lop. Kužmová zmaturovala na jednotky, chce sa sústrediť na tenis [online]. www.tennis-arena.cz [cit. 2018-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-24. (slovensky) 
  9. Z Viki Kužmovej je pani Hrunčáková [online]. Slovenský tenisový zväz, 2022-09-14 [cit. 2023-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-10. (slovensky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]