Kateřina Siniaková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kateřina Siniaková
Kateřina Siniaková na AEGON International 2017
Stát ČeskoČesko Česko
Datum narození 10. května 1996 (22 let)
Místo narození Hradec Králové, Česko
Bydliště Hradec Králové, Česko
Výška 174 cm
Váha 69 kg
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 4 299 792 USD
Tenisová raketa Wilson Six.One
Dvouhra
Poměr zápasů 216–136
Tituly 2 WTA, 7 ITF
Nejvyšší umístění 31. místo (22. října 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2015, 2018)
French Open 3. kolo (2018)
Wimbledon 3. kolo (2016)
US Open 3. kolo (2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů 145–84
Tituly 4 WTA, 1 WTA 125K, 4 ITF
Nejvyšší umístění 1. místo (22. října 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2018)
French Open vítězka (2018)
Wimbledon vítězka (2018)
US Open finále (2017)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryň finále (2018)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2017)
French Open 1. kolo (2018)
Wimbledon 2. kolo (2016)
Týmové soutěže
Fed Cup vítězka (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 2018112222. listopadu 2018

Kateřina Siniaková (* 10. května 1996 Hradec Králové) je česká profesionální tenistka. Spolu s Barborou Krejčíkovou vyhrála ženskou čtyřhru na French Open 2018[1] a ve Wimbledonu 2018.[2] V juniorské kategorii společně získaly tři deblové Grand Slamy, když triumfovaly na French Open 2013, ve Wimbledonu 2013 a US Open 2013. Jako poražená finalistka skončila na juniorce Australian Open 2013Orange Bowlu 2012.[3]

Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva singlové tituly, nejdříve na lednovém Shenzhen Open 2017 a poté na bastadském Swedish Open 2017. K nim přidala tři deblové triumfy. Jako poražené finalistky s Krečíkovou dohrály na Turnaji mistryň 2018.[4] V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře. Domovským oddílem je Tenisový klub Sparta Praha.

Od druhé poloviny října 2018 je světovou jedničkou ve čtyřhře žen, kterou se s Barborou Krejčíkovou staly společně jako pátá a šestá Češka, respektive čtyřicátá a čtyřicátá první hráčka od zavedení klasifikace v roce 1975. V deblovém žebříčku tak vytvořily 14. dvojici na vrcholu pořadí.[5][6]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2018 na 31. místě a ve čtyřhře pak v témže měsíci na 1. místě.[7] V prosinci 2012 figurovala na juniorském kombinovaném žebříčku ITF na druhé příčce. Trenérský tým, jehož členkou byla také Helena Suková, vede otec Dmitrij Siniakov.[8]

českém fedcupovém týmu debutovala v roce 2017 čtvrtfinálem světové skupiny proti Španělsku, v němž za rozhodnutého stavu prohrála po boku Šafářové čtyřhru s párem Martínezová Sánchezová a Sorribesová Tormová. Češky zvítězily 3:2 na zápasy. Jedničkou se poprvé stala v následném semifinále se Spojenými státy, v němž porazila Rogersovou a poražena odešla od Vandewegheové, stejně tak i z rozhodující čtyřhry. Američanky postoupily po výhře 3:2 na zápasy. V roce 2018 se stala členkou vítězného družstva. V pražském finále proti Spojeným státům vyhrála obě dvouhry a Češky triumfovaly 3:0 na zápasy. Do roku 2019 v soutěži nastoupila ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 3–1 ve dvouhře a 1–2 ve čtyřhře.[9]

Ženská tenisová asociace vyhlásila Siniakovou s Krejčíkovou deblovým párem roku pro sezónu 2018.[10]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Juniorská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Tenisovou kariéru začínala v oddíle TK Tenis-centrum Hradec Králové. V roce 2010 se probojovala do finále dvouhry mistrovství Evropy kategorie čtrnáctiletých, v němž prohrála s Nizozemkou De Vroomeovou. Na stejné události se stala mistryní Evropy jako členka českého vítězného týmů. V letech 2008 a 2009 obdržela cenu Naděje královéhradeckého sportu.[11]

Siniaková na juniorce US Open 2013

Na podzim 2012 triumfovala na turnaji v Ósace. Na konci roku se probojovala do finále dvouhry na floridském Orange Bowlu v kategorii osmnáctiletých, kde podlehla chorvatské hráčce Aně Konjuhové. Dne 10. prosince 2012 dosáhla na 2. místo v singlové klasifikaci světového žebříčku ITF juniorek.

Jako turnajová dvojka nastupovala do juniorské dvouhry Australian Open 2013, kde došla do finále. V něm nestačila opět na Anu Konjuhovou po dvousetovém průběhu.

Z pozice druhé nasazené dvojice hrála s krajankou Barborou Krejčíkovou juniorskou čtyřhru na French Open 2013. V celém průběhu turnaje neztratily ani jednu sadu. Ve finále zdolaly ekvádorsko-brazilský pár Doménica Gonzálezová a Beatriz Haddad Maiová ve dvou setech.[12]

Roli favoritky potvrdila i na kurtech All England Clubu, kdy spolu s Barborou Krejčíkovou ve čtyřhře, coby nasazené jedničky, zdolaly ve finále ukrajinsko-běloruský pár Anhelina Kalininová a Irina Šimanovičová ve dvou sadách.[13]

Jako první nasazená nastupovala spolu s krajankou Barborou Krejčíkovou i do posledního juniorského turnaje v kariéře na US Open 2013. V celém průběhu turnaje neztratily ani jednu sadu a suverénně si dokráčely pro třetí společný grandslamový titul v tomto roce, když ve finále zdolaly třetí nasazenou švýcarsko-španělskou dvojici Belinda Bencicová a Sara Sorribesová Tormová ve dvou sadách.[14]

Na Canadian Open Junior Championships v Repentigny v roce 2013 prohrála ve finále singlové soutěže proti krajance Barboře Krejčíkové. V deblové soutěži pak s Krejčíkovou vyhrály hladce finále proti britsko-srbskému páru Katie Boulterová a Nina Stojanovićová.

V letech 2010 a 2012 se stala dívčím talentem v české tenisové anketě Zlatý kanár.

2013[editovat | editovat zdroj]

V březnu 2013 zaznamenala debut na ženském okruhu WTA, když se po výhrách nad Mandy Minellaovou a Alexou Glatchovou probojovala z kvalifikace do hlavní soutěže Sony Open Tennis. Ve třech setech podlehla v úvodním kole Španělce Garbiñe Muguruzaové.

2014[editovat | editovat zdroj]

Na začátku ledna startovala v kvalifikaci hobartského Moorilla Hobart International, kde vypadla v prvním kole. Poté se tří kolovou kvalifikací probojovala do hlavní soutěže Australian Open, kde dohrála v první fázi dvouhry. V únoru startovala na turnaji okruhu ITF v Midlandu, kde vypadla v osmifinále dvouhry. Ve čtyřhře pak společně s Lucií Hradeckou vypadly v osmifinále.

Kateřina Siniaková ve wimbledonské kvalifikaci 2014

Následně odehrála turnaj na okruhu ITF ve Francii v Croissy-Beaubourg, kde podlehla v semifinále krajance Renatě Voráčové. Na tomto turnaji se objevila po boku Kristýny Plíškové ve čtyřhře, kde vypadly ve čtvrtfinále. Na začátku dubna se zúčastnila kvalifikace turnaje WTA v Katovicích, kde vypadla v úvodní fázi. Poté hrála kvalifikaci turnaje Porsche Tennis Grand Prix ve Stuttgartu, kde nepřešla poslední kolo. Na turnaji ITF v Trnavě nestačila ve čtvrtfinále na domácí hráčku Annu Karolínu Schmiedlovou. Ve stejném kole zde vypadla s krajankou Nikolou Frankovou ve čtyřhře.

V květnu se zúčastnila na okruhu ITF domácího turnaje v Praze Sparta Prague Open. Startovala zde na divokou kartu, ale v prvním kole ji vyřadila Srbka Aleksandra Krunićová. V deblové soutěži s Barborou Krejčíkovou vypadly v semifinále s krajankami Lucií Šafářovou a Andreou Hlaváčkovou. Poté se objevila v kvalifikaci French Open, kde byla vyřazena ve druhém kole. Následoval turnaj ITF v Mariboru, kde odehrála kromě singla také čtyřhru s Krejčíkovou.

Premiérové finále na okruhu WTA Tour zaznamenala na počátku srpna, když v deblové soutěži Bank of the West Classic, události konané v americkém Stanfordu, prohrála po boku Polky Pauly Kaniové boj o titul. Přemožitelkami se staly Španělky Garbiñe Muguruzaová a Carla Suárezová Navarrová. Debutový titul WTA vybojovala v polovině září, když se Srbkou Aleksandrou Krunićovou vyhrála čtyřhru na Taškent Open. Ve finále zdolaly ruskou dvojici Margarita Gasparjanová a Alexandra Panovová po hladkém průběhu.

Na začátku října se pak přes kvalifikaci, kde mimo jiné porazila třeba o rok starší krajanku Terezu Smitkovou, probojovala do hlavní soutěže rakouského turnaje v Linzi. Tam však v úvodním kole nestačila na další krajanku Kláru Koukalovou.

Na French Open 2016 dohrála v úvodním kole

Na jejím posledním turnaji WTA v kalendářním roce, ruském Kremlin Cupu v Moskvě, se přes kvalifikaci, kde měla největší problémy ve 2. kole s domácí hráčkou Margaritou Gasparjanovou dostala do hlavní soutěže. Na úvod si snadno poradila s Jelenou Vesninovou. Mimochodem, v deblové soutěži vyřadila den předtím stejnou hráčku, když společně se Srbkou Krunićovou vyřadila v osmifinále nasazené jedničky a třetí pár světa Vesninová a Makarovová, avšak v následném kole byly obě hráčky vyřazeny. V dalším kole si poradila s Francouzskou Kristinou Mladenovicovou a následně ve čtvrtfinále také s italskou tenistkou Camilou Giorgiovou, kterou po velké bitvě udolala ve třech setech. V semifinále se střetla s domácí Anastasii Pavljučenkovovou, která však už byla nad její síly a podlehla jí po hladkém průběhu. Díky bodovému zisku se v následné pondělní aktualizaci žebříčku WTA z 20. října 2014 posunula na své kariérní maximum v singlu i deblu, když jí ve dvouhře patřila 86. příčka a ve čtyřhře pak 85. pozice.

Na konci října se pak zúčastnila turnaje ve francouzském Nantes, který byl součástí okruhu ITF. Jako nasazená pětka si nejprve poradila s Amandine Hesseovou, následně s Richèl Hogenkampovou, ve čtvrtfinále s Gioiou Barbieriovou, v semifinále s nasazenou jedničkou Slovenkou Annou Karolínou Schmiedlovou a v následném finále také s Ons Jabeurovou z Tuniska. V následné pondělní aktualizaci žebříčku WTA z 3. listopadu 2014 si žebříčkově opět polepšila, když se posunula o dvanáct míst na 74. příčku.

2017[editovat | editovat zdroj]

Sezónu rozehrála na čínském Shenzhen Open, jediném turnaji kategorie International s trojnásobnou základní dotací (750 tisíc dolarů). Během cesty do finále zdolala poprvé v kariéře dvě hráčky elitní světové desítky, ve druhém kole čtvrtou ženu klasifikace Simonu Halepovou a v semifinále desátou Johannu Kontaovou. V boji o titul přehrála americkou turnajovou osmičku Alison Riskeovou po dvousetovém průběhu. Připsala si tak premiérové turnajové vítězství z dvouhry okruhu WTA Tour. Bodový zisk jí zajistil v následném vydání žebříčku posun na kariérní maximum, když 9. ledna 2016 figurovala na 36. místo. Za výhru získala odměnu 163 tisíc dolarů.[15] Na Australian Open skončila v úvodním kole na raketě Němky Julie Görgesové. Druhá fáze Taiwan Open přinesla vyřazení od Číňanky Pcheng Šuaj.[3][7]

Ve Wimbledonu dohrála v úvodním kole s Řekyní Sakkariovou

Po výhře nad Carlou Suárezovou Navarrovou ji ve třetím kole BNP Paribas Open v Indian Wells vyřadila Caroline Wozniacká. V soutěži čtyřhry kalifornského turnaje však s Lucií Hradeckou postoupila až do finále, v němž Češky podlehly šestému nasazenému páru Martina Hingisová a Čan Jung-žan.[16] Na navazujícím Miami Open v Key Biscayne nezvládla první zápas proti deblové světové jedničce Bethanii Mattekové-Sandsové. Brány úvodního kola nepřešla ani na zelené antuce Volvo Car Open v jihokarolínském Charlestonu, kde nenašla recept na olympijskou vítězku Mónicu Puigovou. V deblové soutěži skončily s Hradeckou opět jako poražené finalistky po porážce od nejlepší světové dvojice Matteková-Sandsová a Šafářová.[17]

V dubnu plnila poprvé roli jedničky českého týmu v semifinále Fed Cupu proti Spojeným státům. Ve floridské Tampě vyhrála na zelené antuce sobotní dvouhru proti Shelby Rogersové, aby ji o den později porazila Coco Vandewegheová. V rozhodující čtyřhře pak uhrála s Kristýnou Plíškovou jen pět gamů na pár Matteková-Sandsová a Vandewegheová.[3][7] Češky tak po prohře 2:3 na zápasy ukončily sérii 10zápasové neporazitelnosti.

Pražský J&T Banka Prague Open, probíhající na dvorcích domovské Sparty Praha, přinesl čtvrtfinálové vyřazení od třetí nasazené Barbory Strýcové. Na Mutua Madrid Open ji ve druhém utkání vystavila stopku světová jednička Angelique Kerberová, na římském Internazionali BNL d'Italia v témže kole Světlana Kuzněcovová a na French Open nestačila již v prvním duelu na Rusku žijící v Říčanech Jekatěrinu Alexandrovovou. S Hradeckou však pronikla poprvé v kariéře do semifinále grandslamu poté, co ve čtvrtfinále ženské čtyřhry Roland Garros vyřadily olympijské vítězky a druhé nasazené Jekatěrinu Makarovovou s Jelenou Vesninovou. Po třísetovém průběhu však následně vypadly s australským párem Ashleigh Bartyová a Casey Dellacquová.[3][7]

Travnatá část sezóny přinesla časná vyřazení, na birminghamském AEGON Classic s devátou nasazenou Australankou Darjou Gavrilovovou, na eastbournském AEGON Internationa se šťastnou poraženou kvalifikantkou Soranou Cîrsteaovou a ve Wimbledonu s Řekyní Marií Sakkariovou.[3][7]

Návrat na antukový povrch bastadským Swedish Open přinesl zlepšení formy. Do Švédska přijížděla v roli obhájkyně finálové účasti. Cestou pavoukem postupně vyřadila tři nejvýše nasazené hráčky Anastasiji Sevastovovou, Caroline Garciaovou a v závěrečném utkání turnaje i světovou šestku a nejvýše nasazenou Dánku Caroline Wozniackou po dvousetovém průběhu. Získala tak druhý singlový titul na okruhu WTA Tour a první z antuky. V následném vydání žebříčku se posunula na 39. příčku, tři místa za dosavadní kariérní maximum.[18]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 1996 v Hradci Králové do rodiny české matky a ruského podnikatele v kožešnictví Dmitrije Siniakova, pocházejícího z Moskvy a v mládí provozujícího box.[8][19][20]

Od roku 2008 studovala na ZŠ Štefcova v atletické třídě. Roku 2010 přestoupila na hradecké soukromé gymnázium s jazykovým zaměřením.[11]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Ženská čtyřhra: 3 (2–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2017 US Open tvrdý Česko Lucie Hradecká Čínská Tchaj-pej Čan Jung-žan
Švýcarsko Martina Hingisová
3–6, 2–6
Vítězka 2018 French Open antuka Česko Barbora Krejčíková Japonsko Eri Hozumiová
Japonsko Makoto Ninomijová
6–3, 6–3
Vítězka 2018 Wimbledon tráva Česko Barbora Krejčíková Česko Květa Peschkeová
USA Nicole Melicharová
6–4, 4–6, 6–0

Finále Turnaje mistryň[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. WTA Finals, Singapur tvrdý (h) Česko Barbora Krejčíková Maďarsko Tímea Babosová
Francie Kristina Mladenovicová
4–6, 5–7

Finále na WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (2–1 Č)
Turnaj mistryň (0–1 Č)
Premier Mandatory & Premier 5 (0–2 Č)
Premier (0–2 Č)
International (2–3 D; 2–4 Č)

Dvouhra: 5 (2–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 24. července 2016 Båstad, Švédsko antuka Německo Laura Siegemundová 5–7, 1–6
Finalistka 2. 12. září 2016 Tokio, Japonsko tvrdý USA Christina McHaleová 6–3, 4–6, 4–6
Vítězka 1. 7. ledna 2017 Šen-čen, ČLR tvrdý USA Alison Riskeová 6–3, 6–4
Vítězka 2. 30. července 2017 Båstad, Švédsko antuka Dánsko Caroline Wozniacká 6–3, 6–4
Finalistka 3. 6. ledna 2018 Šen-čen, ČLR tvrdý Rumunsko Simona Halepová 1–6, 6–2, 0–6

Čtyřhra: 14 (4–10)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 3. srpna 2014 Stanford, Spojené státy tvrdý Polsko Paula Kaniová Španělsko Garbiñe Muguruzaová
Španělsko Carla Suárez Navarrová
2–6, 6–4, [5–10]
Vítězka 1. 13. září 2014 Taškent, Uzbekistán tvrdý Srbsko Aleksandra Krunićová Rusko Margarita Gasparjanová
Rusko Alexandra Panovová
6–2, 6–1
Vítězka 2. 1. května 2015 Praha, Česko antuka Švýcarsko Belinda Bencicová Česká republika Eva Hrdinová
Ukrajina Kateryna Bondarenková
6–2, 6–2
Finalistka 2. 3. října 2015 Taškent, Uzbekistán tvrdý Rusko Věra Duševinová Rusko Margarita Gasparjanová
Rusko Alexandra Panovová
1–6, 6–3, [5–10]
Finalistka 3. 5. února 2017 Tchaj-pej, Tchaj-wan tvrdý Česko Lucie Hradecká Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
Čínská Tchaj-pej Čan Jung-žan
4–6, 2–6
Finalistka 4. 18. března 2017 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Česko Lucie Hradecká Čínská Tchaj-pej Čan Jung-žan
Švýcarsko Martina Hingisová
6–7 (4–7) , 2–6
Finalistka 5. 9. dubna 2017 Charleston, Spojené státy antuka Česko Lucie Hradecká USA Bethanie Mattek-Sandsová
Česko Lucie Šafářová
1–6, 6–4, [7–10]
Finalistka 6. 5. května 2017 Praha, Česko antuka Česko Lucie Hradecká Česko Květa Peschkeová
Německo Anna-Lena Grönefeldová
4–6, 6–7(3–7)
Finalistka 7. 10. září 2017 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Česko Lucie Hradecká Čínská Tchaj-pej Čan Jung-žan
Švýcarsko Martina Hingisová
3–6, 2–6
Finalistka 8. 6. ledna 2018 Šen-čen, ČLR tvrdý Česko Barbora Krejčíková Rumunsko Simona Halepová
Rumunsko Irina-Camelia Beguová
6–1, 1–6, [8–10]
Finalistka 9. 1. dubna 2018 Miami, Spojené státy tvrdý Česko Barbora Krejčíková Austrálie Ashleigh Bartyová
USA Coco Vandewegheová
2–6, 1–6
Vítězka 3. 10. června 2018 French Open, Paříž, Francie antuka Česko Barbora Krejčíková Japonsko Eri Hozumiová
Japonsko Makoto Ninomijová
6–3, 6–3
Vítězka 4. 14. července 2018 Wimbledon, Londýn, Spojené království antuka Česko Barbora Krejčíková USA Nicole Melicharová
Česko Květa Peschkeová
6–4, 4–6, 6–0
Finalistka 10. 28. října 2018 Turnaj mistryň, Singapur tvrdý (h) Česko Barbora Krejčíková Maďarsko Tímea Babosová
Francie Kristina Mladenovicová
4–6, 5–7

Finále série WTA 125K[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (1–0 Č)

Čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 9. listopadu 2014 Limoges, Francie tvrdý (h) Česko Renata Voráčová Maďarsko Tímea Babosová
Francie Kristina Mladenovicová
2–6, 6–2, [10–5]

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

100 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments
10 000 $ tournaments

Dvouhra: 7 (7–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 4. březen 2013 Frauenfeld, Švýcarsko koberec (h) Lichtenštejnsko Kathinka Von Deichmannová 6–3, 4–6, 6–4
Vítězka 2. 12. srpen 2013 Westende-Middelkerke, Belgie tvrdý Česko Kateřina Vaňková 6–1, 6–3
Vítězka 3. 6. říjen 2013 Budapešť 2, Maďarsko antuka Itálie Alberta Briantiová 3–6, 6–2, 6–1
Vítězka 4. 17. listopadu 2013 Zawada, Polsko koberec (h) Německo Nina Zanderová 6–1, 6–3
Vítězka 5. 1. června 2014 Maribor, Slovinsko antuka Rakousko Yvonne Neuwirthová 6–1, 7–5
Vítězka 6. 2. listopadu 2014 Nantes, Francie tvrdý (h) Tunisko Ons Jabeurová 7–5, 6–2
Vítězka 7. 9. května 2016 Trnava, Slovensko antuka Lotyšsko Anastasija Sevastovová 7–6(7–4), 5–7, 6–0

Čtyřhra: 7 (4–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 11. června 2012 Jablonec nad Nisou, Česko antuka Rusko Viktoria Kanová Česko Martina Borecká
Česko Petra Krejsová
6–4, 6–3
Vítězka 2. 17. června 2013 Lenzerheide, Švýcarsko antuka Švýcarsko Belinda Bencicová Rusko Veronika Kudermetovová
Lotyšsko Diana Marcinkevičová
6–0, 6–2
Finalistka 1. 4. srpna 2013 Bad Saulgau, Německo antuka Česko Barbora Krejčíková Rumunsko Laura-Ioana Andreiová
Rumunsko Elena Bogdanová
7–611, 4–6, 8–10
Vítězka 3. 11. srpna 2013 Hechingen, Německo antuka Česko Barbora Krejčíková Rumunsko Laura-Ioana Andreiová
Francie Laura Thorpeová
6–1, 6–4
Finalistka 2. 23. listopadu 2013 Šarm aš-Šajch, Egypt antuka Rusko Anna Morginová Německo Kristina Barroisová
Švýcarsko Timea Bacsinszká
7–65, 0–6, 4–10
Vítězka 4. 30. května 2014 Maribor, Slovinsko antuka Česko Barbora Krejčíková Chile Daniela Seguelová
Nizozemsko Cindy Burgerová
6–0, 6–1
Finalistka 3. 2. listopadu 2015 Nantes, Francie tvrdý (h) Česko Renata Voráčová Česko Lenka Kunčíková
Česko Karolína Stuchlá
4–6, 2–6

Finále soutěží družstev: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Výsledek datum a místo konání spoluhráčky soupeřky skóre zdroj
Vítězka Fed Cup 2018
10.–11. listopadu 2018
Praha, Česko
tvrdý, O2 arena

Česko Petra Kvitová
Česko Barbora Strýcová
Česko Barbora Krejčíková
USA Spojené státy 3–0
(detail)
[21]
USA Danielle Collinsová
USA Sofia Keninová
USA Alison Riskeová
USA Nicole Melicharová

Finále na juniorském Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorek: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 2013 Australian Open tvrdý Chorvatsko Ana Konjuhová 3–6, 4–6

Čtyřhra juniorek: 3 (3–0)[editovat | editovat zdroj]

stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 2013 French Open antuka Česko Barbora Krejčíková Ekvádor Doménica Gonzálezová
Brazílie Beatriz Haddad Maiová
7–5, 6–2
Vítězka 2013 Wimbledon tráva Česko Barbora Krejčíková Ukrajina Anhelina Kalininová
Bělorusko Irina Šimanovičová
6–3, 6–1
Vítězka 2013 US Open tvrdý Česko Barbora Krejčíková Švýcarsko Belinda Bencicová
Španělsko Sara Sorribesová Tormová
6–3, 6–4

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kateřina Siniaková na anglické Wikipedii.

  1. TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Krejčíková se Siniakovou si z Roland Garros odváží první grandslamový titul! [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-10 [cit. 2018-06-10]. Dostupné online. 
  2. TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Druhý grandslam v řadě! Krejčíková se Siniakovou ovládly i Wimbledon [online]. TenisPortal.cz, 2018-07-14 [cit. 2018-07-15]. Dostupné online. 
  3. a b c d e (anglicky) Kateřina Siniaková na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 2018112222. listopadu 2018
  4. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Krejčíková se Siniakovou sezonu triumfem na Turnaji mistryň nezakončily [online]. TenisPortal.cz, 2018-10-28 [cit. 2018-10-29]. Dostupné online. 
  5. Petr Pokorný, TenisPortal.cz, ČTK. Krejčíková a Siniaková jsou novými světovými jedničkami ve čtyřhře, polepšila si i Kvitová [online]. TenisPortal.cz, 2018-10-21 [cit. 2018-10-23]. Dostupné online. 
  6. Krejcikova and Siniakova earn World No.1 doubles ranking [online]. WTA Tour, Inc., 2018-10-22 [cit. 2018-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c d e (anglicky) Kateřina Siniaková na stránkách Ženské tenisové asociace, přístup: 2018102222. října 2018
  8. a b Miroslav Harnoch. Velký talent i motorová myš s vůlí boxera. Siniaková konečně ukazuje sílu a míří mezi elitu. Aktuálně.cz [online]. 2017-01-07 [cit. 2017-01-09]. Dostupné online. 
  9. (anglicky) Kateřina Siniaková na stránkách Fed Cupu, přístup: 2018112222. listopadu 2018
  10. Krejčíková a Siniaková jsou tenisový pár roku, Halepová nejlepší hráčka. iDNES.cz [online]. 2018-10-19 [cit. 2018-10-25]. Dostupné online. 
  11. a b Tenisová bojovnice s ruskou krví touží po Wimbledonu, iSport.cz, 17.8.2010
  12. Krejčíková se Siniakovou zvítězily na Roland Garros ve čtyřhře juniorek. Sport.cz [online]. 2013-06-07 [cit. 2013-06-08]. Dostupné online. 
  13. Juniorky Krejčíková a Siniaková po French Open vyhrály i Wimbledon!. tenisportal.cz [online]. 2013-07-07 [cit. 2013-09-08]. Dostupné online. 
  14. Krejčíková se Siniakovou se s juniorkami rozloučily třetím grandslamovým titulem v řadě!. tenisportal.cz [online]. 2013-09-08 [cit. 2013-09-08]. Dostupné online. 
  15. ZABLOUDIL, Luboš. Siniaková v Shenzhenu slaví premiérový triumf na okruhu WTA! [online]. Tenisportal.cz, 2017-01-07 [cit. 2017-01-07]. Dostupné online. 
  16. ZABLOUDIL, Luboš. Hradecká se Siniakovou si trofej z Indian Wells nepřivezou [online]. Tenisportal.cz, 2017-03-19 [cit. 2017-03-19]. Dostupné online. 
  17. Ondřej Jirásek. Šafářová a Matteková-Sandsová v Charlestonu slaví jubilejní desátý titul [online]. Tenisportal.cz, 2017-04-10 [cit. 2017-04-09]. Dostupné online. 
  18. Siniaková v Bastadu porazila i Wozniackou a má druhý titul!. tenisportal.cz [online]. 2017-07-30 [cit. 2017-07-30]. Dostupné online. 
  19. Jan Jaroch. Talent od Boha! 16letá Siniaková sbírá úspěchy mezi dospělými. iSport.cz [online]. 2013-03-13 [cit. 2017-01-09]. Dostupné online. 
  20. mzk. Cepoval ji táta, boxer z Ruska. Siniaková je novou českou tenisovou hvězdou. Expres [online]. 2017-01-07 [cit. 2017-01-09]. Dostupné online. (česky) 
  21. Fed Cup Final [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce Kateřina Siniaková Nástupce

Tímea Babosová
Světová jednička ve čtyřhře
22. 10. 2018 –

úřadující

Čan Jung-žan / Martina Hingisová
WTA – deblový pár roku
2018
(s Krejčíkovou)

úřadující