Andorra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Andorské knížectví
Principat d'Andorra
Principauté d'Andorre
Principado de Andorra
vlajka Andorry
vlajka
znak Andorry
znak
Hymna: El Gran Carlemany, Mon Pare
Geografie

Location Andorra Europe.png Poloha Andorry

Hlavní město: Andorra la Vella
Rozloha: 468 km² (204. na světě)
z toho 0,26 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Coma Pedrosa (2946 m n. m.)
Časové pásmo: +1
Poloha: 42°33′30″ s. š., 1°33′19″ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 77 281, z toho Španělé 43 %, Andořané 33 %, Portugalci 11 %, Francouzi 7 %, jiní 6 % (183. na světě, 2016)
Hustota zalidnění: 147 ob. / km² (69. na světě)
HDI: 0,824 (velmi vysoký) (30. na světě, 2010)
Jazyk: katalánština, používá se také francouzština a španělština
Náboženství: katolické 86 %, ostatní 14 %
Státní útvar
Státní zřízení: parlamentní diarchie
Vznik: 1278 (vytvořeno jako kondominium; moderní ústava 1993)
Hlava státu: francouzský prezident Emmanuel Macron, zástupován Patrickem Strzodou
urgellský biskup Joan Enric Vives Sicília, zastupován Josepem Mariou Maurim
Předseda Výkonné rady: Antoni Martí
Měna: euro (EUR)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 020 AND AD
MPZ: AND
Telefonní předvolba: +376
Národní TLD: .ad
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Tento článek je o státě v Pyrenejích. O italské obci pojednává článek Andora.

Andorra je knížectví v jihozápadní Evropě ležící mezi Francií na severu (56,6 km hranice) a Španělskem (63,7 km hranice) na jihu v nadmořské výšce 900 až 2946 metrů nad mořem. Tento malý stát leží v kruhovité kotlině obklopen hřebeny Pyrenejí. Hlavní město Andorra la Vella se nachází v údolí řeky Valira.

Andorra je členem několika mezinárodních organizací jako OSN a Rada Evropy, není však členem Evropské unie. Andorra je diarchií (dvojvládím), v níž se o roli monarchy z titulu své funkce dělí francouzský prezident a urgellský biskup (celý stát Andorra je součástí Urgellské diecéze s episkopálním sídlem ve městě Urgell ve Španělsku).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Andorry.

V roce 803 osvobodil Karel Veliký (742-814) s podporou místních obyvatel území zpod nadvlády muslimských Maurů, za což měli získat tzv. list svobody. První zmínka o malém pyrenejském knížectví z roku 805 se nachází právě v této Karolinské listině. Vnuk Karla Velikého, Karel II. Holý, daroval v roce 843 území španělskému hraběti z Urgellu. Potomci hraběte ho následně roku 1133 darovali biskupovi ze Seo de Urgell. Biskup se kvůli zajištění míru v oblasti v roce 1159 domluvil s rodem Caboetů na smlouvě, která svěřila Andorru jako léno Caboetům, přičemž svrchovaná moc náležela církvi. Později, když caboetský nárok zanikl, přešlo dědictví na hrabata z Foix, došlo k rozporům s biskupem, a tak se roku 1278 Andorra díky Paréagské smlouvě potvrzené papežem stala kondomoniem pod vládou dvou spoluknížat (dnes prezidenta Francie a španělského biskupa ze Séo de Urgell). Práva těchto knížat tedy přešla nejprve na rod hrabat z Foix, a poté v důsledku vymření linie pánů z Foix a postupným dědictvím (Foix → Foix-Béarn → Foix-Grailly → d'Albret → Bourboni) na Jindřicha IV. (15891610) a s ním na francouzskou korunu.

Roku 1419 bylo jak ze strany Francie, tak Aragonu vyhověno požadavkům na samosprávu, a tak došlo k vytvoření tzv. Zemské rady, předchůdkyni současné Generální rady. Za francouzské revoluce byl protektorát zrušen, jelikož byly paréagské dohody považovány za feudální přežitek. Překvapivě sama andorrská samospráva požádala Napoleona Bonaparta o obnovení francouzské suverenity. Reformní hnutí v letech 18661868 omezilo biskupskou moc (tzv. Nová reforma, kterou potvrdil jak biskup z Urgell, tak Napoleon III.)

Během první světové války vyhlásila Andorra symbolicky válku Německu. V roce 1933 byla krátce okupována Francií. V roce 1934 se v Urgellu bělogvardějec Boris Skossyreff (Skosyrev) prohlásil suverénním knížetem Andorry jako Boris I. a regentem za Jeho Veličenstvo francouzského krále, přičemž vyhlásil válku biskupovi ze Seo de Urgell (1934–1940), o několik dní později byl však španělskými úřady zatčen. Některé ruské zdroje ale uvádějí, že vládl Andoře do roku 1940/1. V tomto roce bylo zavedeno volební právo pro hlavy místních rodin.

V roce 1993 schválilo obyvatelstvo novou ústavu, jíž se Andorra stala suverénním parlamentním knížectvím. Ústava nahradila smlouvu z roku 1278, podle níž se španělský biskup Seu de Urgell a hrabě z Foix (od roku 1871 francouzský prezident) dělili o moc.

Státní zřízení[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Politický systém Andorry.
Mapa Andorry.

Andorrské snahy o vlastní reformy vyústily v tzv. „reformní zákon“, který ustanovoval Výkonnou radu, a tím odděloval výkonnou moc od legislativní. Starý feudální systém byl modifikován v roce 1993, když Andořané 14. března v referendu schválili první psanou ústavu, a tím byly dokončeny reformní snahy obyvatelstva. Od 4. května 1993 je Andorra parlamentní demokracií, ve které titulárními hlavami státu zůstávají francouzskými občany volený francouzský prezident a papežem jmenovaný biskup ze Séo de Urgell, kteří jsou v Andoře zastupováni místními zástupci. Ti se nazývají osobní reprezentanti, dříve vikáři. Spoluknížata se poprvé oficiálně setkala 25. srpna 1973.

Zvláštní dohoda mezi Španělskem a Andorrou z roku 1993 stanovuje pozici biskupa ze Séo de Urgell, který je jak ve Španělsku působícím biskupem, tak i hlavou andorrského knížectví jako mezinárodně chráněnou osobu se silnou imunitou.

Spoluknížatům podle ústavy zůstávají reprezentativní a symbolické funkce. Jejich legislativní a exekutivní pravomoci byly přeneseny na Generální radu. Přesto jsou ale stále spoluknížata zodpovědná např. za vyhlášení voleb, jmenování premiéra a dalších oblastí, kde jednají víceméně nezávisle na andorrských politicích. Generální rada je andorrským parlamentem. Je jednokomorová a má mezi 28 a 42 členy, z nichž je polovina volena celostátně a polovina je zastupiteli zvolenými v každé farnosti.

Vládu (výkonnou radu) představuje premiér (volený generální radou a jmenován spoluknížaty) a ministři, které jmenuje sám premiér. Současným premiérem je Antoni Martí. Ženy v Andoře získaly volební právo až v roce 1970. Státní svátek je 8. září (Svátek Narození Panny Marie).

Andorra je neutrální stát a nemá armádu, pouze vojenského náčelníka, kterým je francouzský prezident. O obranu proti nepřátelské intervenci se starají Francie a Španělsko na žádost andorrské vlády (smlouva o dobrém sousedství, přátelství a spolupráci). Francie a Španělsko se spolu s tím zavázaly neovlivňovat zahraniční vztahy Andorry. Jedinou povinností mužů od 16 do 60 let je naučit se zacházet se zbraněmi.[1]

Andorra sdílí s Francií a Španělskem zastoupení v zemích, kde nemá Andorra vlastní konzulát.

Administrativní rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Mapa Andorry s označenými farnostmi a sídly
Podrobnější informace naleznete v článku Administrativní dělení Andorry.

Andorra sestává ze 7 farností (parròquies, jednotné číslo parròquia):

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Satelitní snímek Andorry v březnu 2003.
Pas de la Casa

Andorra leží ve východní části Pyrenejí mezi Španělskem a Francií. S rozlohou 468 km² je 6. nejmenším státem Evropy a velký téměř jako rozloha Prahy.

Je obklopena horami dosahujícími 3000 m n. n. Údolím řeky Valira probíhá hranice se Španělskem. Téměř polovina země leží v polohách nad hranicí lesa, jen na jihu je několik málo oblastí položených níže než 1000 m n. n. Na zalesněných svazích převažuje černá borovice.

Klima je podobné jako v okolních zemích, jenom je díky velkým nadmořským výškám v zimě víc sněhu a jsou chladnější léta. Nejvyšší hora Coma Pedrosa je vysoká 2 946 m n. n., nejnižší bod je Riu Runer v výšce 840 m n. n. Nejvýše položené místo je Coma Pedrosa, 2946 m n. n.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv Andorra není oficiálně členem Evropské unie, je součástí celní unie EU. Pro obchod s průmyslovými výrobky je považována za člena EU, pro obchod se zemědělskými výrobky pak za nečlena. V zemědělství je zaměstnáno jen 1 % obyvatel a hlavním odvětvím je chov ovcí.

Hlavním zdrojem příjmů je cestovní ruch. Ročně navštíví Andorru až 15 milionů turistů, kteří si přijíždějí zalyžovat a především za nákupy. Obyvatelé Španělska a Francie využívají možnosti nákupu zboží bez daní. Andorra patří k tzv. daňovým rájům. Neplatí se tu žádné přímé daně a pouze 4% daň z přidané hodnoty (nově od 1. ledna 2006). HDP na obyvatele dosahuje přibližně 42 500 USD (2007).

Dříve se v Andoře platilo jak španělskými pesetami, tak francouzskými franky. Od roku 2002 se zde platí eury. Andorra od roku 2014 razí vlastní euromince.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Obyvatelstvo Andorry.
Pohled na hlavní město Andorrského knížectví.

33 % obyvatel jsou Andořané, etnicky patřící pod Katalánce. Jediným úředním jazykem je katalánština, nicméně španělština a francouzština jsou také hodně užívány. Lze se také setkat s používáním angličtiny a portugalštiny. Drtivá většina obyvatel, 86 % se hlásí k římskokatolické církvi.

Španělé 43%, Portugalci 11%, Francouzi 7,5%
Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1950 a 2000
1950 1960 1970 1980 1990 2000
6.197 13.377 24.364 37.332 52.778 66.458

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Nejznámějším andorrským spisovatelem je Albert Salvadó, autor knih pro děti, historických románů i detektivek. Píše v katalánštině i španělštině. Organizátorem andorrského literárního života byl dlouhá léta novinář a spisovatel Rossend Marsol Clua, který emigroval ze Španělska pro své proti-francovské postoje a katalánské vlastenectví.

Nejznámější andorrskou hudební skupinou je metalová Persefone. Běžec Antoni Bernadó je prvním a dosud jediným člověkem, který běžel pět olympijských závodů v maratónu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Evropske mikrostaty - clenove Evropske Unie, bakalářská práce Lenka Procházková

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Andorra (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bureau of European and Eurasian Affairs. Background Note: Andorra [online]. U.S. Department of State, 2011-02-08, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Andorra [online]. REV. 2011-08-16, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v Madridu. Souhrnná teritoriální informace: Andorra [online]. Businessinfo.cz, 2010-12-15, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (česky) 
  • RODRIGUEZ, Vicente, a kol. Andorra [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]