Joan Enric Vives Sicília

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Jeho Excelence
Joan Enric Vives Sicília
Arcibiskup-biskup urgelský
Církev Římskokatolická církev ve Španělsku, Římskokatolická církev v Andoře
Diecéze Urgell
Jmenování 12. května 2003
Předchůdce Joan Martí i Alanis
Heslo Parare vias Domini
Znak Znak
Svěcení
Kněžské svěcení 24. září 1974
Biskupské svěcení 5. září 1993
světitel Ricardo María Carles Gordó
1. spolusvětitel Narcís Jubany i Arnau
2. spolusvětitel Antonio María Javierre Ortas, S.D.B.
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • Pomocný biskup Barcelony (1993–2001)
  • Titulární biskup Nonu (1993–2001)
  • Biskup koadjutor Urgellu (2001–2003)
Osobní údaje
Země ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození 24. července 1949 (68 let)
Místo narození Barcelona, Španělsko
Národnost španělská
Alma mater Barcelonská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joan Enric Vives Sicília (24. července 1949, Barcelona) je urgellský biskup, a prostřednictvím tohoto úřadu je od roku 2003 šedesátý pátý spolukníže Andorry. V úřadu nahradil Joana Martí i Alanise. Roku 2010 mu byl udělen titul osobního (titulárního) arcibiskupa.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 24. července 1949 v Barceloně, jako třetí syn Francesca Vivese i Ponse a Cornèlie Sicílie Ibáñezové, kteří byli maloobchodníci.

Roku 1965 vstoupil do barcelonského semináře a studoval humanitní vědy, filosofii a teologii. Dne 24. září 1974 byl ve své rodné farnosti Santa Maria del Taulat v Barceloně vysvěcen na kněze. Na Teologické fakultě v Barceloně získal roku 1976 licentiát z teologie. Poté působil jako profesor katalánštiny na Barcelonské univerzitě. V červenci 1982 na stejné univerzitě získal licentiát z filosofie a vzdělávacích věd. Poté roku 1993 získal doktorát z filosofie.

Po studiích působil jako zakládající člen a poradce Hnutí křesťanské mládeže (1975-1987), formátor (1987-1991) a rektor semináře v Barceloně (1991-1997), sekretář Rady kněží barcelonské arcidiecéze (1978-1989), člen a sekretář Kolegia poradců (1985-1995), sekretář Biskupské rady v Barceloně (1988-1990) a Poradního sboru kardinála Narcíse Jubany i Arnaua (1987-1990), biskupský delegát pro "Spravedlnost a mír" v Barceloně (1978-1993).

Dne 9. června 1993 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován pomocným biskupem barcelonské arcidiecéze a titulárním biskupem Nonu. Biskupské svěcení přijal 5. září 1993 z rukou arcibiskupa Ricarda Maríi Carlese Gordóna a spolusvětiteli byli kardinál Narcís Jubany i Arnau a kardinál Antonio María Javierre Ortas.

Funkci pomocného biskupa vykonával do 25. června 2001 kdy byl jmenován biskupem koadjutorem diecéze v Urgellu. Za dva roky 12. května 2003 nastoupil do úřadu biskupa Urgellu, kde nahradil biskupa Joana Martí i Alanise a téhož dne se prostřednictvím tohoto úřadu automaticky stal spoluknížetem Andorry.

Dne 19. března 2010 mu papež Benedikt XVI. udělil titul osobního arcibiskupa.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Joan Martí i Alanis
Znak z doby nástupu Spolukníže Andorry
od roku 2003
Znak z doby konce vlády Nástupce:
dosud ve funkci
Předchůdce:
Joan Martí i Alanis
Znak z doby nástupu Biskup Urgellu
od roku 2003
Znak z doby konce vlády Nástupce:
dosud ve funkci
Předchůdce:
Agustín García-Gasco y Vicente
Znak z doby nástupu Titulární biskup Nonu
1993-2001
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Socrates Buenaventura Villegas