Přeskočit na obsah

Mahá Vatčirálongkón

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mahá Vatčirálongkón
Thajský král
Doba vlády13. října 2016 – dosud (7 let)
Korunovace4. května 2019[1]
Narození28. července 1952 (72 let)
Amphorn Sathan Residential Hall
PředchůdcePchúmipchon Adunjadét
PotomciBajrakitiyabha, Princess Rajasarinisiribajra, Juthavachara Vivacharawongse, Vacharaesorn Vivacharawongse, Chakriwat Vivacharawongse, Vatcharawee Vivacharawongse, Sirivannavari Nariratana a Dipangkorn Rasmijoti of Thailand
OtecPchúmipchon Adunjadét
MatkaSirikit
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Thajská královská rodina
Thajská královská rodina
JV Král
JV Královna

JV Královna vdova


Mahá Vatčirálongkón Bodindradebajavarangkun (thajsky: มหาวชิราลงกรณ; přepis RTGS: Mahawachiralongkon; * 28. července 1952 Bangkok) je pod jménem Ráma X. od roku 2016 desátým králem Thajska z dynastie Čakrí.[2] Mahá Vatčirálongkón je jediný syn thajského krále Pchúmipchona Adunjadéta (Ráma IX.) a jeho ženy královny Sirikit.

Před nástupem na trůn byl Vatčirálongkón od roku 1972 thajským korunním princem (a prvním následníkem trůnu). Korunním princem zůstal i přes smrt svého otce a krále Pchúmipchona Adunjadéta dne 13. října 2016[3], odložení nástupu na trůn zdůvodnil potřebou truchlit za zesnulého otce. Do jeho nástupu 1. prosince 2016 vládl zemi jako regent generál Prem Tinsulanonda (předseda královské rady). Oficiálně korunován byl Mahá Vatčirálongkón až v květnu 2019.[4]

V březnu 2020 se král přestěhoval do čtyřhvězdičkového hotelu v bavorském letovisku Garmisch-Partenkirchen. Rezervoval si ho celý pro sebe a svůj harém 20 žen. V rámci protiepidemických opatření přitom měly být hotely zavřené. Německý ministr zahraničí Heiko Maas v říjnu 2020 uvedl, že si německá vláda nepřeje, aby král vládl své zemi z Německa.[5]

Od června 2020 se v Thajsku konají demonstrace. Protestující požadují reformu monarchie a ústavy, rezignaci premiéra, kterým je Prajutch Čan-Oča a kritizují náklady na provoz královského dvora.[6]

Manželství a rodina

[editovat | editovat zdroj]

Dne 3. ledna 1977 se korunní princ oženil s Soamsawali Kitiyakara (* 1957), která byla jeho příbuznou z matčiny strany. Pár měl pouze jedinou dceru. Na konci 70. let začal Vajiralongkorn žít s herečkou Yuvadhida Polpraserth. Manželství s princeznou Soamsawali bylo rozvedeno až v roce 1991, jelikož Soamsawali se dlouho nechtěla rozvést. Soamsawali i její dcera jsou nadále součástí královské rodiny.

Po rozvodu s princeznou Soamsawali se Vajiralongkornovou druhou manželkou stala v únoru 1994 Yuvadhida Polpraserth (* 1962). Pár měl pět potomků: čtyři syny a jednu dceru. Všichni potomci se narodili před sňatkem rodičů. Po roztržce v roce 1996 odjela princezna Yuvadhida s dětmi do Británie. Princ poté unesl svou dceru z tohoto manželství zpět do Thajska. Synové z tohoto manželství byli princem po rozvodu zavrženi a žijí s matkou v USA.

  • Princ Juthavachara Mahidol (* 1979)
  • Princ Vacharaesorn Mahidol (* 1981)[7]
  • Princ Chakriwat Mahidol (* 1983)
  • Princ Vatchrawee Mahidol (* 1985)
  • Princezna Sirivannavari Nariratana (* 1987)

Potřetí se korunní princ oženil 10. února 2001 se Srirasmi Suwadee (* 1971). Pár spolu má jediného syna. Až po jeho narození byl Srirasmi udělen titul princezny. Několik let žil pár odděleně, než došlo k rozvodu v roce 2014 v souvislosti s korupcí v její rodině.

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
Stát Stuha Název Datum udělení
DánskoDánsko Dánsko rytíř Řádu slona[8] 20010207a7. února 2001
NepálNepál Nepál velkokříž Řádu Ojaswi Rajanya 19861201a1. prosince 1986
LucemburskoLucembursko Lucembursko velkokříž Řádu Adolfa Nasavského 19860304a4. března 1986
JaponskoJaponsko Japonsko velkokříž Řádu chryzantémy 19910926a26. září 1991
Severní KoreaSeverní Korea Severní Korea velkokříž Řád národního praporu I. třídy[9] 19920310a10. března 1992
Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea velkokříž Řád za zásluhy v diplomatických službách I. vyšší třídy 19920515a15. května 1992
BrunejBrunej Brunej velkokříž Královský rodinný řád Bruneje I. třídy 19880604a4. června 1988
MalajsieMalajsie Malajsie velkokomtur Řádu obránce říše 20130902a2. září 2013
NěmeckoNěmecko Německo velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo 19840229a29. února 1984
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko velkokříž Řádu koruny 20040119a19. ledna 2004
Inaugurační medaile krále Viléma Alexandra 20130430a30. dubna 2013
PeruPeru Peru velkokříž Řádu peruánského slunce 19930409a9. dubna 1993
EkvádorEkvádor Ekvádor velkokříž Národního řádu za zásluhy 19930406a6. dubna 1993
PortugalskoPortugalsko Portugalsko velkokříž Řádu avizských rytířů[10] 19811231a31. prosince 1981
Spojené královstvíSpojené království Spojené království čestný rytíř velkokříže Královského Viktoriina řádu[11] 19961028a28. října 1996
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko velkokříž Řádu Karla III.[12] 19871113a13. listopadu 1987
ŠvédskoŠvédsko Švédsko rytíř Řádu Serafínů 20030225a25. února 2003
  1. Nový král bude oficiálně korunován během třídenních oslav v květnu (tyden.cz)
  2. Thajsko má nového krále. Na trůn usedne po výzvě parlamentu jako Ráma X.. iDNES.cz [online]. 2016-12-01 [cit. 2023-08-11]. Dostupné online. 
  3. Svět přišel o nejdéle vládnoucího panovníka, zemřel thajský král Adundét. idnes.cz [online]. 2016-10-13 [cit. 2016-10-13]. Dostupné online. 
  4. Thajský král si udělal karanténu v německém hotelu. Vzal s sebou i harém. iDNES.cz [online]. 2020-3-30. Dostupné online. 
  5. Thajský král vládne své zemi z Bavorska. Nelíbí se to jeho lidu ani Německu. iDNES.cz [online]. 2020-10-9. Dostupné online. 
  6. Proti thajskému premiérovi protestovaly tisíce lidí, policie je rozháněla vodními děly. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-11-9. Dostupné online. 
  7. Návrat odloučeného syna. Potomek thajského krále se po 27 letech vrátil do země - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-08-11]. Dostupné online. 
  8. Modtagere af danske dekorationer. Kongehuset [online]. 2017-12-12 [cit. 2019-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-12. (dánsky) 
  9. Немеркнущие заслуги в развитии отношений между КНДР и Таиландом [online]. 2022-03-10. Dostupné online. 
  10. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. 
  11. Archivovaná kopie. www.leighrayment.com [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01. 
  12. Boletín Oficial del Estado. 1987-11-17, čís. 275, s. 34217. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]