Seznam navarrských králů

Seznam navarrských králů zahrnuje chronologicky řazené panovníky Navarrského království, které se rozkládalo na Pyrenejském poloostrově. Navarrské království, původně Pamplonské království, vzniklo podle tradice roku 824 a zaniklo roku 1841.
Raní baskičtí vůdci
[editovat | editovat zdroj]| jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Jimeno Silný | okolo 781 | 8. století | neznámé | Roku 781 společně s jistým "synem Velasca" poraženi Córdobským emirátem. | |
| Velasco | asi 799 – asi 816 | zemřel asi 816 | neznámé | Pán Pamplony. Možná se dostal k moci roku 799, kdy byla v Pamploně svržena vláda Umajjovců a byl zavražděn Mutarrif ibn Musa. |
Dynastie Arista-Íñiga
[editovat | editovat zdroj]| jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| García Ximéniz | 717/724–758 | neznámé | neznámé | Legendární král Sobrarbe. | |
| Iñigo Iñiguez Arista | asi 816 – 851/852 | asi 781 – 851/852 | Íñigo Jiménez
Onneca? |
Regenti García Íñiguez a Fortún Íñiguez (asi od 842). | |
| Fortuño García | asi 785 | neznámé | García Ximéniz | Legendární. | |
| Sancho I. Fortuñez | asi 804–826 | neznámé | Fortuño García | Legendární. | |
| Jimeno Íñiguez | 826–836 | neznámé | Íñigo | Legendární. | |
| Íñigo II. Jiménez | 836–859 | neznámé | Jimeno Íñiguez | Legendární. | |
| García Jiménez | 859–867 | neznámé | Jimeno Íñiguez | Legendární. | |
| García Íñiguez | 851/852–870/882 | asi 810 – 870/882 | Íñigo Arista | ||
| Fortún Garcés | 870/882–905 | zemřel 922 | García Íñiguez Urraca Aragonská |
Dynastie Jiménez
[editovat | editovat zdroj]| jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Jimeno I. | 9. století | 9. století | neznámé | Možná vládce části Pamplonského království. Možná totožný s Mitiem zmíněným k roku 850. | |
| García Jiménez | 9. století | 9. století | Jimeno z Pamplony | Možná vládce části Pamplonského království. | |
| Íñigo Garcés | 9. století | 9. století | García Jiménez
Oneca |
Možná vládce části Pamplonského království. | |
| Sancho I. | 905–925 | asi 860 – 925 | García Jiménez
Dadildis z Pallars |
||
| Jimeno II. | 925–932/933 | zemřel 932/933 | García Jiménez
Dadildis z Pallars |
Vládl za svého nedospělého synovce Garcíu I. | |
| García I. | 925–970 | asi 919 – 970 | Sancho I. Toda z Pamplony |
Také král nájerský. Regentka Toda z Pamplony (931–934). Bojoval o trůn s Íñigem Garcésem (931–933). | |
| Sancho II. | 970–994 | asi 935 – 994 | García I. Andregoto Galíndez |
Také král nájerský a hrabě aragonský. | |
| García II. | 994 – asi 1000 | zemřel asi 1000 | Sancho II. Urraca Fernández |
Také král nájerský a hrabě aragonský. | |
| Sancho III. | 1004–1035 | asi 990 – 1035 | García II. Jimena Fernández |
Také král nájerský a hrabě aragonský a kastilský. Nejprve vládl pod regentskou radou složenou z biskupů, Jimeny Fernández a Urracy Fernández. | |
| García III. | 1035–1054 | asi 1012 – 1054 | Sancho III. Munia Kastilská |
Také král nájerský. | |
| Sancho IV. | 1054–1076 | asi 1039 – 1076 | García III. Štěpánka Navarrská |
Také král nájerský. Regentka Štěpánka Navarrská (1054–1058). | |
| Sancho V. | 1076–1094 | asi 1042 – 1094 | Ramiro I. Aragonský Gilberga |
Také král aragonský. | |
| Petr I. | 1094–1104 | asi 1068 – 1104 | Sancho V. Isabela z Urgellu |
Také král aragonský. | |
| Alfons I. | 1104–1134 | asi 1073/1074 – 1134 | Sancho V. Felicia z Roucy |
Také král aragonský. | |
| García IV. | 1134–1150 | asi 1112 – 1150 | Ramiro z Monzonu Christina z Vivaru |
||
| Sancho VI. | 1150–1194 | asi 1133 – 1194 | García IV. Markéta z Aigle |
Také král artajonský. | |
| Sancho VII. | 1194–1234 | asi 1157 – 1234 | Sancho VI. Sancha Kastilská |
Dynastie Champagne
[editovat | editovat zdroj]| jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Theobald I. | 1234–1253 | 1201–1253 | Theobald III. ze Champagne Blanka Navarrská |
Také jako Theobald IV. hrabě ze Champagne. | |
| Theobald II. | 1253–1270 | 1239–1270 | Theobald I. Markéta Bourbonská |
Jako Theobald V. hrabě ze Champagne. Regenti Markéta Bourbonská a Jakub I. Aragonský (1253–1256). | |
| Jindřich I. | 1270–1274 | asi 1244 – 1274 | Theobald I. Markéta Bourbonská |
Jako Jindřich III. hrabě ze Champagne. Regent v dobách nepřítomnosti Theobalda II. | |
| Jana I. | 1274–1305 | 1273–1305 | Jindřich I. Blanka z Artois |
Také hraběnka ze Champagne a francouzská královna. Regenti Blanka z Artois (1274–1275) a Filip III. Francouzský (1275–1284). Správci Eustache de Beaumarchais (1276–1277), Renaud de Rouvray (1277–1279), Guérin d'Amplepuis (1280–1283), Clément d'Aunay (1283–1286) a Hugues de Conflans (1286–1294) a Alphonse de Rouvray (1296–1306, 1315–1316, 1322–1326). |
Kapetovci
[editovat | editovat zdroj]| jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Filip I. | 1284–1305 | 1268–1314 | Filip III. Francouzský | Jako Filip IV. také král francouzský. | |
| Ludvík I. | 1305–1316 | 1289–1316 | Filip I. Jana I. |
Jako Ludvík X. také král francouzský a hrabě ze Champagne. Správci Guillaume de Chaudenay (1306–1309) a Enguerrand de Villers (1310–1315). | |
| Jan I. | 1316 | 1316 | Ludvík I. Klemencie Uherská |
Králem pouze pět dnů. Regent Filip II. (1316). | |
| Filip II. | 1316–1322 | asi 1291 – 1322 | Filip I. Jana I. |
Jako Filip V. také král francouzský. Správci Guichard de Marcy (1316–1317) a Pons de Mortagne (1317–1322). | |
| Karel I. | 1322–1328 | 1294–1328 | Filip I. Jana I. |
Jako Karel IV. také král francouzský. Regent Navarry Filip z Valois (1328). Správce Pierre-Raimond de Rabastens (1326–1328) | |
| Jana II. | 1328–1349 | 1311–1349 | Ludvík I. Markéta Burgundská |
Také hraběnka ze Champagne. Správci Henri de Sully (1328–1329, 1331–1336), Saladin d'Anglure (1337–1339), Renaud de Pons (1339–1342), Guillaume de Bray (1342–1343), Philippe de Melun (1343–1344) a Jean de Conflans (1345–1350). |
Dynastie Évreux
[editovat | editovat zdroj]| jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Filip III. | 1328–1343 | 1306–1343 | Ludvík z Évreux Markéta z Artois |
Také hrabě z Évreux. Regenti Juan Martínez de Medrano a Juan Corbarán de Lehet (1328–1329). | |
| Karel II. | 1349–1387 | 1332–1387 | Filip III. Jana II. |
Také hrabě z Évreux. Regenti francouzští králové Filip VI. (1349–1350) a Jan II. (1350–1352). Správci Ludvík Navarrský (1351–1355, 1355–1361) a Johana Francouzská (1369–1372). | |
| Karel III. | 1387–1425 | 1361–1425 | Karel II. Johana Francouzská |
Také hrabě z Évreux. Správkyně Eleonora Kastilská (1397–1398, 1403–1406, 1409–1411). | |
| Blanka I. | 1425–1441 | 1387–1441 | Karel III. Eleonora Kastilská |
Správce Karel IV. (1440–1453). |
Dynastie Trastámara
[editovat | editovat zdroj]| jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Jan II. | 1425–1479 | 1397/1398–1479 | Ferdinand I. Aragonský Eleonora Kastilská |
Také král aragonský. | |
| Karel IV. | 1441–1461 | 1421–1461 | Jan II. Blanka I. |
Nikdy nezískal skutečnou moc (otec uzurpoval královský titul). | |
| Blanka II. | 1461–1464 | 1424–1464 | Jan II. Blanka I. |
Nikdy nezískala skutečnou moc (otec uzurpoval královský titul). Roku 1462 se vzala svých práv k trůnu ve prospěch Jindřicha IV. Kastilského, kterého vyhlásila protektorem. | |
| Eleonora | 1479 | 1426–1479 | Jan II. Blanka I. |
Také hraběnka z Viana, správkyně (1453–1469, 1470–1479) s Gastonem IV. z Foix (1453–1469, 1470–1472), v letech 1469–1470 byl správcem Gaston V. z Foix. |
Dynastie Foix-Grailly
[editovat | editovat zdroj]| jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| František I. | 1479–1483 | 1467–1483 | Gaston V. z Foix Magdaléna Francouzská |
Také hrabě z Foix. Regentka Magdaléna Francouzská. Správce Petr z Foix (1479–1481, 1482–1484). | |
| Kateřina | 1483–1517 | 1470–1517 | Gaston V. z Foix Magdaléna Francouzská |
Také hraběnka z Foix. Regentka Magdaléna Francouzská (1483–1494). Trůn si nárokoval také Jan z Foix (1483–1497). |
Albretovci
[editovat | editovat zdroj]| jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Jan III. | 1484–1516 | 1469–1516 | Alan I. z Albretu Františka ze Châtillon-Limoges |
Správci Jakub z Foix (1484–1486), Alain d'Albret (1486–1493), Kateřina d'Albret (1499–1500, 1500, 1500), Ondřej Phoebus Navarrský (1502) a Karel Navarrský (1511, 1524–1526). |
Dolní Navarra
[editovat | editovat zdroj]Albretovci
[editovat | editovat zdroj]| jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Jindřich II. | 1517–1555 | 1503–1555 | Jan III. Kateřina |
Také hrabě z Foix. Správce v letech 1504–1505, 1509 a 1510–1511. Správci Anna Navarrská (1517–1520, 1526–1532), Ondřej z Foix (1521) a Jakub z Foix (1532–1555). | |
| Jana III. | 1555–1572 | 1528–1572 | Jindřich II. Markéta z Angoulême |
Také hraběnka z Foix. Správci Antonín I. z Gramontu (1536–1567) a Bernard d'Arros (1568–1571). |
Bourbonská dynastie
[editovat | editovat zdroj]| jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Antonín | 1555–1562 | 1518–1562 | Karel IV. Bourbonský | Vévoda z Vendôme. | |
| Jindřich III. | 1572–1610 | 1553–1610 | Antonín Johana III. |
Jako Jindřich IV. také francouzský král. Správci Kateřina Bourbonská (1572–1593) a Jacques Nompar de Caumont (1593–1613). | |
| Ludvík II.[pozn. 1] | 1610–1643 | 1601–1643 | Jindřich III. Marie Medicejská |
Jako Ludvík XIII. také francouzský král. Regentka Marie Medicejská (1610–1617). Správce Antonín II. z Gramontu (1613–1644). | |
| Ludvík III. | 1643–1715 | 1638–1715 | Ludvík II. Anna Rakouská |
Jako Ludvík XIV. také francouzský král. Regentka Anna Rakouská (1643–1651). Správci Antonín III. z Gramontu (1644–1678) a Antonín IV. z Gramontu (1678–1720). | |
| Ludvík IV. | 1715–1774 | 1710–1774 | Ludvik Bourbonský Marie Adéla Savojská |
Jako Ludvík XV. také francouzský král. Regent Filip II. Orléanský (1715–1723). Správci Antonín V. z Gramontu (1720–1725), Antonín VI. z Gramontu (1725–1741) a Ludvík z Gramontu (1741–1745). | |
| Ludvík V. | 1774–1792/1793 | 1754–1793 | Ludvík Ferdinand Bourbonský Marie Josefa Saská |
Jako Ludvík XVI. také francouzský král. Správce Antonín VII. z Gramontu (1745–1790). Roku 1792 sesazen, poté poze titulárně. | |
| Ludvík VI. | 1793–1795 | 1785–1795 | Ludvík V. Marie Antoinetta |
Jako Ludvík XVII. také francouzský král. Vládl pouze titulárně. Titulární regent Ludvík VII. (1791–1795). | |
| Ludvík VII. | 1795/1814–1824 | 1755–1824 | Ludvík Ferdinand Bourbonský Marie Josefa Saská |
Jako Ludvík XVIII. také francouzský král. Do roku 1814 a krátce v roce 1815 vládl pouze titulárně. Regent Karel V. (1814). | |
| Karel V. | 1824–1830 | 1757–1836 | Ludvík Ferdinand Bourbonský Marie Josefa Saská |
Jako Karel X. také francouzský král. | |
| Ludvík VIII. | 1830 | 1775–1844 | Karel V. | Podle následnického práva králem po abdikaci Karla V. (jako Ludvík XIX. také francouzský král), přibližně po 20 minutách podepsal abdikaci také. | |
| Jindřich IV. | 1830 | 1820–1883 | Karel Ferdinand, vévoda z Berry
Marie Karolína Neapolsko-Sicilská |
Podle následnického práva králem (jako Jindřich V. také francouzský král) do nástupu Ludvíka Filipa, který titul navarrského krále již nepoužíval. Titulární regentka Marie Karolína Neapolsko-Sicilská. |
Horní Navarra
[editovat | editovat zdroj]Dynastie Trastámara
[editovat | editovat zdroj]| jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Ferdinand I. | 1512–1516 | 1452–1516 | Jan II. Aragonský Jana Enríquez |
Také král aragonský, sicilský, mallorský, valencijský a neapolský. | |
| Jana III. | 1516–1555 | 1475–1555 | Ferdinand I. | Nebyla schopna vlády a žila na zámku v Tordesillasu, její syn Karel IV. byl jejím spoluvládcem. |
Habsburská dynastie
[editovat | editovat zdroj]| jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Karel IV. | 1516–1556 | 1500–1558 | Filip I. Sličný Jana III. |
Také král španělský, neapolský, sicilský a císař Svaté říše římské. Regenti Hadrián VI. (1520–1522), Eleonora Habsburská (1522), Isabela Portugalská (1529–1533, 1535–1536, 1538–1539), Juan Pardo de Tavera (1539–1541), Maxmilián II. a Marie Španělská (1548–1551) a Jana Španělská (1553–1559). | |
| Filip IV. | 1556–1598 | 1527–1598 | Karel IV. | Také král španělský, neapolský, sicilský, anglický, portugalský a chilský. Regent v letech 1539–1541, 1543–1548 a 1551–1554. | |
| Filip V. | 1598–1621 | 1578–1621 | Filip IV. | Také král španělský, portugalský, neapolský a sicilský. Regent Fernando de Acevedo (1619). | |
| Filip VI. | 1621–1665 | 1605–1665 | Filip V. | Také král španělský, portugalský, neapolský a sicilský. Regent García de Medrano (1645, 1652). Ludvík XIII. (1641–1643) a Ludvík XIV. (1463–1652) si nárokovali titul hraběte barcelonského. | |
| Karel V. | 1665–1700 | 1661–1700 | Filip VI. | Také král španělský, neapolský a sicilský. Regenti Marie Anna Habsburská (1665–1675) a Luis Fernández Portocarrero (1700). | |
| Karel III. | 1703–1715 | 1685–1740 | Leopold I. | Nárokoval si trůn proti Filipovi V. Regentka Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (1711–1713). |
Bourbonská dynastie
[editovat | editovat zdroj]| jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Filip VII. | 1700–1724 | 1683–1746 | Ludvík Bourbonský z Viennois | Také král španělský. Regenti Marie Anna Falcko-Neuburská, Manuel Arias y Porres, Fernando de Aragón y Moncada, Fadrique de Toledo Osorio y Ponce de León, Juan Domingo de Haro, Rodrigo Manuel Manrique de Lara, Baltasar de Mendoza y Sandoval a Francisco Casimiro Pimentel de Quiñones y Benavides (1700–1701), Luis Fernández Portocarrero (1700–1701, 1701–1703) a Pedro Antonio de Medrano y Albelda (Navarra, 1702–1705). | |
| Ludvík II. | 1724 | 1707–1724 | Filip VII. | Také král španělský. Jeho otec abdikoval v jeho prospěch. | |
| Filip VII. | 1724–1746 | 1683–1746 | Ludvík Bourbonský z Viennois
Marie Anna Bavorská |
Také král španělský. Po smrti Ludvíka se znovu ujal vlády místo následníka trůnu Ferdinanda VI. | |
| Ferdinand II. | 1746–1759 | 1713–1759 | Filip VII.
Marie Luisa Savojská |
Také král španělský. | |
| Karel VI. | 1759–1788 | 1716–1788 | Filip VII. | Také král španělský, neapolský a sicilský. Regentka Alžběta Parmská (1759). | |
| Karel VII. | 1788–1808 | 1748–1819 | Karel VI. | Také král španělský. | |
| Ferdinand III. | 1808 | 1784–1833 | Karel VII. | Také král španělský. Přinucen k abdikaci Napoleonem Bonapartem. Regent Antonio Pascual de Borbón (1808). |
Dynastie Bonaparte
[editovat | editovat zdroj]| jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Josef I. | 1808–1813 | 1768–1844 | Carlo Buonaparte | Také král španělský. Bratr Napoleona Bonaparta. Regenti Joachim Murat (1808) a Nicolas Jean de Dieu Soult (1813). |
Bourbonská dynastie (znovu)
[editovat | editovat zdroj]Regenti v době španělské války za nezávislost:
- José Moñino y Redondo (1808)
- Vicente Joaquín Osorio de Moscoso y Guzmán (1808–1809)
- Juan Acisio de Vera (1809–1810)
- Francisco Javier Castaños (1810)
- Pedro de Quevedo y Quintano (1810)
- Francisco de Saavedra (1810)
- Pedro Agar y Bustillo (1810, 1811, 1811–1812)
- Joaquín Blake (1810–1811)
- Gabriel de Císcar y Císcar (1811)
- Joaquín de Mosquera y Figueroa (1812)
- Pedro de Alcántara Álvarez de Toledo (1812)
- Juan María de Villavicencio (1812–1813)
- Luis María de Borbón y Vallabriga (1813–1814)
| jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Ferdinand III. | 1813–1833 | 1784–1833 | Karel VII.
Marie Luisa Parmská |
Znovu na trůně. Regenti Cayetano Valdés y Flores (1823), Francisco de Eguía (1823) a Pedro de Alcántara Álvarez de Toledo (1823). | |
| Isabela I. | 1833–1841 | 1830–1904 | Ferdinand III. | Také královna španělská. Bojovala o trůn s Donem Carlosem. Regenti Marie Kristýna Neapolsko-Sicilská (1833–1840), Baldomero Espartero (1840–1843) a Joaquín María López y López (1843). |
Vazalská království
[editovat | editovat zdroj]Nájerské království
[editovat | editovat zdroj]| jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| García I. | 923–970 | asi 919 – 970 | Sancho I. Toda z Pamplony |
Také král navarrský. Regentka Toda z Pamplony (931–934). | |
| Sancho II. | 970–994 | asi 935 – 994 | García I. Andregoto Galíndez |
Také král navarrský a hrabě aragonský. | |
| García II. | 994 – asi 1000 | zemřel asi 1000 | Sancho II. Urraca Fernández |
Také král navarrský a hrabě aragonský. | |
| Sancho III. | 1004–1035 | asi 990 – 1035 | García II. Jimena Fernández |
Také král navarrský a hrabě aragonský a kastilský. Nejprve vládl pod regentskou radou složenou z biskupů, Jimeny Fernández a Urracy Fernández. | |
| García III. | 1035–1054 | asi 1012 – 1054 | Sancho III. Munia Kastilská |
Také král navarrský. | |
| Sancho IV. | 1054–1076 | asi 1039 – 1076 | García III. Estefanie Barcelonská |
Také král navarrský. Regentka Štěpánka Navarrská (1054–1058). |
Viguerské království
[editovat | editovat zdroj]| jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Ramiro Garcés | 970–981 | zemřel 981 | García I. | Syn Garcíi I. | |
| Sancho Ramírez | 981 – asi 1002 | zemřel asi 1002 | Ramiro Garcés | ||
| García Ramírez | asi 1002 – po 1005 | zemřel po 1005 | Ramiro Garcés |
Artajonské království
[editovat | editovat zdroj]| jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Urraca | 1144–1153 | 1133–1179 | Alfons VII. Kastilský
Gontrodo Pérez |
Manželka Garcíi IV. Po jeho smrti regentka Asturie (1153–1165). | |
| Sancho III. Kastilský | 1153–1157 | 1134–1158 | Alfons VII. Kastilský | Také král kastilský. | |
| Sancho VI. | 1157–1158 | asi 1133 – 1194 | García IV. Markéta z Aigle |
Také král navarrský. |
Rodokmen
[editovat | editovat zdroj]Rodokmen zahrnuje oba možné nárokovatele zaniklého trůnu, Karla, vévodu z Kalábrie a Ludvíka Alfonse, vévodu z Anjou.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Navarrské království a další nezávislá území (Béarn, atd..) pod vládou francouzského krále byla roku 1620 trvale spojena s francouzskou korunou a dnes jsou součástí Francie, od té doby tyto bývalé země, a především Navarra, nemají autonomii či nezávislou vládu. Po vymření hlavní linie Bourbonů v roce 1883 Jindřichem V. přešel nárok na francouzský trůn na španělskou větev Bourbonů (Bourbon-Anjou), ale není jasné, zda spolu s ním přešel také nárok na navarrský trůn, nebo podle primogenitury přešel na potomky Marie Terezy, starší sestry Jindřicha V.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Anexo:Monarcas de Navarra na španělské Wikipedii a Liste des gouverneurs, lieutenant-généraux et vice-rois du royaume de Navarre na francouzské Wikipedii.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam navarrských králů na Wikimedia Commons - (španělsky) Genealogie
| Seznam křesťanských vládců na Pyrenejském poloostrově od reconquisty po současnost | |||||||||
| Portugalsko | Španělsko | ||||||||
| Země Koruny kastilské | Navarra | Země Koruny aragonské | |||||||
| Asturie | León | Kastilie | Galicie | Aragon | Barcelona | Valencie | Mallorka | ||