Karel z Viany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel z Viany
titulární navarrský král
Narození 29. května 1421
Peñafiel
Úmrtí 23. září 1461
Barcelona
Pohřben Klášter Poblet
Manželky Anežka Klevská
Dynastie Trastámarové
Otec Jan II. Aragonský
Matka Blanka Navarrská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel z Viany (španělsky Carlos de Trastámara y Évreux; 29. května 1421, Peñafiel23. září 1461, Barcelona) byl titulární navarrský král, básník a humanista. Měl rád hudbu a literaturu, přeložil do aragonštiny Aristotelovu Etiku a kromě jiného sepsal Kroniku navarrských králů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako jediný syn budoucího aragonského krále Jana II. a Blanky, dcery a dědičky navarrského krále Karla III. Dostal vynikající vzdělání. V erbu měl dva psi hádající se o kost, jež měla představovat Navarru. Psi symbolizovali francouzského a kastilského krále.

Roku 1427 jej kortesy v Pamploně společně se sestrami uznaly následníkem navarrského trůnu. Matka zesnula roku 1441 a otec mu odmítl postoupit vládu nad Navarrou. Napjaté vztahy se zhoršily poté, co se král Jan znovu oženil. Roku 1451 vypukla občanská válka a o rok později padl Karel v bitvě u Aybaru do zajetí. Setrval v něm 20 měsíců a během té doby se králi narodil druhý syn. Karel přislíbil, že vyčká na královský titul až po otcově smrti, byl propuštěn a vydal se hledat podporu do Francie a Neapolského království na dvůr strýce Alfonse Aragonského. Po strýcově smrti byl zatčen a odvezen na Mallorku, roku 1459 se vrátil do vlasti, odmítl otcův návrh převzít Neapolské království a začal plánovat nový sňatek, jež by mu zabezpečil spojenectví s Kastílií. Otec jej nechal uvěznit a poté následovala revolta Katalánska a Navarry. Král byl obviněn z překročení barcelonského práva, poté ustoupil, syna 25. února 1461 propustil a následně jej uznal svým dědicem a guvernérem Katalánska.

Karel zemřel zřejmě na tuberkulózu bez legitimních potomků v září 1461 během pobytu v Barceloně. Macecha byla lidem obviněna z jeho skonu, který se stal záminkou k občanské válce v Katalánsku. Roku 2001 bylo o jeho osudu natočeno televizní drama Carles, príncep de Viana.[1]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.imdb.com/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DESDEVISES DU DEZERT, Georges; Don Carlos de Aragón, Príncipe de Viana, estudio sobre la España del norte en el siglo XV; Pamplona: Gobierno de Navarra, 2000; ISBN 84-235-1954-6. Traducción de la edición francesa realizada por este notable hispanista en la última década del siglo XIX.
  • IBARS, Mariona; El príncipe de Viana; Barcelona; Ediciones del Bronce, 1998; ISBN 84-89854-35-1
  • IRIBARREN, Manuel; El príncipe de Viana; Pozuelo de Alarcón; Espasa-Calpe, 1983; ISBN 84-239-1027-X
  • LABEAGA MENDIOLA, Juan Cruz; El Príncipe en Viana: publicación conmemorativa de la visita a Viana del Príncipe Don Felipe; Pamplona: Gobierno de Navarra, 1998; ISBN 84-235-1759-4
  • PASCAL ROS, Alfonso; Las razones del príncipe: una biografía de Carlos de Viana; Arteta; Fundación Mariscal Don Pedro de Navarra, 1998; ISBN 84-605-8301-5
  • RAMÍREZ VAQUERO, Eloísa; El príncipe de Viana; Pamplona: Gobierno de Navarra, 2001; ISBN 84-235-2141-9
De jure navarrský král
království zadrženo Janem II.
Předchůdce:
Blanka I.
De iure 14411461
nikdy nezískal skutečnou moc
Karel z Viany
Nástupce:
Blanka II.
Princ z Viany
Předchůdce:
Nový titul
14231441
Karel z Viany
Nástupce:
Eleonora
Princ ze Girony a hrabě z Cervery
Předchůdce:
Alfons V.
14581461
Karel z Viany
Nástupce:
Ferdinand II.
Vévoda z Gandía
Předchůdce:
Jan II.
14391461
Karel z Viany
Nástupce:
Ferdinand II.