Jana I. Navarrská
| Jana I. Navarrská | |
|---|---|
| navarrská královna, hraběnka ze Champagne a francouzská královna | |
 Pečeť Jany Navarrské | |
| Doba vlády | 1274–1305 |
| Narození | 14. ledna 1273 Bar-sur-Seine |
| Úmrtí | 2. dubna 1305 (ve věku 32 let) Zámek Vincennes |
| Pohřbena | klášter minoritů v Paříži |
| Předchůdce | Jindřich I. |
| Nástupce | Ludvík I. |
| Manžel | Filip IV. Francouzský |
| Potomci | Markéta Ludvík X. Francouzský Blanka Filip V. Francouzský Karel IV. Francouzský Izabela Francouzská Robert (1296–1308) |
| Dynastie | Blois |
| Otec | Jindřich I. Navarrský |
| Matka | Blanka z Artois |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jana I. Navarrská (katalánsky Joana de Navarra, francouzsky Jeanne de Champagne, 14. ledna 1273 Bar-sur-Seine – 2. dubna 1305 Vincennes) byla hraběnka ze Champagne a Brie (1273–1305) a také královna navarrská (1274–1305) a francouzská (1285–1305).
Život
[editovat | editovat zdroj]
Byla dcerou navarrského krále Jindřicha I. a Blanky, dcery Roberta z Artois. Údajně nebyla příliš půvabná, nevynikala štíhlostí a v rysech její tváře se odrážela maurská krev předků.[1] Po smrti bratra Theobalda († 1273) a otce o rok později se jako tříletá stala posledním příslušníkem rodu ze Champagne. Oslabené království lákalo sousední Kastílii a také Aragonii, což podnítilo zájem francouzské koruny. Jednání s Blankou z Artois, která byla po dobu Janiny nezletilosti regentkou, se ujal Karel z Anjou a roku 1275 bylo završeno orleánskou smlouvou, ve které se Blanka vzdala regentství nad Janou ve prospěch francouzského krále Filipa III.
V srpnu 1284 byla inteligentní a zbožná[1] Jana provdána za francouzského následníka Filipa[2] a tím se Navarra a Champagne dostala pod správu francouzské koruny. O rok později, po smrti krále Filipa III., byl mladý pár korunován v Remeši.
Manželství bylo pravděpodobně šťastné. Královna doprovázela manžela při cestách po království, neměla však na něj téměř žádný politický vliv. Intenzivně se zajímala o správu svých zděděných území. Roku 1304 založila v Paříži Collège de Navarre.
Zemřela za záhadných okolností a jeden kronikář dokonce obvinil jejího manžela, že ji dal zabít. Dalším obviněným byl Guichard, biskup z Troyes, kterého král roku 1308 pohnal před soud, že Janě přivodil předčasnou smrt pomocí jedu a černé magie.[3] Byla pohřbena v klášteře menších bratří. Všichni tři její dospělí synové se postupně stali francouzskými králi a dcera Izabela anglickou královnou.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b WEIR, Alison. Queen Isabella: She-Wolf of France, Queen of England. London: Pimlico Books, 2006. 494 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7126-4194-4. S. 12. (anglicky)
- ↑ EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 191. Dále jen Francouzští králové.
- ↑ BARBER, Malcolm. Noví rytíři : dějiny templářského řádu. Praha: Argo, 2006. 433 s. ISBN 80-7203-764-1. S. 331.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jana I. Navarrská na Wikimedia Commons - Janina socha na Collège de Navarre[nedostupný zdroj]
- (francouzsky) Genealogie
- Královnina pečeť
| Předchůdce: Jindřich I. |
|
Navarrská královna od roku 1284 spoluvládcem manžel jako Filip I. 1274–1305 |
|
Nástupce: Ludvík I. |
| Předchůdce: Jindřich III. |
|
Hraběnka ze Champagne 1274–1305 |
|
Nástupce: Ludvík I. |
| Francouzská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Marie Brabantská |
1285–1305 Jana I. Navarrská |
Nástupce: Markéta Burgundská |
