Marie Francouzská (1145–1198)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marie Francouzská
hraběnka ze Champagne
Portrét
pečeť Marie Francouzské
Narození1145
Úmrtí11. března 1198
PohřbenaKatedrála sv. Štěpána v Meaux
ManželJindřich I. ze Champagne
PotomciJindřich II. ze Champagne
Scholastika ze Champagne
Marie ze Champagne
Theobald III. ze Champagne
DynastieKapetovci
OtecLudvík VII. Francouzský
MatkaEleonora Akvitánská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Francouzská (francouzsky Marie de France, 114511. března 1198) byla hraběnka ze Champagne a patronka mnoha významných básníků.

Život[editovat | editovat zdroj]

Hraběnka Marie (středověká iluminace)

Narodila se jako dcera francouzského krále Ludvíka VII. a Eleonory Akvitánské. Rodiče Marie a Alix se z důvodu blízkého příbuzenství[1] roku 1152 rozvedli[2] tři roky po návratu z křížové výpravy, která nebyla právě úspěšná. Eleonora o manželovi říkávala, že je "spíš mnich než král"[3] a za celých patnáct let manželství přivedla na svět jenom dvě dcery. Jedním z důvodů rozvodu byly zřejmě i zvěsti o milostném vztahu Eleonory Akvitánské s knížetem Raimundem z Poitiers během pobytu v Antiochii a královnina neschopnost dát Ludvíkovi vytouženého následníka. Již dva měsíce po rozvodu se provdala za Jindřicha Plantageneta.

Obě dcery zůstaly na Ludvíkově dvoře a již v útlém věku byly zasnoubeny. Marie se měla provdat za Jindřicha ze Champagne a Adéla za jeho mladšího bratra Theobalda z Blois. Samotný král se roku 1160 potřetí oženil. Vyvolenou se již pět týdnů po skonu Konstancie Kastilské stala Adéla ze Champagne, sestra budoucích zeťů, od které doufal získat vytouženého dědice trůnu. Svatby královských dcer se konaly roku 1164.[4][5]

Marie uměla číst a psát ve francouzštině a latině, měla vlastní knihovnu a byla mecenáškou mnohých spisovatelů. Jindřichovi porodila čtyři děti a zastávala funkci regentky během jeho pobytu ve Svaté zemi, který se mu stal osudným. V zajetí Kiliče Arslana onemocněl a zemřel krátce poté roku 1181.

Hraběcí titul po otcově skonu převzal starší syn Jindřich, kterému Marie do roku 1187 pomáhala spravovat panství jako regentka. Roku 1190 se Jindřich společně se strýci Theobaldem a Štěpánem[6] vydal na třetí křížovou výpravu a svým dědicem ustanovil mladšího bratra Theobalda. Ve Svaté zemi se Jindřichovi podařilo získat titul jeruzalémského krále, kterého užíval pouhých pět let. Spadl z galerie roku 1197.

Mladšímu Mariinu synovi Theobaldovi bylo tehdy zřejmě osmnáct let. První rok mu se správou hrabství opět pomáhala Marie a poté odešla do kláštera Fontaines-les-Meaux. Zemřela na jaře 1198 zlomená smutkem z Jindřichovy smrti[6] a byla pohřbena v katedrále sv. Štěpána v Meaux.[7] Její náhrobek nepřežil náboženské války v 16. století.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Jindřich I. Francouzský
 
 
Filip I. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Anna Kyjevská
 
 
Ludvík VI. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Floris I. Holandský
 
 
Berta Holandská
 
 
 
 
 
 
Gertruda Saská
 
 
Ludvík VII. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Amadeus II. Savojský
 
 
Humbert II. Savojský
 
 
 
 
 
 
Jana ze Ženevy
 
 
Adéla z Maurienne
 
 
 
 
 
 
Vilém I. Burgundský
 
 
Gisela Burgundská
 
 
 
 
 
 
Štěpánka Burgundská
 
Marie Francouzská
 
 
 
 
 
Vilém VIII. Akvitánský
 
 
Vilém IX. Akvitánský
 
 
 
 
 
 
Hildegarda Burgundská
 
 
Vilém X. Akvitánský
 
 
 
 
 
 
Vilém IV. z Toulouse
 
 
Filipa z Toulouse
 
 
 
 
 
 
Emma z Mortain
 
 
Eleonora Akvitánská
 
 
 
 
 
 
Boson II. ze Châtellerault
 
 
Aimery I. ze Châttelleraultu
 
 
 
 
 
 
Alienor z Thouars
 
 
Eleonora ze Châtelleraultu
 
 
 
 
 
 
Barthelemy z L'Isle Bouchard
 
 
Dangereuse z L' Isle Bouchard
 
 
 
 
 
 
Gerberge de Blaison
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOLEKTIV. Francouzští králové v období středověku. Praha: Argo, 2003. ISBN 80-7203-465-0. S. 138–139. 
  2. Francouzští králové, str. 138
  3. FERRO, Marc. Dějiny Francie. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. S. 54. 
  4. www.fmg.ac
  5. www.fmg.ac
  6. a b www.lamop.univ-paris1.fr[nedostupný zdroj]
  7. http://gw2.geneanet.org

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DE JUBAINVILLE, Henry Arbois; PIGEOTTE, León; LONGNON, Auguste. Histoire des ducs et des comtes de Champagne. [s.l.]: A. Durand, 1865. (francouzsky)