Berta Holandská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Berta Holandská
Narození 1055
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ210007
Úmrtí 30. července 1093 (ve věku 38 let)
Montreuil
Manžel/ka Filip I. Francouzský
Děti Konstancie Francouzská a Ludvík VI. Francouzský
Rodiče Floris I. Holandský a Gertruda Saská
Příbuzní bratři Robert II. Flanderský a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ653110
sestry Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ3104402 a Adéla Flanderská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Berta Holandská (1058 ?30. července 1093 Montreuil-sur-Mer) byla francouzskou královnou. Po dvacetiletém manželství byla králem zapuzena.

Cesta na francouzský trůn[editovat | editovat zdroj]

Byla dcerou holandského hraběte Florise I. a jeho manželky Gertrudy, dcery saského vévody Bernarda II. Po smrti otce se matka znovu provdala za Roberta I. Flanderského. Berta byla za francouzského krále Filipa I. provdána pravděpodobně roku 1072[1] svým nevlastním otcem Robertem Fríským.

Zapuzená Berta a Filip s Bertradou (Svatodivišské kroniky)

Politickému sňatku předcházela bitva u Casselu, v níž Filip prohrál a byl donucen uznat Robertovu vládu ve Flandrech.[2] Oba muži poté zpečetili své spojenectví proti Vilémovi Dobyvatelovi sňatkem Filipa s Bertou.

Berta Filipovi celých devět let[3] nemohla dát dědice. Po mnoha modlitbách se roku 1081 narodil syn Ludvík, poté dcera Konstancie a snad několik synů, kteří zemřeli v útlém dětství.[3]

Filip Bertu roku 1092[4] zapudil. Svou roli v králově skutku hrála krom hříšné náklonnosti k Bertradě z Montfortu také potřeba dalšího syna a podle soudobého kronikáře Viléma z Malmesbury prý také to, že byla Berta příliš tlustá. Královnina tloušťka by zřejmě nebyla tím pravým důvodem, zarážející je však fakt, že její syn Ludvík získal přezdívku tlustý a stejně tak jeho bratranec Floris II.[5]

Zapuzená královna byla manželem usazena na hradě v Montreuil-sur-Mer, který byl součástí jejího věna, a o rok později zde zemřela. Král setrval ve svazku s Bertradou i přes církevní výhrůžky. Bertin syn Ludvík se po otcově smrti stal králem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha : Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 109.  
  2. Francouzští králové, str. 113
  3. a b www.mittelalter-genealogie.de
  4. Francouzští králové, str. 114
  5. www.inghist.nl

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha : Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Francouzská královna
Předchůdce:
Anna Kyjevská
1072 - 1092
Berta Holandská
Nástupce:
Bertrada z Montfortu