Klaudie Francouzská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Klaudie Francouzská
Královna francouzská
Královna Klaudie
Královna Klaudie
Doba vlády 15151524
Manžel František I. Francouzský
Narození 13. říjen 1499
Romorantin
Úmrtí 20. červenec 1524
zámek Blois
Pohřbena Bazilika Saint-Denis
Potomci Luisa
Šarlota
František
Jindřich
Magdalena
Karel
Markéta
Filip
Rod Kapetovci
Dynastie Valois-Orléans
Otec Ludvík XII.
Matka Anna Bretaňská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klaudie Francouzská (13. říjen 1499, Romorantin20. červenec 1524, zámek Blois) byla francouzská královna a bretaňská vévodkyně. Byla nejstarší dcerou francouzského krále Ludvíka XII. z dynastie Valois a jeho druhé manželky Anny Bretaňské. Klaudie byla francouzská princezna, hraběnka ze Soissons, Blois, Coucy, Étampes a Montfortu.

Byla první ženou krále Františka I., matkou jeho nástupce Jindřicha II. a babičkou posledních tří francouzských králů z dynastie Valois, španělské královny Alžběty, lotrinské vévodkyně Klaudie a francouzské královny Margot, manželky Jindřicha IV. Navarrského. Byla také babičkou savojského vévody Karla Emanuela I.

Zásnuby a sňatek[editovat | editovat zdroj]

Protože její matka Anna neměla žádné syny, Klaudie se stala dědičkou bretaňského vévodství. Francouzskou korunu však mohl zdědit pouze mužský následník. V roce 1504 Anna ve snaze udržet Bretaň mimo území francouzské koruny uzavřela smlouvu z Blois, v níž přislíbila Klaudii i s Bretaní a burgundským hrabstvím budoucímu císaři Svaté říše římské Karlovi V. To však bylo nepřijatelné pro rod Valois a zasnoubení bylo brzy zrušeno.

Francouzské šlechtě se nelíbilo zasnoubení s cizincem a naléhala na Ludvíka XII., aby Klaudii provdal za jejího bratrance Františka, vévodu z Angoulême, „který je alespoň Francouz“ a byl také předpokládaný dědicem francouzské koruny. Roku 1506 byli Klaudie a František zasnoubeni. Roku 1514 se Klaudie po smrti své matky stala bretaňskou vévodkyní. 18. května 1514 se v kapli zámku Saint-Germain-en-Laye provdala za Františka.

Dvorský život[editovat | editovat zdroj]

Klaudie, která byla předmětem rušné sňatkové politiky, byla často nemocná, malé postavy a trpěla skoliózou, kvůli čemuž měla hrbatá záda. U dvora ji zastiňovala její tchyně Luisa Savojská a švagrová, vzdělaná „renesanční žena“ Markéta Navarrská.

Když se František v roce 1515 po smrti Ludvíka XII. stal králem, Klaudiinými dvorními dámami byly anglické sestry Anna a Marie Boleynovy a Diana de Poitiers. Mary se stala královou milenkou, než se roku 1519 vrátila domů. Anna sloužila jako Klaudiina oficiální překladatelka při anglických návštěvách, např. v roce 1520. Anna byla také určitou dobu společnicí Klaudiiny mladší sestry Renaty (Renée). Anna Boleynová se vrátila do Anglie roku 1521 a později se stala milenkou a manželkou Jindřicha VIII. Diana de Poitiers byla hlavní inspirací fontainebleauské školy francouzské renesance a stala se celoživotní milenkou Františkova syna a nástupce Jindřicha II.

Klaudie neměla žádný politický vliv a byla jednou z nejméně významných francouzských královen [1]. Její život se nesl ve znamení neustálých těhotenství. Její manžel měl mnoho milenek, ale vše probíhalo relativně diskrétně. Klaudie u svého služebnictva zavedla přísný mravní kodex, kterému si jen málo lidí dovolilo vysmívat.

Děti[editovat | editovat zdroj]

Klaudie se svými dcerami: vepředu Charlotte (vlevo) a Louisa (vpravo); vpravo vzadu Magdalena; vlevo vzadu Markéta; nalevo od ní Eleonora Habsburská

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Zelené švestky odrůdy Reine Claude

Klaudie zemřela roku 1524 v 24 letech. Po její smrti se bretaňským panovníkem stal její nejstarší syn, dauphin František. Po jeho předčasné smrti v roce 1536 se francouzským dauphinem a bretaňským vévodou stal Klaudiin druhý syn, Jindřich, vévoda orleánský, který později nastoupil na francouzský trůn jako Jindřich II.

Král František I. se několik let po Klaudiině smrti znovu oženil s Eleonorou Habsburskou, sestrou císaře Karla V. Poměry u dvora se staly mnohem zhýralejšími a zvěsti tvrdily, že smrt krále Františka roku 1547 byla způsobena syfilidou.

Po Klaudii byl pojmenován druh malé světle zelené švestky velikosti vlašského ořechu, známý jako „Reine Claude“ (Královna Klaudie) – renkloda,

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Claude of France na anglické Wikipedii a Klaudia Francúzska na slovenské Wikipedii.

  1. {title}. www.geocities.com [online]. [cit. 2009-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-08-08. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Anna Bretaňská
Znak z doby nástupu Bretaňská vévodkyně
15141524
Znak z doby konce vlády Nástupce:
František III. Bretaňský
{{{co}}}
Předchůdce:
Marie Tudorovna
15151521
Klaudie Francouzská
Nástupce:
Eleonora Habsburská
{{{co}}}
Předchůdce:
Anna Bretaňská
15151521
1524
Klaudie Francouzská
Nástupce:
Kristína Dánská