V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Ludvík XII.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ludvík XII.
Louis-xii-roi-de-france.jpg
Narození 27. června 1462
Blois
Úmrtí 1. ledna 1515 (ve věku 52 let)
Paříž
Místo odpočinku Bazilika Saint-Denis
Manžel(ka) Johana Francouzská (14761498)
Anna Bretaňská (14991514)
Marie Tudorovna (15141515)
Děti Klaudie Francouzská
Renata Francouzská
Michel Bucy
Rodiče Karel Orléanský a Marie Klevská
Příbuzní Marie Orléanská
Anna Orléanská
Johana z Valois
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Francouzský král Ludvík XII.

Ludvík XII. (27. června 1462, Blois1. ledna 1515, Paříž) byl francouzský král v letech 14981515 a vévoda milánský v letech (14991500) a (15011512).

Rodinné poměry[editovat | editovat zdroj]

Ludvík XII. pocházel z rodu Valois, přesněji z větve Dynastie Valois-Orléans. Byl jediným synem Karla Orleánského a Marie Klevské. Na francouzský trůn nastoupil roku 1498 po nešťastném úmrtí svého bezdětného švagra Karla VIII.

Příbuzenstvo
otec Karel Orleánský
matka Marie Klevská
I. manželka Johana Francouzská
II. manželka Anna Bretaňská
dcera Klaudie Francouzská
dcera Renata Francouzská
III. manželka Marie Anglická
levobočný syn Michael - arcibiskup v Bourges

Ještě téhož roku se dal rozvést s Johanou, sestrou svého předchůdce na francouzském trůně a 8. ledna 1499 se oženil s Karlovou vdovou Annou Bretaňskou. Anna byla držitelkou Bretaně, která byla tímto sňatkem po mnoha letech konečně připojena k území francouzské koruny. Z narozených potomků se dospělosti dožily pouze dvě dcery. Po Annině smrti (9. ledna 1514) se Ludvík potřetí oženil. Vyvolenou se stala 9. října 1514 Marie, sedmnáctiletá sestra anglického krále Jindřicha VII.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Ludvík XII. při vjezdu do města Ženevy

Nový panovník po přeslici pocházel z rodu Visconti (babička z otcovy strany byla Valentina Visconti). Začal uplatňovat nárok na Milánské vévodství a napadl proto Itálii, kde se potom v letech 14991513 odehrávaly kruté boje (tzv. druhá až čtvrtá Italská Válka). Po dobytí Milána roku 1499/1500 se Ludvík dohodl se španělským Ferdinandem II. Aragonským a obsadil také Neapol. Ferdinand Aragonský však změnil názor, obrátil proti Ludvíkovi a Neapol dobyl sám. Následovala léta komplikovaných španělsko-francouzských jednání a bojů o Itálii. Roku 1504 uznala Francie španělskou nadvládu v Neapoli, ale ponechala si Milánsko.

Roku 1511 se proti Ludvíkovi XII. postavila Cambraiská liga (založená původně 1507 papežem, římsko-německým císařem a samotným Ludvíkem proti Benátkám) spolu s papežem naverbovanými Švýcary a po ostrých bojích mezi Francií a Cambraiskou ligou v letech 1512 a 1513 byli Francouzi úplně vytlačeni z italského území za hřeben Alp. Milánsko připadlo Švýcarům.

Francouzský lid krále miloval, jelikož byl dobrý hospodář a dbal o správný pořádek. Generální stavy ho nazývaly Оtec lidu.

Král zemřel tři měsíce po svém posledním sňatku 1. ledna 1515. Neměl dospělosti se doživší potomky mužského pohlaví. Králem Francie se tak stal syn Ludvíkova bratrance František I. (15151547).

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Litterae super abrogatione pragmatice sanctionis, 1512

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ľudovít XII. na slovenské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HARTMANN, Petr Claus, a kol. Francouzští králové a císaři v novověku : od Ludvíka XII. k Napoleonovi III. (1498-1870). Praha : Argo, 2005. 467 s. ISBN 80-7203-517-7.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Lodovico Sforza
Znak z doby nástupu Milánský vévoda
1499
15001512
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Maxmilián Sforza
Meuble héraldique Fleur de lys.svg Chronologie francouzských panovníků
od 987 do 1870
Meuble héraldique Fleur de lys.svg
987 996 1031 1060 1108 1137 1180 1223 1226
   Hugo Kapet Robert II. Jindřich I. Filip I. Ludvík VI. Ludvík VII. Filip II. Ludvík VIII.   
1226 1270 1285 1314 1316 1316 1322 1328 1350
   Ludvík IX. Filip III. Filip IV. Ludvík X. Jan I. Filip V. Karel IV. Filip VI.   
1350 1364 1380 1422 1461 1483 1498 1515 1547 1559
   Jan II. Karel V. Karel VI. Karel VII. Ludvík XI. Karel VIII. Ludvík XII. František I. Jindřich II.   
1559 1560 1574 1589 1610 1643 1715 1774 1792
   František II. Karel IX. Jindřich III. Jindřich IV. Ludvík XIII. Ludvík XIV. Ludvík XV. Ludvík XVI.   
1792 1804 1814 1824 1830 1848 1852 1870
   Napoleon I. Ludvík XVIII. Karel X. Ludvík Filip Napoleon III.   

Dějiny · Francie · Kapetovci · Valois · Bourboni · Bonapartové