Ladislav I. Neapolský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ladislav I. Neapolský
Neapolský král
Doba vlády 24. února 13866 srpna 1414
Korunovace 29. května 1390
Narození 15. února 1377
Neapol
Úmrtí 6. srpna 1414
Neapol
Pochován Kostel San Giovanni a Carbonara v Neapoli
Předchůdce Karel III.
Nástupce Johana II.
Manželky Konstancie z Clermontu
Marie z Lusignanu
Marie z Enghienu
Rod Anjou-Durazzo
Otec Karel III. Neapolský
Matka Markéta z Durazza

Ladislav I. Neapolský (červenec 13766. srpna 1414) byl od roku 1386 neapolským králem, chorvatsko-uherrským vzdorokrálem, titulárním králem Jeruzaléma a od roku 1406 také knížetem Taranta.

Počátek vlády[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako jediný syn krále Karla III. Neapolského, který krátce působil jako uherský král a při bojích o uherskou korunu byl roku 1386 pravděpodobně zavražděn. Za tehdy devítiletého Ladislava převzala vládu jeho matka Markéta z Durazza. V letech 13901399 museli bojovat se vzdáleným příbuzným Ludvíkem II. Anjou, který si činil nároky na Neapolský trůn z titulu historických dědičných vazeb.

Upevňování moci[editovat | editovat zdroj]

Ladislavův náhrobek v kostele San Giovanni a Carbonara v Neapoli

Ladislav se v průběhu let vypracoval v obratného politika a válečníka. Dokázal využít tehdejšího bezvládí v rozdrobené Itálii pro rozšíření a upevnění své moci. Po vzoru svého otce se pokoušel ovládnout území současného Maďarska a Chorvatska, v roce 1403 se v Zadaru prohlásil za jejich krále. Tímto ale proti sobě popudil tehdejšího římského a uherského krále Zikmunda Lucemburského, který si vzal za manželku Marii Uherskou a tím také nárokoval uherskou korunu. Proti mocnému Zikmundovi se Ladislav nemohl úspěšně prosadit. Své právní nároky na území Dalmácie prodal v roce 1409 Benátkám za částku sto tisíc dukátů.

Boj o papeže[editovat | editovat zdroj]

Ladislav též výrazně zasahoval do evropských rozbrojů v katolické církvi známé jako papežské schizma. Povedlo se mu ovládnout sídlo východního papeže Řím. Papeže Inocenta VII. v letech 1404–1406 de facto ovládal, podporoval i jeho nástupce Řehoře XII. V roce 1410 odmítl uznat volbu kardinála Baldassara Cossy za papeže Jana XXIII. a trval na původním Řehoři XII. Proto Jan XXIII. proti němu vyhlásil v roce 1412 křížovou výpravu, ale neuspěl.

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Zemřel náhle v srpnu 1414 uprostřed bojů v jižní Evropě. Ladislav byl třikrát ženatý, vzhledem ale k tomu, že neměl žádného oficiálního potomka, převzala neapolskou korunu jeho sestra Johana II. Neapolská.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ladislaus (Neapel) na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Karel III. Neapolský
Znak z doby nástupu Neapolský král
Ladislav I.
13861414
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Johana II. Neapolská