Přeskočit na obsah

Marie Bourbonská (1315–1387)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marie Bourbonská
Narození1315
Úmrtí1387 (asi 71–72 let)
ManželéGuy z Lusignanu
Robert z Taranta
PotomciHugo z Lusignanu
DynastieBourboni
OtecLudvík I. Bourbonský
MatkaMarie z Avesnes
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Bourbonská (asi 13151387) byla císařovnou chotí Roberta z Taranta, titulárního latinského císaře z Konstantinopole. V letech 1359 až 1370 vládla jako baronka z Vostitsy.

Marie se narodila jako dcera vévody Ludvíka I. Bourbonského a Marie z Avesnes. Byla mladší sestrou bourbonského vévody Petra a starší sestrou hraběte Jakuba I. z La Marche.

Jejími prarodiči byli hrabě Robert z Clermontu a Beatrix z Bourbonu a hrabě Jan II. Holandský a Filipa Lucemburská.

První manželství

[editovat | editovat zdroj]

Dne 29. listopadu 1328 byla v Château de Bourbon zasnoubena s Guyem z Lusignanu, titulárním galilejským knížetem, synem Huga IV. Kyperského a jeho první manželky Marie z Ibelinu. 20. prosince 1328 byli snoubenci v zastoupení oddáni. Kronika z Amadi zachytila Mariin příjezd do Famagusty v Kyperském království v červnu 1329. Dne 31. ledna 1330 se Marie za Guye in person v Santa Sofii v Nikósii provdala.

Hugo z Lusignanu, jejich jediný známý syn, se narodil kolem roku 1335. Mariin manžel byl v letech 1336 až 1338 kyperským konstáblem. V roce 1343 Guy z Lusignanu zemřel. Marie nesměla až do roku 1346, kdy jí to dovolil její tchán, opustit Kypr.

Druhé manželství

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1346 opustila Marie i se synem Kypr. V roce 1347 se usadila v Neapoli v Neapolském království na dvoře královny Johany I. Neapolské. 9. září 1347 se Marie podruhé provdala za Roberta z Taranta, bratrance královny Johany. Její nový manžel si činil nároky na Latinské císařství, zatímco držel knížectví Taranto a Achajské knížectví. Byl také generálním kapitánem neapolské armády.

Brzy byli na několik let odděleni. Královna Johana byla hlavní podezřelou z přípravy vražedného atentátu na svého prvního manžela Ondřeje, vévodu z Kalábrie. 3. listopadu 1347 Ludvík I. Uherský, starší bratr Ondřeje, napadl na odplatu Apeninský poloostrov. Zatímco královně Johaně a jejímu druhému manželovi Ludvíkovi z Taranta, mladšímu bratrovi Roberta, se podařilo utéct z Neapole, Robertovi ne. Ve městě Aversa byl zatčen. V roce 1348 dosáhla Apeninského poloostrova černá smrt, která donutila Ludvíka Uherského a jeho armádu k návratu do Uherska. Robert byl mezi vězni, kteří Ludvíka I. následovali. Asi čtyři roky strávil v zajetí a k manželce do Neapole se vrátil v březnu 1352.

V roce 1353 Robert zahájil tažení v Jónském moři a pokusil se obnovit svou autoritu nad řadou Jónských ostrovů. V roce 1354 se mu podařilo získat kontrolu nad ostrovy Korfu, Kefalonia a Zakynthos. Před návratem do Neapole přidal mezi své tituly nově vytvořený titul vévody z Lefkady. Marie využila Robertova tažení a v roce 1359 se ujala baronství Vostitsa a Nivelet.

Dne 10. září 1364 Robert z Taranta zemřel. Jejich manželství zůstalo bezdětné a Robertovým legitimním dědicem se stal jeho mladší bratr Filip. Marie však následnictví zpochybnila. V roce 1364 Marie vlastnila v Achájském knížectví šest hradů, a tak ovládala značnou část knížectví. Podržela si titul achájské kněžny a určila svým dědicem vlastního syna Huga. Hugo si stále nemohl nárokovat kyperský trůn, ale jeho strýc Petr I. jej v roce 1365 jmenoval galilejským knížetem. V roce 1366 vtrhl Hugo v čele 12 000 žoldáků na Peloponés a zahájil achájskou občanskou válku.

17. ledna 1369 byl král Petr Kyperský zavražděn třemi svými vlastními rytíři ve své vlastní posteli v paláci La Cava v Nikósii. Novým králem se stal jeho syn Petr II. Hugo však ve strýcově smrti spatřil další příležitost nárokovat si kyperský trůn, a tak opustil Peloponés a odjel do Nikósie, čímž se prakticky vzdal svého peloponéského tažení. Marie pokračovala v občanské válce do roku 1370. Protože se jí nepodařilo dosáhnout vítězství, prodala Marie svá práva Filipovi II. za 6 000 zlatých. Baronství Vostitsa a Nivelet prodala Neriovi I. Acciaiolimu, pozdějšímu athénskému vévodovi. Ponechala si pouze Kalamatu.

Hugo z Lusignanu se oženil s Marií de Morphou, dcerou Jana de Morphou, hraběte z Rouchy, manželství však zřejmě zůstalo bezdětné. Hugo zemřel kolem 1385. Marie ve své poslední vůli jmenovala svým dědicem svého synovce Ludvíka II. Bourbonského.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Ludvík VIII. Francouzský
 
 
Ludvík IX. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Blanka Kastilská
 
 
Robert z Clermontu
 
 
 
 
 
 
Rajmund Berengar V. Provensálský
 
 
Markéta Provensálská
 
 
 
 
 
 
Beatrix Savojská
 
 
Ludvík I. Bourbonský
 
 
 
 
 
 
Hugo IV. Burgundský
 
 
Jan Burgundský
 
 
 
 
 
 
Jolanda z Dreux
 
 
Beatrix Bourbonská
 
 
 
 
 
 
Archambaud IX. Bourbonský
 
 
Anežka z Dampierre
 
 
 
 
 
 
Yolande of Châtillon
 
Marie Bourbonská
 
 
 
 
 
Bouchard IV. Avesneský
 
 
Jan I. z Avesnes
 
 
 
 
 
 
Markéta II. Flanderská
 
 
Jan II. Holandský
 
 
 
 
 
 
Floris IV. Holandský
 
 
Adéla Holandská
 
 
 
 
 
 
Matylda Brabantská
 
 
Marie z Avesnes
 
 
 
 
 
 
Walram III. Limburský
 
 
Jindřich V. Lucemburský
 
 
 
 
 
 
Ermesinda Lucemburská
 
 
Filipa Lucemburská
 
 
 
 
 
 
Jindřich II. z Baru
 
 
Markéta Barská
 
 
 
 
 
 
Filipa z Dreux
 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marie de Bourbon, Princess of Achaea na anglické Wikipedii.


TITULÁRNÍ
Latinská císařovna z Konstantinopole
Předchůdce:
Beatrix Sicilská
13471364
Marie Bourbonská (1315–1387)
Nástupce:
Marie z Kalábrie