Korfu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Korfu / Kerkyra
Κορφού/Κέρκυρα (řečtina)
Pontikonisi.jpg
GR Corfu.PNG
Lokalizace39°40′N 19°45′E
StátŘeckoŘecko Řecko
• krajJónské ostrovy
• reg. jednotkaKorfu
• obecKorfu
• obecní jednotky12
• sídla100
Topografie
Rozloha592 km²
Zeměpisné souřadnice
Délkav nejdelším bodě cca 60 km
Šířkav nejširším bodě cca 30 km
Nejvyšší vrcholPantokrator  (916 m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel102 071
Hustota zalidnění172,4 obyv./km²
Největší sídloKerkyra
Používané jazykyřečtina, angličtina, němčina
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o ostrově. O hlavním městě tohoto ostrova pojednává článek Korfu (město).

Korfu, resp. Kerkyra (řecky Κέρκυρα, Kérkyra, [ˈkʲe̞ɾkʲiɾa]IPA; starořecky Κέρκυρα nebo Κόρκυρα; latinsky Corcyra; italsky Corfù) je druhý největší ostrov v Jónském moři, součást Řecka.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Na jihovýchodě ostrova v nejužším místě průlivu je od pevninského Řecka pouhých 5 km a v severní části jej odděluje 2 km široký Korfský průliv od Albánie. Má rozlohu 592 km² a 107 879 obyvatel. Ostrov tvoří zároveň stejnojmennou prefekturu v kraji Jónské ostrovy s hlavním městem přístavem Korfu (též Kerkyra, Korkyra, Kerkýra) s přibližně 35 000 obyvateli.

Mezi větší města patří Sidari, Acharavi, Kassiopi, Lefkimi a letovisko Kavos. Na ostrově Korfu nalezneme množství historických i kulturních památek, jakými jsou např. klášter Vlacherna a blízký ostrůvek Pontikonissi s klášterem Pantokrator, pravoslavný klášter Paleokastritsa nebo zámek Achilleion. Na jihozápadním pobřeží je byzantský hrad Gardiki ze 13. století.

Historické jádro hlavního města je od roku 2007 zapsáno na seznam historického dědictví UNESCO.

Ostrovu Korfu se přezdívá také „smaragdový ostrov“ či „olivový“ a to díky nádherným barvám, kterými ostrov hýří. Daří se tu především zeleným rostlinám (jehličnanům, olivovníkům či palmám), ale i například barevným orchidejím. To vše obklopuje čisté a modré moře. Nachází se zde pohoří Pantokrator se stejnojmennou nejvyšší horou (916 m n. m.).

Hospodářství ostrova stojí z velké části na turistickém ruchu, dále na pěstování oliv (počet olivovníkových stromů na ostrově se odhaduje na 3,5 – 5,5 miliónu; o Korfu se tvrdí, že je nejzelenějším z řeckých ostrovů). Také se zde pěstuje kumquat – trpasličí pomeranč, který se prodává nejčastěji jako proslazené celé plody, marmeláda, a dále se z něj vyrábí tradiční sladký alkoholický nápoj (likér) téhož jména. Menší část hospodářství na úrovni spíše soběstačnosti ostrova představují rybolov, vinařství a zemědělství.

Počasí a podnebí[editovat | editovat zdroj]

Korfu leží v subtropickém středozemním podnebném pásu. Klima je označováno jako středomořské. Charakterizují jej mírné vlhké zimy a horká slunečná léta. V zimě jsou typickým tlakovým útvarem tlakové níže, které přináší srážky. V létě jsou naopak dominantní tlakové výše s minimem oblačnosti a vysokými teplotami. Na počasí na Korfu má vliv nedaleké vysoké albánské pohoří.[zdroj?]

Na jaře je průměrná teplota na Korfu 22 °C, v létě 32 °C, na podzim 23 °C a v zimě 12 °C. Teplota moře je vhodná ke koupání od června do poloviny října.[zdroj?]

Drtivá většina srážek spadne na podzim a v zimě, průměrný zimní měsíc má až 14 deštivých dnů. V létě se naopak srážky objevují výjimečně, deštivé dny jsou maximálně 3 až 4 v měsíci. Slunečné počasí ojediněle přeruší bouřka, nikdy však letní zhoršení počasí netrvá dlouho. Na Korfu spadne průměrně 1 100 mm srážek za rok, což je poměrně vysoký úhrn, a proto je ostrov krásně zelený.[zdroj?]

Typické je zesílené proudění. Vítr vyrovnává rozdíly mezi tlakovými útvary v Jónském moři a okolí, pobřeží potom ovlivňuje každodenní bríza. Zejména v zimním půlroce se může přes albánské hory přehoupnout na hladinu moře studený vichr bóra. V zimě se může v nejvyšších polohách objevit sněhová pokrývka.[zdroj?]

Doplňující informace[editovat | editovat zdroj]

  • Hlavní měna: Euro
  • Časový posun: +1 hodina oproti ČR
  • Jako cestovní doklad občanům ČR postačí platný OP, či cestovní pas

Známí obyvatelé[editovat | editovat zdroj]

Incidenty v Korfském průlivu[editovat | editovat zdroj]

V průlivu se roku 1946 odehrál první z námořních incidentů studené války, který poté projednával Mezinárodní soudní dvůr v Haagu.

Podrobnější informace naleznete v článku Incident v Korfském průlivu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]