František II. Francouzský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
František II. Francouzský
francouzský a skotský král
Francouzský král
Období 10. červenec 15595. prosinec 1560
Korunovace 21. září 1559, Remeš
Předchůdce Jindřich II.
Nástupce Karel IX.
Skotský král-choť
Období 24. duben 15585. prosinec 1560
Předchůdce Marie de Guise
Nástupce Jindřich Stuart

Narození 19. leden 1544
Zámek ve Fontainebleau, Francie
Úmrtí 5. prosinec 1560 (16 let)
Orléans, Francie
Pochován Bazilika Saint-Denis
Manželky Marie Stuartovna
Dynastie Valois
Otec Jindřich II. Francouzský
Matka Kateřina Medicejská

František II. Francouzský (19. ledna 1544 Fontainebleau5. prosince 1560 Orléans) byl francouzský král z dynastie Valois. František II. byl nejstarším synem královského páru Jindřicha II. a Kateřiny Medicejské. Otec byl nešťastnou náhodou zabit při turnaji a mladičký František nastoupil roku 1559, ve čtrnácti letech, na francouzský trůn. Vládl poměrně nevýrazně a byl zcela pod vlivem rodu Guisů. Jeho krátké panování bylo poznamenáno náboženskými nepokoji v zemi. Umíral ve velkých bolestech, neboť se mu v uchu vytvořila hlíza, která se rozšířila až do mozku. Zemřel jako šestnáctiletý slabý a neduživý mladík bez potomků. Nástupcem se stal jeho bratr Karel IX.

František II. je hlavní postavou seriálu Království, který popisuje především osudy Marie Stuartovny. Hraje jej zde herec Toby Regbo.

Dětství a vzdělávání (1544-1559)[editovat | editovat zdroj]

František se svojí ženou Marií

Přestože byl nejstarším dítětem, narodil se až jedenáct let po svatbě svých rodičů. Byl pojmenován po svém dědečkovi, králi Františku I. Tak dlouhá doba mezi svatbou a prvním potomkem byla pravděpodobně způsobena přízní jeho otce vůči dvorní dámě Dianě de Poitiers. František byl pokřtěn 10. února 1544 ve Fontainebleau. Jeho kmotry byli dědeček František I., papež Pavel III. a jeho prateta Markéta Navarrská. V roce 1546 se stal guvernérem Languedoc a o rok později dauphinem Francie.

Jeho otec Jindřich II. mu zařídil sňatek s Marií Stuartovnou ve smlouvě zvané Châtillon dne 27. ledna 1548. Tehdy byly Františkovi pouze čtyři roky. V té době již byla Marie oficiálně skotskou královnou. Její korunovace proběhla roku 1543, kdy jí bylo teprve 9 měsíců a její otec zemřel na choleru. V šesti letech byla Marie poslána poprvé do Francie, kde se setkala s Františkem. Svatba oficiálně proběhla 24. dubna 1558, kdy bylo Františkovi 14.

Manželství Františka a Marie bylo sice jen krátké, ale zato šťastné. František byl sice mnohem menší a drobnější a Marie naopak nepřirozeně vysoká, i přesto ale Františkův otec Jindřich poznamenal: „Od první chvíle, kdy se poznali, si spolu můj syn a Marie rozuměli, jako by se znali dlouhá léta.“ Z tohoto dva roky trvajícího manželství nevzešel žádný potomek, problém byl pravděpodobně v tom, že František neměl plně sestouplá varlata.

Francois II de france.jpg

František jako král[editovat | editovat zdroj]

Téměř rok po uzavření sňatku, tedy dne 10. července 1559, se František stal králem ve věku patnácti let po smrti svého otce Jindřicha II, který byl náhodou zabit při turnaji. Dne 21. září 1559 byl František korunován králem v Reims. Říká se, že František byl tak slabé a křehké dítě, že těžkou korunu museli šlechtici sami přidržovat. Po návratu do sídla si zvolil motta Spectanda fides (respektování nekatolíků) a Lumen rectis (spravedlnost). I po korunovaci stále ale většinu vladařských věcí dělala jeho matka Kateřina Medicejská nebo ministři. Do role významných úředníků zvolil i několik příslušníků rodu Guise, příbuzných Marie.

František na trůn nastoupil v době nelehkých poměrů: náboženská nesnášenlivost lomcovala Francií a brzy po jeho nástupu na trůn se proti němu chystal státní převrat. Ten se ale nezdařil a František i nadále zastával funkci vladaře. Více nepřátel než přátel si nadělal i tím, že ukončil pronásledování nekatolíků. Po tomto činu byl plánován další státní převrat, ve kterém měl pravděpodobně prsty i Františkův příbuzný Ludvík I. de Condé. Jeden z Františkových rádců byl dokonce roku 1559 veřejně popraven a to bez vědomí krále. 17. března 1560 se více než 200 lidí pokusilo zaútočit na sídlo, kde byl i František, tento útok byl ale nepovedený. Na obranu hradu přispěchal i Ludvík I., což zabránilo jeho zatčení, které František plánoval. 4. a 5. září toho roku se dokonce protestanté pokusili dobýt město Lyon. Na tuto vzpouru reagoval František naverbováním vojska, která následně poslal, aby tam výtržnosti a boje ukončili. Tentokrát již byl František přesvědčený, že za to může Ludvík, proto jej 31. října 1560 nechal zatknout.

Největším činem, který František za svoji vládu udělal, bylo ukončení války Francie s Habsburskou monarchií, která trvala přes 40 let. Tím byly sice zastaveny boje, ale vliv Francie na zbytek Evropy začal klesat, což naopak pomohlo k rozmachu Španělska.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

František zemřel 5. prosince 1560 v Orléans ve velkých bolestech. V uchu se mu vytvořila hlíza, která postupně pronikla až do mozku. Pravděpodobně to bylo způsobeno jak psychickou tak fyzickou slabostí Františka. Již v listopadu toho roku ale byl král zesláblý a na veřejnosti se neobjevoval. Původně se hradní lékaři domnívali, že nemoc, kterou trpí je meningitida, na poslední chvíli pak, že jej někdo otrávil. František zemřel bezdětný, dokonce ani není jisté, zda bylo jeho manželství s Marií naplněno. Na trůn po něm nastoupil Karel IX., jeho bratr.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francis II. of France na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Meuble héraldique Fleur de lys.svg Chronologie francouzských panovníků
od 987 do 1870
Meuble héraldique Fleur de lys.svg
987 996 1031 1060 1108 1137 1180 1223 1226
   Hugo Kapet Robert II. Jindřich I. Filip I. Ludvík VI. Ludvík VII. Filip II. Ludvík VIII.   
1226 1270 1285 1314 1316 1316 1322 1328 1350
   Ludvík IX. Filip III. Filip IV. Ludvík X. Jan I. Filip V. Karel IV. Filip VI.   
1350 1364 1380 1422 1461 1483 1498 1515 1547 1559
   Jan II. Karel V. Karel VI. Karel VII. Ludvík XI. Karel VIII. Ludvík XII. František I. Jindřich II.   
1559 1560 1574 1589 1610 1643 1715 1774 1792
   František II. Karel IX. Jindřich III. Jindřich IV. Ludvík XIII. Ludvík XIV. Ludvík XV. Ludvík XVI.   
1792 1804 1814 1824 1830 1848 1852 1870
   Napoleon I. Ludvík XVIII. Karel X. Ludvík Filip Napoleon III.   

Dějiny · Francie · Kapetovci · Valois · Bourboni · Bonapartové

Předchůdce:
Jindřich II.
Znak z doby nástupu Francouzský král
10. červenec 15595. prosinec 1560
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel IX.
Předchůdce:
Jindřich
Dauphin Francie
31. března 154710. července 1559
Nástupce:
Ludvík
Skotský král-choť
Předchůdce:
Marie de Guise
jako skotská královna
15581560
František II. Francouzský
Nástupce:
Jindřich Stuart