Karel VII. Francouzský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel VII. Francouzský
Narození 22. února 1403
Paříž
Úmrtí 22. července 1461 (ve věku 58 let)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ606352
Místo odpočinku Bazilika Saint-Denis
Ocenění Zlatá růže
Manžel/ka Marie z Anjou
Děti Ludvík XI., Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ466261, Violanta Francouzská, Johana Francouzská, Magdaléna Francouzská, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ728786, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ2961035 a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ3416401
Rodiče Karel VI. Francouzský a Isabela Bavorská
Příbuzní bratři Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ1347131 a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ1685961
sestry Johana Francouzská, Kateřina z Valois, Izabela z Valois, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ269953, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ2949470 a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ4489941
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel VII. Francouzský (22. února 1403, Paříž - 22. července 1461, Mehun-sur-Yevre) vládl v letech 1422 - 1461 francouzskému království. Jeho jméno je neodmyslitelně spjato se jménem Johanky z Arku. I její zásluhou dovedl Francii k úspěšnému ukončení stoleté války.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z dynastie Valois a byl pátým synem Karla VI. a Isabely Bavorské. Králem se stal v roce 1422 uprostřed občanské války mezi Armagnaky a Burgunďany, která navíc byla komplikovaná anglickou vojenskou intervencí z vítězné bitvy u Azincourtu (1415). Jeho duševně chorý otec ho ve smlouvě z Troyes vydědil ve prospěch anglického Jindřicha V. a jeho syna Jindřicha VI. Karel však pod záminkou duševní nezpůsobilosti svého otce tuto smlouvu odmítl. Byl korunován jako král Karel VII. 17. července 1429 v Remeši v přítomnosti Johanky z Arku.

Řadou ordonancí zajistil také relativní klid uvnitř země. Výrazně upevnil královskou moc, čímž podpořil vzrůstající centralistické tendence tehdejší Francie. Provedl dvě důležité reformy – peněžní a vojenskou. Zavedl pevné daně a stálé žoldnéřské vojsko, závislé na královské moci. V jeho reformách dále pokračoval jeho syn Ludvík XI.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DUBY, Georges. France in the Middle Ages 987-1460 : from Hugh Capet to Joan of Arc. Oxford : Blackwell Publishers, 1991. 360 s. ISBN 0-631-18945-9. S. 360. (anglicky) 
  • EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha : Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Meuble héraldique Fleur de lys.svg Chronologie francouzských panovníků
od 987 do 1870
Meuble héraldique Fleur de lys.svg
987 996 1031 1060 1108 1137 1180 1223 1226
   Hugo Kapet Robert II. Jindřich I. Filip I. Ludvík VI. Ludvík VII. Filip II. Ludvík VIII.   
1226 1270 1285 1314 1316 1316 1322 1328 1350
   Ludvík IX. Filip III. Filip IV. Ludvík X. Jan I. Filip V. Karel IV. Filip VI.   
1350 1364 1380 1422 1461 1483 1498 1515 1547 1559
   Jan II. Karel V. Karel VI. Karel VII. Ludvík XI. Karel VIII. Ludvík XII. František I. Jindřich II.   
1559 1560 1574 1589 1610 1643 1715 1774 1792
   František II. Karel IX. Jindřich III. Jindřich IV. Ludvík XIII. Ludvík XIV. Ludvík XV. Ludvík XVI.   
1792 1804 1814 1824 1830 1848 1852 1870
   Napoleon I. Ludvík XVIII. Karel X. Ludvík Filip Napoleon III.   

Dějiny · Francie · Kapetovci · Valois · Bourboni · Bonapartové