Generální stavy
Generální stavy byl legislativní sněm tří francouzských stavů (šlechty, duchovenstva a třetího stavu), který fungoval jako poradní sbor francouzských králů bez výraznějších vlastních pravomocí. Sněm sehrál rozhodující úlohu při vypuknutí Velké francouzské revoluce.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Počátky generálních stavů spadají do roku 1302, kdy se vyšší šlechta rozhodla společně prosazovat své zájmy. To vedlo ke vzniku i ostatních stavů. Svolány byly také například roku 1614, kdy měly za úkol řešit náboženské rozpory, rozdělení úřadů a špatnou finanční situaci země.
Stavy byly svolávány a rozpouštěny králem, jednání jednotlivých stavů probíhalo odděleně.
Generální stavy byly také svolány králem Ludvíkem XVI., dne 5. května 1789; tyto volby zástupců generálních stavů se staly počátkem Velké francouzské revoluce. Vedly totiž k tomu, že se třetí stav zorganizoval v Národní shromáždění a, navzdory protestům krále, přizval i stav první a druhý a tím se sněm generálních stavů zanikl ve své původní podobě.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Jaroslav Kudrna a kolektiv: Dějiny Francie, Svoboda, Praha 1988
- Josef Hotmar: Dobrodružství Velké revoluce 1789-1799, Panorama, Praha 1989, ISBN 80-7038-035-7
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Generální stavy na Wikimedia Commons