Angoulême

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Angoulême

Katedrála a historický střed
Angoulême – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 27-130 m n. m.
Stát Francie Francie
region Nová Akvitánie
departement Charente
arrondissement Angoulême
kanton chef-lieu 3 kantonů
Angoulême
Angoulême
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 21,85 km²
Počet obyvatel 43 112 (2008)
Hustota zalidnění 1 973,1 obyv./km²
Správa
Starosta Philippe Lavaud
Oficiální web www.angouleme.fr
PSČ 16000
INSEE 16015
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Angoulême je město v jihozápadní Francii v departmentu Charente a regionu Nová Akvitánie. Leží na řece Charente, asi 100 km severně od Bordeaux. Má 43 000 obyvatel, aglomerace přesahuje 100 000 obyvatel. Jedná se o velmi staré a historické město. Asi deset kilometrů východně od místního letištěm se nacházejí krasové prameny řeky Touvre.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Město stojí na místě římské osady Ecolisma (či Iculisma), jež dostala později jméno Angoulesme, je od roku 379 sídlem biskupa a má pohnutou historii. Roku 507 je po porážce Vizigótů u Vouillé získal franský král Chlodvík I. a v 9. století je zničili Normané.

Radnice v Angoulême

Ve středověku bylo Angoulême hlavním městem stejnojmenného hrabství a hlavní křižovatkou Svatojakubské cesty do Santiaga de Compostela ve Španělsku. V roce 1204 obdrželo Angoulême městská práva od anglického krále Jana Bezzemka. Město i hrabství byly Mírem z Brétigny (1360) postoupeny Anglii, ale už v roce 1373 je francouzský král Karel V. dobyl zpět. V období francouzských náboženských válek bylo město silně poškozeno, zejména poté, co je dobyly hugenotské oddíly, jimž velel Gaspard de Coligny.

V roce 1394 připadlo hrabství vévodům Orleánským. Jeden z nich, František I., se v roce 1515 stal francouzským králem a povýšil hrabství na vévodství, čímž podpořil svoji matku Louisu Savojskou. Vévodství se tak stalo francouzským korunním územím. Jedním z jeho držitelů byl nemanželský syn krále Karla IX. Karel z Valois. Posledním vévodou z Angoulêmu byl nejstarší syn Karla X. Louis-Antoine, který zemřel v roce 1844.

Ve druhé světové válce patřilo město do oblasti obsazené Němci, bylo poškozeno bombardováním a v jeho okolí působila řada odbojových skupin.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Angoulême je proslulé tradiční výrobou papíru, která zde kvetla už od 16. století. Slavný je zdejší nejlepší vývozní artikl, cigaretový papír Rizla+. Dosti známé jsou i zdejší pralinky. Významnými průmyslovými obory v Angoulême jsou výroba elektroniky, sklářství, výroba konfekce a bot (obzvláště známé jsou zdejší pantoufle), strojírenství (nachází se zde poměrně důležitá zbrojovka a prachárna vyrábějící střelný prach a zbraně pro námořnictvo), v okolí je v zemědělství významné vinařství. Poblíž jsou mramorové lomy

V poválečné době část průmyslu zanikla, vznikla zde ale nová odvětví. Angoulême se stalo centrem produkce comicsů, včetně příslušné vysoké školy, kde je i první fakulta počítačových her a animace. Vedle 6 kolejí, 10 lycejí a řady odborných a uměleckých škol je zde také právnická a humanitní fakulta Univerzity Poitiers a několik vysokých škol, zčásti soukromých.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

I když v Angoulême začala jezdit tramvaj už v roce 1890, v roce 1933 byla zrušena a nahrazena autobusy. V současné době má autobusová síť 11 linek, které obsluhují i okolní obce celé aglomerace.

Angoulême leží na železniční trati Paris - Bordeaux, kde jezdí i vlaky TGV; cesta do Paříže trvá necelé dvě hodiny. Kromě toho má Angoulême přímé železniční spojení do sousedních měst Poitiers, Limoges, Saintes a dalších.

Silniční spojení obstarává státní silnice N 10 Paříž - Bayonne a N 141 ve směru západ - východ. Kromě toho je zde řada silnic departementních. Blízké mezinárodní letiště Angoulême - Cognac nemá pravidelnou dopravu osob.


Památky[editovat | editovat zdroj]

Angoulême má dobře zachovalé historické centrum na návrší nad řekou, které přitahuje mnoho turistů. Zachovaly se podstatné části hradeb ze 12. a ze 16. století. Kromě řady historických domů a paláců stojí za pozornost hlavně následující stavby.

  • Katedrála svatého Petra z let 1110-1128 je pozdně románská kamenná stavba na půdorysu latiského kříže s lodí zaklenutou čtyřmi kopulemi. Západní průčelí vyniká mimořádně bohatou sochařskou výzdobou, kopule nad křížením a vnitřek byly poškozeny historizující opravou v 19. století.
  • Kostel svatého Cybarda, románská kamenná stavba ze 12. století se zbytky někdejšího opatství
  • Kostel svatého Ondřeje ze 12. století, těžce poškozený za náboženských válek a dlouho opravovaný.
  • Kaple bývalého kláštera františkánů (Cordeliers) s přilehlým špitálem.
  • V bývalém biskupském paláci z 15. století je dnes muzeum výtvarných umění.
  • Radnice vznikla přestavbou někdejšího pozdně středověkého hradu, z něhož zbyly jen dvě mohutné věže.
  • Muzeum papíru a obalů.
  • Rozlehlá tržnice ze skla a litiny z konce 19. století

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Katedrála sv. Petra
Ostatní památky

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]