Jana I. Navarrská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jana I. Navarrská
navarrská královna, hraběnka ze Champagne a francouzská královna
Pečeť Jany Navarrské
Pečeť Jany Navarrské
Doba vlády 1274-1305
Manžel Filip IV. Francouzský
Narození 14. ledna 1272
Bar-sur-Seine
Úmrtí 2. dubna 1305
Zámek Vincennes
Pohřbena klášter minoritů v Paříži
Předchůdce Jindřich I.
Následník Ludvík I.
Potomci Markéta
Ludvík X. Francouzský
Blanka
Filip V. Francouzský
Karel IV. Francouzský
Izabela Francouzská
Robert (1296–1308)
Dynastie Blois
Otec Jindřich I. Navarrský
Matka Blanka z Artois
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jana I. Navarrská (katalánsky Joana de Navarra, francouzsky Jeanne de Champagne , 14. ledna 1272, Bar-sur-Seine2. dubna 1305, Vincennes) byla hraběnka ze Champagne a Brie (1273–1305) a také královna navarrská (1274–1305) a francouzská (1285–1305).

Život[editovat | editovat zdroj]

Jana Navarrská jako zakladatelka

Byla dcerou navarrského krále Jindřicha I. a Blanky, dcery Roberta z Artois. Údajně nebyla příliš půvabná, nevynikala štíhlostí a v rysech její tváře se odrážela maurská krev předků.[1] Po smrti bratra Theobalda († 1273) a otce o rok později se jako tříletá stala posledním příslušníkem rodu ze Champagne. Oslabené království lákalo sousední Kastílii a také Aragonii, což podnítilo zájem francouzské koruny. Jednání s Blankou z Artois, která byla po dobu Janiny nezletilosti regentkou, se ujal Karel z Anjou a roku 1275 bylo završeno orleánskou smlouvou, ve které se Blanka vzdala regentství nad Janou ve prospěch francouzského krále Filipa III.

V srpnu 1284 byla inteligentní a zbožná[1] Jana provdána za francouzského následníka Filipa[2] a tím se Navarra a Champagne dostala pod správu francouzské koruny. O rok později, po smrti krále Filipa III., byl mladý pár korunován v Remeši.

Manželství bylo pravděpodobně šťastné. Královna doprovázela manžela při cestách po království, neměla však na něj téměř žádný politický vliv. Intenzivně se zajímala o správu svých zděděných území. Roku 1304 založila v Paříži Collège de Navarre. Zemřela za záhadných okolností a jeden kronikář dokonce obvinil jejího manžela, že ji dal zabít. Dalším obviněným byl Guichard, biskup z Troyes, kterého král roku 1308 pohnal před soud, že Janě přivodil předčasnou smrt pomocí jedu a černé magie.[3] Byla pohřbena v klášteře menších bratří. Všichni tři její dospělí synové se postupně stali francouzskými králi a dcera Izabela anglickou královnou.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b WEIR, Alison. Queen Isabella: She-Wolf of France, Queen of England. London: Pimlico Books, 2006. 494 s. ISBN 978-0-7126-4194-4. S. 12. (anglicky) 
  2. EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 191. Dále jen Francouzští králové. 
  3. BARBER, Malcolm. Noví rytíři : dějiny templářského řádu. Praha: Argo, 2006. 433 s. ISBN 80-7203-764-1. S. 331. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Jindřich I.
Znak z doby nástupu Navarrská královna
od roku 1284 spoluvládcem manžel jako Filip I.
12741305
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ludvík I.
Předchůdce:
Jindřich III.
Znak z doby nástupu Hraběnka ze Champagne
12741305
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ludvík I.
Francouzská královna
Předchůdce:
Marie Brabantská
12851305
Jana I. Navarrská
Nástupce:
Markéta Burgundská