Jana I. Navarrská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jana I. Navarrská
navarrská královna, hraběnka ze Champagne a francouzská královna
Jana I.
Jana I.
Doba vlády 1274-1305
Manžel Filip IV. Francouzský
Narození 14. ledna 1273
Bar-sur-Seine, Francie
Úmrtí 2. dubna 1305
Zámek Vincennes, Francie
Pochována Bazilika Saint-Denis
Předchůdce Jindřich I.
Následník Ludvík I.
Potomci Markéta
Ludvík X. Francouzský
Blanka
Filip V. Francouzský
Karel IV. Francouzský
Izabela Francouzská
Robert
Dynastie Dynastie z Blois
Otec Jindřich I. Navarrský
Matka Blanka z Artois
Pečeť Jany Navarrské

Jana I. Navarrská (katalánsky Joana de Navarra, francouzsky Jeanne de Champagne , 14. ledna 1272, Bar-sur-Seine2. dubna 1305, Vincennes) byla hraběnka ze Champagne a Brie (12731305) a také královna navarrská (1274–1305) a francouzská (1285–1305).

Život[editovat | editovat zdroj]

Byla dcerou navarrského krále Jindřicha I. a Blanky, dcery Roberta z Artois. Údajně nebyla příliš půvabná, nevynikala štíhlostí a v rysech její tváře se odrážela maurská krev předků.[1] Po smrti bratra Theobalda († 1273) a otce o rok později se jako tříletá stala posledním příslušníkem rodu ze Champagne. Oslabené království lákalo sousední Kastílii a také Aragonii, což podnítilo zájem francouzské koruny. Jednání s Blankou z Artois, která byla po dobu Janiny nezletilosti regentkou, se ujal Karel z Anjou a roku 1275 bylo završeno orleánskou smlouvou, ve které se Blanka vzdala regentství nad Janou ve prospěch francouzského krále Filipa III.

V srpnu 1284 byla inteligentní a zbožná[1] Jana provdána za francouzského následníka Filipa[2] a tím se Navarra a Champagne dostala pod správu francouzské koruny. O rok později, po smrti krále Filipa III., byl mladý pár korunován v Remeši.

Manželství bylo pravděpodobně šťastné. Královna doprovázela manžela při cestách po království, neměla však na něj téměř žádný politický vliv. Intenzivně se zajímala o správu svých zděděných území. Roku 1304 založila v Paříži Collège de Navarre. Zemřela za záhadných okolností a jeden kronikář dokonce obvinil jejího manžela, že ji dal zabít. Dalším obviněným byl Guichard, biskup z Troyes, kterého král roku 1308 pohnal před soud, že Janě přivodil předčasnou smrt pomocí jedu a černé magie.[3] Byla pohřbena v klášteře menších bratří. Všichni tři synové se postupně stali francouzskými králi a dcera Izabela anglickou královnou.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b WEIR, Alison. Queen Isabella: She-Wolf of France, Queen of England. London : Pimlico Books, 2006. 494 s. ISBN 978-0-7126-4194-4. S. 12. (anglicky)  
  2. EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha : Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 191. Dále jen Francouzští králové. 
  3. BARBER, Malcolm. Noví rytíři : dějiny templářského řádu. Praha : Argo, 2006. 433 s. ISBN 80-7203-764-1. S. 331.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Jindřich I.
Znak z doby nástupu Navarrská královna
od roku 1284 spoluvládcem manžel jako Filip I.
12741305
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ludvík I.
Předchůdce:
Jindřich III.
Znak z doby nástupu Hraběnka ze Champagne
12741305
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ludvík I.
Francouzská královna
Předchůdce:
Marie Brabantská
12851305
Jana I. Navarrská
Nástupce:
Markéta Burgundská