Irena Angelovna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Irena Angelovna
královna sicilská a římská, vévodkyně švábská
Irenin epitaf v klášteře Lorch
Irenin epitaf v klášteře Lorch
Manžel Roger III. Sicilský
Filip Švábský
Narození 1178?
Úmrtí 27. srpna 1208
hrad Hohenštauf
Pochována klášter Lorch
Potomci Beatrix Štaufská
Kunhuta Štaufská
Marie Štaufská
Alžběta Štaufská
Rainald
Fridrich
Beatrix
Rod Angelovci
Otec Izák II. Angelos
Matka Irena Komnenovna

Irena Angelovna, též Marie (1178?27. srpna 1208, hrad Hohenštauf) byla krátce královna sicilská a poté švábská vévodkyně a královna římská. Její životní osud úzce souvisel se štaufským výbojem na Sicílii. Walter von der Vogelweide zval Irenu "růží bez trnů, holubicí bez žluče".[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Irena se narodila v rozmezí let 1177–1181 jako dcera byzantského císaře Izáka II. a Ireny Angelovny. Pravděpodobně roku 1193 byla provdána za Rogera z Hauteville, krále Sicílie. 24. prosince téhož roku se z mladé manželky stala mladá vdova. Poté, co Sicilské království dobyl císař Jindřich VI., nechal významné muže země preventivně převézt do Německa, na hrad Trifels. Mezi zajatci byla i Irena,[2] která se v květnu 1197 v Gunzelechu u Augsburgu stala manželkou císařova mladšího bratra Filipa, vládce Švábska a Toskánska, který byl původně jako nejmladší syn určen pro duchovní kariéru a také se jí až do smrti dvou starších bratrů skutečně věnoval. Býval biskupem ve Würzburgu. Roku 1198 byl zvolen římskoněmeckým králem a s Otou Brunšvickým bojoval o vládu nad říší.

6. ledna 1205 byla Irena v Cáchách korunována římskou královnou. 21. června 1208 bavorský falckrabě Ota VIII. z Wittelsbachu na sněmu v Bamberku krále Filipa zavraždil. Těhotná Irena se uchýlila na manželův rodový hrad Hohenštauf, kde v srpnu téhož roku společně s novorozenou dcerou zemřela. Byla pochována v benediktinském klášteře Lorch.

Z manželství se narodilo celkem sedm dětí, z nichž se dospělosti dožily čtyři dcery – Beatrix (provdána za otcova soupeře o římskoněmecký trůn Otu IV.), Kunhuta (provdána za budoucího českého krále Václava I., Marie (provdána za vévodu Jindřicha II.) a Alžběta (provdána za kastilského krále Ferdinanda).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Věra Blažková, František Kavka, Hans Altman: Dvanáct římských i českých královen korunovaných v Cáchách, Libri Aquenses Praha 2004, ISBN 80-239-3566-6
  2. SOUKUP, Pavel. Třetí křížová výprava dle kronikáře Ansberta. Příbram : Knihovna Jana Drdy v Příbrami, 2003. 151 s. ISBN 80-86240-67-3. S. 123.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Sicilská královna
Předchůdce:
Sibyla z Acerra
11931193
Irena Angelovna
Nástupce:
Konstancie Sicilská
Německá královna
Předchůdce:
Konstancie Sicilská
11981208
Irena Angelovna
Nástupce:
Beatrix Švábská