Přeskočit na obsah

Robert I. Flanderský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Robert I. Flanderský
Flanderský hrabě
Portrét
Robert I. Flanderský
Doba vládyFlandry 1071–1193
Narození1029/1032
Úmrtí13. říjen 1093
Cassel
PohřbenKostel sv. Petra v Casselu
PředchůdceI. Arnulf III. Flanderský
NástupceI. Robert II. Flanderský
ManželkaI. Gertruda Saská
PotomciRobert II. Flanderský
Adéla Flanderská
Gertruda Flanderská
Filip
Ogiva
OtecBalduin V. Flanderský
MatkaAdéla Francouzská
PříbuzníBalduin VI. Flanderský a Matylda Flanderská (sourozenci)
Dětřich Alsaský[1], Adéla Lovaňská, Jindřich Lotrinský[1], Gisela Lotrinská a Ermengarde de Lorraine (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert I. Flanderský známý též jako Robert Fríský (latinsky Robertus Friso, nizozemsky Robrecht I de Fries, francouzsky Robert le Frison, anglicky Robert the Frisian; 1029/1032 — 13. října 1093 Cassel) byl flanderský hrabě v letech 1071–1093.

Byl synem flanderského hraběte Balduina V. a jeho manželky Adély, dcery francouzského krále Roberta II. Když jeho otec v roce 1067 zemřel, stal se flanderským hrabětem jeho starší bratr Balduin VI. Když i ten o tři roky později zemřel, nastoupil vládu Balduinův syn Arnulf III. S tím se nehodlal smířit jeho strýc Robert I. a proti Arnulfovi vystoupil. Vdova po Balduinovi VI. a Arnulfova matka Richilda za této situace nabídla svou ruku truksasovi Viléma Dobyvatele Vilémovi fitzOsbernovi a o pomoc požádala i francouzského krále Filipa, kterému za pomoc přislíbila opatství Corbie v Pikardii.[2] V roce 1071 zvítězil Robert v bitvě u Casselu, ve které padli Arnulf III. a Vilém fitzOsbern a Richilda byla zajata. Následujícího roku uzavřel s francouzským králem mír, který znamenal uznání Robertova hraběcího titulu. Na potvrzení spojenectví se v roce 1072 oženil Filip s Robertovou nevlastní dcerou Bertou Holandskou.[pozn. 1] Téhož roku se Robert společně se svou matkou stal donátorem augustiniánského kláštera Watten.[3]

V letech 1087–1091, kdy byl na pouti do Svaté země, byl regentem flanderského hrabství zatím jeho syn Robert II. Flanderský.[4] Pravděpodobným důvodem k vykonání poutě bylo odčinění spoluviny na zavraždění lotrinského vévody Godfroye Hrbatého.[5] Na zpáteční cestě se Robert setkal s byzantským císařem Alexiem a složil mu přísahu.

„ Tehdy se v Berrhoi setkal s císařem hrabě flanderský, který se tudy vracel z Jeruzaléma, a složil mu přísahu, kterou obvykle Latinové skládají. Zavázal se, že mu po návratu domů pošle pět set rytířů. Císař mu prokázal náležitou poctu a propustil jej v plné spokojenosti domů. “
— Anna Komnéna[6]

Zemřel ve Flandrech v říjnu 1093 a byl pohřben v kostele sv. Petra v Casselu.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Berta byla dcerou Robertovy manželky Gertrudy z prvního manželství s holandským hrabětem Florisem.
  1. 1 2 Charles Cawley: Medieval Lands. Dostupné online. [cit. 2016-01-28].
  2. ↑ EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 113.
  3. ↑ www.watten.fr. www.watten.fr [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
  4. ↑ BALDWIN, Marshall W., a kol. A History of the Crusades. Vol. 1, The first hundred years. Madison: University of Wisconsin Press, 1969. 707 s. Dostupné online. S. 228. (anglicky) Dále jen A History of the Crusades.
  5. ↑ A History of the Crusades, s. 275
  6. ↑ KOMNÉNA, Anna. Paměti byzantské princezny. Praha: Odeon, 1996. 565 s. ISBN 80-207-0527-9. S. 213.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BALDWIN, Marshall W., a kol. A History of the Crusades. Vol. 1, The first hundred years. Madison: University of Wisconsin Press, 1969. 707 s. Dostupné online. (anglicky) 
  • LEO, Heinrich. Zwölf Bücher niederländischer Geschichten. 1. Die Geschichte der einzelnen niederländischen Landschaften bis zu der Herrschaft des Hauses Burgund. Halle: Eduard Anton, 1832. 951 s. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]