Přeskočit na obsah

Jacint Verdaguer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jacint Verdaguer
Narození17. května 1845
Folgueroles
Úmrtí10. června 1902 (ve věku 57 let)
Vallvidrera
Příčina úmrtítuberkulóza
Místo pohřbeníhřbitov v Montjuic (41°21′18″ s. š., 2°9′7″ v. d.)
Povoláníbásník, spisovatel a katolický kněz
Žánrpoezie
Významná dílaL'Atlàntida
Canigó
Oceněnímistr Gai Saber (1880)
velkokříž Řádu Alfonse XII. (1902)
PříbuzníNarcís Verdaguer i Callís (bratranec)
PodpisPodpis
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jacint Verdaguer i Santaló (také mossèn Cinto Verdaguer, tedy asi páter Cinto Verdaguer, 17. května 184510. července 1902) byl katalánský kněz a básník. Je pokládán za jednoho z největších katalánských básníků a nejvýznamnější postavou katalánského národního obrození (tzv. Renaixença).

Život a dílo

[editovat | editovat zdroj]
Jacint Verdaguer i Santaló

Narodil se v městečku Folgueroles, ve věku jedenácti let vstoupil do kněžského semináře. V osmnácti letech začal pracovat jako vychovatel v rodinách, v roce 1865 se poprvé zúčastnil květinových her (Jocs Florals), jakýchsi katalánských básnických soutěží. Při první účasti získal čtyři ceny, v následujícím roce dvě. V roce 1870 byl vysvěcen na kněze.

Od roku 1873 cestoval po Evropě a psal náboženskou a vlasteneckou poezii. Z cest se vrátil v roce 1877. V témže roce publikoval epos Atlandida (L'Atlàntida), v němž vylíčil potopení Atlantidy a vznik Středozemního moře. Tímto dílem se jako básník proslavil. V roce 1878 podnikl cestu do Říma, kde o své básni hovořil s papežem Lvem XIII.

V roce 1880 publikoval báseň Montserrat, v roce 1883 Ódu na Barcelonu, jedno z jeho nejoblíbenějších děl. Poté se opět vydal na cesty. V roce 1886 publikoval katalánský národní epos Canigó, pojednávající o katalánských národních hrdinech na pozadí geografických popisů Pyrenejí. Poté vykonal pouť do Jeruzaléma. Po několika problémech se v roce 1894 vzdal církevních funkcí a v roce 1902 definitivně odešel do důchodu. Téhož roku zemřel.

Verdaguerovo dílo, ať již rozsáhlé epické básně či drobnější náboženská lyrika, vynikající formální jednoduchostí a výrazovou prostotou, je v Katalánsku velmi známé. Mnoho jeho kratších básní bylo zhudebněno a jsou dodnes velmi oblíbené. Verdaguer je pokládán za jednoho z největších katalánských básníků.

Česká vydání

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jacint Verdaguer na anglické Wikipedii.

  1. VERDAGUER, Jacint. Atlantis [online]. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1891 [cit. 2022-02-11]. Dostupné online. 
  2. VERDAGUER, Jacint. Květy Mariiny [online]. Praha: Českoslovanská akciová tiskárna, 1929 [cit. 2022-02-11]. Dostupné online. 
  3. VERDAGUER, Jacint. Eucharistie [online]. Praha: Archa, 1914 [cit. 2022-02-11]. Dostupné online. 
  4. VERDAGUER, Jacint. Eucharistie [online]. Praha: Československá akciová tiskárna, 1929 [cit. 2022-02-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]