Makoto Ninomijová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Makoto Ninomijová
二宮 真琴
Makoto Ninomijová ve Wimbledonu 2017
Stát JaponskoJaponsko Japonsko
Datum narození 28. května 1994 (25 let)
Místo narození Hirošima, Japonsko[1]
Bydliště Kóbe, Japonsko
Profesionál od 2011
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 669 676 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 153–130
Tituly 0 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění 280. místo (22. února 2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů 242–157
Tituly 2 WTA, 20 ITF
Nejvyšší umístění 20. místo (22. října 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2016, 2017)
French Open finále (2018)
Wimbledon semifinále (2017)
US Open 1. kolo (2016, 2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20191119a19. listopadu 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Makoto Ninomijová, japonsky: 二宮 真琴, Ninomija Makoto, (* 28. května 1994 Hirošima) je japonská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva deblové turnaje. V rámci okruhu ITF získala jediný titul ve dvouhře a dvacet ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2016 na 280. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2018 na 20. místě. Trénuje ji Keiko Ninomija.[1]

Spolu s krajankou Eri Hozumiovou se probojovaly do finále ženské čtyřhry French Open 2018, v němž je porazil český pár Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková.[3]

V japonském fedcupovém týmu debutovala v roce 2018 základním blokem 1. skupiny asijsko-oceánské zóny proti Thajsku, v němž s Miju Katovou vyhrály čtyřhru. Japonky zvítězily 3:0 na zápasy. Se stejnou spoluhráčkou pak vyhrály rozhodující debl druhé světové baráže proti Velké Británii a výsledkem 3:2 se Japonsko kvalifikovalo do druhé světové skupiny 2019. Do roku 2019 v soutěži nastoupila k pěti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 5–0 ve čtyřhře.[4]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží dvouhry událostí okruhu ITF debutovala v listopadu 2009, když na turnaji v Hjógu s dotací 10 tisíc dolarů prošla kvalifikačním sítem. V úvodním kole hlavní soutěže pak podlehla krajance Ecuce Kitazakiové ve třech sadách.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala v březnu 2012 na travnaté události Mijazace s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále přehrála další krajanku Jumi Mijazakiovou.[2][1]

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na říjnovém HP Open 2013 v Ósace. Na úvod kvalifikace neuhrála žádný game na českou tenistku Barboru Strýcovou-Záhlavovou. V hlavní soutěži zažila premiéru o rok později ve čtyřhře Japan Women's Open 2014 po boku krajanky Mari Tanakové, s níž odešla poražena v prvním zápase od nejvýše nasazeného sesterského páru Chao-čching a Jung-žan Čanových z Tchaj-wanu.[1][2]

Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála ve čtyřhře Jiangxi International Women's Tennis Open 2016 v čínském Nan-čchangu, když ve finále s Šúko Aojamovou podlehly čínské dvojici Liang Čchen a Lu Ťing-ťing až v rozhodujícím supertiebreaku nejtěsnějším dvoubodovým rozdílem.[5] Premiérový titul vybojovala na tokijském Japan Women's Open 2016. Ve finálovém deblového duelu s Aojamovou zdolaly Britky Jocelyn Raeovou a Annu Smithovou. Do třetího zápasu o turnajové vítězství postoupila v deblové soutěži Malaysian Open 2017, probíhající v Kuala Lumpuru, kde se její spoluhráčkou stala Američanka Nicole Melicharová. V záverečném duelu je však zastavila australská dvojice Ashleigh Bartyová a Casey Dellacquová.[6][1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském deblu Australian Open 2016. Po boku Aojamové nenašly v úvodním kole recept na sedmý nasazený český pár a pozdější finalistky Andreu Hlaváčkovou s Lucií Hradeckou.[1][2]

V ženské čtyřhře se probojovala do semifinále Wimbledonu 2017, kde se její spoluhráčkou stala Češka Renata Voráčová. Ve třetím kole vyřadily pátou nasazenou dvojici Lucie Hradecká a Kateřina Siniaková a ve čtvrtfinále přešly přes francouzsko-ruský pár Kristina Mladenovicová a Světlana Kuzněcovová. V dramatickém třísetovém boji pak podlehly turnajovým devítkám Čan Chao-čching s Monicou Niculescuovou až v závěru třetí sady poměrem gamů 7–9.

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Ženská čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2018 French Open antuka Japonsko Eri Hozumiová Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
3–6, 3–6

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 Č)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (1–0 Č)
International (1–5 Č)

Čtyřhra: 7 (2–5)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 7. srpna 2016 Nan-čchang, ČLR tvrdý Japonsko Šúko Aojamová Čína Liang Čchen
Čína Lu Ťing-ťing
6–3, 6–7(2–7), [11–13]
Vítězka 1. 12. září 2016 Tokio, Japonsko tvrdý Japonsko Šúko Aojamová Spojené království Jocelyn Raeová
Spojené království Anna Smithová
6–3, 6–3
Finalistka 2. 5. března 2017 Kuala Lumpur, Malajsie tvrdý USA Nicole Melicharová Austrálie Ashleigh Bartyová
Austrálie Casey Dellacquová
6–7 (5–7) , 3–6
Finalistka 3. 13. ledna 2018 Hobart, Austrálie tvrdý Ukrajina Ljudmila Kičenoková Belgie Elise Mertensová
Nizozemsko Demi Schuursová
2–6, 2–6
Finalistka 4. 10. června 2018 French Open, Paříž, Francie antuka Japonsko Eri Hozumiová Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
3–6, 3–6
Finalistka 5. 16. září 2018 Hirošima, Japonsko tvrdý Japonsko Miju Katová Japonsko Eri Hozumiová
Čína Čang Šuaj
2–6, 4–6
Vítězka 2. 23. září 2018 Tokio, Japonsko tvrdý (h) Japonsko Miju Katová Česko Barbora Strýcová
Česko Andrea Sestini Hlaváčková
6–4, 6–4

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 3 (1–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 18. března 2012 Mijazaki, Japonsko tráva Japonsko Jumi Mijazakiová 6–0, 6–7(5–7), 6–0
Finalistka 1. 24. května 2015 Karuizawa, Japonsko tráva Japonsko Miju Katová 6–7(5–7), 7–5, 1–6
Finalistka 2. 10. srpna 2015 Kimčchon, Jižní Korea tvrdý Jižní Korea Lee So-ra 2–6, 3–6

Čtyřhra (20 titulů)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. 27. listopadu 2011 Tojota, Japonsko koberec (h) Japonsko Riko Sawajanagiová Francie Caroline Garciaová
Nizozemsko Michaëlla Krajiceková
bez boje
2. 15. června 2013 Buchara, Uzbekistán tvrdý Japonsko Eri Hozumiová Rusko Angelina Gabujevová
Ukrajina Veronika Kapšajová
3–6, 7–5, [10–8]
3. 23. června 2013 Tokio, Japonsko tvrdý Japonsko Juka Moriová Japonsko Kumiko Iidžimová
Japonsko Akiko Jonemurová
6–4, 6–3
4. 8. září 2013 Noto, Japonsko tráva Japonsko Eri Hozumiová Japonsko Kazusa Itová
Japonsko Juka Moriová
6–4, 6–4
5. 19. října 2013 Makinohara, Japonsko tráva Japonsko Eri Hozumiová Thajsko Niča Lertpitaksinčajová
Thajsko Peangtarn Plipuečová
6–1, 6–2
6. 2. června 2014 Tokio, Japonsko tvrdý Japonsko Mana Ajukawová Japonsko Jurina Košinová
Japonsko Akiko Omaeová
3–6, 6–4, [10–4]
7. 30. června 2014 Kimčchon, Jižní Korea tvrdý Jižní Korea Choi Ji-hee Jižní Korea Han Na-lae
Jižní Korea Yoo Mi
6–3, 7–6(8–6)
8. 13. září 2014 Kjóto, Japonsko tvrdý (h) Japonsko Kjóka Okamurová Japonsko Ajaka Okunová
Japonsko Mičika Ozekiová
6–3, 6–3
9. 22. listopadu 2014 Tojota, Japonsko koberec (h) Japonsko Eri Hozumiová Japonsko Šúko Aojamová
Japonsko Džunri Namigatová
6–3, 7–5
10. 2. ledna 2015 Hongkong, ČLR tvrdý Japonsko Mana Ajukawová Čína Tchang Chao-čchen
Čína Jie Čchiou-jü
7–6, 2–6, [10–7]
11. 28. března 2015 Čchüan-čou, ČLR tvrdý Japonsko Eri Hozumiová Japonsko Hiroko Kuwatová
Japonsko Džunri Namigatová
6–3, 6–7(2–7), 10–2
12. 17. května 2015 Kurume, Japonsko tvrdý Japonsko Riko Sawajanagiová Japonsko Eri Hozumiová
Japonsko Džunri Namigatová
7–6(12–10), 6–3
13. 24. srpna 2015 Cukuba, Japonsko tvrdý Čínská Tchaj-pej Lee Ya-hsuan Thajsko Niča Lertpitaksinčajová
Thajsko Peangtarn Plipuečová
7–6(7–4), 6–7(2–7), [6–10]
14. 24. října 2015 Hamamacu, Japonsko tráva Japonsko Mana Ajukawová Japonsko Kanae Hisamiová
Japonsko Kotomi Takahatová
0–6, 6–3, [10–4]
15. 21. listopadu 2015 Tokio, Japonsko tvrdý Japonsko Šúko Aojamová Japonsko Eri Hozumiová
Japonsko Kurumi Naraová
3–6, 6–2, [10–7]
16. 26. března 2016 Čchüan-čou, ČLR tvrdý Japonsko Šúko Aojamová Čína Lu Ťing-ťing
Čína Čang Jü-süan
6–3, 6–0
17. 16. dubna 2016 Šen-čen, ČLR tvrdý Japonsko Šúko Aojamová Čína Liang Čchen
Čína Wang Ja-fan
7–6(7–5), 6–4
18. 28. května 2016 Inčchon, Jižní Korea tvrdý Jižní Korea Han Sung-hee Thajsko Kamonwan Buajamová
Čínská Tchaj-pej Lee Pei-chi
6-3, 6-1
19. 30. července 2016 Wu-chan, ČLR tvrdý Japonsko Šúko Aojamová Čínská Tchaj-pej Čang Kchaj-čen
Čína Tuan Jing-jing
6–4, 6–4
20. 28. října 2017 Liou-čou, ČLR tvrdý Čína Chan Sin-jün USA Jacqueline Caková
Spojené království Laura Robsonová
6–2, 7–6(7–3)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Makoto Ninomiya na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f (anglicky) Makoto Ninomijová na stránkách Ženské tenisové asociace, přístup: 20191119a19. listopadu 2019
  2. a b c d e f (anglicky) Makoto Ninomijová na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 20191119a19. listopadu 2019
  3. TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Krejčíková se Siniakovou si z Roland Garros odváží první grandslamový titul! [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-10 [cit. 2018-06-10]. Dostupné online. 
  4. (anglicky) Makoto Ninomijová na stránkách Fed Cupu, přístup: 20180703a3. července 2018
  5. Duan Triumphs In Nanchang [online]. WTA tour, Inc., 2016-08-07 [cit. 2016-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Ashleigh Barty ends 'monster week' with two Malaysian Open titles [online]. Eurosport, 2017-03-05 [cit. 2017-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]