Harriet Dartová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Harriet Dartová
Harriet Dartová v kvalifikaci Wimbledonu 2016
StátSpojené královstvíSpojené království Spojené království
Datum narození28. července 1996 (26 let)
Místo narozeníHampstead, Spojené království[1]
BydlištěLondýn, Spojené království
Výška175 cm[1]
Profesionál od2015
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 642 078 USD
Dvouhra
Poměr zápasů269–207
Tituly0 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění84. místo (25. července 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2020)
French Open1. kolo (2022)
Wimbledon3. kolo (2019)
US Open2. kolo (2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů153–106
Tituly0 WTA, 1 WTA 125K, 14 ITF
Nejvyšší umístění92. místo (8. dubna 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2019)
Wimbledon3. kolo (2021, 2022)
US Open1. kolo (2021, 2022)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledonfinále (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20221110a10. listopadu 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Harriet Dartová (* 28. července 1996 Hampstead, Londýn) je britská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V sérii WTA 125K vybojovala jednu deblovou trofej. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře a čtrnáct ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2022 na 84. místě a ve čtyřhře v dubnu 2019 na 92. místě. Trénuje ji Biljana Veselinovićová, která také vedla Šafářovou.[1]

Jako poražená finalistka skončila s krajanem Joem Salisburym ve smíšené čtyřhře Wimbledonu 2021 po porážce od americko-britské dvojice Desirae Krawczyková a Neal Skupski.[3]

V britském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2019 bathským základním blokem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Slovinsku, v němž vyhrála s Katie Swanovou čtyřhru nad párem Jakupovićová a Juvanová. Britky zvítězily 3:0 na zápasy. Do listopadu 2022 v soutěži nastoupila ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 1–3 ve dvouhře a 2–1 ve čtyřhře.[4]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci událostí okruhu ITF debutovala v červenci 2011, když na turnaj v západolondýnském Chiswicku dotovaném 10 tisíci dolary obdržela divokou kartu. V prvním kole podlehla Dánce Malou Ejdesgaardové z osmé světové stovky.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala během října 2014 v Šarm aš-Šajchu, události s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Ve finále hladce přehrála nejvýše nasazenou Španělku Nurii Párrizasovou Díazovou, figurující na 337. příčce žebříčku.[5][2]

Na okruhu WTA Tour debutovala eastbournským AEGON International 2015, do něhož obdržela divokou kartu. Na úvod dvouhry nestačila na Slovenku Dominiku Cibulkovou z konce první padesátky.[5]

Debut v kvalifikaci nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala ve Wimbledonu 2016. Do dvouhry ji ze závěrečného kola nepustila Ruska Jekatěrina Alexandrovová po třísetové bitvě. Rozhodující sadu prohrála až poměrem gamů 11–13. Hlavní soutěž si poprvé zahrála ve ženském singlu Wimbledonu 2018. Jako hráčka startující na divokou kartu podlehla sedmé nasazené Karolíně Plíškové, přestože získala úvodní set. Také v dalších ročnících ji organizátoři z All England Clubu ocenili divokými kartami. Premiérovou grandslamovou výhru si připsala ve Wimbledonu 2019. Přes kvalifikantky Christinu McHaleovou a Beatriz Haddad Maiovou postoupila do třetího kola, v němž nenašla recept na australskou světovou jedničku Ashleigh Bartyovou.[5][2]

Na březnovém Abierto Zapopan 2021 prohrála dvakrát v řadě s Australankou Astrou Sharmaovou. Nejdříve v kvalifikačním kole a poté i na úvod dvouhry. Navazující Monterrey Open 2021 přinesl vítězství nad pátou nasazenou krajankou Heather Watsonovou a porážku od Viktórie Kužmové z druhé světové stovky.[5]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Smíšená čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2021 Wimbledon tráva Spojené království Joe Salisbury Spojené království Neal Skupski
USA Desirae Krawczyková
2–6, 6–7(1–7)

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0)
WTA 250 (0–1 Č)

Čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. srpen 2022 Granby, Kanada tvrdý Nizozemsko Rosalie van der Hoeková Spojené království Alicia Barnettová
Spojené království Olivia Nichollsová
7–5, 3–6, [1–10]

Finále série WTA 125s[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (1–0 Č)

Čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. listopad 2021 Midland, Spojené státy tvrdý (h) USA Asia Muhammadová Thajsko Peangtarn Plipuečová
Indonésie Aldila Sutjiadiová
6–3, 2–6, [10–7]

Tituly na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (4 tituly)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. říjen 2014 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Španělsko Nuria Párrizasová Díazová 6–2, 6–1
2. prosinec 2014 Džibuti, Džibutsko tvrdý Maďarsko Naomi Totkaová 6–3, 6–2
3. únor 2018 Altenkirchen, Německo koberec (h) Česko Karolína Muchová 7–6(7–5), 6–2
4. říjen 2018 Oslo, Norsko tvrdý (h) Španělsko Paula Badosová 6–2, 1–0skreč

Čtyřhra (14 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. prosinec 2013 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Spojené království Katy Dunneová Maďarsko Csilla Borsányiová
Rusko Aminat Kušchovová
0–6, 6–4, [10–4]
2. duben 2014 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Spojené království Katy Dunneová Japonsko Juka Moriová
Spojené království Eden Silvaová
6–4, 6–4
3. srpen 2014 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Rusko Anna Morginová Austrálie Abbie Myersová
Austrálie Georgiana Ruhrigová
6–2, 6–1
4. říjen 2014 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Turecko Melis Sezerová Rumunsko Ioana Ducuová
Spojené království Eden Silvaová
7–5, 6–1
5. květen 2015 Balikpapan, Indonésie tvrdý Indie Prarthana Thombareová Thajsko Niča Lertpitaksinčajová
Thajsko Nudnida Luangnamová
6–4, 4–6, [18–16]
6. srpen 2015 Chiswick, Velká Británie tvrdý Spojené království Katy Dunneová Spojené království Emily Arbuthnottová
Spojené království Freya Christieová
6–2, 6–2
7. duben 2016 Antalya, Turecko tvrdý Bulharsko Viktorija Tomovová Arménie Ani Amiraghjanová
Rumunsko Daiana Negreanuová
bez boje
8. duben 2016 Antalya, Turecko tvrdý Spojené království Emily Arbuthnottová Rusko Anastasija Gasanovová
Gruzie Ana Šanidzeová
6–1, 6–0
9. květen 2016 Kojang, Jižní Korea tvrdý Spojené království Freya Christieová Rusko Anastasija Gasanovová
Austrálie Maddison Inglisová
6–3, 6–2
10. listopad 2017 Shrewsbury, Velká Británie tvrdý (h) Spojené království Freya Christieová Spojené království Maia Lumsdenová
Spojené království Katie Swanová
3–6, 6–4, [10–6]
11. duben 2018 Istanbul, Turecko tvrdý Turecko Ayla Aksuová Rusko Anastasija Potapovová
Rusko Olga Dorošinová
6–4, 7–6(3)
12. květen 2018 Lu-an, Čína tvrdý Indie Ankita Rainová Čína Liou Fang-čou
Čína Sün Fang-jing
6–3, 6–3
13. říjen 2018 Oslo, Norsko tvrdý (h) Švédsko Cornelia Listerová Rumunsko Laura-Ioana Andreiová
Belgie Hélène Scholsenová
7–6(7–3), 7–5
14. březen 2019 Seine-et-Marne, Francie tvrdý (h) Nizozemsko Lesley Kerkhoveová Spojené království Sarah Beth Greyová
Spojené království Eden Silvaová
6–3, 6–2

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Harriet Dart na anglické Wikipedii.

  1. a b c Harriet Dartová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20221110a10. listopadu 2022
  2. a b c d Harriet Dartová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20221110a10. listopadu 2022
  3. Krawczyk, Skupski wrap up Wimbledon with mixed doubles title [online]. WTA Tennis, 2021-07-11 [cit. 2021-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Harriet Dartová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20221110a10. listopadu 2022
  5. a b c d Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]