Andreea Mituová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Andreea Mituová
Andreea Mituová na French Open 2019
Andreea Mituová na French Open 2019
StátRumunskoRumunsko Rumunsko
Datum narození22. září 1991 (32 let)
Místo narozeníBukurešť, Rumunsko[1]
BydlištěBukurešť, Rumunsko[1]
Výška175 cm[1]
Hmotnost60 kg[1]
Profesionál od2006
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek762 835 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů384–203
Tituly0 WTA, 19 ITF
Nejvyšší umístění68. místo (8. června 2015)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2016)
French Open4. kolo (2015)
Wimbledon1. kolo (2014, 2015)
US Open1. kolo (2015)
Čtyřhra
Poměr zápasů247–173
Tituly4 WTA, 1 WTA 125K, 19 ITF
Nejvyšší umístění69. místo (24. října 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2021)
French Open3. kolo (2020)
Wimbledon2. kolo (2021)
US Open1. kolo (2015, 2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20200908a8. září 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andreea Mituová, rodným jménem Cristina-Andreea Mitu, (* 22. září 1991 Bukurešť) je rumunská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála čtyři deblové turnaje, když první z nich získala spolu s İpek Soyluovou na Istanbul Cupu 2016. K nim přidala jednu deblovou trofej v sérii WTA 125K. V rámci okruhu ITF získala do září 2020 devatenáct titulů ve dvouhře a devatenáct ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2015 na 68. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2016 na 69. místě. Trénují ji Marius Cristian Onilă a Adrian Marcu.[1]

V rumunském fedcupovém týmu debutovala v roce 2015 montréalskou baráží světové skupiny proti Kanadě, v níž přispěla k výhře 3:2 na zápasy vítězným singlem. S Ralucou Olaruovou za rozhodnutého stavu prohrály čtyřhru. Do roku 2021 v soutěži nastoupila k dvěma mezistátním utkáním s bilancí 1–0 ve dvouhře a 0–2 ve čtyřhře.[3]

Rumunsko reprezentovala na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v ženské dvouhře startovala jako náhradnice. V úvodním kole nestačila na Garbiñe Muguruzaovou. Do ženské čtyřhry nastoupila s Ralucou Olaruovou na divokou kartu. Soutěž opustily po prohře ve druhém kole od pozdějších zlatých medailistek Jekatěriny MakarovovéJeleny Vesninové.

V lednu 2018 přivedla na svět syna Adama. K tenisu se vrátila v květnu téhož roku a v červenci získala deblovou trofej na BRD Bucharest Open 2018 v páru s Irinou-Camelií Beguovou.[4]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

První ženský turnaj na okruhu ITF odehrála v roce 2006 v rodné Bukurešti. V následující sezóně získala úvodní titul v rumunském Galați, když ve finále zdolala Italku Cristinu Celaniovou.

Premiérovou událostí na okruhu WTA Tour ve dvouhře se pak stala kvalifikace Internazionali Femminili di Tennis di Palermo, hrané na antuce v červenci 2008. Švýcarka Emmanuelle Gagliardiová ji v prvním kole uštědřila dva „kanáry“. Na nejvyšší grandslamové soutěži se poprvé objevila v kvalifikaci US Open 2012, kde vrátila čtyři roky starou porážku Gagliardiové, aby ve druhém kole podlehla Američance Marii Sanchezové. Do hlavní soutěže prvně pronikla ve Wimbledonu 2014, kde ji deklasovala turnajová čtyřka Agnieszka Radwańská 2–6 a 1–6.

Při svém debutu ve Fed Cupu, v montréalské baráži světové skupiny 2015 proti Kanadě, překvapivě přehrála jako hráčka druhé světové stovky sedmou ženu žebříčku Eugenii Bouchardovou ve třech setech. Za rozhodnutého vítězného stavu 3:1 na zápasy, pak s Olaruovou podlehly páru Gabriela Dabrowská a Sharon Fichmanová.

Na French Open 2015 poprvé nemusela hrát kvalifikaci. Na úvod přehrála Alizé Limovou, ve druhém světovou dvanáctku Karolínu Plíškovou a ve třetím Italku Francescu Schiavoneovou.

Do elitní světové stovky žebříčku WTA ve dvouhře poprvé pronikla 27. dubna 2015, když jí patřila 100. příčka. Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála na bukurešťském BRD Bucharest Open 2015, kde s krajankou Patricií Mariou Țigovou prohrály v boji o deblový titul s gruzínsko-nizozemskou dvojicí Oxana Kalašnikovová a Demi Schuursová.

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0)
International (4–1 Č)

Čtyřhra: 5 (4–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 19. července 2015 Bukurešť, Rumunsko antuka Rumunsko Patricia Maria Țigová Gruzie Oxana Kalašnikovová
Nizozemsko Demi Schuursová
2–6, 2–6
Vítězka 1. 24. dubna 2016 Istanbul, Turecko antuka Turecko İpek Soyluová Švýcarsko Xenia Knollová
Černá Hora Danka Kovinićová
bez boje
Vítězka 2. 24. července 2016 Båstad, Švédsko antuka Polsko Alicja Rosolská Nizozemsko Lesley Kerkhoveová
Bělorusko Lidzija Marozavová
6–3, 7–5
Vítězka 3. 22. července 2018 Bukurešť, Rumunsko antuka Rumunsko Irina-Camelia Beguová Černá Hora Danka Kovinićová
Belgie Maryna Zanevská
6–3, 6–4
Vítězka 3. 15. dubna 2019 Lugano, Švýcarsko antuka Rumunsko Sorana Cîrsteaová Rusko Veronika Kuděrmetovová
Kazachstán Galina Voskobojevová
1–6, 6–2, [10–8]

Finále série WTA 125[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–0 Č)

Čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 5. září 2020 Praha, Česko antuka Bělorusko Lidzija Marozavová Itálie Giulia Gatto-Monticoneová
Argentina Nadia Podoroská
6–4, 6–4

Tituly na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (19)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. 20. května 2007 Galați, Rumunsko antuka Itálie Cristina Celaniová 6–0, 7–5
2. 25. července 2010 Bukurešť, Rumunsko antuka Rumunsko Elora Dabijová 7–5, 7–5
3. 4. září 2011 Mamaia, Rumunsko antuka Španělsko Inés Ferrerová Suárezová 6–3, 6–0
4. 26. února 2012 Antalya, Turecko antuka Japonsko Mana Ajukawová 6–3, 6–0
5. 27. května 2012 Temešvár, Rumunsko antuka Slovensko Viktória Maľová 6–2, 6–0
6. 3. května 2012 Přerov, Česko antuka Česko Martina Kubičíková 6–2, 6–3
7. 16. září 2012 Sofie, Bulharsko antuka Kanada Sharon Fichmanová 6–4, 3–6, 6–3
8. 14. dubna 2014 Pula, Itálie antuka Španělsko Sara Sorribesová Tormová 6–4, 6–3
9. 30. června 2014 Denain, Francie antuka Francie Fiona Ferrová 4–6, 6–2, 6–1
10. 14. července 2014 Darmstadt, Německo antuka Švýcarsko Viktorija Golubicová 6–2, 6–1
11. 30. srpna 2014 Mamaia, Rumunsko antuka Česko Tereza Martincová 6–2, 6–4
12. 13. září 2014 Sofie, Bulharsko antuka Rusko Viktoria Kanová 6–4, 4–6, 6–3
13. 27. září 2014 Podgorica, Černá Hora antuka Rusko Vitalija Ďjačenková 6–1, 6–4
14. 28. února 2015 Campinas, Brazílie antuka Austrálie Olivia Rogowská 6–3, 3–6, 6–2
15. 13. listopadu 2016 Bratislava, Slovensko tvrdý (h) Česko Denisa Allertová 6–2, 6–3
16. 12. března 2017 Antalya, Turecko antuka Turecko Ayla Aksuová 6–2, 6–3
17. 6. července 2018 Focșani, Rumunsko antuka Rumunsko Oana Georgeta Simionová 6–4, 6–4
19. srpen 2019 Wanfercée-Baulet, Belgie antuka Rakousko Sinja Krausová 6–4, 6–3
19. září 2019 Arad, Rumunsko antuka Španělsko Irene Burillo Escorihuelová 6–7(5–7), 6–4, 6–4

Čtyřhra (19)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
1. 7. srpna 2009 Arad, Rumunsko antuka Rumunsko Diana Enacheová Rumunsko Ionela-Andreea Iovová
Rumunsko Ioana Ivanová
6–3, 7–5
2. 13. března 2010 Antalya, Turkey antuka Rumunsko Diana Enacheová Itálie Evelyn Mayrová
Itálie Julia Mayrová
(3)6–7(6–8), 6–1, [11–9]
3. 23. července 2010 Bukurešť, Rumunsko antuka Rumunsko Diana Enacheová Bulharsko Dessislava Mladenovová
Bulharsko Dalia Zafirovová
6–3, 6–1
4. 8. října 2011 Dobrich, Bulharsko antuka Rumunsko Diana Marcuová Rumunsko Laura-Ioana Andreiová
Rumunsko Cristina Dinuová
4–6, 6–3, [10–6]
5. 21. ledna 2012 Antalya, Turecko antuka Rumunsko Cristina Dinuová Rumunsko Diana Marcuová
Rumunsko Liana Ungurová
7–6(3), 6–2
6. 28. ledna 2012 Antalya, Turecko antuka Rumunsko Cristina Dinuová Japonsko Jumi Nakanová
Rusko Jekatěrina Jašinová
bez boje
7. 26. května 2012 Temešvár, Rumunsko antuka Srbsko Teodora Mirčićová Severní Makedonie Lina Gjorčeská
Bulharsko Dalia Zafirovová
6–1, 6–2
8. 14. dubna 2014 Pula, Itálie antuka Rumunsko Stefana Andreiová Francie Audrey Albiéová
Francie Manon Peralová
7–6(7–5), 6–2
9. 30. srpna 2014 Mamaia, Rumunsko antuka Rumunsko Irina Maria Barová Rumunsko Andreea Crăciun
Rumunsko Patricia Maria Țig
6–4, 6–1
10. 19. září 2014 Dobrich, Bulharsko antuka Rumunsko Irina Maria Barová Maďarsko Réka Luca Janiová
Bulharsko Isabella Šinikovová
7–5, 7–6
11. 13. února 2015 São Paulo, Brazílie antuka Černá Hora Danka Kovinićová Argentina Tatiana Búová
Brazílie Paula Cristina Gonçalves
6–2, 7–5
12. 31. října 2015 Poitiers, Francie tvrdý (h) Rumunsko Monica Niculescuová Francie Stéphanie Foretzová
Francie Amandine Hesseová
6–7(5–7), 7–6(7–2), [10–8]
13. 8. května 2016 Cagnes-sur-Mer, Francie antuka Nizozemsko Demi Schuursová Švýcarsko Xenia Knollová
Srbsko Aleksandra Krunićová
6–4, 7–5
22. 1. července 2018 Curtea de Argeș, Rumunsko antuka USA Elizabeth Mandliková Itálie Anna Turatiová
Itálie Bianca Turatiová
6–4, 7–5
23. 6. července 2018 Focșani, Rumunsko antuka Rumunsko Oana Georgeta Simionová Rumunsko Selma Stefania Cadarová
Rusko Anastasija Charitonovová
4-6, 6-2, [10-6]
15. červenec 2018 Focșani, Rumunsko antuka Rumunsko Oana Georgeta Simionová Rumunsko Selma Stefania Cadarová
Rusko Anastasija Charitonovová
4–6, 6–2, [10–6]
16. září 2018 Montreux, Švýcarsko antuka Rumunsko Elena-Gabriela Ruseová Brazílie Laura Pigossiová
Belgie Maryna Zanevská
4–6, 6–3, [10–4]
17. listopad 2018 Pula, Itálie antuka Rumunsko Cristina Dinuová Itálie Federica di Sarraová
Itálie Anastasia Grymalská
bez boje
18. září 2019 Arad, Rumunsko antuka Turecko Başak Eraydınová Rumunsko Oana Gavrilová
Rumunsko Andreea Roșcová
6–0, 6–1
19. únor 2020 Altenkirchen, Německo koberec (h) Rumunsko Laura Ioana Paarová Spojené království Anna Popescuová
USA Chiara Schollová
7–5, 6–2

Postavení na konečném žebříčku WTA[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Pořadí 972. 503. 680. 610. 471. 325. 198. 179. 121. 94. 247. 428. 653. 526.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Pořadí 461. 542. 467. 505. 269. 386. 199. 156. 77. 506. 171. 108.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andreea Mitu na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Andreea Mituová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20200908a8. září 2020
  2. Andreea Mituová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup:20200908a8. září 2020
  3. Andreea Mituová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20200908a8. září 2020
  4. 'I can get even better': New mom Mitu partners Begu to win doubles in Bucharest [online]. WTA Tour, Inc., 2018-07-22 [cit. 2018-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]