Fed Cup

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Fed Cup
Aktuální ročník:
Fed Cup 2017
Pohár pro vítězky Fed Cupu
Pohár pro vítězky Fed Cupu
Sport tenis
Založeno 1963 (jako Pohár federace)
Vlastník Mezinárodní tenisová federace
Počet týmů 8 (Světová skupina)
95 (celkem, 2017)[1]
Poslední vítěz USA Spojené státy (18. titul)
Nejvíce titulů USA Spojené státy (18)
TV partneři 41 vysílatelů (2015)
přenos do 139 teritorií světa[2]
Sponzoři BNP Paribas
Příbuzné soutěže Davis Cup
Web fedcup.com

Fed Cup je ženská týmová soutěž v tenise, do roku 1995 známá jako Pohár federace (Federation Cup), kterou pořádá Mezinárodní tenisová federace. Jedná se o největší mezinárodní týmovou soutěž v ženském světovém sportu[3] hranou v podobě světového poháru v tenise (The World Cup of Tennis). Premiérový ročník se uskutečnil v roce 1963. Nejvícekrát triumfovaly Spojené státy americké, které vyhrály 18 ročníků a 11krát odešly jako poražený finalista. Ročníku 2017 se zúčastnilo 95 družstev.[1]

Od února do listopadu 2018 bude probíhat 56. ročník. Obhájcem titulu jsou Spojené státy americké, které po finálové výhře 3:2 nad Běloruskem získaly 18. titul, na nějž čekaly sedmnáct let. Jednička týmu Coco Vandewegheová se stala devátou tenistkou od zavedení 8členné světové skupiny v roce 1995, jež vyhrála všech šest dvouher v průběhu jednoho ročníku.[4][5]

Mužskou obdobou je týmová soutěž Davis Cup, jejíž první ročník proběhl v roce 1900. Třetí a méně prestižním kolektivním turnajem je Hopmanův pohár, určený pro smíšené páry. Pouze Spojené státy, Austrálie a Česká republika vyhrály Fed Cup a Davis Cup v jednom kalendářním roce. Jediné Česko pak v konkrétní sezóně přidalo i triumf na Hopman Cupu.[6][7]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie Fed Cupu sahá do roku 1963, kdy byla k 50. výročí založení Mezinárodní tenisové federace (ITF) uvedena soutěž, jež měla být obdobou mužského Davis Cupu. Založení tehdy ještě Federation Cupu (Poháru federace) odráželo vzrůstající popularitu ženského tenisu a s tím související poptávku po podobném typu soutěže.

V roce 1995 došlo ke změně názvu na Fed Cup a nově se také začala pořádat utkání světových skupin systémem domácí–hosté, kdy se nadále nehrálo na předem vybraném, často neutrálním hřišti. V soutěži startovaly nejlepší světové tenistky jako Billie Jean Kingová, Chris Evertová, Virginia Wadeová, Martina Navrátilová nebo Steffi Grafová. V roce 2000 se do poháru zapojilo 103 zemí celého světa.

V roce 2012 proběhl jubilejní 50. ročník. V listopadovém finále Světové skupiny se v pražské O2 areně střetly obhájce titulu Česká republika a Srbsko. Český tým vyhrál 3:1 na zápasy a získal sedmý titul.

Pouze tři tenistky Margaret Courtová, Chris Evertová a Billie Jean Kingová vyhrály soutěž jako aktivní hráčky i jako nehrající kapitánky týmu.[8] Petr Pála dosáhl v roce 2016 jako první nehrající kapitán na pět titulů.[9]

Herní formát[editovat | editovat zdroj]

Významné změny struktury vstoupily v účinnost roku 1995, se změnou názvu soutěže. Z šestnáctičlenné světové skupiny bylo vyčleněno osm týmů, které vytvořily druhou světovou skupinu. K oběma nově osmičlenným úrovním byly zavedeny baráže. Transformoval se i model pořadatelství, když v prvních dvou skupinách zaniklo konání v jednom datu a dějišti. Namísto toho se zápasy odehrávaly na místě jednoho ze vzájemných soupeřů, se střídáním domácího družstva. V roce 2000 došlo opět ke sloučení v jedinou světovou skupinu o třinácti zemích s finálovou fází v jediném areálu. Následující ročník měla světová skupina dva čtyřčlenné bloky. V sezóně 2002 se vrátil systém pavouka s 16 týmy i pořadatelstvím jednoho z duelistů. Od roku 2005 pak byly obnoveny dvě světové skupiny po osmi družstvech.

Herní formát tvoří dvě světové skupiny, jejich baráže a tři kontinentální zóny s výkonnostními skupinami, když každá z nich je rozdělena na bloky a závěrečnou baráž.[10][11]

Úroveň Skupiny
1. Světová skupina

8 týmů

Baráž Světové skupiny

4 týmy ze Světové skupiny + 4 týmy ze Světové skupiny II

2. Světová skupina II

8 týmů

Baráž Světové skupiny II

4 týmy ze Světové skupiny II + 2 týmy 1. skupiny zóny Evropy a Afriky
+ 1 tým 1. skupiny zóny Asie a Oceánie + 1 tým 1. skupiny zóny Evropy a Afriky

3. 1. skupina Americké zóny 1. skupina zóny Asie a Oceánie 1. skupina zóny Evropy a Afriky
4. 2. skupina Americké zóny 2. skupina zóny Asie a Oceánie 2. skupina zóny Evropy a Afriky
5. 3. skupina zóny Evropy a Afriky

Přehled finále[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam vítězek Fed Cupu.
Ana Ivanovićová během 1. zápasu čtvrtfinále II. světové skupiny Srbsko–Japonsko v únoru 2009, v němž porazila Ai Sugijamovou 6–4, 6–4
Slovinka Polona Hercogová ve dvouhře druhé Světové skupiny 2011, kde podlehla Němce Andree Petkovicové
Američanka Serena Williamsová ve dvouhře baráže Světové skupiny 2012, v níž porazila Ukrajinku Lesju Curenkovou
Český tým s pohárem pro vítěze Fed Cupu 2016
Rok Vítěz Finalista Výsledek
1963 USA Spojené státy Austrálie Austrálie 2–1
1964 Austrálie Austrálie USA Spojené státy 2–1
1965 Austrálie Austrálie USA Spojené státy 2–1
1966 USA Spojené státy Německo Západní Německo 3–0
1967 USA Spojené státy Spojené království Velká Británie 2–0
1968 Austrálie Austrálie Nizozemsko Nizozemsko 3–0
1969 USA Spojené státy Austrálie Austrálie 2–1
1970 Austrálie Austrálie Německo Západní Německo 3–0
1971 Austrálie Austrálie Spojené království Velká Británie 3–0
1972 Jihoafrická republika Jihoafrická republika Spojené království Velká Británie 2–1
1973 Austrálie Austrálie Jihoafrická republika Jihoafrická republika 3–0
1974 Austrálie Austrálie USA Spojené státy 2–1
1975 Československo Československo Austrálie Austrálie 3–0
1976 USA Spojené státy Austrálie Austrálie 2–1
1977 USA Spojené státy Austrálie Austrálie 2–1
1978 USA Spojené státy Austrálie Austrálie 2–1
1979 USA Spojené státy Austrálie Austrálie 3–0
1980 USA Spojené státy Austrálie Austrálie 3–0
1981 USA Spojené státy Spojené království Velká Británie 3–0
1982 USA Spojené státy Německo Západní Německo 3–0
1983 Československo Československo Německo Západní Německo 2–1
1984 Československo Československo Austrálie Austrálie 2–1
1985 Československo Československo USA Spojené státy 2–1
1986 USA Spojené státy Československo Československo 3–0
1987 Německo Západní Německo USA Spojené státy 2–1
1988 Československo Československo Sovětský svaz Sovětský svaz 2–1
1989 USA Spojené státy Španělsko Španělsko 3–0
1990 USA Spojené státy Sovětský svaz Sovětský svaz 2–1
1991 Španělsko Španělsko USA Spojené státy 2–1
1992 Německo Německo Španělsko Španělsko 2–1
1993 Španělsko Španělsko Austrálie Austrálie 3–0
1994 Španělsko Španělsko USA Spojené státy 3–0
1995 Španělsko Španělsko USA Spojené státy 3–2
1996 USA Spojené státy Španělsko Španělsko 5–0
1997 Francie Francie Nizozemsko Nizozemsko 4–1
1998 Španělsko Španělsko Švýcarsko Švýcarsko 3–2
1999 USA Spojené státy Rusko Rusko 4–1
2000 USA Spojené státy Španělsko Španělsko 5–0
2001 Belgie Belgie Rusko Rusko 2–1
2002 Slovensko Slovensko Španělsko Španělsko 3–1
2003 Francie Francie USA Spojené státy 4–1
2004 Rusko Rusko Francie Francie 3–2
2005 Rusko Rusko Francie Francie 3–2
2006 Itálie Itálie Belgie Belgie 3–2
2007 Rusko Rusko Itálie Itálie 4–0
2008 Rusko Rusko Španělsko Španělsko 4–0
2009 Itálie Itálie USA Spojené státy 4–0
2010 Itálie Itálie USA Spojené státy 3–1
2011 Česko Česká republika Rusko Rusko 3–2
2012 Česko Česká republika Srbsko Srbsko 3–1
2013 Itálie Itálie Rusko Rusko 4–0
2014 Česko Česká republika Německo Německo 3–1
2015 Česko Česká republika Rusko Rusko 3–2
2016 Česko Česká republika Francie Francie 3–2
2017 USA Spojené státy Bělorusko Bělorusko 3–2

Přehled vítězství a finále[editovat | editovat zdroj]

Stát Vítězství Finále
počet roky počet roky
USA Spojené státy 18 1963, 1966, 1967, 1969, 1976, 1977, 1978, 1979, 1980, 1981, 1982, 1986, 1989, 1990, 1996, 1999, 2000, 2017 11 1964, 1965, 1974, 1985, 1987, 1991, 1994, 1995, 2003, 2009, 2010
Česko Česká republika
Československo Československo
10 2011, 2012, 2014, 2015, 2016
1975, 1983, 1984, 1985, 1988
1
1986
Austrálie Austrálie 7 1964, 1965, 1968, 1970, 1971, 1973, 1974 10 1963, 1969, 1975, 1976, 1977, 1978, 1979, 1980, 1984, 1993
Španělsko Španělsko 5 1991, 1993, 1994, 1995, 1998 6 1989, 1992, 1996, 2000, 2002, 2008
Rusko Rusko
Sovětský svaz Sovětský svaz
4 2004, 2005, 2007, 2008
  
7 1999, 2001, 2011, 2013, 2015
1988, 1990
Itálie Itálie 4 2006, 2009, 2010, 2013 1 2007
Francie Francie 2 1997, 2003 3 2004, 2005, 2016
Německo Německo
Německo Západní Německo
2 1992
1987
5 2014
1966, 1970, 1982, 1983
Jihoafrická republika Jihoafrická republika 1 1972 1 1973
Belgie Belgie 1 2001 1 2006
Slovensko Slovensko 1 2002 0
Spojené království Velká Británie 0 4 1967, 1971, 1972, 1981
Nizozemsko Nizozemsko 0 2 1968, 1997
Srbsko Srbsko 0 1 2012
Švýcarsko Švýcarsko 0 1 1998
Bělorusko Bělorusko 0 1 2017

Žebříček ITF[editovat | editovat zdroj]

Žebříček ženských týmů ITF
Poř. země body změna
1. Česko Česká republika 29 852,50
2. USA Spojené státy 22 172,50 1
3. Bělorusko Bělorusko 14 580,00 1
4. Francie Francie 12 925,00
5. Švýcarsko Švýcarsko 9 465,00
6. Německo Německo 8 392,50
7. Nizozemsko Nizozemsko 7 732,50
8. Rusko Rusko 7 302,50
9. Belgie Belgie 5 990,00
10. Ukrajina Ukrajina 3 885,00 1
vydán 13. listopadu 2017[12]
Poř. země body změna
11. Rumunsko Rumunsko 3 590,00 1
12. Španělsko Španělsko 3 422,50 1
13. Austrálie Austrálie 3 345,00 1
14. Kanada Kanada 3 267,50 1
15. Itálie Itálie 3 192,50 5
16. Slovensko Slovensko 3 025,00
17. Srbsko Srbsko 2 390,00
18. Spojené království Velká Británie 2 237,50
19. Paraguay Paraguay 2 225,00
20. Argentina Argentina 2 062,50

Týmy na 1. místě žebříčku ITF[editovat | editovat zdroj]

Na 1. místě žebříčku ITF od jeho zavedení v listopadu 2002 se vystřídalo pět týmů.

Č. stát nástup odchod kol ve svět. skupině kol celkem
1. Slovensko Slovensko 2002-11-044. listopadu 2002 2003-11-2323. listopadu 2003 4 4
2. Francie Francie 2003-11-2424. listopadu 2003 2005-09-1818. září 2005 7 7
3. Rusko Rusko 2005-09-1919. září 2005 2009-11-088. listopadu 2009 12 12
4. Itálie Itálie 2009-11-099. listopadu 2009 2012-04-2222. dubna 2012 8 8
5. Česko Česká republika 2012-04-2323. dubna 2012 2013-11-033. listopadu 2013 4 4
Itálie Itálie (2) 2013-11-044. listopadu 2013 2014-04-2020. dubna 2014 2 10
Česko Česká republika (2) 2014-04-2121. dubna 2014 úřadující 9 14
Aktualizováno k 13. listopadu 2017.[12]
tučně je uvedena rekordní hodnota

Systém přidělování bodů[editovat | editovat zdroj]

Body každého týmu ve Fed Cupu jsou kumulovány ze čtyř posledních ročníků. Větší váhu mají body získané nověji a naopak váha bodů dosažených dříve se snižuje.[13] Po každém odehraném kole je žebříček aktualizován. V celkové sumě tak mají 100% váhu body získané v posledním, předešlém roce, počítané k datu daného kola. Do součtu jsou pak přičteny i body získané před dvěma, třemi a čtyřmi lety k danému datu, a to se sníženou váhou, přičemž platí, že váha bodů dosažených před 2 lety je 75 %, před 3 lety 50 % a před 4 lety 25 % z jejich původní hodnoty.

Body jsou přidělovány pouze vítězným týmům daného kola soutěže. Vítězové ve světových skupinách jsou bodováni štědřeji než v kontinentálních zónách, stejně tak i následná kola mají vzestupnou bodovou gradaci. Bonusové body náleží družstvům, které porazí výše postaveného soupeře, ale pouze tehdy, jestliže je soupeř umístěn do 75. místa žebříčku. Při volném losu družstvo získává standardní počet bodů za postup do dalšího kola. Žádné body také nejsou přidělovány z eventuálních turnajů útěchy.[13]

V 1., 2. a 3. skupinách tří kontinentálních zón jsou body každého týmu vytvořeny na základě jeho výsledného postavení ve skupině. Suma bodového ohodnocení závisí na počtu týmů, které se daný rok soutěže zúčastní. Nicméně maximální bodový strop je v každé skupině neměnný.[13]

Skupina fáze předešlý rok – 2 roky – 3 roky – 4 roky
Světová skupina I finále 8 000 6 000 4 000 2 000
semifinále 6 000 4 500 3 000 1 500
čtvrtfinále 4 000 3 000 2 000 1 000
baráž 2 000 1 500 1 000 500
Světová skupina II 1. kolo 1 500 1 125 750 375
baráž 1 000 750 500 250
1. skupina zóny základní blok a baráž maximálně 1 000 bodů
2. skupina zóny základní blok a baráž maximálně 400 bodů
3. skupina zóny základní blok a baráž maximálně 160 bodů
Žebříček soupeře bonus
1. 200
2.–5. 180
6.–10. 150
11.–20. 100
21.–30. 80
31.–50. 50
51.–75. 30

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Fed Cup Format [online]. ITF, [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. 2015 Fed Cup by BNP Paribas by the numbers [online]. Fed Cup, 2015-11-16, [cit. 2015-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Fed Cup History, Fed Cup, přístup 4.5.2011
  4. Američanky vyhrály rozhodující čtyřhru a slaví 18. fedcupový titul [online]. ČT sport, 2017-11-12, [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. (česky) 
  5. Petr Pokorný, TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Američanky mají 18. fedcupový titul. Hrdinkou byla Vandewegheová [online]. Tenisportal.cz, 2017-11-12, [cit. 2017-11-16]. Dostupné online.  
  6. http://sport.idnes.cz/treti-den-davis-cupu-cesko-spanelsko-dv5-/tenis.aspx?c=A121117_215438_tenis_dc
  7. Stepanek leads Czech Republic to victory, Davis Cup Web, 18.11.2012
  8. Fed Cup Final #Trivia [online]. Twitter /Fed Cup account/, 2016-10-26, [cit. 2016-10-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. TenisPortal.cz, ČTK, Ondřej Jirásek. Splněný fedcupový sen: Češky slaví hattrick! [online]. Tenisportal.cz, 2016-11-13, [cit. 2016-11-13]. Dostupné online.  
  10. Fed Cup Format [online]. International Tennis Federation. [1]. (anglicky) 
  11. Fed Cup Rules & Regulations [online]. International Tennis Federation, 13-01-2016. [2]. (anglicky) 
  12. a b Fed Cup Ranking [online]. Fed Cup, [cit. 2017-11-16]. Dostupné online.  
  13. a b c How the Rankings Work [online]. International Tennis Federation. [3]. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]