Virginia Wadeová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Virginia Wadeová
Stát Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Datum narození 10. července 1945 (74 let)
Místo narození Bournemouth, Dorset
Výška 170 cm
Váha 62 kg
Profesionál od 1968
Ukončení kariéry 1986
Držení rakety pravou rukou
Výdělek 1 542 278 USD
Síň slávy 1989 (profil)
Dvouhra
Poměr zápasů 839–329
Tituly 55[1]
Nejvyšší umístění 2. místo (3. listopadu)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open vítězka (1972)
French Open čtvrtfinále (1970, 1972)
Wimbledon vítězka (1977)
US Open vítězka (1968)
Čtyřhra
Poměr zápasů 42–48
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open vítězka (1973)
French Open vítězka (1973)
Wimbledon finalistka (1970)
US Open vítězka (1973, 1975)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne —
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sarah Virginia Wadeová, OBE (* 10. července 1945, Bournemouth, Dorset) je bývalá britská tenistka, vítězka sedmi grandslamů – tří singlových a čtyř deblových. 1. července 1977 zvítězila ve stém ročníku Wimbledonu a k roku 2012 se jedná o poslední britský titul z dvouhry nejslavnějšího turnaje světa. Po ukončení aktivní kariéry se čtyři roky věnovala trenérské dráze.[2]

Hrála útočný tenis. Podání a voleje se řadily k absolutní světové špičce.[3]

V roce 1986 byla oceněna Řádem britského impéria (OBE).[4] Roku 1989 pak došlo v americkém Newportu k jejímu uvedení do Mezinárodní tenisové síně slávy.[5]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 1945 v anglickém Bournemouthu. Od jednoho roku věku žila s rodiči v Jihoafrické unii, kde začala hrát tenis. Otec působil jako arciděkan v Durbanu.[6] V patnácti letech se rodina vrátila zpět do Velké Británie. Navštěvovala střední dívčí školu Tunbridge Wells Girls' Grammar School a také Talbot Heath School.[7][8] Poté pkračovala vysokoškolským studiem matematiky a fyziky na Univerzitě v Sussexu, které absolvovala v roce 1966.[9]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Aktivní kariéru prožila na přelomu amatérské éry a první fáze otevřeného období tenisu. V roce 1968 vyhrála historicky premiérový otevřený turnaj British Hard Court Open v Bournemouthu a získala první finanční prémii 720 amerických dolarů. O pět měsíců později se stala profesionálkou a odjela do Spojených států, kde vyhrála otevřené US Open po finálové výhře nad Američankou Billie Jean Kingovou. Prémie činila 6 000 dolarů.

V roce 1977 na domácí půdě získala singlový titul z nejslavnější tenisové události světa ve Wimbledonu. Od roku 1962 se jednalo o šestnáctou sezónu, v níž do turnaje nastoupila. Poprvé se však probojovala až do finále, když v semifinále přešla přes Američanku Chris Evertovou po setech 6–2, 4–6, 6–1. Ve finále stého jubilejního ročníku čelila Betty Stoveové. Královna Alžběta II. daný rok slavila stříbrné jubileum – dvacet pět let na trůnu a poprvé za čtvrt století se rozhodla Wimbledon navštívit, když se zúčastnila finálového zápasu. Angličanka jej vyhrála devět dnů před 32. narozeninami ve třech sadách a z rukou panovnice převzala stříbrný talíř mísu Venus Rosewater pro šampiónku dvouhry. Publikum na centrálním dvorci začalo k oslavě triumfu spontánně zpívat chorál For She's a Jolly Good Fellow.

Spolu s Australankou Margaret Smithovou Courtovou zvítězila na čtyřech grandslamech v ženské čtyřhře. Spolu s Courtovou, Kingovou a Casalsovou nejvíce ovlivňovala vývoj ženského tenisu v 60. a 70. letech.[3] Celkově jako profesionálka vyhrála 55 turnajů ve dvouhře s výdělkem 1 542 278 dolarů. V první světové desítce se pohybovala nepřetržitě v letech 1967–1979. Aktivní kariéra trvala dvacet šest let a ukončila ji v závěru sezóny 1985, respektive o rok později ve čtyřhře.

Za fedcupový tým Velké Británie odehrála 99 zápasů, což bylo do doby, než Španělka Arantxa Sánchezová Vicariová nasbírala 100 utkání v soutěži, absolutním rekordem Fed Cupu.

Od roku 1981 pracovala také jako reportérka z tenisových událostí pro British Broadcasting Corporation.[4]

V roce 1983, ve třiceti sedmi letech, získala spolu s Rumunkou Virginií Ruziciovou deblový titul na Italian Open.

Finálové účasti na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Ženská dvouhra (3)[editovat | editovat zdroj]

Vítězka (3)[editovat | editovat zdroj]

Rok Turnaj Finalistka Výsledek
1968 US Open USA Billie Jean Kingová 6–4, 6–1
1972 Australian Open Austrálie Evonne Goolagongová Cawleyová 6–4, 6–4
1977 Wimbledon Nizozemsko Betty Stoveová 4–6, 6–3, 6–1

Ženská čtyřhra (10)[editovat | editovat zdroj]

Vítězka (4)[editovat | editovat zdroj]

Rok Turnaj Spoluhráčka Finalistky Výsledek
1973 Australian Open Austrálie Margaret Courtová Austrálie Kerry Harrisová
Austrálie Kerry Melville Reidová
6–4, 6–4
1973 French Open Austrálie Margaret Courtová Francie Françoise Durrová
Nizozemsko Betty Stoveová
6–2, 6–3
1973 US Open Austrálie Margaret Courtová USA Billie Jean Kingová
USA Rosemary Casalsová
3–6, 6–3, 7–5
1975 US Open (2) Austrálie Margaret Courtová USA Billie Jean Kingová
USA Rosemary Casalsová
7–5, 2–6, 7–6

Finalistka (6)[editovat | editovat zdroj]

Rok Turnaj Spoluhráčka Vítězky Výsledek
1969 US Open Austrálie Margaret Courtová Francie Françoise Durrová
USA Darlene Hardová
0–6, 6–3, 6–4
1970 Wimbledon Francie Françoise Durrová USA Billie Jean Kingová
USA Rosemary Casalsová
6–2, 6–3
1970 US Open (2) USA Rosemary Casalsová Austrálie Margaret Courtová
USA Judy Tegartová Daltonová
6–3, 6–4
1972 US Open (3) Austrálie Margaret Courtová Francie Françoise Durr
Nizozemsko Betty Stoveová
6–3, 1–6, 6–3
1976 US Open (4) Sovětský svaz Olga Morozovová Jihoafrická republika Delina Boshoffová
Jihoafrická republika Ilana Klossová
6–1, 6–4
1979 French Open Francie Françoise Durrová Nizozemsko Betty Stoveová
Austrálie Wendy Turnbullová
3–6, 7–5, 6–4

Tituly ve dvouhře (55)[editovat | editovat zdroj]

tučně turnaje Grand Slamu
  • 1968 - US Open, Bloemfontein, Bournemouth, East London, Dewar Cup-Crystal Palace
  • 1969 - Kapské město, Hoylake, Dewar-Perth, Dewar-Stalybridge, Dewar-Aberavon, Dewar-Crystal Palace, East London
  • 1970 - German Indoors, West Berlin Open, Irish Open, Stalybridge, Aberavon
  • 1971 - Kapské město, Catania Open, Řím, Newport-Wales, Cincinnati Masters, Dewar-Billingham, Dewar-Aberavon, Dewar Cup Final-London, Clean Air Classic
  • 1972 - Australian Open, VS Indoors-Mass., Merion, Buenos Aires
  • 1973 - Dallas, Bournemouth, Dewar-Aberavon, Dewar-Edinburgh, Dewar-Billingham, Dewar Cup Final-Albert Hall
  • 1974 - Virginia Slims (VS) Chicago, Bournemouth, VS Phoenix, Dewar-Edinburgh, Dewar Cup-London
  • 1975 - VS Dallas, VS Philadelphia, Paris Indoors, Eastbourne, Dewar Cup, Stockholm
  • 1976 - US Indoor Championships, Dewar Cup
  • 1977 - Wimbledon, World Invitational Hilton Head, Tokio Sillook
  • 1978 - WTA New Jersey, Tokio Sillook, Florida Open

Chronologie singlových výsledků na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji
Turnaj 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 Celkově SR
Austrálie A A A A A A A A A A vítěz QF A A A A / A A A A A A 2R 2R 2R 1 / 5
Francie A A A A A 4R A 2R QF 1R QF 3R 2R A A A A 2R 3R 4R 3R 1R 1R 2R 0 / 14
Wimbledon 2R 2R 2R 4R 2R QF 1R 3R 4R 4R QF QF SF QF SF Vítěz SF QF 4R 2R 2R QF 3R 3R 1 / 24
USA A A 4R 2R QF 4R Vítěz SF SF A QF QF 2R SF 2R QF 3R QF 3R 3R 1R 2R 2R A 1 / 20
SR 0 / 1 0 / 1 0 / 2 0 / 2 0 / 2 0 / 3 1 / 2 0 / 3 0 / 3 0 / 2 1 / 4 0 / 4 0 / 3 0 / 2 0 / 2 1 / 2 0 / 2 0 / 3 0 / 3 0 / 3 0 / 3 0 / 4 0 / 4 0 / 3 3 / 63

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Virginia Wade na anglické Wikipedii.

  1. a b c WTA website
  2. LEE, Veronica. Nice girls finish last. www.guardian.co.uk. London: www.guardian.co.uk/sport, 2004-06-27. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Lichner, I. et al.(1985): Malá encyklopedie tenisu. Olympia, Praha, s. 326
  4. a b Biographies - Virginia Wade [online]. BBC [cit. 2009-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-01-06. (anglicky) 
  5. Sarah Virginia Wade "Ginny". www.tennisfame.com [online]. [cit. 2011-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-04. 
  6. VINER, Brian. Virginia Wade: 'We used to think there was a British winner every eight years'. The Independent. London: Independent News & Media, 29 June 2007. Dostupné online [cit. 10 January 2009]. (anglicky) 
  7. MOSS, Stephen. The long game. The Guardian. London: Guardian Media Group, 18 June 2007. Dostupné online [cit. 10 January 2008]. (anglicky) 
  8. Talbot Heath: Factfile [online]. Talbot Heath School [cit. 2009-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. CHEESE, Caroline. Q&A: Virginia Wade. BBC Sport. BBC, 24 October 2008. Dostupné online [cit. 10 January 2008]. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]