Martina Hingisová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Martina Hingisová

Martina Hingisová, 2011
Přezdívka Swiss Miss[1]
Stát ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Datum narození 30. září 1980 (34 let)[2]
Místo narození Košice, Československo[2]
Bydliště Feusisberg, Švýcarsko[2]
Výška 170 cm[2]
Váha 59 kg[2]
Profesionál od 1994
Ukončení kariéry 2002–2005; 2007–2013
Držení rakety pravou rukou, obouručný bekhend
Výdělek 21 075 972 USD
Tenisová raketa Yonex NanoSpeed RQS 11[2]
Síň slávy 2013 (profil)
Dvouhra
Poměr zápasů 548–133
Tituly 43 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění 1. místo (31. března 1997)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open vítězka (1997, 1998, 1999)
French Open finále (1997, 1999)
Wimbledon vítězka (1997)
US Open vítězka (1997)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryň vítězka (1998, 2000)
Olympijské hry 2. kolo (1996)
Čtyřhra
Poměr zápasů 328–74
Tituly 45 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění 1. místo (8. června 1998)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open vítězka (1997, 1998, 1999, 2002, 2006, 2015)
French Open vítězka (1998, 2000)
Wimbledon vítězka (1996, 1998)
US Open vítězka (1998)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryň vítězka (1998, 2000)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open vítězka (2006, 2015)
French Open čtvrtfinále (1996)
Wimbledon čtvrtfinále (1997, 2014)
US Open semifinále (1996)
Týmové soutěže
Fed Cup finále (1998)
Hopman Cup vítězka (2001)
Poslední aktualizace: 2015-06-2929. června 2015

Martina Hingisová (* 30. září 1980 Košice) je švýcarská profesionální tenistka pocházející z česko-slovenské smíšené rodiny.[3][4] Matka Melanie Molitorová je Češka, otec Karol Hingis má slovensko-maďarský původ.

Na nejvyšší grandslamové úrovni vyhrála pět singlových titulů – třikrát Australian Open a jednou WimbledonuUS Open. V ženské čtyřhře přidala devět trofejí a ve smíšené čtyřhře pak triumfovala na Australian Open 20062015. V roce 1998 zvítězila na všech čtyřech deblových majorech a stala se čtvrtou tenistkou historie, jíž se podařilo vybojovat čistý grandslam v ženské čtyřhře. Titul z US Open 1998 znamenal zkompletování kariérního deblového grandslamu, jehož dosáhla jako 17. hráčka.

V březnu 1998 se stala osmou – v 16 letech a 5 měsících historicky nejmladší[5] – světovou jedničkou ve dvouhře žen, a na čele strávila celkem 209 týdnů,[6] když jeho vrchol naposledy opustila 14. října 2002. Na první příčku deblové klasifikace pronikla v červnu 1998. Úhrnem jí přerušovaně vévodila 28 týdnů až do srpna 1999. Vyjma jednoho týdne přitom současně kralovala i singlovému pořadí, což se před ní podařilo jen NavrátilovéSanchezové Vicariové.

Na okruhu WTA Tour vyhrála čtyřicet tři turnajů ve dvouhře a čtyřicet pět ve čtyřhře. Singlové finále Turnaje mistryň si zahrála čtyřikrát. V letech 19982000 z něho odešla vítězně. Deblovou část turnaje pak ovládla s Annou Kurnikovovou také dvakrát. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.

Pro chronické poranění vazů obou hlezen poprvé přerušila profesionální kariéru na konci sezóny 2002, kdy jí bylo 22 let. Po několika operacích a dvouletému odpočinku se na dvorce vrátila v roce 2006. Opět pronikla do první světové desítky až na 6. příčku, když vyhrála tři singlové události. V sezóně 2007 ukončila podruhé tenisovou dráhu v souvislosti s pozitivním testem na kokain. Mezi profesionálky se opět vrátila roku 2013 poté, co oznámila záměr hrát pouze čtyřhru. Nejdříve nastupovala po boku Lisické. Po Wimbledonu 2014 se její spoluhráčkou stala Italka Flavia Pennettaová[7] a od března 2015 nastupuje s Indkou Saniou Mirzaovou, s níž vytvořila nejlepší světový pár, když obě členky v dubnu téhož roku figurovaly na prvních dvou příčkách žebříčku WTA ve čtyřhře.

Jako reprezentantka země helvetského kříže dovedla švýcarský tým do finále Fed Cupu 1998 a spolu s Rogerem Federerem vyhrála Hopmanův pohár 2001.

V červnu 2011 ji časopis Time zařadil mezi „30 legend ženského tenisu: minulosti, současnosti a budoucnosti.“[8] V roce 2013 byla přijata do Mezinárodní tenisové síně slávy.[9] Představuje držitelku několika věkových rekordů v tenise. Během kariéry také získala sportovní ocenění.

Obsah

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Martina Hingisová se narodila roku 1980 ve východoslovenské metropoli Košicích, tehdejší součásti Československa, do rodiny tenistů[5] Melanie Molitorové a Karola Hingise.

Matka byla profesionální tenistka, jež v jednom z výročních žebříčků dvouhry žen v ČSSR figurovala na desátém místě. Úmysl poskytnout dceři optimální podmínky pro průnik mezi světové tenistky byla připravena již v době těhotenství.[10] Otec vystoupal nejvýše na 19. místo československého žebříčku mužů. Dětství prožila v Rožnově pod Radhoštěm.[11]

Rodiče se rozvedli ve věku jejích šesti let. Matka s ní emigrovala z Československa v roce 1987[12] do švýcarského Trübbachu.[10] Melanie Molitorová se poté podruhé vdala za švýcarského výpočetního technika Andrease Zogga.[13] Martina Hingisová získala švýcarské občanství v procesu naturalizace.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

1993–1994: Juniorská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Tenis začala hrát ve dvou letech a ve čtyřech odehrála první turnaj mladších žákyň.[14]

Do juniorkského tenisu organizovaného Mezinárodní tenisovou federací vstoupila v roce 1993 jako 12letá žákyně. Prvním turnajem, do něhož nastoupila, se v únoru 1993 stalo 5. halové mistrovství České republiky juniorů, probíhající v Přerově. V úvodním kole ji vyřadila Lenka Němečková.

Ve 12 letech nejmladší šampionkou grandslamové juniorky[editovat | editovat zdroj]

V sezóně 1993 se stala historicky nejmladší vítězkou juniorky Grand Slamu, když stále ve věku dvanácti let ve finále French Open 1993 zdolala 17letou Belgičanku Laurence Courtoisovou poměrem 7–5 a 7–5.[15] O rok později vítězství na juniorce French Open 1994 zopakovala, když v boji o titul hladce přehrála 18letou Kanaďanku Sonyu Jeyaseelanovou 6–3 a 6–1. V červenci pak triumfoval ve Wimbledonu 1994 po závěrečné výhře nad Jihokorejkou Jeon Mi-ra a z newyorského US Open 1994 odešla jako poražená finalistka, když nestačila na 16letou Američanku Meilen Tuovou.[16]

Na červencovém juniorském mistrovství Evropy 1994 v Klostersu vyhrála dvouhru po rozhodující výhře nad Lenkou Němečkovou. Poslední událostí v této věkové úrovni se pro ni stalo zářijové US Open 1994.

V juniorské kategorii celkově zvítězila v pěti singlových a třech deblových turnajích organizovaných Mezinárodní tenisovou federací. V roce 1994 se stala vůbec nejmladší juniorskou mistryní světa ve dvouhře[17] poté, co zakončila sezónu na 1. místě žebříčku.

1993–1995: Rychlý vstup do profesionálního tenisu[editovat | editovat zdroj]

Kontroverzní rozhodnutí: ve 14 letech mezi profesionálky[editovat | editovat zdroj]

První turnaj na okruhu ITF, do něhož nastoupila v říjnu 1993 – měsíc po 13. narozeninách –, vyhrála. Na události s rozpočtem 10 tisíc dolarů ve švýcarském Langhentalu zdolala ve finále Němku Sophii Görgesovou po třísetovém průběhu. Poté se představila v lednu 1994 na coburgském turnaji, z něhož odešla vyřazena ve druhém kole. V rámci okruhu ITF vybojovala celkem dva singlové a jeden deblový titul. K langhentalské trofeji přidala dva triumfy z Prostějova. Na druhém ročníku této české akce vyhrála čtyřhru s Petrou Langrovou v únoru 1995. Již jako světová šestnáctka pak ovládla dvouhru prostějovského turnaje roku 1996 poté, co ve finále zvítězila nad Rakušankou Barbarou Paulusovou.

V rámci okruhu WTA Tour debutovala – a stala se profesionálkou – během první poloviny října 1994, když dva týdny po 14. narozeninách na Zürich Open porazila 29letou Američanku a 45. hráčku klasifikace Patty Fendickovou ve dvou setech. Poté však nenašla recept na favorizovanou světovou pětku Mary Pierceovou. Do turnaje vstupovala na divokou kartu z 378. pozice žebříčku WTA. Zisk 36 bodů jí zajistil posun na 199. místo. Nízká věková hranice, při níž se rozhodla stát profesionálkou, byla kontroverzním tématem pro Ženskou tenisovou asociaci. Krátce nato tato řídící organizace přijala pravidlo, že se 14leté hráčky nesmí účastnit profesionálního okruhu, a věková skupina 15–17letých juniorek bude nadále omezena počtem odehraných událostí v jedné sezóně.[18]

Následující týden se Hingisová poprvé probojovala do čtvrtfinále, když na Porsche Tennis Grand Prix 1994 ve Filderstadtu hladce zdolala 29. ženu světa Helenu Sukovou 6–2, 6–1 a také Němku Christinu Singerovou-Bathovou. Mezi poslední osmičkou tenistek nestačila na Američanku Mariannu Werdelovou Witmeyerovou, přestože jí v prvním setu uštědřila „kanára“. Do essenského Nokia Grand Prix 1994 již přijížděla v roli 120. hráčky pořadí. Konečnou fází se pro ni stalo opět čtvrtfinále porážkou od Kariny Habšudové. Danou sezónu zakončila na 87. místě žebříčku WTA.[16]

Nejmladší vítězka singlového zápasu na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Na grandslamu debutovala lednovým Australian Open 1995, kde na úvod přešla přes Amerričanku Jolene Watanabeovou Giltzovou, aby ji poté ve své nejlepší sezóně kariéry vyřadila pozdější osmifinalistka Kjōko Nagacuková z Japonska. Ve věku 14 let a 3 měsíců se stala nejmladším tenistou, jenž vyhrál singlový zápas na Grand Slamu.[18]

První finále na okruhu WTA si zahrála ve věku 14 let na květnovém Citizen Cupu 1995. Na její raketě této hamburské události postupně skončily Sandrine Testudová, světová pětka Jana Novotná – poprvé porazila hráčku elitní desítky žebříčku, Judith Wiesnerová i Anke Huberová. Až v boji o titul ji deklasovala druhá nasazená Conchita Martínezová poměrem 6–1 a 6–0. Na pařížské French Open 1995 přijela jako světová třiadvacítka. Ve třetím kole ji stopku vystavila turnajová sedmička Lindsay Davenportová. Ve Wimbledonu 1995 prohrála otevírací zápas proti světové jedničce Steffi Grafové a US Open 1995 znamenalo první grandslamovou účast v osmifinále, v němž ji zastavila osmá hráčka žebříčku Gabriela Sabatini.[2] Sezónu zakončila na 16. místě světové klasifikace.

Premiérový titul na okruhu WTA Tour vybojovala ve čtyřhře Citizen Cupu 1995, v jehož závěru přehrály třetí nasazený pár Conchita Martínezová a Patricia Tarabiniová. Jako poražená finalistka pak odešla po boku Ivy Majoliové z deblové soutěže Canadian Open 1995, když dvojice nestačila na turnajové trojky Gabrielu Sabatiniovou a Brendu Schultzovou-McCarthyovou.[2]

1996: Historicky nejmladší vítězka Wimbledonu po deblové výhře[editovat | editovat zdroj]

Skalp světové jedničky a wimbledonský triumf v ženské čtyřhře[editovat | editovat zdroj]

Na newyorské exhibici, 2011

Na Australian Open ji ve čtvrtfinále vyřadila světová osmnáctka Amanda Coetzerová. Následovala semifinálová účast na tokijském Toray Pan Pacific Open z kategorie WTA Tier I, kde nestačila na chorvatskou osmou hráčku žebříčku Ivu Majoliovou. Jako světová šestnáctka v březnu zavítala na prostějovský turnaj okruhu ITF s dotací 50 tisíc dolarů, kde jako nejvýše nasazená ve finále zdolala Rakušanku Barbaru Paulusovou.[2]

Výraznější výsledek na antuce přišel na květnovém Italian Open, kde jako 15letá hrála v roli turnajové šestky. Ve čtvrtfinále přehrála světovou jedničku Steffi Grafovou. Jednalo se o její první vítězství nad hráčkou v čele světové klasifikace. Grafová na antuce prohrála po téměř dvou letech, poprvé od semifinále French Open 1994.[19]. Poté zvládla utkání s Rumunkou Irinu Spirleaovou, aby ji v boji o titul zastavila třetí žena klasifikace Conchita Martínezová. French Open představoval vyřazení ve třetím kole od Karin Habšudové ve třech setech. Ve Wimbledonu ji čerstvou porážku oplatila mezi poslední šestnáctkou Grafová. Přesto se na tomto majoru zapsala do historických statistik tenisu, když s Helenou Sukovou vyhrála ženskou čtyřhru. Stala se tak vůbec nejmladším vítězem Grand Slamu, a to ve věku 15 let a 9 měsíců (Hingisové bylo 15 let a 282 dní, čímž překonala o tři dny stáří Lottie Dodové jako nejmladší vítězky wimbledonské dvouhry z roku 1887).[18][20]

Olympionička a první profesionální trofej ve dvouhře[editovat | editovat zdroj]

V červenci se zúčastnila atlantské letní olympiády. V singlové soutěži byla patnáctou nasazenou. Ve druhé fázi ji vyřadila Japonka Ai Sugijamová. Grandslamové maximum vytvořila na newyorském US Open, kde pronikla přes čerstvou bronzovou olympijskou medailistku Janu Novotnou do semifinále. Podruhé v sezóně ji v něm zdolala světová jednička Steffi Grafová.[2]

Premiérový singlový titul vybojovala na říjnovém Porsche Tennis Grand Prix, hraném na tvrdém povrchu v německém Filderstadtu.[21] Ve čtvrtfinále zůstala na její raketě světová dvojka Arantxa Sanchézová Vicariová, poté čtyřka Lindsay Davenportová. Trofej si odvezla po výhře nad pátou hráčkou klasifikace Anke Huberovou. Také navazující Barilla Indoors v Curychu znamenal finálovou účast. V závěrečném duelu ji však zastavila Jana Novotná, když jí odebrala jen čtyři gamy. O dva týdny později ji ńa chicagském Ameritech Cupu z kategorie Tier I opět stopku vystavila Novotná, tentokrát v semifinále. Druhou trofej přidala v listopadu na oaklandském Bank of the West Classic, kde ve finále deklasovala světovou jedničku Moniku Selešovou, jíž povolila jen dva gamy. Na newyorský Turnaj mistryň přijížděla jako turnajová sedmička a třetí nejmladší účastnice v jeho historii.[21] Po vyřazení Majoliové mezi poslední čtveřicí utržila ve finále dva „kanáry“ od Steffi Grafové, a po pětisetovém průběhu jí za 2:49 hodin podlehla divokým výsledkem 3–6, 6–4, 0–6, 6–4 a 0–6.[22]

Sezónu zakončila na 6. místě dvouhry a 10. příčce čtyřhry.

1997: Nejlepší rok kariéry – jeden zápas od čistého Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Švýcarka sezónu ovládla, když vévodila singlovým statistikám dvanácti vyhranými turnaji, třinácti odehranými finále, ziskáním tří ze čtyř grandslamů a nejvyšším výdělkem 3 400 196 dolarů. Poměr singlových výher a proher činil 93,8 %. Na konci března se stala světovou jedničkou a dalších 80 týdnů, až do října 1998, čelo žebříčku WTA neopustila. Jediný prohraný zápas ve finále French Open znamenal, že se nestala třetí tenistkou historie, která dosáhla na čistý Grand Slam. Ve všech čtyřech vzájemných duelech roku porazila bývalou světovou jedničku Moniku Selešovou.[23]

Nejmladší vítězka Grand Slamu i světová jednička ve 20. století[editovat | editovat zdroj]

V první části roku zaznamenala sérii 37 výher a šesti titulů v řadě, což znamenalo druhý nejlepší vstup do sezóny v otevřené éře tenisu.[23]

Druhý týden sezóny odehrála Sydney International z kategorie Tier II, kde jako druhá nasazená prošla přes Mary Joe Fernandezovou do finále. V něm přehrála Američanku Jennifer Capriatiou po setech 6–1, 5–7 a 6–1. Vítěznou šňůru prodloužila na Ford Australian Open,[18] kde neztratila ani jednu sadu. V semifinále opět zdolala Mary Joe Fernandezovou. V boji o titul vyhrála nad francouzskou 22. hráčkou žebříčku Mary Pierceovou 6–2 a 6–2. Hingisová se výhrou v 16 letech a 3 měsících stala nejmladší grandslamovou vítězkou dvouhry v celém 20. století.[24] Po boku Bělorusky Nataši Zverevové zvítězila i v ženské čtyřhře po výhře nad párem Lindsay Davenportová a Lisa Raymondová.

V semifinále vítězného Toray Pan Pacific Open 1997 porazila Huberovou 6–1, 5–7, 6–2

Na únorovém Toray Pan Pacific Open vybojovala třetí trofej v řadě. V semifinále vyřadila Anke Huberovou a před finále odstoupila světová jednička Steffi Grafová. Vítězná série pokračovala i na pařížském Open Gaz de France, kde ji ani v závěrečném duelu nezastavila Anke Huberová.[2]

Dominanci ve světovém tenisu potvrdila pátým a šestým titulem, když zvítězila na velkých amerických turnajích kategorie WTA Tier ILipton Championships a Family Circle Cup. Na prvním z nich v Miami udolala v semifinále čtvrtou hráčku klasifikace Janu Novotnou. Následně za pouhých 44 minut[25] deklasovala Moniku Selešovou 6–2 a 6–1. Na druhém v Hilton Head na ni ve finále opět nenašla recept Selešová, když v těsném průběhu rozhodl až tiebreak závěrečné sady. Šňůra 32zápasové neporazitelnosti od ledna 1997 znamenala další rekordní zápis, když 31. března vystřídala Steffi Grafovou na čele světového žebříčku WTA jako vůbec nejmladší tenistka na této pozici.[25]

Poté několik týdnů nehrála. Na dvorce se vrátila ve druhé polovině května pařížským French Open. Po prvních dvou výhrách zůstaly na její raketě Anna Kurnikovová, Barbara Paulusová, Arantxa Sánchezová Vicariová a v semifinále třetí nasazená Selešová. Ve finálovém střetnutí však podlehla Chorvatce Ivě Majoliové poměrem 4–6 a 2–6. Jednalo se o jediný grandslamový zápas dvouhry, jenž Švýcarka během sezóny prohrála. Připravil ji tak o dovršení čistého Grand Slamu.[18]

Ve Wimbledonu potvrdila úlohu nejvýše nasazené. Na cestě do finále ji nejvíce gamů odebrala v úvodním kole Lucemburčanka z třetí stovky Anne Kremerová výsledkem 6–4 a 6–4. Zbylé zápasy měly hladký průběh a soupeřky uhrávaly čtyři nebo pět her. Ve čtvrtfinále zdolala Denisu Chládkovou a mezi poslední čtveřicí Annu Kurnikovovou. Ve finálovém duelu proti světové trojce Janě Novotné ztratila první sadu. Češka však wimbledonské finále, stejně jako v roce 1993, nedovedla do vítězného konce, když zbylé dva sety prohrála. Hingisová se tak stala nejmladší šampionkou Wimbledonu od roku 1887, kdy v němž triumfovala 15letá Lottie Dodová.[18][26]

Šampionka Turnaje mistryň a pád z čela žebříčku[editovat | editovat zdroj]

Na amerických betonech dobyla další tři trofeje. Na červencovém Bank of the West Classic ve Standfordu si připsala double, když vedle singlu vyhrála i čtyřhru s Davenportovou. Další týden situaci zopakovala na Toshiba Classic v San Diegu, kde vedle dvouhry ovládla čtyhru s Arantxou Sánchezovou Vicariovou. Teprve druhou porážku sezóny ji v polovině srpna uštědřila sedmá hráčka žebříčku Lindsay Davenportová v semifinále losangeleského Acura Classic po třísetovém průběhu. Na závěrečném grandslamu US Open neztratila žádný set. Na cestě za premiérovým newyorským titulem ji v závěrečných kolech nezastavily Sanchézová Vicariová, Lindsay Davenportová a v boji o titul ani Venus Williamsová, která hrála své premiérové finále Grand Slamu. Po výsledku 6–0 a 6–4 dosáhla košická rodačka na třetí ze čtyř grandslamů v roce.ref name="Yale Herald 1998" />[18] Stala se tak sedmou a nejmladší tenistkou historie, která se probojovala do všech čtyř finále v jediném kalendářním roce. Před ní tohoto výkonu dosáhly Maureen Connollyová, Margaret Courtová, Chris Evertová, Martina Navrátilová, Steffi Grafováf a Monika Selešová. Ve věku šestnácti let také představovala nejmladší vítězku tří majorů v sezóńě.

V říjnu přidala double z halového Porsche Tennis Grand Prix, kde v posledním zápase singlové soutěže přehrála Lisa Raymondou a čtyřhru ovládla po boku Sánchezové Vicariové. Poslední dvanáctou trofej v roce dosáhla na halovém Advanta Championships ve Filadelfii, kde po dramatickém průběhu triumfovala ve finále nad Davenportovou 7–5, 6–7 a 7–6. Na Turnaji mistryň skončila již ve druhém kole na raketě sedmé nasazené a pozdější finalistky Mary Pierceové.[2]

1998: Zisk čistého Grand Slamu v ženské čtyřhře[editovat | editovat zdroj]

Trofej na Indian Wells Masters[editovat | editovat zdroj]

Po volném losu prohrála svůj úvodní zápas sezóny, když na Sydney International nestačila na pozdější finalistku Venus Williamsovou.[27] Přesto si odvezla titul z deblové soutěže v páru s Helenou Sukovou. V roli první nasazené a obhájkyně titulu zavítala na Australian Open. Třetí grandslam za sebou vyhrála[18] poté, co ve čtvrtfinále vyřadila Mary Pierceovou, v semifinále turnajovou desítku Anke Huberovou a v závěrečném boji osmou nasazenou Conchitu Martínezovou po setech 6–3 a 6–3. Spolu s Chorvatkou opanovala také ženskou čtyřhru. Na Toray Pan Pacific Open ji ve finále zastavila Davenportová ve dvou setech.[2]

Po třítýdenní pauze se na kurtech objevila v březnu během State Farm Evert Cupu v Indian Wells. Po vyřazení Conchity Martínezové a Venus Williamsové zvládla i finále proti světové dvojce a obhájkyni Davenportové. Vítězstvím si upevnila vedoucí pozici na žebříčku WTA. Navazující Lipton Championships v Miami představoval semifinálovou porážku od Venus Williamsové. Druhým společným titulem s Janou Novotnou ze čtyřhry[2] navázaly stabilní spolupráci a na konci sezóny byly vyhlášeny nejlepší světovou dvojicí roku.

Na hamburské antuce Intersport Grand Prix se obě spoluhráčky potkaly ve finále, které zvládla Švýcarka po setech 6–3 a 7–5. V deblové soutěži prohrály duel o titul s párem Barbara Schettová a Patty Schnyderová. Římský Italian Open představoval hladký postup do finále, když ve čtyřech zápasech ztratila jen 15 gamů. Závěrečný duel však nezvládla, po třetí porážce v roce, od světové devítky Venus Williamsové. Přesto neúspěch s Američankou odčinila ve čtvrtfinále French Open, kde ji vyřadila. V semifinále však nenašla recept na osmou hráčku žebříčku Monika Selešovou poměrem 3–6 a 2–6. S Novotnou triumfovala v ženské čtyřhře. V semifinále travnatého Wimbledonu ji rok starou porážku vrátila světová trojka Jana Novotná, které podlehla 4–6 a 4–6. V deblové soutěži obě vybojovaly trofej.[2]

Zvládnutý Turnaj mistryň a světová dvojka[editovat | editovat zdroj]

Během letní sezóny na amerických betonech nevyhrála žádný turnaj. Mezi poslední čtveřicí ji na sandiegském Toshiba Classic přehrála Mary Pierceová. Na Acura Classic ji v utkání o titul porazila Davenportová a na montréalském du Maurier Open ji v semifinále stopku vystavila pátá nasazená Selešová. Na letní vrchol US Open přijížděla stále jako světová jednička. Ve čtvrtém kole zdolala Francouzku Nathalii Dechyovou. Poté zvládla zápasy proti Selešové i Novotné. Až v závěrečném střetnutí podlehla potřetí v roce Lindsay Davenportové po setech 3–6 a 5–7.[2] Přesto se na newyorském majoru zapsala do statistik historie tenisu, když s Novotnou vyhrála ženskou čtyřhru. Stala se tak čtvrtou tenistkou historie, jíž se podařilo vybojovat čistý grandslam v ženské čtyřhře. Titul z US Open 1998 současně znamenal zkompletování kariérního deblového grandslamu, jehož dosáhla jako 17. hráčka.[28]

V září se uskutečnil první ze dvou ročníků ženského Grand Slam Cupu v Mnichově, na němž mezi poslední čtveřicí hráček skrečovala v závěru třetího setu krajance a světové devítce Patty Schnyderové pro křeče.[29] Dlouhodobá ztráta bodů – vrcholící vyřazením ve čtvrtfinále Porsche Tennis Grand Prix od Belgičanky Dominique Monamiové –, znamenala, že ji 12. října na čele světové klasifikace po 80 týdnech vystřídala Američanka Lindsay Davenportová.[27] V listopadu poprvé ovládla Turnaj mistryň, kde zvládla semifinále proti Irině Spirleaové a poslední duel v roce s Davenportovou výsledkem 7–5, 6–4, 4–6 a 6–2.[30]

Sezónu zakončila na 2. místě dvouhry (288 bodů za Davenportovou) a na 2. příčce čtyřhry (178 bodů za Zverevovou).

1999: Současné kralování žebříčku dvouhry i čtyřhry[editovat | editovat zdroj]

V sezóně dominovala statistikám sedmi vyhranými turnaji (spolu s Davenportovou) a třinácti odehranými finále. Na odměnách vydělala nejvyšší částku 3 291 780 dolarů a podruhé v kariéře rok zakončila jako světová jednička. Se stabilní spoluhráčkou Annou Kurnikovovou se staly párem roku.

Singlový i deblový hattrick na Australian Open[editovat | editovat zdroj]

Na lednovém Sydney International z kategorie Tier II pronikla jako světová dvojka do finále, v němž podlehla první hráčce klasifikace Lindsay Davenportové. Potřetí za sebou pak vyhrála Australian Open,[31] což se v otevřené éře před ní podařilo pěti hráčkám – Goolagongové, Courtové, Selešové a Grafové. Navíc, také jako šestá žena open éry, vyhrála potřetí za sebou ženskou čtyřhru, poprvé v páru s Ruskou Annou Kurnikovovou, s níž utvořila novou stabilní dvojici. S bývalou spoluhráčkou, tehdy 30letou Janou Novotnou, se rozešla, když ji označila za „přiliš starou a příliš pomalou“.[32] V melbournské dvouhře svedla jediné třísetové klání ve čtvrtém kole s šestnáctou hráčkou pořadí Amandou Coetzerovou. V závěrečných třech zápasech proti Mary Pierceové, Monice Selešové a světové devětadvacítce Amélii Mauresmové již nepřipustila komplikace.[2]

Na tokijském turnaji v roce 2014

Na vítězné vlně pokračovala tokijským Toray Pan Pacific Open, kde přes Novotnou postoupila do finále. Na druhém turnaji v řadě zdolala Coetzerovou, která ji odebrala pouze tři gamy. Bodový zisk jí po sedmnácti týdnech na druhé příčce zajistil 8. února návrat do čela světové klasifikace, kde strávila dalších 21 týdnů až do července 1999. Evert Cup v Indian Wells opustila po čtvrtfinálové prohře od americké tenistky ze třetí desítky Chandy Rubinové. Úvodními čtyřmi zápasy navazujícího Lipton Championships v Miami prošla hladce, když nejvyšší počet pěti gamů jí odebrala Karina Habšudová ve druhém kole. V semifinále však narazila na světovou šestnáctku Serenu Williamsovou, jíž podlehla 4–6 a 6–7. Na antukovém Family Circle Cupu v Hilton Head přehrála mimo jiné kvalitní deblistky. Mezi poslední osmičkou Natašu Zverevovou, poté Janu Novotnou a ve finále dvacátou ženu pořadí a svou deblovou partnerku Annu Kurnikovovou.[2]

V dubnu opět nehrála a na okruh se vrátila počátkem května během Italian Open, kde vrátila porážku Sereně Williamsové, aby ji v navazujícím semifinále vyřadila starší sestra Američanky Venus Williamsová, figurující na pátém místě. Na berlínském WTA German Open nepoznala přemožitelku, když v semififinále uštědřila „kanára“ čtvrté nasazené Arantxé Sánchezové Vicariové a v závěrečném duelu deklasovala Francouzku Julii Halardovou-Decugisovou výsldkem 6–0 a 6–1.[2] Na antukový vrchol French Open tak zavítala jako jedna z hlavních favoritek a světová jednička. Svou roli potvrfila, když na cestě do finále neztratila žádný set. Ve čtvrtfinále přešla nad překvapením turnaje, až 125. hráčkou žebříčku Barbarou Schwartzovou z Rakouska a v semifinále na ni opět nenašla recept Sánchezová Vicariová. V boji o titul ji čekala jedna z nejlepších hráček historie, téměř 30letá Steffi Grafová, které patřila šestá pozice světové klasifikace. Po dramatickém průběhu Němce podlehla 6–4, 5–7 a 2–6, když ztratila průběžné vedení 6–4 a 2–0. Grafová tak získala poslední grandslam kariéry, šestý z Roland Garros, a za dva měsíce ukončila profesionální dráhu. Hingisová se do finále Roland Garros již nikdy neprobojovala a antukový major jí, jako jediný, chyběl ke zkompletování kariérního grandslamu.[33]

Wimbledonský výpadek[editovat | editovat zdroj]

Výpadek Hingisovou postihl ve Wimbledonu, kde jako nejvýše nasazená utržila rychlou porážku od 16leté australské kvalifikantky a pozdější čtvrtfinalistky Jeleny Dokićové 0–6 a 2–6, které patřila 129. příčka žebříčku.[34] V zápase měla úspěšnost prvního servisu jen 44 % a pětkrát podání ztratila. Stala se tak třetí turnajovou jedničkou v otevřené éře, která prohrála v prvním kole grandslamu a zařadila se po bok Virginie Ruziciové (Australian Open 1979) a Steffi Grafové (Wimbledon 1994).[35] Od US Open 1996 se Švýcarka vždy probojovala minimálně do semifinále. Jen třikrát v kariéře byla vyřazena v úvodní fázi grandslamu a to ve Wimbledonu 1995, 1999 a 2001. Ztráta bodů způsobila, že 5. července opustila post světové jedničky, který na měsíc přenechala Davenportové.[36]

Ve 21:15 hodin, v den vyřazení z dvouhry, oznámila odstoupení z ženské čtyřhry pro přetrvávající zdravotní problémy, do níž měla nastoupit se stabilní spoluhráčkou Annou Kurnikovovou.[35]

Třetí žena na čele dvouhry i čtyřhry současně[editovat | editovat zdroj]

Na červnovém AEGON International 2015

Na dvorce se vrátila po šesti týdnech srpnovým Tennis Classic v San Diegu. V semifinále na její raketě skončila Jihoafričanka Amanda Coetzerová a v boji o vítězství nadělila „kanára“ světové čtyřce Venus Williamsové. Bodový zisk za titul jí pomohl k návratu na čelo klasifikace, když 9. srpna vystřídala Davenportovou a na této pozici již setrvala do konce roku.[36][35] V té chvíli současně vévodila i deblovému žebříčku WTA, když na jeho prvním místě figurovala mezi 7. červnem až 4. červencem, a opět od 2. do 22. srpna 1999. Celkově setrvala zároveň na prvním místě dvouhry a čtyřhry 27 týdnů, a to v několika obdobích. Po Martině Navrátilové a Arantxe Sánchezové Vicariové se stala třetí hráčkou, jíž se tento výkon podařil (později se k nim přdaly Lindsay Davenportová a Kim Clijstersová).[36] Na losangeleském Acura Classic byla před branami finále zastavena Serenou Williamsovou a o týden později slavila další trofej, když v závěrečném duelu torontského du Maurier Open porazila světovou pětku Moniku Selešovou poměrem 6–4 a 6–4. Bez prohrané sady došla do semifinále US Open. V něm po třísetovém průběhu zdolala Venus Williamsovou, aby ve finále podruhé v měsíci nestačila na 17letou Serenu Williamsovou. Američanka si tak připsala premiérový grandslam z dvouhry.[35]

Na druhém a závěrečném ročníku mnichovského Grand Slam Cupu postoupila přes Mauresmovou do semifinále, kde jí stopku vystavila pro změnu starší ze sester Williamsových – Venus, až v rozhodujícím setu 9–7 na gamy. Následující týden se obě hráčky střetly znovu ve finále curyšského Swisscom Challenge, se stejným koncem v podobě vítězství třetí ženy klasifikace Williamsové. Po měsíční pauze se představila v polovině listopadu na Advanta Championships, konaném ve Filadelfii. Přes světovou sedmou Nathalii Tauziatou postoupila do boje o titul, v němž ji zdolala Lindsay Davenportová 3–6 a 4–6. Třetí finálovou porážku v řadě jí přivodila opět druhá žena pořadí Davenportová na závěrečné události Turnaji mistryň stejným výsledkem 3–6 a 4–6.[2] Švýcarce tak oplatila rok starou finálovou prohru z newyorského turnaje. Přesto měla Hingisová před Američankou v konečné klasifikaci WTA náskok 1 233 bodů. V žebříčku čtyřhry skončila na 2. místě pouhých 13 bodů za svou spoluhráčkou Kurnikovovou.[36]

2000: Potřetí a naposledy nejlepší hráčkou v konečném pořadí[editovat | editovat zdroj]

V sezóně vyhrála nejvyšší počet devíti turnajů, stejně tak se probojovala do nejvíce finále, když jich odehrála třináct. První místo obsadila v žebříčku výdělků s 3 457 049 dolary. V závěrečném hodnocení světové klasifikace skončila potřetí jako světová jednička.

Úspěšná obhajoba v Tokiu[editovat | editovat zdroj]

Sezónu již tradičně rozehrála na sydneyském Adidas International, kde jako nejvýše nasazená skončila v semifinále na raketě deváté hráčky žebříčku a pozdější vítězky Amélie Mauresmové.

Ve Wimbledonu 2011 odehrála soutěž legend

V pozici trojnásobné obhájkyně zamířila na Australian Open, kde roli největší favoritky na cestě do finále plnila hladkým průchodem jednotlivými koly. Pouze v osmifinále Sandrine Testudová dovedla set do tiebreaku, jenž Švýcarka vyhrála. Mezi poslení osmičkou deklasovala třináctou nasazenou Arantxu Sánchezovou Vicariovou 6–1 a 6–1. V semifinále si poradila s další Španělkou Conchitou Martínezovou. Sérii 27zápasové neporazitelnosti na Australian Open ukončila druhá žena žebříčku Lindsay Davenportová, na níž nestačila po setech 1–6 a 5–7. Přestože Švýcarka dotáhla ztrátu 1–5 ve druhé sadě, v jejím závěru opět prohrála podání. Američanka si před utkáním ledovala bolestivou dolní končetinu.[37] Také v ženské čtyřhře byla trojnásobnou obhájkyní trofeje. Ve finále po boku nové spoluhráčky Mary Pierceové podlehly dvojici Lisa Raymondová a Rennae Stubbsová.[2]

První obhájený titul v roce dobyla na tokijském Toray Pan Pacific Open po semifinálové výhře nad Chandou Rubinovou a finálovém triumfu nad světovou patnáctkou Sandrine Testudovou. S Pierceovovou si z Japonska odvezly premiérový společný titul ze čtyřhry. Na počátku března svou francouzskou deblovou spoluhráčku zdolala v semifinále State Farm Women's Tennis Classic v arizonském Scottsdale. Debutový ročník však nepoznal vítězku, když bylo její finále s Davenportovou zrušeno pro vytrvalý déšť. Jednalo se o první zrušený zápas na okruhu WTA Tour od červnového semifinále travnatého DFS Classic 1998 v Birminghamu.[38] Finálový duel si první dvě hráčky vynahradily na Indian Wells Masters a podruhé v roce odešla vítězně Davenportová, která Švýcarce uštědřila v rozhodujícím setu „kanára“. Navazující Ericsson Open v Miami ji zastihl ve vyšší formě. Tři soupečřky odešly s kanárem, včetně semifinále, v němž osmá hráčka klasifikace Monika Sešelová prohrála 0–6 a 0–6. Ve finále pak oplatila porážky Davenportové, jíž zdolala po setech 6–3 a 6–2. Bodový zisk ji přesto neudržel na čele světové klasifikace a 3. dubna přenechala první místo na měsíc Davenportové.[36][39]

Hamburkská a berlínská výhra[editovat | editovat zdroj]

Druhou trofej roku vybojovala na Betty Barclay Cupu závěrečnou výhrou nad Arantxou Sánchezovou Vicariovou. Po dvou letech tak zvítězila na hamburském turnaji a připsala si šestý titul z antuky. V roli obhájkyně přijela na WTA German Open, kde v semifinále nenašla recept na světovou osmičku Conchitu Martínezovou. Na pařížském French Open opět hrála v pozici světové jedničky, když se do čela vrátila 22. května.[36] Přestože ji v osmifinále uštědřila Rumunka Ruxandra Dragomirová „kanára“, zbylé dvě sady vyhrála a postoupila do dalšího kola. V něm přešla přes Chandu Rubinovou, aby ji v semifinále zastavila šestá nasazená Mary Pierceová výsledkem 4–6, 7–5 a 2–6. Francouzka vyhrála jak dvouhru, tak s Hingisovou i ženskou čtyřhru.[2]

Druhý titul z travnatého pažitu si na konci června odvezla z rosmalenského Heineken Trophy, když v závěrečném duelu jí ve sruhém setu skrečovala turnajová osmička Ruxandra Dragomirová. Přes Anke Huberovou postoupila do čtvrtfinále Wimbledonu, v němž ji stopku vystavila světová pětka a pozdější šampionka Venus Williamsová. Na amerických betonech postupně zlepšovala výsledky. Ve čtvrtifnále skončila na Acura Classic a v semifinále na estyle.com Classic. Montréalský du Maurier Open již vyhrála, když na ni v semififnále nenašla recept Conchita Martínezová. V rozhodující třetí sadě boje o titul zápas skrečovala Serena Williamsová pro zánět kůstky levé nohy, když přitom Američanka ovládla úvodní sadu poměrem 6–0 za 21 minut.[40] Hladký průběh měly první čtyři kola US Open, v nichž celkem ztratila jen deset gamů. Ve čtvrtfinále přidala světové pětce Monice Selešové třetího „kanára“ ze vzájemných duelů za sebou. V semifinále však stejně jako ve Wimbledonu podlehla Venus Williamsové po třísetovém průběhu.[2]

Čtvrtá stuttgartská trofej za pět let a druhá z Turnaje mistryň[editovat | editovat zdroj]

Na Letních olympijských hrách v Sydney nestartovala. Na okruh se vrátila počátkem října halovým Porsche Tennis Grand Prix ve Filderstadtu. Turnajem prošla bez zaváhání, když v závěrečných dvou kolech zdolala Arantxu Sánchezovou Vicariovou 6–1, 6–0 a 17letou Kim Clijsterovou 6–0, 6–3. V rámci filderstadtského turnaje získala čtvrtý titul během pěti předešlých let a současně poslední.[41] S Annou Kournikovovou slavila také deblovou trofej. Druhý „double“ za sebou – singlovou a deblovou trofej, si odvezla další týden z curyšského Swisscom Challenge, když ve finále singla porazila Lindsay Davenportovou a spoluhráčkou ve čtyřhře se opět stala Kurnikovová. Obě dvě spoluhráčky proti sobě nastoupily do finálového klání Kremlin Cupu v Moskvě, aby z něj odešla vítězně košická rodačka po hladké výhře nad Kurnikovovou 6–3 a 6–1. Davenportová ji pak, stejně jako v předchozím roce, zdolala ve finále Advanta Championships ve Villanově, když proměnila třetí mečbol. Finálovou účastí si Švýcarka potřetí v kariéře zajistila konečné první místo na žebříčku bez ohledu na výsledek v posledním turnaji roku.[42] Přesto si Hingisová s Kurnikovovou odvezly z Filadelfie deblovou trofej.

Závěrečnou událost roku Turnaj mistryň, konanou v Madison Square Garden, ovládla švýcarská světová jednička. V semifinále dvouhry skončila na její raketě desátá hráčka klasifikace Kurnikovová a ve finále potřetí v sezóně přehrála světovou trojku Moniku Selešovou po dramatickém průběhu 6–7, 6–4 a 6–4. Na Turnaji mistryň tak vybojovala druhou a poslední singlovou trofej.[43] V páru s Kurnikovovou opanovaly soutěž čtyřhry vítězstvím nad americko-nizozemským párem Nicole Arendtová a Manon Bollegrafová 6–2 a 6–3.

2001: Celkem 209. týdnů na čele žebříčku WTA[editovat | editovat zdroj]

Dva triumfy na arabských turnajích i v Sydney[editovat | editovat zdroj]

Prvním turnajem oficiální sezóny se opět stal Adidas International, na který přijela jako nejvýše nasazená první hráčka klasifikace. Na cestě do finále zůstaly na její raketě Kim Clijstersová, Serena Williamsová a světová pětka Conchita Martínezová. V boji o titul přehrála druhou ženu žebříčku Lindsay Davenportovou až 7–5 v rozhodující sadě. Obě hráčky se na okruhu potkaly popatnácté a Švýcarka snížila pasivní bilanci výher a proher na 6:9.[44] Během Australian Open prošla úvodní čtyři kola bez potíží. Jediný třísetový zápas odehrála ve čtvrtfinále proti česté nasazené Sereně Williamsové. Poté, co následně deklasovala světovou trojku Venus Williamsovou 6–1 a 6–1, ji ve finále vyzvala 24letá olympijská vítězka Jennifer Capriatiová, jíž patřila čtrnáctá pozice a která se k tenisu vrátila v únoru 1996. Americká hráčka triumfovala po setech 6–4, 6–3 a připsala si premiérový grandslamový titul.[45]

Na únorovém Toray Pan Pacific Open v Tokiu ji čerstvou finálovou porážku vrátila Davenportová, s níž odešla poražena po třísetovém průběhu. Také na čtvrtém turnaji v roce – Qatar Total Fina Elf Open, se probojovala do závěrečného zápasu o titul. Za hodinu si v něm poradila s francouzskou nasazenou trojkou Sandrine Testudovou, čímž navýšila poměr vzájemných zápasů na 14:0.[46] Šňůru finálových vítězství zakončila na následném Dubai Duty Free Women's Open, jenž ovládla po závěrečném vítězství s další zástupkyní francouzského tenisu, opět v roli turnajové trojky, Nathalií Tauziatovou.[47] V semifinále březnového Indian Wells Masters ji stopku vystavila světová devatenáctka CLijstersová a ve stejné fázi dohrála také na Ericsson Open v Miami, kde ji lednovou prohru vrátila Venus Williamsová s 51 vítěznými míči. Hladkým vítězstvím Američanka snížila pasivní poměr vzájemných zápasů na 8:10, když triumfovala v pátém z posledních sedmi utkání.[48]

Antukovou část roku zahájila na dubnovém Bausch & Lomb Championships v Amelia Island. Po výhře nad Henrietou Nagyovou skončila ve čtvrtfinále po vyřazení od turnajové sedmičky Arantxy Sánchezové Vicariové. O týden později mezi poslední osmičkou hráček Family Circle Cupu zdolala turnajovou sedmičku Mauresmovou a ukončila její 16zápasovou neporazitelnost.[49] Následně zdolala osmou tenistku světa Conchitu Martíneovou, aby ji poté podruhé v sezóně zastavila Capriatiová, když jí v úvodním setu uštědřila „kanára“. Ve čtvrtfinále berlínského Eurocard Ladies German Open z kategorie Tier I oplatila nedávné vyřazení Sánchezové Vicariové, ale v další duelu turnaj opustila po třísetové prohře od čtvrté nasazené Amélie Mauresmové. Stejný scénář se opakoval na následném Rome Masters, kde ve čtvrtfinále opět přehrála Sánchezovou Vicariovou a poté vypadla s Mauresmovou.[49] Na antukovém vrcholu, French Open, startovala jako světová jednička. Do semifinále pronikla přes Italku Francesca Schiavoneovou. V něm za 77 minut nestačila na světovou čtyřku a pozdější vítězku Capriatiovou, která ji vyřadila na druhém grandslamu v řadě a potřetí v probíhající sezóně. Američanka tak snížila poměr vzájemných proher a výher na 3:5.[50] Výpadek přišel opět ve Wimbledonu, na němž nepřešla úvodní kolo po dvousetové prohře s 83. hráčkou klasifikace Virginií Ruanovou Pascualovou.[51]

Výpadek části podzimu pro zranění[editovat | editovat zdroj]

Na letních amerických betonech dosáhla semifinálové účasti na sandiegském Acura Classic i estyle.com Classic v Los Angeles, kde byla v obou případech nad její síly světová desítka Monika Selešová. Také na závěrečném majoru US Open dohrála mezi poslední čtveřicí tenistek. Vyjma třísetové výhry ve třetím kole nad Ivou Majoliovou, uštědřila během cesty do semifinále každé soupeřce „kanára“. Ve čtvrté fázi zdolala Australanku Jelenu Dokićovou 6–4, 6–0 a poté Dáju Bedáňovou 6–2, 6–0, než ji stopku vystavila desátá nasazená Serena Williamsová po hladkém průběhu za 51 minut.[52]

Do konce sezóny odehrála již pouze dvě události v říjnu. Na moskevském Kremlin Cupu vyřadila po volném losu kvalifikantku z druhé stovky Sandru Kleinovou, ale ve čtvrtfiniále nestačila na turnajovou osmičku Jelenu Dementěvovou po setech 2–6 a 2–6. Jako obhájkyně titulu zavítala na Porsche Tennis Grand Prix do Filderstadtu, na kterém po odehrání tří čtvrtfinálových gamů skrečovala zápas s Lindsay Davenportovou pro poškození hlezenních vazů. Týden poté podstoupila chirurgický výkon a operatér Heinz Buehlmann sdělil, že by doba zotavení měla trvat okolo dvou měsíců.[53]

Po 73 týdnech na čele žebříčku WTA jej naposledy opustila 14. října 2001, když ji nahradila Capriatiová. Celkově ženskému tenisu kralovala 209 týdnů, což k danému datu znamenalo čtvrté nejdelší období za Grafovou, Navrátilovou a Evertovou.[36]

2002: Pokračující zdravotní problémy a čtvrtý tokijský titul[editovat | editovat zdroj]

Ztracené finále na Australian Open a sydneyská obhajoba[editovat | editovat zdroj]

Tradičním začátkem v nové sezóně byla účast na sydneyském Adidas International z kategorie Tier II, kde jako světová čtyřka plnila roli turnajové dvojky. Po volném losu přehrála Lisu Raymondovou, Sandrine Testudovou, a po roce znovu pátou ženu klasifikace Kim Clijstersovou. Hladkou finálovou výhrou nad osmou nasazenou Američankou Meghann Shaughnessyovou obhájila sydneyský titul.[54] Na melbournské Australian Open přijížděla v roli turnajové trojky. Cesta do semifinále znamenala bezproblémové postupy, když na ni soupeřky za pět kol uhrály jen 14 gamů. Do finále pronikla po třísetovém průběhu proti světové desítce Monika Selešové, aby se v něm – stejně jako v předchozí sezóně – potkala s úřadující první hráčkou světa, 25letou Jennifer Capriatiovou. Američanka i podruhé zvítězila, přestože se nacházela na prahu porážky. Ve svém šestém finále melbournského grandslamu v řadě vedla Hingisová 1–0 na sety a 4–0 ve druhé sadě. Přesto zápas nedovedla do úspěšného konce, když neproměnila čtyři mečboly. Pouze jediná tenistka předtím dokázala ve finále ženské dvouhry Australian Open odvrátit mečbol a následně vyhrát, a to Australanka Mary Carterová Reitanová v ročníku 1956.[18][55]

Šesté tokijské finále v řadě[editovat | editovat zdroj]

Nejlepší světový pár složený z první a druhé hráčky žebříčku – Sanii Mirzaové a Martiny Hingisové, na eastbournském AEGON International 2015

Na únorovém Toray Pan Pacific Open postoupila pošesté za sebou do finále. V něm si poradila se Selešovou, jíž porazila podruhé v rozmezí 14 dní. Američanka v úvodním dějství vedla již 5–1 na gamy a neproměnila dva setboly. Košická rodačka sadu rozhodla ve svůj prospěch v tiebreaku, druhou ztratila a třetí vyhrála poměrem 6–3. Na tokijském turnaji tak získala rekordní čtvrtý titul, čímž překonala tři trofeje Sabatiniové i Grafové.[18][56] Semifinále březnového Indian Wells Masters zvládla opět proti Selešové a ve svém druhém boji o titul na Kalifornské události nestačila na 26. hráčku žebříčku Danielu Hantuchovou. Po přesunu na NASDAQ-100 Open v Miami, deklasovala jako třetí nasazená soupeřky v prvních třech kolech – Tchajwanku Janet Leeovou 6–1, 6–0, Taťánu Pučekovou 6–0, 6–1 aAmeričanku Alexandra Stevensonovou 6–2, 6–0, aby ji ve čtvrtfinále vyřadila světová devítka Serena Williamsová po setech 4–6 a 0–6. Na hamburské antuce Betty Barclay Cupu nenašla v semifinále recept na starší sestru Američanky a úřadující 21letou světovou jedničku Venus Williamsovou, přesto s ní udržela těsnou aktivní bilanci vzájemných zápasů v poměru 10:9.[57]

Opakování scénáře: operace i podzimní výpadek[editovat | editovat zdroj]

Dne 20. května podstoupila operační zákrok levého hlezna. Matka a trenérka Melanie Molitorová se domnívala, že zánětlivá ložiska v kloubech dolních končetin a patní ostruhu zavinila nevhodná obuv společnosti Sergio Tacchini, kterou tenistka nosila od jedenácti do osmnácti let, a proto na italskou firmu podala žalobu.[58] Poprvé od roku 1994 tak vynechala grandslamový turnaj, a to na French Open a poté i ve Wimbledonu. Po tříměsíční rekonvalscenci se vrátila v polovině srpna montréalským Rogers AT&T Cupem. Z pozice světové osmičky vypadla ve čtvrtfinále s pátou hráčkou žebříčku Jelenou Dokićovou.[59] Ve stejné fázi skončila na navazujícím Pilot Pen Tennis v New Havenu vyřazením od Anastasie Myskinové. Závěrečný major US Open znamenal první sezónní porážku od světové pětky Selešové, která ji přehrála v osmifinále výsledkem 6–4 a 6–2. Švýcarka od ní utržila první grandslamovou prohru od semfinále French Open 1998.[60][61]

V poslední části sezóny se opakoval scénář z roku 2001, kdy po US Open znovu odehrála pouze dvě říjnové události v Rusku a Německu. Na moskevském Kremlin Cupu jako světová desítka nezvládla úvodní zápas s Ruskou Naděždou Petrovovou, jíž patřila až 145. příčka. Filderstadtský Porsche Tennis Grand Prix opustila ve druhé fázi po porážce od Jeleny Dementěvové. Na obě zástupkyně ruského tenisu uhrála vždy čtyři gamy.[2]

Sezónu zakončila na 10. místě, což proti předešlému roku představovalo pád o šest příček a nejhorší postavení od ročníku 1996.

2003–2005: První přerušení kariéry[editovat | editovat zdroj]

Po říjnovém Porsche Tennis Grand Prix 2002 se odhlásila ze tří zbylých plánovaných turnajů sezóny, když opět pociťovala bolesti v levém kotníku.[2] Dočasné ukončení kariéry oficiálně oznámila v únoru 2003.[62][18] Francouzskému deníku L'Equipe sdělila: „Návrat na kurty nepřipadá v úvahu, alespoň v nejbližší době … Musíte pochopit, že se můj život opravdu začíná odvíjet jiným směrem. Je mi dvaadvacet a mám ještě hodně před sebou. Jediná věc, kterou už opravdu nemůžu, je trénovat tak, abych se udržela na špičkové úrovni.“ V tomto období žila v Schindellegi u Curychu.[63]

V letech 2003 a 2004 neodehrála žádný turnaj.[18] Do profesionálního tenisu se přechodně vrátila obržením divoké karty na únorový PTT Thailand Open 2005. V prvním kole podlehla Němce Marlene Weingärtnerové ve třech setech.[62] Jednalo se o její jediný start v daném kalendářním roce. Dne 29. listopadu 2005 vydala prohlášení, že plnohodnotný návrat proběhne s příchodem sezóny 2006.[2]

2006–2015: Další kariéra[editovat | editovat zdroj]

V lednu 2006 se vrátila na tenisové kurty na turnaji v australském Gold Coastu a dotáhla to až na šestou příčku ve světovém žebříčku. V listopadu 2007 oznámila ukončení kariéry poté, co jí byla provedena pozitivní dopingová zkouška na kokain; ona sama však používání drog rezolutně popřela.

V červenci 2013 se podruhé vrátila k profesionálnímu tenisu, a to jen do čtyřhry, když na Southern California Open vytvořila pár se slovenskou tenistkou Danielou Hantuchovou. Dvojice vypadla ve druhém kole.[2]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Jméno získala po tenistce Martině Navrátilové. Rodiče se rozvedli a matka spolu s dcerou se vrátili do Rožnova pod Radhoštěm, zatímco otec zůstal v Košicích.[zdroj?] Po čase se matka s osmiletou dcerou odstěhovala do Švýcarska, hlavním důvodem byla snaha umožnit hrát dceři tenis i v nízkém věku, podle tehdejších pravidel nesměla totiž hrát turnaj mládeže, ani druhé manželství však její matce nevydrželo. Po rozvodu se matka vrátila ke svému dívčímu příjmení Molitorová. Hovoří česky, slovensky, švýcarskou němčinou, anglicky a částečně i francouzsky. K jejím přátelům patří bývalá švýcarská sjezdařka Hanni Wenzelová.[64]

Partnerské vztahy udržovala se španělským golfistou Sergiem Garcíou, britským fotbalistou Solem Campbellem[65][66] hokejovým mistrem světa Pavlem Kubinou, tenisty Magnusem Normanem, Ivo Heubergerem či Julianem Alonsem.[67] Krátké zasnoubení s tenistou Radkem Štěpánkem bylo zrušeno a přibližně 18měsíční poměr dvojice ukončila v srpnu 2007.[4][68]

V březnu 2010 oznámila, že je zasnoubená se švýcarským právníkem Andreasem Bierim,[69] ale také v tomto případě došlo k jeho zrušení.[70] V prosinci 2010 se provdala za francouzského parkurového jezdce Thibaulta Hutina.[3]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Ženská dvouhra: 12 (5–7)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1997 Australian Open tvrdý Francie Mary Pierceová 6–2, 6–2
Finalistka 1997 French Open antuka Chorvatsko Iva Majoliová 4–6, 2–6
Vítězka 1997 Wimbledon tráva Česko Jana Novotná 2–6, 6–3, 6–3
Vítězka 1997 US Open tvrdý USA Venus Williamsová 6–0, 6–4
Vítězka 1998 Australian Open (2) tvrdý Španělsko Conchita Martínezová 6–3, 6–3
Finalistka 1998 US Open tvrdý USA Lindsay Davenportová 3–6, 5–7
Vítězka 1999 Australian Open (3) tvrdý Francie Amélie Mauresmová 6–2, 6–3
Finalistka 1999 French Open antuka Německo Steffi Grafová 6–4, 5–7, 2–6
Finalistka 1999 US Open tvrdý USA Serena Williamsová 3–6, 6–7(4–7)
Finalistka 2000 Australian Open tvrdý USA Lindsay Davenportová 1–6, 5–7
Finalistka 2001 Australian Open tvrdý USA Jennifer Capriatiová 4–6, 3–6
Finalistka 2002 Australian Open tvrdý USA Jennifer Capriatiová 6–4, 6–7(7–9), 2–6

Ženská čtyřhra: 12 (9–3)[editovat | editovat zdroj]

V roce 1998 vyhrála Hingisová všechny čtyři grandslamové turnaje a stala se čtvrtou tenistkou v historii, jíž se podařilo vybojovat čistý grandslam v ženské čtyřhře. Titul z US Open 1998 současně znamenal zkompletování kariérního deblového grandslamu, jehož dosáhla jako 17. hráčka.

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1996 Wimbledon tráva Česko Helena Suková USA Meredith McGrathová
Lotyšsko Larisa Savčenková Neilandová
5–7, 7–5, 6–1
Vítězka 1997 Australian Open tvrdý Bělorusko Nataša Zverevová USA Lindsay Davenportová
USA Lisa Raymondová
6–2, 6–2
Vítězka 1998 Australian Open (2) tvrdý Chorvatsko Mirjana Lučićová USA Lindsay Davenportová
Bělorusko Nataša Zverevová
6–4, 2–6, 6–3
Vítězka 1998 French Open antuka Československo Jana Novotná USA Lindsay Davenportová
Bělorusko Nataša Zverevová
6–1, 7–6(7–4)
Vítězka 1998 Wimbledon (2) tráva Československo Jana Novotná USA Lindsay Davenportová
Bělorusko Nataša Zverevová
6–3, 3–6, 8–6
Vítězka 1998 US Open tvrdý Československo Jana Novotná USA Lindsay Davenportová
Bělorusko Nataša Zverevová
6–3, 6–3
Vítězka 1999 Australian Open (3) tvrdý Rusko Anna Kurnikovová USA Lindsay Davenportová
Bělorusko Nataša Zverevová
7–5, 6–3
Finalistka 1999 French Open antuka Rusko Anna Kurnikovová USA Serena Williamsová
USA Venus Williamsová
3–6, 7–6(7–2), 6–8
Finalistka 2000 Australian Open tvrdý Francie Mary Pierceová USA Lisa Raymondová
Austrálie Rennae Stubbsová
4–6, 7–5, 4–6
Vítězka 2000 French Open (2) antuka Francie Mary Pierceová Španělsko Virginia Ruanová Pascualová
Argentina Paola Suárezová
6–2, 6–4
Vítězka 2002 Australian Open (4) tvrdý Rusko Anna Kurnikovová Slovensko Daniela Hantuchová
Španělsko Arantxa Sánchezová Vicariová
6–2, 6–7(4–7), 6–1
Finalistka 2014 US Open tvrdý Itálie Flavia Pennettaová Rusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
6–2, 3–6, 2–6

Smíšená čtyřhra: 2 (2–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítězka 2006 Australian Open tvrdý Indie Mahesh Bhupathi Rusko Jelena Lichovcevová
Kanada Daniel Nestor
6–3, 6–3
Vítězka 2015 Australian Open tvrdý Indie Leander Paes Francie Kristina Mladenovicová
Kanada Daniel Nestor
6–4, 6–3

Finále WTA Tour Championships[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 4 (2–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok místo povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1996 New York koberec (h) Německo Steffi Grafová 3–6, 6–4, 0–6, 6–4, 0–6
Vítězka 1998 New York koberec (h) USA Lindsay Davenportová 7–5, 6–4, 4–6, 6–2
Finalistka 1999 New York koberec (h) USA Lindsay Davenportová 4–6, 2–6
Vítězka 2000 New York koberec (h) USA Monika Selešová 6–7(5–7), 6–4, 6–4

Čtyřhra: 2 (2–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok místo povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1999 New York koberec (h) Rusko Anna Kurnikovová Španělsko Arantxa Sánchezová Vicariová
Lotyšsko Larisa Neilandová
6–4, 6–4
Vítězka 2000 New York koberec (h) Rusko Anna Kurnikovová USA Nicole Arendtová
Nizozemsko Manon Bollegrafová
6–2, 6–3

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (5–7 D; 9–3 Č)
WTA Tour Championships (2–2 D; 2–0 Č)
Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 (17–9 D; 15–6 Č)
Tier II / Premier (17–5 D; 16–6 Č)
Tier III, IV & V / International (2–1 D; 0–0 Č)

Dvouhra: 68 (43–25)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 1995-05-011. května 1995 Hamburk, Německo tvrdý Španělsko Conchita Martínezová 6–1, 6–0
Finalistka 2. 1996-05-066. května 1996 Řím, Itálie antuka Španělsko Conchita Martínezová 6–2, 6–3
Vítězka 1. 1996-10-1313. října 1996 Filderstadt, Německo koberec Německo Anke Huberová 6–2, 3–6, 6–3
Finalistka 3. 1996-10-2020. října 1996 Curych, Švýcarsko koberec (h) Česko Jana Novotná 6–2, 6–2
Vítězka 2. 1996-11-1010. listopadu 1996 Oakland, Spojené státy koberec USA Monika Selešová 6–2, 6–0
Finalistka 4. 1996-11-1717. listopadu 1996 New York, Spojené státy koberec Německo Steffi Grafová 6–3, 4–6, 6–0, 4–6, 6–0
Vítězka 3. 1997-01-1212. ledna 1997 Sydney, Austrálie tvrdý USA Jennifer Capriatiová 6–1, 5–7, 6–1
Vítězka 4. 1997-01-2525. ledna 1997 Australian Open, Austrálie tvrdý Francie Mary Pierceová 6–2, 6–2
Vítězka 5. 1997-02-022. února 1997 Tokio, Japonsko koberec Německo Steffi Grafová bez boje
Vítězka 6. 1997-02-1616. února 1997 Paříž, Francie koberec Německo Anke Huberová 6–3, 3–6, 6–3
Vítězka 7. 1997-03-3030. března 1997 Key Biscayne, Spojené státy tvrdý USA Monika Selešová 6–2, 6–1
Vítězka 8. 1997-04-066. dubna 1997 Hilton Head, Spojené státy antuka USA Monika Selešová 3–6, 6–3, 7–6(7–5)
Finalistka 5. 1997-06-088. června 1997 French Open, Francie antuka Chorvatsko Iva Majoliová 6–4, 6–2
Vítězka 9. 1997-07-066. července 1997 Wimbledon, Velká Británie tráva Česko Jana Novotná 2–6, 6–3, 6–3
Vítězka 10. 1997-07-2727. července 1997 Stanford, Spojené státy (2) tvrdý Španělsko Conchita Martínezová 6–0, 6–2
Vítězka 11. 1997-08-033. srpna 1997 San Diego, Spojené státy tvrdý USA Monika Selešová 7–6(7–4), 6–4
Vítězka 12. 1997-09-077. září 1997 US Open, Spojené státy tvrdý USA Venus Williamsová 6–0, 6–4
Vítězka 13. 1997-10-1212. října 1997 Filderstadt, Německo (2) koberec USA Lisa Raymondová 6–2, 6–4
Vítězka 14. 1997-11-1616. listopadu 1997 Filadelfie, Spojené státy koberec USA Lindsay Davenportová 7–5, 6–7(7–9), 7–6(7–4)
Vítězka 15. 1998-01-3131. ledna 1998 Australian Open, Austrálie (2) tvrdý Španělsko Conchita Martínezová 6–3, 6–3
Finalistka 6. 1998-02-022. února 1998 Tokio, Japonsko koberec USA Lindsay Davenportová 6–3, 6–3
Vítězka 16. 1998-03-1515. března 1998 Indian Wells, Spojené státy tvrdý USA Lindsay Davenportová 6–3, 6–4
Vítězka 17. 1998-05-044. května 1998 Hamburk, Německo antuka Česko Jana Novotná 6–3, 7–5
Vítězka 18. 1998-05-1717. května 1998 Řím, Itálie antuka USA Venus Williamsová 6–3, 2–6, 6–3
Finalistka 7. 1998-08-1010. srpna 1998 Los Angeles, Spojené státy (2) tvrdý USA Lindsay Davenportová 4–6, 6–4, 6–3
Finalistka 8. 1998-08-3131. srpna 1998 US Open, Spojené státy tvrdý USA Lindsay Davenportová 6–3, 7–5
Vítězka 19. 1998-11-2222. listopadu 1998 New York, Spojené státy koberec USA Lindsay Davenportová 7–5, 4–6, 6–4, 6–2
Finalistka 9. 1999-01-1111. ledna 1999 Sydney, Austrálie tvrdý USA Lindsay Davenportová 6–4, 6–3
Vítězka 20. 1999-01-3030. ledna 1999 Australian Open, Austrálie (3) tvrdý Francie Amélie Mauresmová 6–2, 6–3
Vítězka 21. 1999-02-077. února 1999 Tokio, Japonsko (2) koberec Jihoafrická republika Amanda Coetzerová 6–2, 6–1
Vítězka 22. 1999-04-044. dubna 1999 Hilton Head, Spojené státy (2) antuka Rusko Anna Kurnikovová 6–4, 6–3
Vítězka 23. 1999-05-1616. května 1999 Berlín, Německo antuka Francie Julie Halard-Decugisová 6–0, 6–1
Finalistka 10. 1999-06-055. června 1999 French Open, Francie antuka Německo Steffi Grafová 4–6, 7–5, 6–2
Vítězka 24. 1999-08-088. srpna 1999 San Diego, Spojené státy (2) tvrdý USA Venus Williamsová 6–4, 6–0
Finalistka 11. 1999-09-1212. září 1999 US Open, Spojené státy tvrdý USA Serena Williamsová 6–3, 7–6(7–4)
Finalistka 12. 1999-10-1111. října 1999 Curych, Švýcarsko koberec (h) USA Venus Williamsová 6–3, 6–4
Vítězka 25. 1999-08-2222. srpna 1999 Toronto, Kanada tvrdý USA Monika Selešová 6–4, 6–4
Vítězka 26. 1999-10-1010. října 1999 Filderstadt, Německo (3) koberec Francie Mary Pierceová 6–4, 6–1
Finalistka 13. 1999-11-088. listopadu 1999 Filadelfie, Spojené státy koberec USA Lindsay Davenportová 6–3, 6–4
Finalistka 14. 1999-11-1515. listopadu 1999 New York, Spojené státy koberec USA Lindsay Davenportová 6–4, 6–2
Finalistka 15. 2000-01-1717. ledna 2000 Australian Open, Austrálie tvrdý USA Lindsay Davenportová 6–1, 7–5
Vítězka 27. 2000-02-066. února 2000 Tokio, Japonsko (3) koberec Francie Sandrine Testudová 6–3, 7–5
Finalistka 16. 2000-03-066. března 2000 Indian Wells, Spojené státy (2) tvrdý USA Lindsay Davenportová 4–6, 6–4, 6–0
Vítězka 28. 2000-04-022. dubna 2000 Key Biscayne, Spojené státy (2) tvrdý USA Lindsay Davenportová 6–3, 6–2
Vítězka 29. 2000-05-077. května 2000 Hamburk, Německo (2) antuka Španělsko Arantxa Sánchez Vicario 6–3, 6–3
Vítězka 30. 2000-06-2525. června 2000 's-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva Rumunsko Ruxandra Dragomirová 6–2, 3–0skreč
Vítězka 31. 2000-08-2020. srpna 2000 Montréal, Kanada tvrdý USA Serena Williamsová 0–6, 6–3, 3–0skreč
Vítězka 32. 2000-10-088. října 2000 Filderstadt, Německo (4) koberec Belgie Kim Clijstersová 6–0, 6–3
Vítězka 33. 2000-10-1515. října 2000 Curych, Švýcarsko tvrdý USA Lindsay Davenportová 6–4, 4–6, 7–5
Vítězka 34. 2000-10-2929. října 2000 Moskva, Rusko koberec Rusko Anna Kurnikovová 6–3, 6–1
Finalistka 17. 2000-11-066. listopadu 2000 Filadelfie, Spojené státy (2) koberec USA Lindsay Davenportová 7–6(9–7), 6–4
Vítězka 35. 2000-11-1919. listopadu 2000 New York, Spojené státy (2) koberec USA Monika Selešová 6–7(5–7), 6–4, 6–4
Vítězka 36. 2001-01-088. ledna 2001 Sydney, Austrálie (2) tvrdý USA Lindsay Davenportová 6–3, 4–6, 7–5
Finalistka 18. 2001-01-1515. ledna 2001 Australian Open, Austrálie tvrdý USA Jennifer Capriatiová 6–4, 6–3
Finalistka 19. 2001-01-2929. ledna 2001 Tokio, Japonsko (2) koberec USA Lindsay Davenportová 6–7(4–7), 6–4, 6–2
Vítězka 37. 2001-02-1818. února 2001 Dauhá, Katar tvrdý Francie Sandrine Testudová 6–3, 6–2
Vítězka 38. 2001-02-2525. února 2001 Dubaj, SAE tvrdý Francie Nathalie Tauziatová 6–4, 6–4
Finalistka 20. 2001-04-1616. dubna 2001 Charleston, Spojené státy antuka USA Jennifer Capriatiová 6–0, 4–6, 6–4
Vítězka 39. 2002-01-1313. ledna 2002 Sydney, Austrálie (3) tvrdý USA Meghann Shaughnessyová 6–2, 6–3
Finalistka 21. 2002-01-1414. ledna 2002 Australian Open (2) tvrdý USA Jennifer Capriatiová 4–6, 7–6(9–7), 6–2
Vítězka 40. 2002-02-033. února 2002 Tokio, Japonsko (4) koberec USA Monika Selešová 7–6(8–6), 4–6, 6–3
Finalistka 22. 2002-03-1616. března 2002 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Slovensko Daniela Hantuchová 6–3, 6–4
Finalistka 23. 2006-02-055. února 2006 Tokio, Japonsko koberec (h) Rusko Jelena Dementěvová 6–2, 6–0
Vítězka 41. 2006-05-2121. května 2006 Řím, Itálie (2) antuka Rusko Dinara Safinová 6–2, 7–5
Finalistka 24. 2006-08-2121. srpna 2006 Montréal, Kanada tvrdý Srbsko Ana Ivanovićová 6–2, 6–3
Vítězka 42. 2006-09-2424. září 2006 Kalkata, Indie koberec Rusko Olga Pučkovová 6–0, 6–4
Finalistka 25. 2007-01-066. ledna 2007 Gold Coast, Austrálie tvrdý Rusko Dinara Safinová 6–3, 3–6, 7–5
Vítězka 43. 2007-02-066. února 2007 Tokio, Japonsko (5) koberec Srbsko Ana Ivanovićová 6–4, 6–2

Čtyřhra: 62 (45–17)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 1995-05-077. května 1995 Hamburk, Německo antuka USA Gigi Fernándezová Španělsko Conchita Martínezová
Argentina Patricia Tarabiniová
6–2, 6–3
Finalistka 1. 1995-08-1414. srpna 1995 Toronto, Kanada tvrdý Chorvatsko Iva Majoliová Argentina Gabriela Sabatini
Nizozemsko Brenda Schultz-McCarthy
4–6, 6–0, 6–3
Vítězka 2. 1996-04-2929. dubna 1996 Hamburk, Německo antuka USA Gigi Fernándezová Španělsko Arantxa Sánchez Vicario
Nizozemsko Brenda Schultz-McCarthy
4–6, 7–6(12–10), 6–4
Finalistka 3. 1996-05-066. května 1996 Řím, Itálie antuka USA Gigi Fernándezová Španělsko Arantxa Sánchez Vicario
Rumunsko Irina Spîrleaová
6–4, 3–6, 6–3
Finalistka 4. 1996-05-1313. května 1996 Berlín, Německo antuka Česko Helena Suková USA Meredith McGrathová
Lotyšsko Larisa Neilandová
6–1, 5–7, 7–6(7–4)
Vítězka 3. 1996-07-077. července 1996 Wimbledon,
Velká Británie
tráva Česko Helena Suková USA Meredith McGrathová
Lotyšsko Larisa Neilandová
5–7, 7–5, 6–1
Finalistka 5. 1996-10-077. října 1996 Filderstadt, Německo tvrdý Česko Helena Suková USA Nicole Arendtová
Česko Jana Novotná
6–2, 6–3
Vítězka 4. 1996-10-2020. října 1996 Curych, Švýcarsko koberec Česko Helena Suková USA Nicole Arendtová
Bělorusko Nataša Zverevová
7–5, 6–4
Vítězka 5. 1997-01-1313. ledna 1997 Australian Open, Austrálie tvrdý Bělorusko Nataša Zverevová USA Lindsay Davenportová
USA Lisa Raymondová
6–2, 6–2
Finalistka 6. 1997-01-2727. ledna 1997 Tokio, Japonsko koberec USA Gigi Fernándezová USA Lindsay Davenportová
Bělorusko Nataša Zverevová
6–4, 6–3
Vítězka 6. 1997-01-1616. ledna 1997 Paříž, Francie koberec Česko Helena Suková Francie Alexandra Fusaiová
Itálie Rita Grandeová
6–3, 6–0
Vítězka 7. 1997-04-066. dubna 1997 Hilton Head,
Spojené státy
antuka USA Mary Joe Fernandezová USA Lindsay Davenportová
Česko Jana Novotná
7–5, 4–6, 6–1
Vítězka 8. 1997-07-2727. července 1997 Stanford,
Spojené státy
tvrdý USA Lindsay Davenportová Španělsko Conchita Martínezová
Argentina Patricia Tarabiniová
6–1, 6–3
Vítězka 9. 1997-08-033. srpna 1997 San Diego,
Spojené státy
tvrdý Španělsko Arantxa Sánchez Vicario USA Amy Frazierová
USA Kimberly Poová
6–3, 7–5
Vítězka 10. 1997-09-2828. září 1997 Lipsko, Německo koberec Česko Jana Novotná INA Jajuk Basukiová
Česko Helena Suková
6–2, 6–2
Vítězka 11. 1997-10-1212. října 1997 Filderstadt, Německo tvrdý (h) Španělsko Arantxa Sánchez Vicario USA Lindsay Davenportová
Česko Jana Novotná
7–6, 3–6, 7–6
Vítězka 12. 1997-10-1919. října 1997 Curych, Švýcarsko koberec Španělsko Arantxa Sánchez Vicario Lotyšsko Larisa Neilandová
Česko Helena Suková
4–6, 6–4, 6–1
Vítězka 13. 1998-01-1818. ledna 1998 Sydney, Austrálie tvrdý Česko Helena Suková USA Katrina Adamsová
USA Meredith McGrathová
6–1, 6–2
Vítězka 14. 1998-02-011. února 1998 Australian Open, Austrálie tvrdý Chorvatsko Mirjana Lučićová USA Lindsay Davenportová
Bělorusko Nataša Zverevová
6–4, 2–6, 6–3
Vítězka 15. 1998-02-088. února 1998 Tokio, Japonsko koberec Chorvatsko Mirjana Lučićová USA Lindsay Davenportová
Bělorusko Nataša Zverevová
7–5, 6–4
Vítězka 16. 1998-03-2929. března 1998 Miami,
Spojené státy
tvrdý Česko Jana Novotná Španělsko Arantxa Sánchez Vicario
Bělorusko Nataša Zverevová
6–2, 3–6, 6–3
Finalistka 7. 1998-04-2727. dubna 1998 Hamburk, Německo antuka Česko Jana Novotná Rakousko Barbara Schettová
Švýcarsko Patty Schnyderová
7–6(7–3), 3–6, 6–3
Vítězka 17. 1998-06-077. června 1998 French Open, Francie antuka Česko Jana Novotná USA Lindsay Davenportová
Bělorusko Nataša Zverevová
6–1, 7–6
Vítězka 18. 1998-07-055. července 1998 Wimbledon,
Velká Británie
tráva Česko Jana Novotná USA Lindsay Davenportová
Bělorusko Nataša Zverevová
6–3, 3–6, 8–6
Vítězka 19. 1998-08-1616. srpna 1998 San Diego,
Spojené státy
tvrdý Česko Helena Suková Thajsko Tamarine Tanasugarnová
Ukrajina Elena Tatarkovová
6–4, 6–2
Vítězka 20. 1998-08-2323. srpna 1998 Montréal, Kanada tvrdý Česko Jana Novotná INA Jajuk Basukiová
Nizozemsko Caroline Visová
6–3, 6–4
Vítězka 21. 1998-09-1313. září 1998 US Open,
Spojené státy
tvrdý Česko Jana Novotná USA Lindsay Davenportová
Bělorusko Nataša Zverevová
6–3, 6–3
Vítězka 22. 1999-01-3131. ledna 1999 Australian Open, Austrálie tvrdý Rusko Anna Kurnikovová USA Lindsay Davenportová
Bělorusko Nataša Zverevová
7–5, 6–3
Finalistka 8. 1999-02-077. února 1999 Tokio, Japonsko koberec Česko Jana Novotná USA Lindsay Davenportová
Bělorusko Nataša Zverevová
6–2 6–3
Vítězka 23. 1999-03-1414. března 1999 Indian Wells,
Spojené státy
tvrdý Rusko Anna Kurnikovová USA Mary Joe Fernandezová
Česko Jana Novotná
6–2, 6–2
Vítězka 24. 1999-03-2828. března 1999 Miami,
Spojené státy
tvrdý Česko Jana Novotná USA Mary Joe Fernandezová
USA Monika Selešová
6–0, 4–6, 7–6
Vítězka 25. 1999-05-099. května 1999 Řím, Itálie antuka Rusko Anna Kurnikovová Francie Alexandra Fusaiová
Francie Nathalie Tauziatová
6–2, 6–2
Finalistka 9. 1999-05-2424. května 1999 French Open, Francie antuka Rusko Anna Kurnikovová USA Venus Williamsová
USA Serena Williamsová
6–3, 6–7(2–7), 8–6
Vítězka 26. 1999-06-2020. června 1999 Eastbourne,
Velká Británie
tráva Rusko Anna Kurnikovová Česko Jana Novotná
Bělorusko Nataša Zverevová
6–4skreč
Vítězka 27. 1999-11-2121. listopadu 1999 New York,
Spojené státy
koberec Rusko Anna Kurnikovová Španělsko Arantxa Sánchez Vicario
Lotyšsko Larisa Neilandová
6–4, 6–4
Finalistka 10. 2000-01-1515. ledna 2000 Sydney, Austrálie tvrdý Francie Mary Pierceová Francie Julie Halard-Decugis
Japonsko Ai Sugijamová
6–0, 6–3
Finalistka 11. 2000-01-3030. ledna 2000 Australian Open,
Austrálie
tvrdý Francie Mary Pierceová USA Lisa Raymondová
Austrálie Rennae Stubbsová
6–4, 5–7, 6–4
Vítězka 28. 2000-02-066. února 2000 Tokio, Japonsko koberec Francie Mary Pierceová Francie Alexandra Fusaiová
Francie Nathalie Tauziatová
6–4, 6–1
Vítězka 29. 2000-06-1111. června 2000 French Open, Francie antuka Francie Mary Pierceová Španělsko Virginia Ruano Pascual
Argentina Paola Suárezová
6–2, 6–4
Vítězka 30. 2000-08-2020. srpna 2000 Montréal, Kanada tvrdý Francie Nathalie Tauziatová Francie Julie Halard-Decugis
Japonsko Ai Sugijamová
6–3, 3–6, 6–4
Vítězka 31. 2000-10-088. října 2000 Filderstadt, Německo tvrdý (h) Rusko Anna Kurnikovová Španělsko Arantxa Sánchez Vicario
Rakousko Barbara Schettová
6–4, 6–2
Vítězka 32. 2000-10-1515. října 2000 Curych, Švýcarsko koberec Rusko Anna Kurnikovová USA Kimberly Poová
Francie Anne-Gaëlle Sidot
6–3, 6–4
Finalistka 12. 2000-10-2929. října 2000 Noskva, Rusko koberec Rusko Anna Kurnikovová Francie Julie Halard-Decugis
Japonsko Ai Sugijamová
4–6, 6–4, 7–6(7–5)
Vítězka 33. 2000-11-1212. listopadu 2000 Filadelfie,
Spojené státy
koberec Rusko Anna Kurnikovová USA Lisa Raymondová
Austrálie Rennae Stubbsová
6–2, 7–5
Vítězka 34. 2000-11-1919. listopadu 2000 New York,
Spojené státy
koberec Rusko Anna Kurnikovová USA Nicole Arendtová
Nizozemsko Manon Bollegrafová
6–2, 6–3
Finalistka 13. 2001-08-055. srpna 2001 San Diego,
Spojené státy
tvrdý Rusko Anna Kurnikovová Zimbabwe Cara Blacková
Rusko Jelena Lichovcevová
6–4, 1–6, 6–4
Vítězka 35. 2001-10-077. října 2001 Moskva, Rusko koberec Rusko Anna Kurnikovová Rusko Jelena Dementěvová
Rusko Lina Krasnorucká
7–6, 6–3
Finalistka 14. 2002-01-1313. ledna 2002 Sydney, Austrálie tvrdý Rusko Anna Kurnikovová USA Lisa Raymondová
Austrálie Rennae Stubbsová
bez boje
Vítězka 36. 2002-01-2727. ledna 2002 Australian Open, Austrálie tvrdý Rusko Anna Kurnikovová Slovensko Daniela Hantuchová
Španělsko Arantxa Sánchez Vicario
6–2, 6–7, 6–1
Vítězka 37. 2002-05-055. května 2002 Hamburk, Německo antuka Rakousko Barbara Schettová Slovensko Daniela Hantuchová
Španělsko Arantxa Sánchez Vicario
6–1, 6–1
Vítězka 38. 2007-03-033. března 2007 Dauhá, Katar tvrdý Rusko Maria Kirilenková Maďarsko Ágnes Szávayová
Česko Vladimíra Uhlířová
6–1, 6–1
Vítězka 39. 2014-03-3030. března 2014 Miami,
Spojené státy
tvrdý Německo Sabine Lisická Rusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
4–6, 6–4, [10–5]
Finalistka 15. 2014-06-2121. června 2014 Eastbourne,
Velká Británie
tráva Itálie Flavia Pennettaová Tchaj-wan Čan Chao-ťing
Tchaj-wan Čan Jung-žan
3–6, 7–5, [7–10]
Finalistka 16. 2014-09-066. září 2014 US Open,
Spojené státy
tvrdý Itálie Flavia Pennettaová Rusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
6–2, 3–6, 2–6
Vítězka 40. 2014-09-2727. září 2014 Wu-chan, ČLR tvrdý Itálie Flavia Pennettaová Zimbabwe Cara Blacková
Francie Caroline Garciaová
6–4, 5–7, [12–10]
Vítězka 41. 2014-10-1818. října 2014 Moskva, Rusko tvrdý (h) Itálie Flavia Pennettaová Francie Caroline Garciaová
Španělsko Arantxa Parra Santonja
6–3, 7–5
Vítězka 42. 2015-01-1010. ledna 2015 Brisbane, Austrálie tvrdý Německo Sabine Lisická Francie Caroline Garciaová
Slovinsko Katarina Srebotniková
6–2, 7–5
Vítězka 43. 2015-03-2020. března 2015 Indian Wells,
Spojené státy
tvrdý Indie Sania Mirzaová Rusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
6–3, 6–4
Vítězka 44. 2015-04-044. dubna 2015 Miami,
Spojené státy
tvrdý Indie Sania Mirzaová Rusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
7–5, 6–1
Vítězka 45. 2015-04-1212. dubna 2015 Charleston,
Spojené státy
antuka Indie Sania Mirzaová Austrálie Casey Dellacquová
Chorvatsko Darija Juraková
6–0, 6–4
Finalistka 17. 17. května 2015 Řím, Itálie antuka Indie Sania Mirzaová Maďarsko Tímea Babosová
Francie Kristina Mladenovicová
4–6, 3–6

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martina Hingis na anglické Wikipedii.

  1. Swiss Miss Hingis, now 34, wins French Open doubles match. Fox Sports [online]. 2015-05-27 [cit. 2015-06-29]. Dostupné online.  
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa
  3. a b Bývalá světová tenisová jednička Martina Hingisová se vdala. iDNES.cz [online]. 2010-12-11 [cit. 2015-06-29]. Dostupné online.  
  4. a b Svatba nebude, tenisté Štěpánek a Hingisová se rozešli. Týden [online]. 2007-08-12 [cit. 2015-06-29]. Dostupné online.  
  5. a b "Martina Hingis".. Encarta. http://encarta.msn.com/encyclopedia_761594679/martina_hingis.html. Retrieved 31 October 2008. 
  6. Press Center – Weeks at No.1 [online]. WTA Tour, [cit. 2011-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Sabine Lisicki drops doubles partner Martina Hingis as coach just before Wimbledon [online]. The Sydney Morning Herald, June 21, 2014, [cit. 2014-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. William Lee Adams. 30 Legends of Women's Tennis: Past, Present and Future - Martina Hingis [online]. TIME, June 22, 2011, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. "Hingis elected to International Tennis Hall of Fame", ITF Tennis, 4 March 2013. Ověřeno k 6 March 2013. 
  10. a b Dana Kennedy."Blue Skies", Sports Illustrated. Ověřeno k 31 October 2008. 
  11. "Dopingové aféry českých hvězd!", Blesk, 26 August 2008. 
  12. "Illegal-ID flap engulfs tennis prodigy Hingis", 29 August 1996. 
  13. Jones, David."So, tell me about your mother", The Guardian, 3 June 2001. 
  14. Nick Pitt."Hingis unable to hide behind painted smile", The Times, 4 November 2007. Ověřeno k 31 October 2008. 
  15. Ian Rogers. Hingis' legacy-tainted—by.3643358.jp [online]. UK: 5 January 2008, [cit. 2008-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. a b "Martina Hingis factfile", The Times, 1 November 2007. Ověřeno k 31 October 2008. 
  17. ITF: Circuit History [online]. Mezinárodní tenisová federace, [cit. 2015-06-29]. Dostupné online.  
  18. a b c d e f g h i j k l CRAINE, Anthony G.. Martina Hingis [online]. Encyclopædia Britannica, [cit. 2015-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Graf beaten on clay by Hingis. Independent [online]. 1996-05-11 [cit. 2015-06-27]. Dostupné online.  
  20. John Roberts."Hingis to miss Wimbledon", The Independent, 21 May 2002. Ověřeno k 31 October 2008. 
  21. a b Hingis Drives On. New York Times [online]. 1996-10-18 [cit. 2015-06-37]. Dostupné online.  
  22. ROBIN, Finn. Graf Goes From Hot to Cold to Champion in Five Sets. New York Times [online]. 1996-11-25 [cit. 2015-06-37]. Dostupné online.  
  23. a b Martina Hingis [online]. ESPN, [cit. 2015-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. Hingis Defeats Pierce for Australian Title. The Washington post [online].  [cit. 2015-06-28]. Dostupné online.  
  25. a b Hingis Defeats Seles For Family Circle Title. Orlando Sentinel [online]. 1997-04-07 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online.  
  26. For Hingis, 16 so sweet at Wimbledon Top seed dispatches Novotna, is youngest champion in 110 years. The Baltimore Sun [online]. 1997-07-06 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online.  
  27. a b CHENG, Thomas. From the Sidelines: The return of power tennis?. Yale Herald [online]. 1998-10-23 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online.  
  28. Martina Hingis News and Trivias at. Celebritywonder.com. Retrieved on 30 July 2011.
  29. Hingis retires in Grand Slam Cup semifinal match. Daily News [online]. 1998-10-04 [cit. 2015-05-22]. Dostupné online.  
  30. ALEX, Rachel. HINGIS'S CHASE IS A SUCCESS. The Washington post [online]. 1998-11-23 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online.  
  31. ALEX, Rachel. Martina Hingis Wins Australian Open Mixed Doubles Title With Paes. The Washington post [online]. 1998-11-23 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online.  
  32. ALEX, Rachel. Riot Girls. NY Mag [online].  [cit. 2015-06-29]. Dostupné online.  
  33. ALLEN, JA. Martina Hingis vs. Steffi Graf, Rewind '99: The Ultimate French Kiss Off. Bleacher Report [online]. 2009-05-23 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online.  
  34. "Qualifier Dokic crushes world No. 1, 6–2, 6–0", CNN, 22 June 1999. Ověřeno k 12 May 2010. 
  35. a b c d FINN, Robin. TENNIS; Hingis Loses, And There's No Shoulder To Cry On. The New York Times [online]. 1999-06-23 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online.  
  36. a b c d e f g All Times Rankings and Statistics [online]. WTA Tour, Inc., 2015, [cit. 2015-06-28]. Dostupné online.  
  37. CHRISTOPHER, CLAREY. Davenport Easily Masters Hingis Again to Take Title. News One [online]. 2000-01-30 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online.  
  38. Hingis-Davenport Washed Out. CBS News [online]. 2000-02-28 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online.  
  39. WINE, Steven. New No 1 Davenport struggles through to meet Hingis in final. The Independent [online]. 2000-04-01 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online.  
  40. WINE, Steven. Hingis clinches Montreal title as Serena retires. Daily News [online]. 2000-08-22 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online.  
  41. Hingis wins Porsche Grand Prix. The Independent [online]. 2000-10-08 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online.  
  42. Davenport Beats Hingis Again in Advanta Final. The New York Times [online]. 2000-11-13 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online.  
  43. PARSONS, John. WTA Chase Championships: Hingis denies Seles winning send-off. The Telegraph [online]. 2000-11-20 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online.  
  44. Hingis and Hewitt Win Adidas Titles. New York Times [online]. 2001-01-14 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online.  
  45. ROBERTS, Selena. Game, set, Comeback Capriati wins a major. New York Times [online]. 2001-01-27 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online.  
  46. Hingis Takes Qatar From Familiar Target. The New York Times [online]. 2001-02-17 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online.  
  47. Hingis triumphs in style. Gulf News [online]. 2001-02-25 [cit. 2015-06-29]. Dostupné online.  
  48. NOBLES, Charlie. Venus Williams Beats Hingis Easily in Semifinals. The New York Times [online]. 2001-03-30 [cit. 2015-06-29]. Dostupné online.  
  49. a b JAGO, Richard. Mauresmo upsets sorry Hingis. The Guardian [online]. 2001-05-13 [cit. 2015-06-29]. Dostupné online.  
  50. HARWITT, Sandra. Capriati ousts Hingis from French Open Seeking her 2d straight Grand Slam crown, she will face a Belgian teen in tomorrow's final. Philly.com [online]. 2001-06-08 [cit. 2015-06-29]. Dostupné online.  
  51. Hingis dumped out of Wimbledon. BBC Sport [online]. 2001-05-25 [cit. 2015-06-29]. Dostupné online.  
  52. PARSONS, John. Williams crushes Hingis. The Telegraph [online]. 2001-09-07 [cit. 2015-06-29]. [US Open: Williams crushes Hingis Dostupné online.]  
  53. Hingis out after op. BBC [online]. 2001-10-14 [cit. 2015-06-29]. Dostupné online.  
  54. Martina Hingis completed a Swiss sweep of the Adidas.... Chicago Tribune [online]. 2002-01-13 [cit. 2015-06-29]. Dostupné online.  
  55. Capriati comeback stuns Hingis. BBC Sport [online]. 2002-01-26 [cit. 2015-06-29]. Dostupné online.  
  56. Hingis Beats Seles To Win Pan Pacific. New York Times [online]. 2002-02-04 [cit. 2015-06-29]. Dostupné online.  
  57. PHingis Beats Seles To Win Pan Pacific. Enquirer [online]. 2002-05-06 [cit. 2015-06-29]. [Venus Williams sweeps past Hingis to final Dostupné online.]  
  58. Hingisovou čeká operace kloubů. iDNES.cz [online]. 2002-05-18 [cit. 2015-06-27]. Dostupné online.  
  59. Dokic Beats Hingis in Rogers AT&T Cup. vn.com [online]. 2002-08-16 [cit. 2015-06-27]. Dostupné online.  
  60. Gamewatch: Seles v Hingis. BBC Sport [online]. 2002-09-03 [cit. 2015-06-27]. Dostupné online.  
  61. Hingis fails to find her old feet. The Guardian [online]. 2002-09-04 [cit. 2015-06-27]. Dostupné online.  
  62. a b PEARCE, Linda. Hingis flags return to happy hunting ground. The Age [online]. 2005-12-01 [cit. 2015-06-27]. Dostupné online.  
  63. PEARCE, Linda. Na kurty se nevrátím, tvrdí Hingisová. The Age [online]. 2003-02-07 [cit. 2015-06-29]. Dostupné online.  
  64. Martina Hingisová: Co se o ní většinou neví k.. Revue.idnes.cz [online]. 2001-05-19 [cit. 2013-11-01]. Dostupné online.  
  65. Karen Crouse."Tennis: Hingis's new power of love (for tennis)", International Herald Tribune, 26 March 2006.Archived from the original on 25 January 2008. 
  66. Suzanne Kerins."Sol Court with Martina Hingis", Sunday Mirror, 2 January 2005. 
  67. Martina Hingis Set To Marry And End The Career Of Radek Stepanek [online]. deadspin.com, 30 December 2006, [cit. 2010-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. Simon Cambers."Tennis-Hingis and Štěpánek split up", 11 August 2007. 
  69. Martina Hingis hat sich verlobt [online]. blick.ch, 5 March 2010, [cit. 2010-03-15]. Dostupné online. (german) 
  70. Martina Hingis breaks off engagement with Andreas Bieri [online]. tennisgrandstand.com, 13 April 2010, [cit. 2010-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]