WTA Finals 2023 – ženská dvouhra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
WTA Finals 2023
VítězkaPolsko Iga Świąteková
FinalistkaUSA Jessica Pegulaová
Výsledek6–1, 6–0
Soutěže
ženská dvouhra • ženská čtyřhra
< 2022 • Turnaj mistryň • 2024 >

Ženská dvouhra WTA Finals 2023 probíhala na přelomu října a listopadu 2023, jakožto závěrečný turnaj ženské profesionální sezóny. Do singlové soutěže Turnaje mistryň, premiérově hrané v mexickém Cancúnu, nastoupilo osm nejvýše postavených hráček na žebříčku Race to the WTA Finals, počítaného od začátku kalendářní sezóny.[1] Francouzská obhájkyně titulu, světová dvacítka Caroline Garciaová,[2] se na turnaj nekvalifikovala.[3]

Rozlosování singlové soutěže proběhlo 28. října 2023.[3] Skupiny byly pojmenovány po mexických městech Bacalar a Chetumal ve státě Quintana Roo na Yucatánu, kde se turnaj odehrává.[4]

Účast z předcházejícího ročníku obhájily světová jednička Aryna Sabalenková, Polka Iga Świąteková, Američanky Coco Gauffová s Jessicou Pegulaovou, Tunisanka Ons Džabúrová i Řekyně Maria Sakkariová, která nahradila pro zraněné zápěstí odhlášenou Karolínu Muchovou.[5] Dvěma debutantkami se staly wimbledonské šampionky Jelena Rybakinová z Kazachstánu a Markéta Vondroušová z Česka.[6] Jako nejstarší účastnice do dvouhry zasáhla 29letá Pegulaová a nejmladší hráčkou je opět 19letá Gauffová. Roli náhradnice plnila česká hráčka Barbora Krejčíková. Druhá náhradnice, Američanka Madison Keysová, do Cancúnu nepřicestovala. Gauffová s Pegulaovou nastoupily stejně jako v roce 2022 i do čtyřhry.[1]

První titul na Turnaji mistryň vybojovala 22letá Iga Świąteková, která se po Radwańské stala druhou polskou šampionkou turnaje a ve 22 letech nejmladší od Kvitové v roce 2011. Soutěží prošla bez ztráty setu a jen 20 prohraných gamů bylo nejméně od zavedení skupinového formátu v roce 2003.

První titul pro Igu Świątekovou[editovat | editovat zdroj]

Vítězkou se stala polská světová dvojka Iga Świąteková, jež ve finále deklasovala americkou pátou hráčku žebříčku Jessicu Pegulaovou za 59 minut poměrem 6–1 a 6–0. Pětkrát v něm prolomila soupeřce podání a odvrátila jediný brejkbol, jemuž čelila. Finále bylo kvůli dešti o den odloženo.[7] Jednalo se o nejdominantnější finálovou výhru v historii Turnaje mistryň, která překonala vítězství Clijstersové 6–2 a 6–0 ze souboje o titul v roce 2003. Proti Američance Polka zvýraznila aktivní bilanci vzájemných duelů na 6–3. Pegulaová přitom byla jednou ze dvou hráček okruhu, která v roce 2023 Świątekovou dvakrát porazila, a to na United Cupu a Canadian Open.[8] V probíhající sezóně si Świąteková připsala šesté turnajové vítězství, které představovalo sedmnáctý singlový titul na okruhu WTA Tour z jedenadvacátého kariérního finále. Po triumfu Agnieszky Radwańské v roce 2015 se stala druhou šampionkou Turnaje mistryň a ve 22 letech nejmladší od výhry 21leté Petry Kvitové v roce 2011.[9][10]

Poprvé od roku 1988 neztratily obě finalistky na cestě do finále žádný set. Świąteková prohrála v soutěži jen 20 gamů, čímž překonala rekord nejmenšího počtu 32 ztracených her Sereny Williamsové z roku 2012, a to v rámci skupinového formátu zavedeného v sezóně 2003.[9] Naposledy předtím prošla dvouhrou bez prohraného zápasu Elina Svitolinová v roce 2018 a bez ztraceného setu Serena Williamsová roku 2012. Pegulaová ztratila na cestě do finále 22 her, řadící Američanku na třetí místo za 19 prohraných gamů Świątekové v probíhajícím ročníku a 25 her Sereny Williamsové z roku 2012.[8][10]

Trofejí ze závěrečné události sezóny vyhrála Świąteková v roce 2023 tituly ve všech kategoriích, což se naposledy podařilo Sereně Williamsové v sezóně 2014. Polka zvítězila ve Varšavě (WTA 250), v Dauhá a Stuttgartu (WTA 500), Pekingu (WTA 1000), na Roland Garros (Grand Slam) i závěrečném WTA Finals.[9][10]

Świąteková vstoupila do turnaje jako soupeřka Aryny Sabalenkové o post konečné světové jedničky na žebříčku WTA. Až zisk titulu jí zajistil návrat do čela žebříčku WTA, které opustila po zářijovém US Open 2023. Ve zbytku sezóny však vyhrála 12 z 13 utkání, z toho jedenáct za sebou znamenající trofeje na China Open a Turnaji mistryň.[11][1] Stala se tak šestou nejmladší jedničkou, která zakončila sezónu na 1. místě dvakrát za sebou, a to po mladších předchůdkyních Evertové (1976), Steffi Grafové (1988 a 1989), Selešové (1992), Hingisové (2000) a Wozniacké (2011).[9]

Devětadvacetiletá Pegualová se stala první hráčkou od zavedení žebříčku WTA v roce 1975, která se na jediném turnaji utkala s prvními čtyřmi ženami světové klasifikace. Tři z nich porazila, vyjma světové dvojky Świątekové. V semifinále hladce přehrála deblovou spoluhráčku Gauffovou.[8] Dvě Američanky se v semifinálovém zápase naposledy střetly v roce 2002.[12]

Nasazení hráček[editovat | editovat zdroj]

  1.  [p 1]Aryna Sabalenková (semifinále, 625 bodů, 648 000 USD)
  2. Polsko Iga Świąteková (vítězka, 1 500 bodů, 3 024 000 USD)
  3. USA Coco Gauffová (semifinále, 625 bodů, 648 000 USD)
  4. Kazachstán Jelena Rybakinová (základní skupina, 500 bodů, 396 000 USD)
  5. USA Jessica Pegulaová (finále, 1 080 bodů, 1 548 000 USD)
  6. Tunisko Ons Džabúrová (základní skupina, 500 bodů, 396 000 USD)
  7. Česko Markéta Vondroušová (základní skupina, 375 bodů, 198 000 USD)
  8. Řecko Maria Sakkariová (základní skupina, 375 bodů, 198 000 USD)

Náhradnice[editovat | editovat zdroj]

  1. Česko Barbora Krejčíková (nenastoupila, 0 bodů)

Soutěž[editovat | editovat zdroj]

Legenda

Finálová fáze[editovat | editovat zdroj]

Semifinále   Finále
5  USA Jessica Pegulaová 6 6  
3  USA Coco Gauffová 2 1  
  5  USA Jessica Pegulaová 1 0
 
  2  Polsko Iga Świąteková 6 6
1    Aryna Sabalenková 3 2
2  Polsko Iga Świąteková 6 6  

Bacalarská skupina[editovat | editovat zdroj]

  Sabalenková Kazachstán Rybakinová USA Pegulaová Řecko Sakkariová Zápasy Sety Hry[p 2] Pořadí[p 3]
1   Aryna Sabalenková 6–2, 3–6, 6–3 4–6, 3–6 6–0, 6–1 2–1 4–3 (57 %) 34–24 (59 %) 2.
4 Kazachstán Jelena Rybakinová 2–6, 6–3, 3–6 5–7, 2–6 6–0, 6–7(4–7), 7–6(7–2) 1–2 3–5 (38 %) 37–41 (47 %) 3.
5 USA Jessica Pegulaová 6–4, 6–3 7–5, 6–2 6–3, 6–2 3–0 6–0 (100 %) 37–19 (66 %) 1.
8 Řecko Maria Sakkariová 0–6, 1–6 0–6, 7–6(7–4), 6–7(2–7) 3–6, 2–6 0–3 1–6 (14 %) 19–43 (31 %) 4.

Chetumalská skupina[editovat | editovat zdroj]

Polsko Świąteková USA Gauffová Tunisko Džabúrová Česko Vondroušová Zápasy Sety Hry[p 2] Pořadí[p 3]
2 Polsko Iga Świąteková 6–0, 7–5 6–1, 6–2 7–6(7–3), 6–0 3–0 6–0 (100 %) 38–14 (77 %) 1.
3 USA Coco Gauffová 0–6, 5–7 6–0, 6–1 5–7, 7–6(7–4), 6–3 2–1 4–3 (57 %) 35–30 (54 %) 2.
6 Tunisko Ons Džabúrová 1–6, 2–6 0–6, 1–6 6–4, 6–3 1–2 2–4 (33 %) 16–31 (34 %) 3.
7 Česko Markéta Vondroušová 6–7(3–7), 0–6 7–5, 6–7(4–7), 3–6 4–6, 3–6 0–3 1–6 (14 %) 29–43 (40 %) 4.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ V důsledku invaze Ruska na Ukrajinu na konci února 2022 řídící organizace tenisu ATP, WTA a ITF s grandslamy 1. března téhož roku rozhodly, že ruští a běloruští tenisté mohli dále na okruzích startovat, ale do odvolání nikoli pod vlajkami Ruska a Běloruska.[13]
  2. ↑ a b Poměry uvádí vyhrané a prohrané zápasy, sety a hry, stejně jako jejich procentuální úspěšnost, tedy parametry, které mohly být určujícím kritériem pro postup do semifinále.
  3. ↑ a b Pořadí bylo určeno na základě následujících kritérií:
    1) počet vyhraných utkání; 2) počet odehraných utkání; 3) vzájemné utkání u dvou hráček se stejným počtem výher; 4) tenistka, která odehrála méně než tři utkání byla automaticky vyřazena a dále postoupila hráčka, jež vyhrála vzájemný zápas mezi dvěma zbývajícími; 5) nejvyšší procento vyhraných setů; 6) nejvyšší procento vyhraných her.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2023 WTA Finals – Singles na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c PREVIEW NOTES | GNP SEGUROS WTA FINALS | CANCUN, MEXICO [PDF]. 2023-10-30 [cit. 2023-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-30. (anglicky) 
  2. ↑ Sabalenka upsets Swiatek to reach WTA Finals championship match,. Women's Tennis Association [online]. 2022-11-07 [cit. 2023-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b WTA Finals 2023: Dates, format and everything you need to know. Women's Tennis Association [online]. 2023-10-24 [cit. 2023-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ TIGNOR, Steve. WTA Finals Preview: Coco Gauff puts her new game up against the elite in Cancun; Swiatek and Sabalenka’s duel for No. 1. Tennis.com [online]. 2023-10-28 [cit. 2023-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Karolina Muchova withdraws from WTA Finals; Sakkari to enter field. Women's Tennis Association [online]. 2023-10-24 [cit. 2023-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ WTA Finals draw: Swiatek, Gauff land in same group. Women's Tennis Association [online]. 2023-10-28 [cit. 2023-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ WTA Finals: Iga Swiatek storms to glory with straight-sets win over Jessica Pegula in Cancun. Sky Sports [online]. 2023-11-06 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b c NGUYEN, Courtney. Swiatek vs. Pegula: Everything you need to know about the Cancun final. Women's Tennis Association [online]. 2023-11-06 [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b c d Swiatek tops Pegula for WTA Finals title, regains No.1 ranking. Women's Tennis Association [online]. 2023-11-06 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c Swiatek back as world No. 1 with WTA Finals win. ESPN.com [online]. 2023-11-06 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ No.1 scenarios: What's at stake for Sabalenka, Swiatek at the WTA Finals. Women's Tennis Association [online]. 2023-10-25 [cit. 2023-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Pegula tops Gauff to reach WTA Finals title match. ESPN.com [online]. 2023-11-05 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Joint Statement by the International Governing Bodies of Tennis. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-01 [cit. 2023-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-01. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=WTA_Finals_2023_–_ženská_dvouhra&oldid=23364576“