Jessica Pegulaová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jessica Pegulaová
Jessica Pegulaová na French Open 2019
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození24. února 1994 (29 let)
Místo narozeníBuffalo, New York,
Spojené státy americké
BydlištěBoca Raton, Florida,
Spojené státy americké
Výška170 cm
Profesionál od2009
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek6 939 006 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů349–218
Tituly2 WTA, 0 ITF
Nejvyšší umístění3. místo (24. října 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2021, 2022, 2023)
French Openčtvrtifnále (2022)
Wimbledon3. kolo (2022)
US Openčtvrtfinále (2022)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryňzákladní skupina (2022)
Olympijské hry1. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů191–119
Tituly6 WTA, 1 WTA 125K, 7 ITF
Nejvyšší umístění3. místo (24. října 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2023)
French Openfinále (2022)
Wimbledon3. kolo (2021)
US Open3. kolo (2011)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryňzákladní skupina (2022)
Olympijské hry2. kolo (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2022, 2023)
French Open1. kolo (2022)
Wimbledon1. kolo (2021)
US Opensemifinále (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230123a23. ledna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jessica Pegulaová (nepřechýleně Pegula, * 24. února 1994 Buffalo) je americká profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva singlové a šest deblových turnajů, včetně triumfu na Guadalajara Open 2022 z kategorie WTA 1000. Jednu deblovou trofej přidala v sérii WTA 125K. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2022 na 3. místě a ve čtyřhře v témže datu na 3. místě.[2]

V americkém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2019 sanantonijskou baráží Světové skupiny proti Švýcarsku, v níž za rozhodnutého stavu prohrála čtyřhru v páru s Jennifer Bradyovou. Američanky zvítězily 3:2 na zápasy. Do roku 2023 v soutěži nastoupila ke dvěma mezistátním utkáním s bilancí 1–1 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.[3]

Spojené státy americké reprezentovala na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. V ženské dvouhře na úvod podlehla pozdější olympijské šampionce Belindě Bencicové ze Švýcarska. V ženské čtyřhře vytvořila čtvrtou nasazenou dvojici s Bethanií Mattekovou-Sandsovou. Ve čtvrtfinále však nestačily na Brazilky Lauru Pigossiovou a Luisu Stefaniovou, které si poté odvezly bronzové medaile.

V úvodním ročníku smíšené týmové soutěže United Cup 2023 byla ženskou jedničkou amerického týmu, který turnaj vyhrál po finálovém vítězství nad Itálii.[4]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodila roku 1994 v Buffalu do rodiny amerického miliardáře Terrence Peguly a jeho druhé manželky, korejsko-americké podnikatelky Kim Pegulaové. Rodiče spoluvlastní kluby Buffalo Bills (NFL) a Buffalo Sabres (NHL).[5] Otcovo jmění pochází z podnikání v oblasti těžby zemního plynu pomocí frakování. Jeho podnik byl v roce 2010 prodán společnosti Royal Dutch Shell za 4,7 miliardy dolarů. Časopis Forbes majetek otce k únoru 2023 odhadoval na 6,7 miliardy dolarů.[6]

Z otcovy strany má čtyři sourozence, z toho dva vlastní. Matka se narodila v SouluJižní Koreji,[7] ale rodiče ji odložili před policejní stanicí. V pěti letech byla adoptována americkou rodinou Kerrových.[8]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Na US Open 2011 obdržela s Taylor Townsendovou divokou kartu do ženské čtyřhry, v níž vypadly ve třetím kole s třetím nasazeným párem Vania Kingová a Jaroslava Švedovová. První titul na okruhu WTA Tour vybojovala ve 25 letech na washingtonském Citi Open 2019. V závěrečném duelu dovolila Italce Camile Giorgiové uhrát jen čtyři gamy.[9]

Do čtvrtfinále Australian Open 2021 postoupila po výhrách nad úřadující finalistkou US Open Viktorií Azarenkovou, bývalou šampionkou newyorského grandslamu Samanthou Stosurovou, Kristinou Mladenovicovou a ukrajinskou světovou pětkou Elinou Svitolinovou. Poté však nenašla recept na krajanku Shelby Bradyovou, přestože získala úvodní set. S Coco Gauffovou se probojovaly do finále čtyřhry grandslamového French Open 2022, v němž podlehly Francouzkám Caroline Garciaové a Kristině Mladenovicové ve dvou setech.[10]

Přes Dánku Caroline Wozniackou postoupila do finálového duelu na lednovém ASB Classic 2020 v Aucklandu. Z něho však odešla poražena od nejvýše nasazené, 38leté Američanky Sereny Williamsové, která odehrála poslední finále v kariéře.[11] Druhou singlovou trofej a první v kategorii WTA 1000 vybojovala na mexickém Guadalajara Open Akron 2022, kam přijela jako pátá hráčka žebříčku. Cestou soutěží vyřadila čtyři grandslamové šampionky v řadě, Jelenu Rybakinovou, Biancu Andreescuovou, Sloane Stephensovou a Viktorii Azarenkovou. Ve druhém kole proti Rybakinové přitom odvrátila tři mečboly. Trofej si odvezla po závěrečné výhře nad šestou ženou klasifikace Marií Sakkariovou z Řecka, znamenající desáté vítězství nad členkou první světové desítky. V kategorii WTA 1000 vylepšila finálovou účast z květnového Mutua Madrid Open 2022 a premiérově se stala světovou trojkou ve dvouhře. V témže říjnovém vydání žebříčku se posunula i na třetí místo ve čtyřhře.[12]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Ženská čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2022 French Open antuka USA Coco Gauffová Francie Caroline Garciaová
Francie Kristina Mladenovicová
6–2, 3–6, 2–6

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 Č)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (1–1 D; 2–0 Č)
Premier / WTA 500 (0–1 D; 2–0 Č)
International / WTA 250 (1–2 D; 2–0 Č)

Dvouhra: 6 (2–4)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 16. září 2018 Québec, Kanada koberec (h) Francie Pauline Parmentierová 5–7, 2–6
Vítězka 1. 4. srpna 2019 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý Itálie Camila Giorgiová 6–2, 6–2
Finalistka 2. 12. ledna 2020 Auckland, Nový Zéland tvrdý USA Serena Williamsová 3–6, 4–6
Finalistka 3. 7. května 2022 Madrid, Španělsko antuka Tunisko Ons Džabúrová 5–7, 6–0, 2–6
Vítězka 2. 23. října 2022 Guadalajara, Mexiko tvrdý Řecko Maria Sakkariová 6–2, 6–3
Finalistka 4. 18. února 2023 Dauhá, Katar tvrdý Polsko Iga Świąteková 3–6, 0–6

Čtyřhra: 7 (6–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 9. ledna 2022 Melbourne, Austrálie tvrdý USA Asia Muhammadová Itálie Sara Erraniová
Itálie Jasmine Paoliniová
6–3, 6–1
Vítězka 2. 25. února 2022 Dauhá, Katar tvrdý USA Cori Gauffová Rusko Veronika Kuděrmetovová
Belgie Elise Mertensová
6–3, 5–7, [10–5]
Finalistka 1. 5. června 2022 French Open, Paříž, Francie antuka USA Coco Gauffová Francie Caroline Garciaová
Francie Kristina Mladenovicová
6–2, 3–6, 2–6
Vítězka 3. 6. srpna 2022 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý Nový Zéland Erin Routliffeová   Anna Kalinská
USA Caty McNallyová
6–3, 5–7, [12–10]
Vítězka 4. 14. srpna 2022 Toronto, Kanada tvrdý USA Coco Gauffová USA Nicole Melicharová-Martinezová
Austrálie Ellen Perezová
6–4, 6–7(5–7), [10–5]
Vítězka 6. 16. října 2022 San Diego, Spojené státy tvrdý USA Coco Gauffová Kanada Gabriela Dabrowská
Mexiko Giuliana Olmosová
1–6, 7–5, [10–4]
Vítězka 7. 17. února 2023 Dauhá, Katar (2) tvrdý USA Coco Gauffová Ukrajina Ljudmila Kičenoková
Lotyšsko Jeļena Ostapenková
6–4, 2–6, [10–7]

Finále série WTA 125s[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (0–1 D; 1–1 Č)

Dvouhra: 1 (2–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 27. ledna 2019 Newport Beach, Spojené státy tvrdý Kanada Bianca Andreescuová 6–0, 4–6, 2–6

Čtyřhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 18. listopadu 2018 Houston, Spojené státy tvrdý USA Maegan Manasseová USA Desirae Krawczyková
Mexiko Giuliana Olmosová
1–6, 6–4, [10–8]
Finalistka 2. březen 2020 Indian Wells, Spojené státy tvrdý USA Caty McNallyová USA Asia Muhammadová
USA Taylor Townsendová
4–6, 4–6

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jessica Pegula na anglické Wikipedii.

  1. Jessica Pegulaová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20221024a24. října 2022
  2. Jessica Pegulaová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20221024a24. října 2022
  3. Jessica Pegulaová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230123a23. ledna 2023
  4. U.S. clinches United Cup title with win vs. Italy. Women's Tennis Association [online]. 2023-01-08 [cit. 2023-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. AP. Jessica Pegula, daughter of Bills' owners, wins Citi Open. USA Today [online]. WASHINGTON: 2019-08-04 [cit. 2019-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Terrence Pegula. Real Time Net Worth. [online]. Forbes, 2023-02-25 [cit. 2023-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. YONHAP. After early tournament exit, half Korean tennis player turns eyes to business. The Korea Herald [online]. 2019-09-16 [cit. 2019-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. MAIORANA, Sal: Kim Pegula: From orphan to NFL owner. (Kim Pegulaová: Od sirotka k majitelce klubu NFL.) Democrat and Chronicle, Dostupné online. 1. května 2018 (anglicky).
  9. DEMEYER, Tess. American Jessica Pegula captures first career women’s singles title at Citi Open. eu.usatoday.com [online]. USA Today, 2019-08-04 [cit. 2019-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Garcia, Mladenovic top Gauff, Pegula to win French Open doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2022-06-05 [cit. 2022-06-05]. Dostupné online. 
  11. Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Serena zlomila sérii finálových porážek a v Aucklandu získala první titul po mateřské pauze [online]. TenisPortal.cz, 2020-01-12 [cit. 2020-02-19]. Dostupné online. 
  12. Pegula wins Guadalajara for first WTA 1000 title of career. Women's Tennis Association [online]. 2022-10-24 [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Žebříček ATP Žebříček WTA
Mužská dvouhra20230320a20. března 2023
Poř. tenista body posun
1. Španělsko Carlos Alcaraz (ESP) 7 420 1
2. Srbsko Novak Djoković (SRB) 7 160 1
3. Řecko Stefanos Tsitsipas (GRE) 5 770
4. Norsko Casper Ruud (NOR) 5 560
5.  Daniil Medveděv 4 330 1
6. Kanada Félix Auger-Aliassime (CAN) 3 415 4
7.  Andrej Rubljov 3 390
8. Dánsko Holger Rune (DEN) 3 325
9. Polsko Hubert Hurkacz (POL) 3 065 2
10. USA Taylor Fritz (USA) 2 975 5
Ženská dvouhra20230320a20. března 2023
Poř. tenistka body posun
1. Polsko Iga Świąteková (POL) 9 975
2.  Aryna Sabalenková 6 740
3. USA Jessica Pegulaová (USA) 5 605
4. Francie Caroline Garciaová (FRA) 4 990 1
5. Tunisko Ons Džabúrová (TUN) 4 976 1
6. USA Coco Gauffová (USA) 4 401
7. Kazachstán Jelena Rybakinová (KAZ) 3 720 3
8.  Darja Kasatkinová 3 375
9. Švýcarsko Belinda Bencicová (SUI) 3 360
10. Řecko Maria Sakkariová (GRE) 3 191 3
Mužská čtyřhra20230320a20. března 2023
Poř. tenista body posun
1. Nizozemsko Wesley Koolhof (NED) 7 520
Spojené království Neal Skupski (GBR) 7 520
3. USA Rajeev Ram (USA) 6 702
4. Spojené království Joe Salisbury (GBR) 6 612
5. Chorvatsko Mate Pavić (CRO) 5 455
6. Chorvatsko Nikola Mektić (CRO) 5 295 2
7. Salvador Marcelo Arévalo (ESA) 5 290 1
Nizozemsko Jean-Julien Rojer (NED) 5 290 1
9. Chorvatsko Ivan Dodig (CRO) 4 620 1
10. USA Austin Krajicek (USA) 4 530 1
Ženská čtyřhra20230320a20. března 2023
Poř. tenistka body posun
1. Česko Kateřina Siniaková (CZE) 7 716
2. Česko Barbora Krejčíková (CZE) 6 846
3. USA Coco Gauffová (USA) 5 585
4.  Veronika Kuděrmetovová 5 410
5. USA Jessica Pegulaová (USA) 5 290
6. Kanada Gabriela Dabrowská (CAN) 4 615
7. Ukrajina Ljudmila Kičenoková (UKR) 4 520 1
8. Mexiko Giuliana Olmosová (MEX) 4 500 1
9. Lotyšsko Jeļena Ostapenková (LAT) 4 305 1
10. Belgie Elise Mertensová (BEL) 4 250 3