Přeskočit na obsah

Lottie Dodová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lottie Dodová
Rodné jménoCharlotte Dod
Narození24. září 1871
Bebington
Úmrtí27. června 1960 (ve věku 88 let)
Sway
Povolánítenistka, pozemní hokejistka, lukostřelkyně, golfistka a všeobecná sestra
ZaměstnavatelBritish Red Cross
OceněníMezinárodní tenisová síň slávy
PříbuzníWilliam Dod[1] (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charlotte „Lottie“ Dodová (24. září 1871, Bebington, Cheshire27. června 1960, Sway) byla anglická sportovkyně, nejznámější jako tenistka, pětinásobná wimbledonská vítězka ve dvouhře, kde první titul získala již v patnácti letech, v roce 1887. Do současnosti zůstává nejmladší wimbledonskou vítězkou dvouhry. Ve čtyřhře tento turnajový primát drží Martina Hingisová, které bylo v roce vítězství 1996 o tři dny méně, než Dodové.

V roce 1983 byla in memoriam uvedena do Mezinárodní tenisové síně slávy.

Všestrannost

[editovat | editovat zdroj]

Kromě tenisu závodila v dalších sportech jako byly golf, pozemní hokej a lukostřelba. Stala se amatérskou mistryní Velké Británie v golfu, dvakrát nastoupila za ženské reprezentační mužstvo Anglie v pozemním hokeji, které spoluzakládala[2] a vybojovala stříbrnou olympijskou medaili v lukostřelbě na Letních olympijských hrách 1908. Guinnessova kniha rekordů ji uváděla jako nejvšestrannější sportovkyni všech dob, společně s atletkou a golfistkou Babe Zahariasovou.

Narodila se v Bebingtonu, Cheshire do rodiny Josepha a Margaret Dodových. Otec Joseph Dod pocházel z Liverpoolu a podnikal v obchodě s bavlnou. Rodina byla bohatá natolik, aby Lottie ani její bratr Willy nikdy nemuseli pracovat a mohli se zaměřit jen na sport. Kromě Willyho měla ještě sestru Annie a bratra Tonyho. Willy Dod se stal olympijským vítězem v lukostřelbě na stejné olympiádě LOH 1908, kde ona získala stříbro.


Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

První turnaj Northern Championships v Manchesteru, odehrála roku 1883 ve dvanácti letech. Vypadla na něm v 1. kole. Na stejném turnaji v roce 1885 dosáhla prvního dobrého výsledku, když prohrála těsně ve finále s úřadující wimbledonskou vítězkou Maud Watsonovou 8–6, 7–5. Tato účast jí v tisku přinesla přezdívku „Little Wonder“ (Malý zázrak).

Pomalu se posouvala mezi nejlepší tenistky světa. Do Wimbledonu poprvé nastoupila v ročníku 1887 a hned turnaj vyhrála. Ve dvouhře získala celkem pět wimbledonských titulů a vždy ve finále porazila Blanche Bingleyovou Hillyardovou.

Její herní styl byl označován za neortodoxní, ovšem z dnešního pohledu se jednalo o počátky moderního pojetí tenisu. Byla jedním z prvních tenistů, kteří odehrávali míče hned po odskoku od povrchu kurtu, a také patřila mezi první, kteří praktikovali moderní držení rakety. Měla výborné údery od základní čáry, ovšem jako další hráčky podávala spodem.

V roce 1892 utrpěla první porážku na otevřeném turnaji ve dvouhře od roku 1886, kdy prohrála s Irkou Louise Martinovou na Mistrovství Irska. Porážka z roku 1892 byla zároveň její poslední, z celkových pěti v její hráčské kariéře.

Poslední sezónou se stal rok 1893, ve kterém odehrála jen dva turnaje a oba vyhrála. Až Suzanne Lenglenová překonala její wimbledonský rekord tří po sobě jdoucích singlových vítězství, když vyhrála pět titulů v řadě v období 1919 až 1923.

Finálová utkání na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Vítězství (5)

[editovat | editovat zdroj]
Rok Turnaj Finalistka Výsledek
1887 Wimbledon Blanche Bingley Hillyard 6–2, 6–0
1888 Wimbledon (2) Blanche Bingley Hillyard 6–3, 6–3
1891 Wimbledon (3) Blanche Bingley Hillyard 6–2, 6–1
1892 Wimbledon (4) Blanche Bingley Hillyard 6–1, 6–1
1893 Wimbledon (5) Blanche Bingley Hillyard 6–8, 6–1, 6–4

Po skončení kariéry

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1913 se s bratrem, který byl již ženatý, přestěhovala do Bidefordu . Za druhé světové války pracovala jako zdravotní sestra u Mezinárodního červeného kříže ve vojenské nemocnici ve Speenu. I když chtěla být převelena do Francie, nikdy neopustila Anglii. Po skončení války obdržela od Červeného kříže vyznamenání za více než tisíc hodin služby u organizace.

Poté žila v Londýně a Devonu. Po smrti bratra Willyho v roce 1954 bydlela v několika ubytovnách pro zdravotní sestry na anglickém jižním pobřeží. Nikdy se nevdala, zemřela v 88 letech ve městě Sway.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lottie Dod na anglické Wikipedii.

  1. Oxford Dictionary of National Biography. Oxford: Oxford University Press. 2004. Dostupné online.
  2. www.intute.ac.uk Archivováno 5. 2. 2012 na Wayback Machine. - "Charlotte ‘Lottie’ Dodová se stala hvězdou a kapitánkou reprezentace.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]