Cristiano Ronaldo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Cristiano Ronaldo
Cristiano Ronaldo na Mistrovství světa 2018 v zápase Portugalska proti Španělsku, v němž dosáhl hattrick
Cristiano Ronaldo na Mistrovství světa 2018 v zápase Portugalska proti Španělsku, v němž dosáhl hattrick
Osobní informace
Celé jméno Cristiano dos Santos Aveiro Ronaldo[1]
Datum narození 5. února 1985 (36 let)[2]
Místo narození Funchal, Portugalsko Portugalsko
Výška 1,87 m
Hmotnost 84 kg
Přezdívka Chris, CR7, Ronny
Klubové informace
Současný klub Itálie Juventus
Číslo dresu 7
Pozice Útočník
Mládežnické kluby
1992–1995
1995–1997
1997–2002
Portugalsko Andorinha
Portugalsko Nacional
Portugalsko Sporting CP
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
2002
2002–2003
2003–2009
2009–2018
2018–
Portugalsko Sporting CP B
Portugalsko Sporting CP
Anglie Manchester United
Španělsko Real Madrid
Itálie Juventus
002000(0)
025000(3)
19600(84)
2920(311)
08700(75)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2001
2001–2002
2003
2002–2003
2004
2003–
Portugalsko Portugalsko U15
Portugalsko Portugalsko U17
Portugalsko Portugalsko U20
Portugalsko Portugalsko U21
Portugalsko Portugalsko U23
Portugalsko Portugalsko
009000(7)
007000(5)
005000(1)
010000(3)
003000(2)
1700(102)
Úspěchy
Mistrovství Evropy ve fotbale
Stříbrná medaile ME 2004 Portugalsko
Bronzová medaile ME 2012 Portugalsko
Zlatá medaile ME 2016 Portugalsko
Liga národů UEFA
Zlatá medaile 2018/2019 Portugalsko
Liga mistrů UEFA
Zlatá medaile 2007/2008 Manchester United
Zlatá medaile 2013/2014 Real Madrid
Zlatá medaile 2015/2016 Real Madrid
Zlatá medaile 2016/2017 Real Madrid
Zlatá medaile 2017/2018 Real Madrid
Superpohár UEFA
Zlatá medaile 2014 Real Madrid
Zlatá medaile 2017 Real Madrid
Mistrovství světa klubů
Zlatá medaile 2008 Manchester United
Zlatá medaile 2014 Real Madrid
Zlatá medaile 2016 Real Madrid
Zlatá medaile 2017 Real Madrid
1. anglická fotbalová liga
Zlatá medaile 2006/2007 Manchester United
Zlatá medaile 2007/2008 Manchester United
Zlatá medaile 2008/2009 Manchester United
Anglický fotbalový pohár
Zlatá medaile 2003/2004 Manchester United
Anglický ligový pohár
Zlatá medaile 2005/2006 Manchester United
Zlatá medaile 2008/2009 Manchester United
Anglický superpohár
Zlatá medaile 2007 Manchester United
Zlatá medaile 2008 Manchester United
1. španělská fotbalová liga
Zlatá medaile 2011/2012 Real Madrid
Zlatá medaile 2016/2017 Real Madrid
Španělský fotbalový pohár
Zlatá medaile 2010/2011 Real Madrid
Zlatá medaile 2013/2014 Real Madrid
Španělský superpohár
Zlatá medaile 2012 Real Madrid
Zlatá medaile 2017 Real Madrid
1. italská fotbalová liga
Zlatá medaile 2018/2019 Juventus FC
Zlatá medaile 2019/2020 Juventus FC
Italský superpohár
Zlatá medaile 2018 Juventus FC
Zlatá medaile 2020 Juventus FC
Další informace
Partner(ka) Irina Shayk (2010–2015)
Georgina Rodríguez (od 2016)
Rodiče José Dinis Aveiro a Maria Dolores dos Santos Viveiros da Aveiro
Příbuzní Elma dos Santos Aveiro, Hugo dos Santos Aveiro a Kátia Aveiro (sourozenci)
José Nunes de Viveiros (dědeček)
Matilde dos Santos da Viveiros (babička)
Humberto Cirilo Aveiro (dědeček)
Filomena da Aveiro (babička)
Podpis Cristiano Ronaldo – podpis
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 17. 3. 2021
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 17. 11. 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cristiano Ronaldo dos Santos Aveiro (výslovnost kɾɨʃtiˈɐnu ʁuˈnaɫdu, * 5. února 1985 Funchal, Madeira) je portugalský fotbalista a reprezentant, mistr Evropy z roku 2016 a vítěz premiérové Ligy národů z roku 2019. Profesionální kariéru započal ve Sportingu Lisabon, mezi roky 2003 až 2009 hrál za anglický Manchester United. Odtud přestoupil do španělského Realu Madrid za onehdy rekordní částku 80 milionů liber.[3] Od roku 2018 nastupuje za italský klub Juventus FC, kam přestoupil po devíti letech v Realu Madrid. Jedná se o komplexního hráče považovaného za jednoho z nejlepších fotbalistů světa.[4][5][6] Během kariéry vybojoval 33 klubových trofejí (platné k lednu 2021).[7] Získal ocenění Zlatý míč (2008, 2016, 2017) i Zlatý míč FIFA (2013, 2014). Za rok 2009 vyhrál cenu Ference Puskáse o nejhezčí gól roku.[8][9] Začátkem prosince 2020 vstřelil 750. gól ve své kariéře, což jej historicky řadí na čtvrté místo podle Soccer Statistics Foundation.[10] V průběhu své profesionální kariéry Ronaldo odehrál více než 1000 soutěžních zápasů.[11]

V květnu roku 2018 se stal prvním fotbalistou s pěti triumfy v novodobé éře Ligy mistrů UEFA.[12] Na začátku roku 2021 platí, že je nejlepším střelcem této evropské soutěže se 134 góly (135 góly, počítají-li se kvalifikační předkola). Sedmkrát byl nejlepším střelcem v jednom ročníku Lize mistrů (v jednom případě byl na děleném prvním místě se dvěma dalšími hráči).[13]

5. března 2014 v přátelském zápase proti Kamerunu zaznamenal 2 góly (výhra 5:1), čímž se stal se 49 brankami nejlepším střelcem portugalské reprezentace (překonal Pauletu).[14] Společně s Francouzem Michelem Platinim drží rekord v počtu devíti nastřílených branek na mistrovství Evropy.[15] V listopadu 2020 se stal prvním Evropanem, který dokázal nastřílet 100 a více gólů a jediným hráčem s více góly na reprezentační úrovni zůstává na začátku roku 2021 bývalý íránský útočník Ali Daeí se 109 trefami.[16]

Americký týdeník Time jej v roce 2014 zařadil na seznam stovky nejvlivnějších světových osobností.[17] V roce 2020 se stal třetím sportovcem a prvním fotbalistou, který ve své kariéře vydělal v přepočtu přes miliardu amerických dolarů.[18]

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

C. Ronaldo v Manchesteru United

Sporting CP[editovat | editovat zdroj]

Memorabilie Ronalda v muzeu Sportingu

Když bylo Cristianovi 16 let, manažer tohoto týmu jej z mládežnického týmu Sportingu převzal do lepších týmů Sportingu, jelikož byl ohromen Ronaldovým driblováním.[19] Hned poté se stal prvním hráčem, který v jedné sezóně hrál za týmy U16, U17, U18, za B-tým a také A-tým.[20] O rok později si dne 7. října 2002 zahrál první zápas v Primeira Lize, a to v zápase proti týmu Moreirense FC. Již tehdy se mu podařilo dvakrát skórovat a značně tak přispěl k vítězství Sportingu 3:0.[21] V průběhu sezóny 2002–03 jej představitelé Sportingu nabídli tehdejšímu manažerovi Liverpoolu Gérardu Houllierovi.[22] Zájem měl i manažer Arsenalu Arsène Wenger, jelikož chtěl do klubu získat nějakého křídelního útočníka. S Ronaldem se dne 24. listopadu 2002 setkal na tréninku Arsenalu, aby případný přestup prodiskutovali.[23] Na přestupu se však kvůli určitým neshodám nedohodli.

Poté, co Sporting v srpnu 2003 porazil Manchester United při slavnostním otevření stadionu Estádio José Alvalade skórem 3:1 chtěl manažer Manchesteru Alex Ferguson Ronalda do svého týmu co nejrychleji a byl rozhodnut, že jej získá. Zprvu chtěli v United s Ronaldem jen podepsat smlouvu a poté jej na rok do Sportingu půjčit.[24] Poté, co na tým Ronaldo velice zapůsobil, hráči Manchesteru na Fergusona zatlačili, aby co nejrychleji smlouvu s Ronaldem podepsal. Ferguson souhlasil se Sportingem a Ronalda podepsal za tehdy rekordních 12,24 millionů liber.[24] O Ronaldovi řekl, že jej považuje za jednoho z nezajímavějších mladých hráčů, které kdy viděl.[25] Deset let po svém odchodu z klubu, tedy v dubnu 2013 Ronalda Sporting vyznamenal, a to tak, že jej uznal za 100 000. člena klubu.[26]

Manchester United[editovat | editovat zdroj]

2003–07: Vývoj a průlom[editovat | editovat zdroj]

Byl úplně prvním portugalským fotbalistou, který za Manchester United hrál.[27][28] Přestupní poplatek ve výši 12,24 milionů liber jej učinil v té době nejdražším teenagerem v anglické fotbalové historii.[29] I přesto žádal číslo dresu 28, stejné jako měl ve Sportingu, nakonec dostal dres s číslem 7, s kterým v United hráli například George Best, Eric Cantona and David Beckham.[30] Nošení dresu s číslem 7 se stalo pro Ronalda bonusovým zdrojem motivace.[31] Klíčovým prvkem jeho vývoje během jeho angažmá v Anglii se ukázal být jeho manažer Alex Ferguson, o kterém později řekl: „He's been my father in sport, one of the most important and influential factors in my career.“[pozn. 1][32]

Ronaldo hrající z Manchester United proti Chelsea v sezóně 2005–06 Premier League.

Svůj debut v Premier League si odčinil dne 16. srpna 2003 v domácím zápase proti Bolton Wanderers, který United vyhrál 4:0. Ronaldo tehdy hrál až od 60. minuty, kdy nahradil Nickyho Butta.[33] Svým výkonem si zasloužil chválu od George Besta, který Ronaldův debut označil za „nepochybně nejúžasnější debut“, jaký kdy viděl.[34] Svůj první gól za Manchester United vstřelil 1. listopadu 2003 volným kopem v zápase proti Portsmouth, který United 3:0 vyhráli.[35] V druhé polovině sezóny přišly další tři góly,[36] poslední v den ukončení sezóny v zápase proti týmu Aston Villa. Ronaldo také v tomto zápase obdržel svou první červenou kartu.[37] Svou první sezónu v Anglii zakončil Ronaldo prvním gólem v zápase proti Millwall ve květnovém finále Poháru FA 2003/04, což byla Ronaldova první trofej.[38]

Na začátku roku 2005 Ronaldo odehrál své dva z nejlepších zápasů v sezóně 2004/2005: v prvním dal proti Aston Ville jeden gól a jednou asistoval, v druhém pak dvakrát proti Arsenalu skóroval.[39][40] Hrál celých 120 minut rozhodujícího utkání proti Arsenalu ve finále FA Cupu, který skončil bezbrankovou remízou a vsítil svůj pokus v penaltovém rozstřelu, který však United prohráli.[41] Dne 29. října vstřelil jubilejní gól číslo 1 000 Manchesteru United v Premier League, tehdy jediný úspěšný pokus v jejich prohře 4:1 proti Middlesbrough.[42] V polovině sezóny v listopadu podepsal novou smlouvu, která tu předchozí prodloužila o dva roky, tj. do roku 2010.[43] Svou druhou trofej, tedy vítězství Manchesteru 4:0 nad Wiganem Athletic ve Football League Cup si zasloužil vsítění třetího gólu zápasu.[44]

Během své třetí sezóny v Anglii se zapletl do několika konfliktů. Kvůli tomu, že na fanoušky týmu Benficazdvihnul prostředník“, dostal od federace UEFA distanc po dobu jednoho zápasu.[45] Poté, co v Manchesterském derby (United 1:3 prohrál) kopl do hráče Manchester City Andyho Colea – bývalého hráče United – byl po červené kartě poslán ze hřiště.[46] Také se pohádal se spoluhráčem útočníkem Ruudem van Nistelrooyem, jemuž vadil Ronaldův styl hry, kterým se podle něj předváděl.[47] Po světovém šampionátu 2006, v němž se Ronaldo zapojil do incidentu, po kterém jeho klubový spoluhráč Wayne Rooney obdržel červenou kartu.[48] Ronaldo veřejně požádal o přestup a bědoval na nedostatek podpory zástupců klubu v tomto sporu.[49] Zástupci United však tuto možnost zamítli.[50]

I přesto, že jeho problémy s Rooneym vedly k tomu, že byl během sezóny 2006/2007 vypískán,[51] se nakonec tato sezóna vyjevila jako jeho přelomová. Poprvé překonal hranici 20 gólů a byla to jeho první sezóna v Premier League, kterou jeho tým vyhrál. Velký podíl na těchto úspěších měl jeho individuální trénink s trenérem René Meulensteenem, který jej naučil být ještě více nepředvídatelným, pomohl zlepšit Ronaldovu spolupráci s ostatními hráči a Ronaldo se snažil co nejvíce využíval příležitost vsítit branku, než aby dával esteticky krásné góly, pro které byl již tehdy znám.[52] Ve třech prosincových zápasech po sobě dal po dvou gólech, nejprve proti Aston Ville (díky této výhře se United chopilo první příčky), později proti Wiganu a nakonec proti Readingu.[53][54][55] V listopadu a prosinci se stal hráčem měsíce Premier League, čímž se stal třetím hráčem, který toto ocenění dokázal získat dva měsíce po sobě.[56][57]

2007/08: Kolektivní and individuální úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Ronaldo během zápasu v sezóně 2006/07 Premier League

Ve čtvrtfinále Ligy mistrů 2006/07 vstřelil své první góly v této soutěži, když se ve svém třicátém zápase v této soutěži[58] dvakrát strefil a pomohl vítězství United 7:1 proti AS Řím.[59] Následně se v prvním zápase semifinále této soutěže strefil hned ve čtvrté minutě proti AC Milán (zápas skončil 3:2 pro United),[60] ale v odvetném zápase United prohrál 0:3.[61] United také pomohl dostat se do květnového finále Poháru FA, kde však United podlehl Chelsea 1:0.[62] Dne 5. května 2007 vstřelil jediný gól Manchesterského derby ve finále Premier League a Manchester tak po čtyřech letech dosáhl na titul. Byl to také Ronaldův 50. gól za United.[63] Za své výkony v této sezóně získal vícero individuálních ocenění. Stal se hráčem roku PFA, fanouškovským hráčem roku PFA, mladým hráčem roku PFA a také hráčem roku FWA,[64][65] čímž se stal prvním hráčem, který získal všechna tato ocenění. Zároveň se jeho plat zvedl na 120 000 liber týdně (31 milionů celkově) a to kvůli pětiročního prodloužení smlouvy s United.[66] Na konci roku 2007 byl druhý za fotbalistou týmu AC Milán jménem Kaká v anketě Zlatý míč (Ballon d'Or).[67] Také byl za Kaká a Messim třetí v anketě Fotbalista roku FIFA.[68]

Dne 12. ledna 2008 skóroval svůj první a také jediný hattrick za Manchester United v zápase proti Newcastlu, který United vyhrál 6:0, což je posunulo na čelo tabulky.[69] O dva měsíce později 19. března hrál první zápas za United jako kapitán. Tehdy v zápase proti Boltonu vstřelil dva jediné góly zápasu a United tak vyhrál.[70] Druhý z těchto gólů byl jeho 33. v sezóně a překonal tak 32 gólů George Besta v sezóně 1967/68, čímž zvýšil hranici klubového rekordu pro nejvíce gólů hráče na pozici záložníka za jednu sezónu.[71] Jeho 31. ligových gólů mu přineslo Zlatou kopačku pro nejlepšího střelce Premier League,[72] ale i evropskou Zlatou kopačku, čímž se stal prvním křídlem, který toto ocenění získal.[73] Také již druhou sezónu v řadě získal ocenění hráče roku Premier League a Fotbalista roku FWA.[74]

Ve vyřazovací části Ligy mistrů vstřelil rozhodující gól proti Lyonu, kterým pomohl United dostat se do čtvrtfinále (konečný výsledek proti Lyonu byl 2:1). Ve čtvrtfinále pak dal gól hlavičkou a pomohl tak k celkové výhře 3:0 nad Římem.[75][76] United se dostali až do finále proti Chelsea, které se hrálo v Moskvě. Ronaldo vstřelil úvodní gól zápasu, avšak v penaltovém rozstřelu svůj pokus neproměnil,[77] United ale i tak finále vyhrál.[78] Jelikož v tomto ročníku Ligy mistrů nastřílel nejvíce gólů, obdržel ocenění Klubový fotbalista roku podle UEFA.[79]

Během sezóny 2007/08 vstřelil Ronaldo ve všech soutěžích celkově 42 gólů, takže tato sezóna byla za dobu jeho působení v Anglii z hlediska gólů nejlepší. Poté, co na začátku sezóny úmyslně narazil hlavou do hráče Portsmouthu měl třízápasový distanc. Deníku Daily Mail řekl, že se ponaučil a že jej již žádný hráč nevyprovokuje.[80] Jelikož se šířily spekulace o tom, že o Ronalda má zájem Real Madrid, podali zástupci United řídícímu orgánu FIFA stížnost kvůli neoprávněné manipulaci, ale FIFA jakkoliv odmítla konat.[81] Prezident FIFA Sepp Blatter uvedl, že by hráč měl dovoleno odejít ze svého klubu a tuto situaci označil za „moderní otroctví“.[82] I přesto, že Ronaldo veřejně s Blatterem souhlasil[83] zůstal v Manchester United ještě další rok.[84]

2008/09: Poslední sezóna za Manchester United[editovat | editovat zdroj]

Ronaldo v zápasu proti Liverpoolu ve své poslední sezóně v Manchesteru United v Premier League.

Před sezónou 2008/09 dne 7. července podstoupil Ronaldo operaci kotníku,[85] která jej mimo zápasy udržela po dobu 10 týdnů.[86] Po návratu dne 15. listopadu vstřelil v zápase proti Stoke City svůj stý gól ve všech soutěžích za Manchester,[87] čímž se mu zároveň podařilo skórovat proti všem 19 týmům, které v té době hrály v Premier League.[88] Na konci roku pomohl United vyhrát Mistrovství světa ve fotbale klubů 2008 v Japonsku,[89] a to tak, že ve finále asistoval gól proti LDU Quito.[90] Později se stal od roku 1968 (kdy jej získal George Best) prvním hráčem United, který získal Zlatý míč.[91] Také byl druhým fotbalistou z Portugalska, který se stal fotbalistou roku FIFA.[92]

Jeho vítězný gól v odvetném zápase proti Portu ve čtvrtfinále Ligy mistrů UEFA, který vstřelil ze vzdálenosti 36 metrů, mu přinesl cenu Ference Puskáse, která je udělována autorovi nejhezčího gólu roku.[93] V dubnu 2009 pak tento gól označil za nejlepší, který kdy vsítil.[94] Tým se dostal do finále hraného v Římě,[95] kde však prohrál 0:2 proti Barceloně.[96] Z Anglie odešel se třemi vítězstvími Premier League[97] a dvěma vítězstvími v anglickém poháru. Svou poslední sezónu zde zakončil s 26 góly ve všech soutěžích, což bylo o 16 gólů méně než v roce předešlém.[98][99] Naposledy za United skóroval dne 10. května 2009, kdy v Manchesterském derby na půdě United proměnil volný kop.[100]

Za svou celou kariéru v United se objevil v 292 zápasech, dal 118 gólů, 69krát asistoval, na konto si připsal 38 žlutých a dvě červené.[101]

Real Madrid[editovat | editovat zdroj]

V létě 2009 přestoupil za 80 milionů liber (94 milionů eur) do Realu Madrid,[3] což ho do roku 2013 činilo nejdražším hráčem světa. V létě 2013 ho předčil bývalý spoluhráč Gareth Bale, který přestoupil do Madridu za 100 milionů eur.[102][pozn. 2]

Stal se držitelem Zlaté kopačky za sezóny 2007/08, kdy v Manchesteru United nastřílel za sezónu 31 ligových branek, a 2010/1, kdy se 40 góly zajistil Realu Madrid 2. místo v La Lize.[104][105] Získal i cenu Zlatý míč za rok 2008[106] a 2016 a v letech 2013 a 2014 Zlatý míč FIFA.[107]

Sezóna 2010/11[editovat | editovat zdroj]

Odchod Raúla uvolnil pro Ronalda dres číslo 7, které nosil již v Manchesteru.[108]

Při výhře 6:1 nad Racing de Santander dne 23. října se poprvé v kariéře čtyřikrát střelecky prosadil, čímmž Real Madrid udržel domácí vítěznou vlnu a i ligovou neporazitelnost.[109] Dne 20. listopadu dalším hattrickem překonal Athletic Bilbao při výhře 5:1 a do El Clásica vstupoval jako nejlepší střelec v soutěži (15 gólů).[110] Mužstvo vedené José Mourinhem ale v Katalánsku prohrálo 0:5. V lednu roku 2011 se navzdory formě nevměstnal do finálové trojice nominované na Zlatý míč FIFA.[111]

Třemi góly v jednom utkání se prezentoval rovněž v průběhu prosince ve Španělském poháru proti Levante (8:0), na začátku ledna proti Villarrealu (4:2) a proti Málaze (7:0) na začátku března.[112][113][114]

Mezi dubnem a květnem se odehrála čtyři střetnutí proti Barceloně, na kterou Real Madrid kromě ligové scény narazil také v semifinále Ligy mistrů a též ve finále Copa del Rey. Druhý vzájemný střet 20. dubna po ligové remíze 1:1 čtyři dny předtím v Madridu rozhodl Ronaldo vítězným gólem v prodloužení finále Španělského poháru (1:0) a ukončil tříleté čekání Realu na trofej.[115] Na tyto dva góly do sítě Barcelony ale v semifinále Ligy mistrů nenavázal a Real Madrid po výsledcích 0:2 doma a 1:1 venku vypadl.

Poté co v závěrečném 38. kole proti již sestupující Almeríi dvakrát skóroval při výhře 8:1 a zaregistroval nejgólovější sezónu své kariéry. Stanovil nový rekord španělské La Ligy svými 40 góly, čímž překonal 38 gólů Huga Sáncheze ze sezóny 1989/90 a i Telma Zarry ze sezóny 1959/60.[116]

Sezóna 2011/12[editovat | editovat zdroj]

Cristiano Ronaldo proti Ajaxu ve druhém skupinovém zápase Ligy mistrů UEFA hraném 27. září 2011 (Real Madrid doma vyhrál 3:0)

Na konci srpna zahájil Ronaldo svoji třetí sezónu La Ligy hattrickem do sítě Realu Zaragoza, která doma prohrála 0:6.[117] Tento počin zopakoval proti Rayu Vallecano a Málaze, oba tyto zápasy skončil též vítězně (6:2 doma a 4:0 venku).[118][119] Do konce roku 2011 ještě slavil hattrick proti Osasuně (domácí výhra 7:1) a Seville (venkovní výhra 6:2).[120][121] Za kalendářní rok 2011 tak vstřelil rekordních 60 gólů v 60 zápasech,[122] ovšem byl to opět Lionel Messi, kdo v lednu získal Zlatý míč FIFA.[123]

Dne 12. února 2012 v zápase proti Levante (23. kolo) pomohl vyhrát 4:2 svým dalším hattrickem a navýšit tak náskok na Barcelonu na 10 bodů.[124] Dne 24. března v zápase proti San Sebastianu překonal v dresu Realu Madrid klubový rekord v rychlosti s jakou dosáhl 100 ligových branek. Stačilo mu na to pouhých 92 ligových utkání. Dosavadní rekordman Ferenc Puskás na to potřeboval 105 zápasů.[125] Na půdě rivala Atlétika Madrid dne 11. dubna znovu skóroval třikrát a Real Madrid tak po výhře 4:1 nadále držel čtyřbodový náskok v ligové tabulce.[126]

V průběhu května skončila ligová sezóna, v níž Real Madrid ukončil nadvládu Barcelony a s devítibodovým náskokem na katalánský klub. Portugalský kouč José Mourinho stanovil s pomocí Ronalda nový rekord španělské La Ligy ziskem 100 bodů, rekordního počtu 32 výher a vstřelením 121 gólů. Samotný Ronaldo vylepšil vlastní gólový počin z předchozí ligové sezóny o čtyři góly, se 46 góly ale na trofej Pichichi nedosáhl, neboť Lionel Messi vstřelil gólů 50. Stal se ovšem prvním fotbalistou La Ligy, který v jediné sezóně dal alespoň jeden gól všem 19 soupeřům.[127]

Sezóna 2012/13[editovat | editovat zdroj]

Ronaldo se v srpnu zasadil o zisk Španělského superpoháru, když se jednou gólově prosadil proti Barceloně v obou dvou zápasech o tuto trofej.[128][129] Záhy si média povšimla Ronaldovy nespokojenosti v klubu, když portugalský forvard neslavil své dva góly do sítě Granady 2. září (3. kolo), což podnítilo spekulace, zdali se hráč nechce vrátit do Manchesteru United či zdali jej nevyvedlo z míry nezískání ocenění UEFA pro fotbalistu roku, kterou obdržel Andrés Iniesta.[130]

Na pomezí září a října vsítil poprvé v kariéře dvakrát za sebou hattrick, nejprve na konci září Deportivu La Coruña v La Lize při domácí výhře 5:1 a posléze na půdě Ajaxu v Lize mistrů při výhře 4:1. Real Madrid v této skupině mimo jiné narazil na Borussii Dortmund a Manchester City, po druhém utkání měl ovšem dvě výhry.[131]

Navzdory výkonům za rok 2012 putoval Zlatý míč FIFA do rukou jeho kariérního rivala Lionela Messiho, sám Ronaldo skončil druhý.[132] Na začátku ledna vedl mužstvo jako kapitán navzdory přítomnosti Ikera Casillase na hřišti a dvěma góly pomohl zdolat Real Sociedad 4:3.[133] Na konci ledna pak nejprve třikrát skóroval proti Getafe při výhře 4:0. První z gólů byl jeho 300. gólem na klubové úrovni v kariéře.[134] O tři dny později, dne 30. ledna 2013, navlékl kapitánskou pásku také proti Barceloně, první domácí zápas domácího poháru Copa del Rey ale skončil nerozhodně 1:1.[135]

V prvním zápase Realu v semifinále Ligy mistrů 2012/13 24. dubna 2013 proti Borussii Dortmund vstřelil jeden gól (vyrovnával na průběžných 1:1, byl to jeho jubilejní padesátý gól v Lize mistrů a dvanáctý v tomto ročníku LM[136]), ale Real nakonec odjížděl domů s porážkou 1:4 a nepříjemnou pozicí pro odvetu.[137] Výhra 2:0 v odvetě 30. dubna na postup nestačila, Ronaldo se musel se svými spoluhráči rozloučit s vidinou zisku poháru pro vítěze Ligy mistrů. Ronaldo v tomto zápase gól nevstřelil.

Ronaldo dal 300. gól ve svém 197. zápase za Real Madrid dne 8. května v lize proti Málaze, která Realu podlehla po výsledku 2:6.[138]

Sezóna 2013/14[editovat | editovat zdroj]

Cristiano Ronaldo v září 2013 v derby proti Atlétiku Madrid

Počínaje sezónou 2013/14 se Ronaldo stal součástí hvězdné útočné trojice s Karimem Benzemou a nově příchozím Garethem Balem, kterou média označovala zkráceně „BBC“.[139] V průběhu září Ronaldo odehrál úvodní utkání skupiny v Lize mistrů a na hřišti Galatasaray se blýskl hattrickem při výhře 6:1.[140] Během těchto dní se dohodl s klubem na prodloužení smlouvy na dalších pět let a stal se nejvíce vydělávajícím fotbalistou na světě, když předběhl Zlatana Ibrahimoviće.[141] 23. října 2013 vstřelil dva góly v utkání základní skupiny Ligy mistrů 2013/14 italskému Juventusu, zařídil tak výhru Realu 2:1. Druhý gól vstřelil z pokutového kopu.[142] S Realem postoupil z prvního místa v základní skupině B do vyřazovacích bojů Ligy mistrů 2013/14. V posledním utkání skupiny 10. prosince 2013 vstřelil gól proti dánskému týmu FC Kodaň a přispěl tak k vítězství 2:0. Zároveň to byla jeho devátá branka v základní skupině, čímž vytvořil nový rekord LM.[143] Ronaldo zaznamenal tři góly a tedy další hattrick proti Realu Sociedad (13. ligové kolo) při výhře 5:1 na začátku listopadu.[139]

V lednu roku 2014 obdržel ocenění Zlatý míč FIFA za výkony v minulém roce a ukončil tak sérii Lionela Messiho, jenž ocenění obdržel čtyřikrát za sebou a v tomto případě zůstal společně s dalším finalistou Franckem Ribérym až za Ronaldem.[144]

22. prosince 2013 jednou skóroval v ligovém utkání s Valencií, což byla jeho 18. trefa v ligovém ročníku 2013/14. V tabulce střelců jej však o gól přeskočil Diega Costu z Atlética Madrid.[145] Na konci ročníku se Ronaldo stal s 31 vstřelenými góly nejlepším kanonýrem Primera División.[146] Ligový titul v sezóně sice nezískal (vyhrálo jej Atlético Madrid), ale stal se vítězem Ligy mistrů UEFA po finálové výhře 4:1 po prodloužení v derby právě nad Atléticem Madrid. K vítězství přispěl jednou brankou a se 17 góly (rekord soutěže) se stal také nejlepším střelcem tohoto ročníku Ligy mistrů a obhájil tak své prvenství z předchozího ročníku (celkem se stal králem střelců LM třikrát, ještě v sezoně 2007/08). Ronaldo se stal zároveň prvním hráčem v historii, který skóroval ve finále za dva různé vítězné týmy LM.[147][148]

Sezóna 2014/15[editovat | editovat zdroj]

V srpnu zahájil novou soutěžní sezónu Superpohárem UEFA proti Seville a dvěma góly zařídil výhru 2:0 a zisk trofeje.[149] Ronaldo byl v základní sestavě Realu proti Atlétiku Madrid v prvním zápase o Španělský superpohár Supercopa de España 2014, kvůli zranění jej ale trenér Carlo Ancelotti o poločasové přestávce vystřídal. Domácí zápas skončil 1:1, u Ronalda se ukázal být problémem levý stehenní sval a nikoliv záda, se kterými laboroval v průběhu léta.[150] Atlétiko druhý srpnový zápas zvládlo a vyhrálo 1:0, Ronaldo odehrál až druhý poločas, během něhož ale soupeře neohrozil.[151]

Nový ročník Primera División 2014/15 začal fantasticky, když vstřelil ve 3. a 4. kole dohromady 7 gólů (celkově měl za 4 kola vstřeleno 9 branek), také se zapsal do listiny 10 nejlepších střelců Primera División.[152] V prosinci roku 2014 překonal rekord Alfreda di Stéfana a Telma Zarry, když vstřelil za celé své působení v La Lize rekordních 23 hattricků.[153] 5. dubna 2015 vstřelil poprvé v kariéře 5 gólů v ligovém zápase, bylo to proti týmu Granada CF při výhře 9:1.[154]

Ronaldův gólový „účet“ za sezónu 2014/15 dosáhl čísla 61, což se stalo jeho osobním rekordem do té doby.[155]

Sezóna 2015/16[editovat | editovat zdroj]

Cristiano Ronaldo slaví gól za Real Madrid

V utkání La Ligy venku proti Espanyolu 12. září 2015 se Ronaldo stal autorem pěti gólů, konečná výhra činila 6:0. Díky tomu překonal Raúla jakožto nejlepšího střelce Realu Madrid ve španělské lize, na kontě měl nyní 229 gólů.[156] Pár dní na to se hattrickem postaral o výhru 4:0 nad Šachtarem Doněck v úvodním utkání Ligy mistrů a s 80 góly čněl na vrcholu tabulky střelců v této soutěži.[157] Ve druhém utkání evropské scény 30. září proti švédskému Malmö vyhrál Real Madrid venku 2:0, Ronaldo mezitím dosáhl na svůj 500. gól v kariéře.[158] V prosinci navázal na jeden gól proti Malmö a v utkání v Madridu vstřelil tomuto soupeři čtyři góly při výhře 8:0. Čtvrtým gólem navýšil počet gólů ve skupinové fázi v této sezóně na 11, přičemž do té doby nikdo nevstřelil ani deset.[159]

Ronaldovy čtyři góly při ligové výhře 7:1 nad Celtou Vigo 5. března 2016 Portugalce posunuli na druhé místo před Telma Zarru v historické tabulce střelců španělské ligy, před ním zůstal Lionel Messi z Barcelony.[160] První čtvrtfinálový zápas Ligy mistrů v Německu proti Wolfsburgu skončil prohrou 0:2, Ronaldo ale domácí odvetu ovládl třemi góly a jeho hattrick v konečném součtu po výsledku 3:2 vyústil v postup do semifinále.[161] Spolu s Realem dokráčel do finále, které se stalo reprízou toho z před dvou let, neboť soupeřem se stalo opět Atlético Madrid. Ronaldo během finále podal později kritizovaný výkon, ale při penaltovém rozstřelu nezaváhal a rozhodl o vítěztví, pro něj již třetího.[162] Popáté se stal nejlepším střelcem v Lize mistrů, tento rok počtvrté za sebou a tentokráte ovládl žebříček se 16 góly.[163] Pošesté za sebou vstřelil za sezónu 50 a více gólů a ačkoli 31letý, odehrál z mužstva nejvíce minut za celou sezónu.[162]

Sezóna 2016/17[editovat | editovat zdroj]

Ronaldovo zranění z vítězného finále evropského šampionátu jej připravilo o první trojici zápasů nové sezóny včetně toho o Superpohár UEFA proti Seville.[164] V polovině září pomohl k obratu domácího zápasu Ligy mistrů proti Sportingu z 0:1 na 2:1. V 89. minutě totiž skóroval z přímého kopu, v nastaveném čase pak obrat dokonal Álvaro Morata. Ronaldo gól proti svému mateřskému klubu neoslavil.[165] Na začátku listopadu prodloužil smlouvu do 30. června 2021.[166] Jeho hattrick na půdě Atlética Madrid dnes 19. listopadu znamenal výhru Realu 3:0. Sám Ronaldo se stal historicky nejlepším střelcem madridského derby s 18 góly – překonal Alfreda Di Stéfana se 17 góly.[167] V prosinci se představil na Mistrovství světa klubů FIFA, kde proti celku Club América 15. prosince vstřelil 500. gól klubové kariéry.[168] Real přes mexického soupeře přešel a ve finále v prodloužení zdolal 4:2 japonský celek Kašima Antlers, sám Ronaldo vstřelil hattrick a stal se mužem utkání.[169] Následně byl vyhlášen nejlepším fotbalistou turnaje, který opanoval potřetí v kariéře (2008 s United, 2014 s Realem).[170]

V lednu 2017 obdržel ocenění FIFA pro nejlepšího hráče světa.[171] V tomto měsíci z penalty vstřelil gól Seville a srovnal rekord někdejšího útočníka Realu Madrid Huga Sáncheze v počtu proměněných penalt ve španělské první lize – 56. Real Madrid ale prohrál 1:2 a přišel o svoji sérii bez porážky.[172] V dubnovém čtvrtfinále Ligy mistrů na hřišti Bayernu Mnichov otočil výsledek utkání na 2:1 svými dvěma góly ve druhém poločase.[173][174] Domácí odveta si po výsledku 1:2 z pohledu Realu vyžádala prodloužení, v něm však Ronaldo zkompletoval hattrick a celkově pěti góly ve dvojzápase rozhodl o postupu do semifinále po celkovém výsledku 6:3. Jako první fotbalista tak dosáhl stovky gólů v této soutěži.[175] Začátkem května vstřelil v domácím semifinále hattrick Atlétiku Madrid a přiblížil Real Madrid finálovému zápasu.[176] V La Lize vstřelil dva góly do sítě Celty Vigo a překonal 46 let starý rekord Jimmyho Greavese, jenž vévodil střelcům pěti největších evropských ligových soutěží s 366 góly.[177] Ve finále dorovnal další počin Alfreda Di Stéfana, když se stal druhým hráčem skórujícím ve třech finálových duelech Ligy mistrů (v minulosti Pohár mistrů evropských zemí). Dvěma góly Juventusu pomohl zvítězit 4:1, čímž Real Madrid jako první klub novodobé historie této soutěže obhájil prvenství. Ronaldo navíc zaznamenal 600. gól své kariéry – klubové a i reprezentační.[178]

Sezóna 2017/18[editovat | editovat zdroj]

V polovině srpna 2017 se Ronaldo v roli střídajícího žolíka zasadil jedním gólem o výhru 3:1 nad Barcelonou ve Španělském superpoháru. Oslava gólu svlečením dresu si vysloužila karetní trest od rozhodčího, který později Ronalda po druhé žluté kartě za simulování v pokutovém území soupeře vyloučil.[179] Ve druhém zápase uspěl „Bílý balet“ i bez něho a získal tak superpohár. V říjnu 2017 obdržel podruhé za sebou cenu pro Nejlepšího hráče podle FIFA.[180] V prosinci měl na kontě jen dva gólové zásahy ve španělské lize, zato v Lize mistrů jich měl po skupinové fázi devět. Začátkem prosince se stal prvním hráčem Ligy mistrů, který dokázal skórovat ve všech šesti skupinových zápasech, když se mu to podařilo i proti Borussii Dortmund.[181] Následně obdržel další individuální ocenění, a to Zlatý míč. Protože jej získal popáté, dorovnal počet těchto ocenění držený Lionelem Messim.[182]

Ronaldo se posléze 16. prosince prosadil z přímého kopu ve finále Mistrovství světa klubů FIFA proti Grêmiu, které skončilo výhrou Realu 1:0, obhajobou této soutěže a pátou trofejí za kalendářní rok 2017.[183] Třetí březnový den roku 2018 vstřelil svůj 300. gól ve španělské La Lize do sítě Getafe, na což mu stačilo 286 zápasů – nikdo jiný této mety nedosáhl tak rychle jako on.[184] Když pak Real porazil 18. března Gironu 6:3, přispěl k tomu Ronaldo čtyřmi góly a zaznamenal 50. hattrick své kariéry.[185]

Ve čtvrtfinálovém březnovém utkání na hřišti Juventusu dvěma góly podpořil týmovou výhru 3:0. Pozornost si získal hlavně druhým z gólů, kdy se předvedl „nůžkami“.[186] Soupeřův stoper Andrea Barzagli tento gól nazval „gólem z Playstationu“.[186] Diváci v turínském hledišti mu uznale zatleskali.[186] Real se v průběhu dubnové odvety přiblížil vlastnímu vyřazení, ale Ronaldův gól z penalty v 98. minutě nastavení znamenal postup do semifinále po celkovém výsledku 4:3 (3:0, 1:3).[187] Proti Juventusu se Ronaldo prosadil podesáté ve své kariéře, což je rovněž rekordem Ligy mistrů.[187] Real Madrid ve finále porazil Liverpool 3:1, prvenství obhájil a získal potřetí v řadě za sebou a Ronaldo se stal prvním hráčem novodobé Ligy mistrů UEFA s pěti triumfy.[12] [188]

Juventus[editovat | editovat zdroj]

Cristiano Ronaldo v Juventusu, 2019

Sezóna 2018/19[editovat | editovat zdroj]

Cristiano Ronaldo se stal 10. července 2018 posilou italského Juventusu. Ten za 33letého útočníka zaplatil částku 88,3 milionu liber (neboli 100 milionů eur) a s hráčem podepsal čtyřletý kontrakt s týdenním platem 500 tisíc liber týdně.[189] Ronaldův přestup se stal čtvrtým nejdražším transferem v dějinách fotbalu a nejdražším transferem fotbalisty staršího 30 let.[190] Zároveň se Ronaldo zapsal do dějin jakožto nejdražší nákup italského klubu.[191]

Ve čtvrtém soutěžním utkání v novém týmu poprvé skóroval, a to dne 16. září v lize proti Sassuolu a rovnou dvakrát. Juventus s jeho přispěním vyhrál 2:1.[192] Druhým gólem se navíc zapsal do historie jako hráč se 400 góly v nejvyšších ligových soutěžích, kam se naposledy zapsal Uwe Seeler, v době Ronaldovy trefy už 81letý muž.[193] Ronaldo s týmem odcestoval do Valencie, kde si 19. září poprvé zahrál Ligu mistrů ve dresu turínského klubu. Ve 29. minutě měl podle rozhodčího Felixe Brycha zatahat za vlasy obránce Valencie Jeisona Murilla a za tento údajný přestupek byl vyloučen, vůbec poprvé během 154 zápasů v této soutěži. Dva góly Miralema Pjaniće z penalty přesto přisoudily tři body Juventusu.[194] V předposledním pátém utkání proti Valencii vstřelil jediný gól domácího klání a stal se vůbec prvním hráčem se stovkou vyhraných utkání v rámci Ligy mistrů UEFA.[195] Proti Fiorentině 1. prosince na její půdě zpečetil vítězství 3:0 gólem z penalty v 79. minutě. Zaznamenal tak 10. gól ve 14 utkáních Serie A, což se hráči Juventusu v jeho premiérové sezóně zdařilo naposledy Johnu Charlesovi z Walesu v roce 1957.[196]

Na začátku prosince nedosáhl na ocenění Ballon d’Or (Zlatý míč) a skončil za bývalým spoluhráčem z Realu Madrid, středopolařem Lukou Modrićem. Ronaldo se v této anketě již pošesté umístil jako druhý.[197] Za Modrićem skončil druhý také v srpnu při vyhlašování ceny pro nejlepšího evropského hráče podle UEFA za sezónu 2017/18.[198] A byl to opět Modrić, který jej v září připravil o ocenění pro nejlepšího fotbalistu podle FIFA.[199]

Proti AC Milán 16. ledna 2019 vybojoval první trofej v Turíně jediným gólem utkání italského superpoháru.[200] Ronaldo dále skóroval 10. února v utkání proti Sassuolu při výhře 3:0. Podeváté v řadě tak dal gól ve venkovním utkání, což se naposledy podařilo v 90. letech útočníkovi Giuseppemu Signoriovi.[201] První zápas osmifinále Ligy mistrů s Atléticem Madrid Juventus venku prohrál 0:2. V odvetě v Turíně 12. března na sebe Ronaldo upozornil, když sám vstřelil všechny tři góly toho večera (dva góly hlavou a proměněná penalta) a zasloužil se o postup do čtvrtfinále.[202] Proti Ajaxu v další fázi zaznamenal další gól hlavou a jeho 125. gól v Lize mistrů, čímž dorovnal Zlatana Ibrahimoviće, s nímž byl po tomto zápase historicky nejlepším střelce Ligy mistrů v její novodobé historii.[203] Domácí odvetu Juventus nezvládl a po porážce 1:2 vypadl. Ronaldo otevřel skóre tohoto klání v první půli, Nizozemci dvěma góly zápas otočili.[204] Utkání 33. kola Serie A dne 20. dubna mezi domácím Juventusem a hostující Fiorentinou rozhodlo o osmém titulu pro Juventus v řadě. Fiorentina prohrála 1:2, Ronaldův centr si do vlastní brány srazil obránce German Pezzella.[205] V derby proti Interu Milán následující týden vstřelil 600. gól klubové kariéry a dopomohl k remíze 1:1 venku v Miláně.[206]

V průběhu května obdržel ocenění pro nejužitečnějšího hráče ligy, které si zasloužil 22 góly a 11 asistencemi napříč 33 zápasy.[207] Stejně nebo více gólů než on v italské lize vstřelili jen Capocannoniere Fabio Quagliarella (26), Duván Zapata (23) a Krzysztof Piątek (22).[208] Ronaldo získal v sezóně 2018/19 svůj šestý ligový titul v kariéře a stal se prvním hráčem, kterému se to zdařilo v Anglii, Španělsku a Itálii.[209]

Sezóna 2019/20[editovat | editovat zdroj]

Ve druhém kole ligové sezóny na konci srpna Juventus přivítal Neapol a v 62. minutě vedl 3:0, poté co Ronaldo svým prvním gólem sezóny navýšil vedení po centru Douglase Costy. Soupeř se vzmohl na vyrovnání skóre (3:3), ale po vlastním gólu Kalidoua Koulibalyho nakonec prohrál.[210] V průběhu září byl vyhlášen vítěz ceny Nejlepší hráč FIFA a oceněným se stal Lionel Messi. Ronaldo skončil třetí za Messim a van Dijkem.[211] Ve druhém skupinovém utkání Ligy mistrů 1. října 2019 vstřelil třetí závěrečný gól do sítě Leverkusenu při výhře 3:0.[212] Ronaldo tímto vyhrál 105. utkání Ligy mistrů v kariéře a překonal Ikera Casillase, předchozího držitele rekordu v počtu vítězných utkání (104 utkání).[212] Zároveň dal gól ve 14 po sobě jdoucích sezónách v této evropské soutěži, jedinými dalšími fotbalisty, jimž se toto povedlo jsou Raúl a Lionel Messi.[212] Ve skupině proti Lokomotivu Moskva pomohl vyhrát 2:1 na venkovní půdě. V Moskvě odehrál své 174. utkání v evropských soutěžích a dorovnal tak Paola Maldiniho. Více utkání odehrál jen Iker Casillas, a to 188.[213] Proti Sampdorii Janov 18. prosince se gólově prosadil hlavou po centru Alexe Sandra a tento jeho vítězný gól pomohl k výhře 2:1. Obdiv si získal pro neobvyklý výskok do výšky 2,56 metru, který tomuto gólu předcházel. Ronaldova hlava tak byla výše než je úroveň břevna a jeho pas byl na úrovni hlavy na zemi stojících protihráčů. Soupeřův trenér Claudio Ranieri poznamenal, že podobné výskoky jsou k vidění v NBA.[214]

Domácí diváci v Turíně 6. ledna 2020 byli svědky premiérového Ronaldova hattricku v italské lize, a to proti Cagliari. Všechny čtyři góly padly ve druhém poločase, ten druhý si Ronaldo připsal proměněnou penaltou. Před svým posledním gólem na konečných 4:0 přidal ještě asistenci na gól Gonzala Higuaína. Po Alexisovi Sánchezovi se stal dalším fotbalistou, který zaznamenal hattrick v anglické, španělské i italské lize.[215] Proti Fiorentině 2. února 2020 skóroval v devátém ligovém zápase za sebou, což se rovnalo klubovému rekordu Davida Trézégueta, dřívější ikoně Juventusu. Tomu se to povedlo v prosinci 2005.[216] Ronaldo sice v dalším kole rekord překonal a skóroval i proti Hellasu Verona, avšak Juventus prohrál 1:2.[217] Rekordní řada pokračovala v 11. kole proti klubu S.P.A.L., Ronaldo tak jedním gólem podpořil venkovní výhru 2:1. Mimo jiné šlo o jeho 1000. utkání profesionální kariéry, během něhož vstřelil 21. gól této ligové sezóny v 21 zápasech. Série 11 ligových utkání s gólem na kontě znamenala dorovnání rekordu v italské lize dvojice Gabriel Batistuta a Fabio Quagliarella.[11]

Ronaldo 17. června odehrál finále domácího poháru proti Neapoli, na brankáře Alexe Mereta ale nevyzrál. Během 120 minut prodlužovaného střetu nepadl gól a na řadu přišel penaltový rozstřel. V něm uspěli hráči Neapole 4:2.[218] O pět dní později dal v prvním poločase z penalty gól do sítě Bologni a přispěl k výhře 2:0 svým 22 ligovým gólem. Stal se tak nejgólovějším Portugalcem v historii Serie A, čímž překonal Rui Costu.[219] Juventus se držel na špici peletonu před Laziem i díky venkovní výhře 3:1 nad Janovem, již Ronaldo podpořil přesným zásahem z dalekosáhlé střely.[220] Soutěžním gólem číslo 746 dotáhl Ference Puskáse na čtvrtém místě nejlepších střelců fotbalových dějin.[221]

Sezóna 2020/21[editovat | editovat zdroj]

Třetí sezónu v Juventusu zahájil pod novým trenérem Andreou Pirlem záříjovým zápasem proti Sampdorii Janov, ve kterém vstřelil třetí gól turínského týmu při výhře 3:0.[222] V říjnu prodělal nákazu koronavirem a tak musel vynechat čtyři soutěžní duely. [223] V Lize mistrů proti Dynamu Kyjev 2. prosince 2020 dal 750. gól své kariéry při výhře 3:0, tedy proti týmu, kterému dal svůj první gól v Lize mistrů 13 let předtím. [10][224] Poté se dvakrát prosadil z pokutového kopu v závěrečném duelu základní skupiny Ligy mistrů a to na slavném Camp Nou. Byly to jeho první dva góly v kariéře proti Barceloně v rámci milionářské soutěže. [225] Na hřišti Janova 13. prosince zaokrouhlil počet startů za turínský klub na stovku.[226] Dvakrát skóroval z penalty a pomohl vyhrát 3:1.[227]

Ronaldo rozhodl o výsledku venkovního prvního zápasu semifinále italského poháru Coppa Italia 2. února 2021, když dvěma góly pomohl porazit rivala Inter Milán 2:1.[228] Proti Spezii 2. března odehrál 600. ligový zápas kariéry a třetím gólem zápasu pomohl vyhrát 3:0. Dosáhl 20 gólů za 21 zápasů Serie A a podvanácté v řadě se mu v ligové sezóně podařilo přes tuto 20 gólovou metu dostat.[229] Ačkoliv 9. března Juventus domácí odvetu Ligy mistrů proti Portu vyhrál 3:2 (venku prohrál 1:2), byl vyřazen vlivem pravidla o venkovních gólech. Italský deník Gazzetta dello Sport jej označil za zklamání a také z dalších míst se na Ronalda snesla kritika.[230][231] Vedle kritiky výkonu včetně chybného výskoku ve zdi, která umožnila soupeři skórovat z přímého kopu, se Ronaldo prvně od roku 2005 gólově neprosadil ve vyřazovacích bojích Ligy mistrů.[232] Na kritiku zareagoval hattrickem (v kariéře nově celkem 57) proti Cagliari 14. března, tedy týmu, kterému ledna 2020 vstřelil jediný předchozí hattrick za Juventus.[233]

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Cristiano Ronaldo (vlevo) a Lionel Messi

V portugalské reprezentaci debutoval v 20. srpna 2003 v přátelském zápase proti Kazachstánu (výhra 1:0).[234][234][235]

19. listopadu 2013 vstřelil hattrick v odvetném barážovém utkání proti domácímu Švédsku a zařídil tak výhru 3:2 a postup Portugalska na Mistrovství světa ve fotbale 2014 v Brazílii. Dotáhl se tak v počtu reprezentačních branek (47) na krajana Pauletu. Jeho zdatným protivníkem byl v dresu Švédska Zlatan Ibrahimović, který skóroval dvakrát. Média totiž střetnutí těchto dvou evropských týmů popisovala jako souboj mezi Ronaldem a Ibrahimovićem. O čtyři dny dříve vstřelil Ronaldo v prvním utkání baráže jediný a tudíž vítězný gól.[236]

EURO 2004[editovat | editovat zdroj]

Na mistrovství Evropy ve fotbale 2004 vstřelil jediný gól Portugalska v prvním utkání proti Řecku (1:2). Dal i první gól svého týmu v semifinálovém utkání proti Nizozemsku, které nakonec Portugalsko vyhrálo 2:1. Ve finále však jeho tým opět prohrál s Řeckem (0:1).

Letní olympijské hry 2004[editovat | editovat zdroj]

Portugalsko se na olympijských hrách neukázalo v nejlepším světle. I přes lehce vypadající skupinu (Irák, Maroko, Kostarika) se Portugalsku nepovedlo postoupit. Ronaldo se nejvíce vytáhl v utkání s Marokem, kdy vstřelil první branku zápasu. Cristiano se představil ještě v utkání s Irákem, kde se ale gólově neprosadil.

Mistrovství světa 2006[editovat | editovat zdroj]

Cristiano, už jako jeden z tahounů mužstva, se dokázal prosadit i na tomto šampionátu. Stalo se tak v utkání proti Íránu. Byl to sice jeho jediný gól, ale to ho nemuselo mrzet, protože dovedl Portugalsko až do semifinále, kde podlehli Francii i s legendárním Zidanem 0:1. V utkání o bronz hraném na stadionu Mercedes-Benz Arena nastoupili Portugalci proti Němcům. Cristiano se v tomto zápase trápil a s ním i celý portugalský tým. V zápase nakonec Portugalci podlehli Němcům 1:3.

EURO 2008[editovat | editovat zdroj]

První zápas skupiny „A“ proti Turecku skončil pro Portugalsko vítězně 2:1.[237] Ve druhém zápase hraném znovu v Ženevě se Ronaldo postavil mužstvu České republiky a byl u všech třech gólů svého týmu, které vyhrálo 3:1. Byl u gólové akce, po které otevřel skóre Deco, který mu později nahrával na gól na 2:1. V závěru Ronaldo ještě asistoval na třetí gól Quaresmovi.[238] Jistota postupu přiměla trenéra Scolariho nechat odpočinout některé hvězdy včetně Ronalda, který proto do třetího zápasu skupiny proti pořadateli Švýcarsku (prohra 0:2) nezasáhl.[239] Ve čtvrtfinále s Německem prohrávali Portugalci 0:2, dokázali však snížit po gólu kapitána Nuno Gomese, kterému předcházela Ronaldova střela. Po prohře 2:3 se ale s turnajem rozloučili.[240]

Mistrovství světa 2010[editovat | editovat zdroj]

Ronaldo se představil na Mistrovství světa v roce 2010 pořádané Jihoafrickou republikou, kde bylo Portugalsko nalosováno do „skupiny smrti“. Svěřenci trenéra Carlose Queiroze uhráli v prvním utkání bod po remíze 0:0 s Pobřeží slonoviny. Ronaldo se stal mužem zápasu.[241] Ve druhém utkání pomohl vyhrát 7:0 proti Severní Koreji, přičemž asistoval gólu Tiaga Mendese na 4:0 a sám zvyšoval na 6:0.[242] Proti Brazílii ve třetím utkání skupiny nastoupil, Portugalsko po remíze 0:0 postoupilo do osmifinále se Španělskem.[243] Proti Španělsku se však Ronaldo ani nikdo z jeho spoluhráčů neprosadil a Portugalsko tak turnaj po porážce 0:1 s budoucím vítězem opustilo.[244]

EURO 2012[editovat | editovat zdroj]

Cristiano Ronaldo na evropském turnaji EURO 2012 v utkání proti Německu

Portugalsko bylo na turnaji Euro 2012 pořádané Polskem a Ukrajinou nalosováno do tzv. skupiny smrti. Ronaldo vyšel v úvodních dvou duelech střelecky naprázdno, jeho tým nejprve prohrál s Německem 0:1 a posléze vyhrál 3:2 nad Dánskem. Bývalý anglický fotbalista Chris Waddle se následně pro BBC vyjádřil, že Ronaldo prožívá nepovedený turnaj.[245] Ve třetím utkání proti Nizozemsku ale stvrdil postup do čtvrtfinále dvěma góly a pomohl vyhrát 2:1.[246] Proti Česku ve vyřazovacích bojích nejprve trefil tyč, v závěru základní hrací doby pak vstřelil jediný gól zápasu.[247] Semifinálový střet se Španělskem skončil nerozhodně 0:0 a nastal penaltový rozstřel. Ronaldo se rozhodl kopat až pátou penaltu, ale toho rozhodnutí jej o kopání možné rozhodující penalty připravilo, když jeho spoluhráči dvě penalty nedaly a Španělé postoupili po výsledku 4:2, aniž by Ronaldova penalta přišla na řadu.[248]

Se třemi vstřelenými brankami byl v šestici nejlepších střelců EURA 2012 (mimo něj ještě Mario Gómez, Mario Balotelli, Mario Mandžukić, Alan Dzagojev, Fernando Torres).

Mistrovství světa 2014[editovat | editovat zdroj]

Ronaldo zahájil turnaj úvodním utkáním proti Německu, ve kterém však Portugalci prohráli 0:4. Ronaldo byl zastíněn soupeřovou ofenzivní hvězdou a autorem hattricku Thomasem Müllerem rovněž v dalších statistikách a nebezpečím pro soupeře byl zejména na začátku a na konci utkání, kdy jej vychytal brankář Manuel Neuer.[249][250] Proti USA se Portugalci přiblížili vyřazení, tým trenéra Paula Benta ale zachránil remízu 2:2 v nastaveném čase, když se po Ronaldově centru prosadil Silvestre Varela.[251] Ve třetím utkání potřebovalo mužstvo vyhrát proti Ghaně a věřit ve výhru Německa nad USA. Ronaldo vstřelil vítězný gól na konečných 2:1, Portugalsko ale bylo vyřazeno a sám Ronaldo tedy skončil svoji úspěšnou sezónu už ve skupině.[252]

EURO 2016[editovat | editovat zdroj]

Cristiano Ronaldo ve čtvrtfinále evropského turnaje EURO 2016 proti Polsku

Trenér portugalského národního týmu Fernando Santos jej zařadil do závěrečné 23členné nominace na EURO 2016 ve Francii.[253] Ve finále šampionátu proti domácí Francii utrpěl v prvním poločase zranění nohy po střetu s Payetem a Portugalci se museli po zbytek zápasu obejít bez své největší hvězdy. Přesto dokázali po vítězném gólu Édera v prodloužení získat svůj premiérový titul na Mistrovství Evropy.[254] Na EURU 2016 vstřelil 3 góly, celkem jich má z evropských šampionátu na kontě 9, čímž vyrovnal rekord Francouze Michela Platiniho.[15]

Mistrovství světa 2018[editovat | editovat zdroj]

Trenér portugalského národního týmu Fernando Santos jej zařadil do závěrečné 23členné nominace na Mistrovství světa ve fotbale 2018 v Rusku. V prvním zápase se Španělskem výrazně pomohl k remíze 3:3 hattrickem a konečně dal více než gól na jednom Mistrovství světa, v podstatě dal tolik gólů, co za minulé tři mistrovství dohromady. Ve druhém zápase s Marokem dal hlavou jediný gól tohoto střetu a překonal Ference Puskáse v roli nejlepšího reprezentačního střelce Evropy (85 gólů).[255] Ve třetím skupinovém zápase proti Íránu neproměnil penaltu, gól Quaresmy ale zařídil remízu 1:1 a postup z druhého místa.[256] Konečnou bylo prohrané osmifinálové utkání proti Uruguayi po výsledku 1:2.[257] V průběhu července byl v hlasování fanoušků z webu FIFA.com zařazen do turnajového „Týmu snů“.[258]

Liga národů 2019[editovat | editovat zdroj]

V roce 2019 se Ronaldo zúčastnil premiérového finálového turnaje Ligy národů UEFA a třemi góly pomohl překonat semifinálového soupeře, Švýcarsko při výhře 3:1. Gólově se prosadil na svém desátém reprezentačním turnaji, tím vůbec prvním bylo Euro 2004.[259] Ve finále hraném 9. června na portugalském stadionu Estádio do Dragão s týmem uspěl a po výhře 1:0 proti Nizozemsku slavil triumf.[260]

EURO 2021[editovat | editovat zdroj]

Proti Litvě 10. září 2019 se zaskvěl čtyřmi góly a pomohl vyhrát evropské kvalifikační utkání 5:1. Tímto Ronaldo zaznamenal svůj osmý hattrick v reprezentaci.[261]

Profil fotbalisty[editovat | editovat zdroj]

Ve Sportingu a Manchesteru United byl Ronaldo hubeným šlachovitým křídlem schopným zahrát nalevo i napravo, jenž se v postupu kariéry proměnil ve všestranného útočníka dobývající gólové rekordy. S přibývajícím věkem se posléze zaměřil na roli více vpředu, na hrotu útoku.[5][262] Koncem roku 2009 jej německý týdeník Der Spiegel po své studii označil za nejrychlejšího fotbalistu, který dokáže dosáhnout rychlosti v průměru 33,6 kilometru v hodině. Proto byl týdeníkem označen prvním na úkor fotbalistů jako Arjen Robben, Theo Walcott, Wayne Rooney nebo Robin van Persie.[263]

Mezi jeho fotbalové atributy patří atletičnost, rychlost, driblink a zakončování.[6]

Ronaldo je častým exekutorem přímých kopů, při zahrávání proslul typickou počáteční pózou s rozkročenými nohami a rucema v bok.[6]

Mimo hřiště[editovat | editovat zdroj]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Cristiano žije od roku 2009 v hlavním městě Španělska v Madridu. V Madridu si pronajímá vily, v nichž žije se svou rodinou. V roce 2010 se stal otcem a na svůj Twitter napsal toto: „S velkou radostí oznamuji, že jsem se stal nedávno otcem syna.“ Podle portugalského listu Correiro da manha je matkou dítěte žena ze Severní Ameriky, jež chlapce porodila začátkem června. „Dohodl jsem se s matkou dítěte, která chce zůstat v anonymitě, že syn bude svěřen pouze do mé péče,“ dodala hvězda Realu Madrid. Ronaldo tedy doma vychovává syna, kterého pojmenoval po sobě – Cristiano Ronaldo junior.

Ronaldova bývalá přítelkyně byla ruská top modelka Irina Shayk, se kterou se seznámil prostřednictvím kampaně Armani Exchange. Ronaldo s ní tvořil pár od května roku 2010 až do ledna roku 2015.[264]

Úspěchy a ocenění[editovat | editovat zdroj]

Individuální[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Stát/Dynastie Stuha Název Datum udělení
PortugalskoPortugalsko Portugalsko[275] PRT Order of Prince Henry - Grand Officer BAR.png Velkodůstojník Řádu prince Jindřicha 7. ledna 2014
PRT Order of Prince Henry - Officer BAR.png Důstojník Řádu prince Jindřicha 5. července 2004
POR Ordem do Merito Comendador BAR.svg Komandér Řádu za zásluhy 10. července 2016
Dynastie Braganzů PRT Ordem de Nossa Senhora da Conceicao de Vila Vicosa Cavaleiro ribbon.svg Řád Naší milé Paní z Villa Vicosy

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Český překlad – Ve sportu byl mým otcem, jedním z nejdůležitějších a nejvlinějších faktorů v mé kariéře.
  2. V lednu roku 2021 platí, že tento přestup byl v následujících letech překonán v deseti případech devíti fotbalisty, Ronaldo samotný překonal tento přestup v roce 2018 přestupem do Juventusu, který je ve fotbale děleným 9. nejdražším. Přestup do Realu Madrid je 11. nejdražším.[103]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FIFA Club World Cup UAE 2017: List of players: Real Madrid CF [online]. FIFA, 2017-12-16 [cit. 2017-12-23]. S. 5. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-23. (anglicky) 
  2. Soccerway - Cristiano Ronaldo [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Ronaldo completes £80m Real move. BBC [online]. 2009-07-01 [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Cristiano Ronaldo: Real Madrid star is best player in history - Zinedine Zidane. BBC [online]. 2017-12-08 [cit. 2021-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b MILLAR, Colin. CRISTIANO RONALDO: THE SINGULAR GENIUS OF A FOOTBALLER LIKE NO OTHER. These Football Times [online]. 2017-08-21 [cit. 2021-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c WOO, Jonathan. World Football: Ranking the Top 10 Long Free Kick Specialists of All-Time. Bleacher Report [online]. 2011-05-03 [cit. 2021-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. SWAN, Rob. Ronaldo, Messi, Dani Alves: Who has won most trophies in football history?. givemesport.com [online]. 2021-01-21 [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b Cristiano Ronaldo. puskas.com [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. FIFA Puskas Award, FIFA.com, citováno 15. 1. 2014 (anglicky)
  10. a b CHURCH, Ben. Cristiano Ronaldo nets 750th career goal and edges closer to all-time record. CNN [online]. 2020-12-03 [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. a b SPAL 1-2 Juventus. BBC [online]. 2020-02-22 [cit. 2020-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. a b Ronaldo first to win five Champions League titles. UEFA [online]. 2018-05-26 [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Champions League all-time top scorers. UEFA.com [online]. 2020-12-09 [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Ronaldo je najlepším strelcom Portugalska, prekonal Pauletu, SME.sk, citováno 5. 3. 2014 (slovensky)
  15. a b Ronaldo zabral a vyrovnal Platiniho: K naplneniu sna chýba iba krok!, Profutbal.sk, cit. 11. 7. 2016 (slovensky)
  16. Cristiano Ronaldo's 102 Portugal goals: Europe's top international scorer. UEFA.com [online]. 2020-11-12 [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Pelé. Cristiano Ronaldo. Time.com [online]. 2014-04-23 [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. SETTIMI, Christina. Ronaldo’s $105 Million Year Tops Messi And Crowns Him Soccer’s First Billion-Dollar Man. Forbes.com [online]. 2020-06-04 [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Boloni își amintește de debutul lui Ronaldo la Sporting: "Nu reușeam să îl opresc să facă driblinguri" [online]. DigiSport [cit. 2016-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-03. 
  20. www.manchestereveningnews.co.uk [online]. [cit. 2014-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 
  21. Archivovaná kopie. www.uefau17.com [online]. uefau17.com [cit. 2021-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  22. uk.eurosport.yahoo.com [online]. Eurosport [cit. 2014-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-12-08. 
  23. www.theguardian.com [online]. [cit. 2011-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-05. 
  24. a b bleacherreport.com [online]. [cit. 2018-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-05-28. 
  25. www1.skysports.com [online]. [cit. 2014-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 
  26. Archivovaná kopie [online]. Sporting Clube de Portugal [cit. 2014-05-15]. Dostupné v archivu. 
  27. news.bbc.co.uk [online]. [cit. 2014-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-31. 
  28. PORTUGUESE MANCHESTER UNITED PLAYERS [online]. [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. United fork out record £12m fee to land teenager. www.telegraph.co.uk [online]. Dostupné online. ISSN 0307-1235. 
  30. www.theguardian.com [online]. London: The Guardian, 2003-08-13 [cit. 2014-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 
  31. www.mirror.co.uk [online]. [cit. 2014-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 
  32. news.bbc.co.uk [online]. [cit. 2009-07-04]. Dostupné online. 
  33. www.theguardian.com [online]. [cit. 2014-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 
  34. sabotagetimes.com [online]. [cit. 2014-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 
  35. news.bbc.co.uk [online]. [cit. 2014-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-09. 
  36. www.theguardian.com [online]. [cit. 2014-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 
  37. RIDLEY, Ian. Ronaldo's good and bad day. The Observer [online]. The Guardian, 15. květen 2004 [cit. 2014-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  38. news.bbc.co.uk [online]. [cit. 2011-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-02-25. 
  39. news.bbc.co.uk [online]. [cit. 2014-08-27]. Dostupné online. 
  40. news.bbc.co.uk [online]. [cit. 2014-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-14. 
  41. news.bbc.co.uk [online]. [cit. 2015-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-14. 
  42. news.bbc.co.uk [online]. [cit. 2010-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-12-06. 
  43. news.bbc.co.uk [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-14. 
  44. news.bbc.co.uk [online]. [cit. 2011-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-08-28. 
  45. news.bbc.co.uk [online]. [cit. 2006-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-02-05. 
  46. www1.skysports.com [online]. [cit. 2014-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 
  47. www.manchestereveningnews.co.uk [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 
  48. www.theguardian.com [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 
  49. www.theguardian.com [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 
  50. www1.skysports.com [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 
  51. www.telegraph.co.uk [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 
  52. www.telegraph.co.uk [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-10. 
  53. www.theguardian.com [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-28. 
  54. www.theguardian.com [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 
  55. www.theguardian.com [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3. září 2014. 
  56. www.inthenews.co.uk [online]. inthenews.com [cit. 12.ledna 2007]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4. června 2007. 
  57. news.bbc.co.uk [online]. [cit. 2.ledna 2010]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13. února 2007. 
  58. Dostupné online. 
  59. www.theguardian.com [online]. [cit. 27.srpna 2014]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3. října 2014. 
  60. www.theguardian.com [online]. [cit. 2014-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3. září 2014. 
  61. www.theguardian.com [online]. [cit. 27.srpna 2014]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3. září 2014. 
  62. news.bbc.co.uk [online]. [cit. 19.května 2007]. Dostupné online. 
  63. www.theguardian.com [online]. [cit. 2014-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 
  64. www.worldsoccer.com [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 
  65. www1.skysports.com [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 
  66. www.timesonline.co.uk [online]. [cit. 2007-04-16]. Dostupné online. 
  67. www.uefa.com [online]. UEFA [cit. 2012-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-12-05. 
  68. www.fifa.com [online]. FIFA [cit. 2007-12-18]. Dostupné online. 
  69. Man Utd 6–0 Newcastle. news.bbc.co.uk [online]. BBC Sport, 2008-01-12 [cit. 2008-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-01-15. 
  70. www.timesonline.co.uk [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-05-10. 
  71. www.theguardian.com [online]. [cit. 2008-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-01-01. 
  72. news.bbc.co.uk [online]. [cit. 2014-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-05-18. 
  73. www.uefa.com [online]. [cit. 2014-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-04. 
  74. news.bbc.co.uk [online]. [cit. 2014-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-15. 
  75. https://web.archive.org/web/20140903180058/http://www.telegraph.co.uk/sport/football/2293527/Cristiano-Ronaldo-puts-Man-Utd-into-quarters.html
  76. www.independent.co.uk [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 
  77. www.telegraph.co.uk [online]. [cit. 2014-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 
  78. news.bbc.co.uk [online]. BBC [cit. 2014-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-05-26. 
  79. UEFA [cit. 2016-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-05-29. 
  80. news.bbc.co.uk [online]. [cit. 2010-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-01-01. 
  81. www.theguardian.com [online]. [cit. 2014-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 
  82. www1.skysports.com [online]. [cit. 2014-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 
  83. www.theguardian.com [online]. [cit. 2014-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 
  84. www.espnfc.com [online]. ESPN [cit. 2014-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 
  85. news.bbc.co.uk [online]. [cit. 2010-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-12-30. 
  86. www.uefa.com [online]. UEFA [cit. 2008-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-03-14. 
  87. www.theguardian.com [online]. [cit. 2014-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 
  88. Stat Attack. The United Review. Manchester United, 2008-11-15, s. 65. (anglicky) 
  89. www1.skysports.com [online]. [cit. 2014-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 
  90. news.bbc.co.uk [online]. BBC [cit. 2014-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-12-22. 
  91. www.theguardian.com [online]. [cit. 2014-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-06. 
  92. news.bbc.co.uk [online]. [cit. 2010-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-01-18. 
  93. www.fifa.com [online]. FIFA [cit. 2011-01-15]. Dostupné online. 
  94. news.bbc.co.uk [online]. [cit. 2009-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-04-17. 
  95. www1.skysports.com [online]. [cit. 2014-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 
  96. www.theguardian.com [online]. [cit. 2014-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-09. 
  97. Premier League [cit. 2016-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-07. 
  98. https://www.transfermarkt.com/cristiano-ronaldo/leistungsdaten/spieler/8198/saison/2008/plus/1
  99. www1.skysports.com [online]. [cit. 2014-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 
  100. www1.skysports.com [online]. [cit. 2014-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 
  101. https://www.transfermarkt.com/cristiano-ronaldo/leistungsdatenverein/spieler/8198
  102. Gareth Bale: The history of the world transfer record, BBC, citováno 2. 9. 2013 (anglicky)
  103. DOYLE, Mark. The 100 most expensive football transfers of all time. Goal.com [online]. 2021-03-04 [cit. 2021-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  104. European Golden Shoe (anglicky)
  105. Golden Boot ("Soulier d'Or") Awards, RSSSF.com (anglicky)
  106. Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu světa získal Cristiano Ronaldo, sport.ihned.cz, Fotbal. sport.ihned.cz [online]. [cit. 2012-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-03. 
  107. Nejlepší fotbalista není mistr světa, Zlatý míč získal opět Ronaldo. iDNES.cz [online]. 2015-01-12 [cit. 2019-06-28]. Dostupné online. 
  108. IRISH, Ollie. CRISTIANO RONALDO TAKES RAUL’S NO.7 SHIRT AT REAL MADRID, BENZEMA MOVES TO NO.9, XABI ALONSO TAKES NO.14. whoateallthepies.tv [online]. 2010-08-03 [cit. 2021-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  109. Cristiano Ronaldo scores four in Real Madrid victory. BBC [online]. 2010-10-23 [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  110. Ronaldo matches Messi's treble as Real and Barca go goal crazy. CNN [online]. 2010-11-20 [cit. 2021-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. (anglicky) 
  111. Zlatý míč FIFA za rok 2010 získal Argentinec Messi. irozhlas.cz [online]. 2011-01-10 [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. 
  112. Rampant Madrid hit eight past Levante. CNN [online]. 2010-12-22 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  113. SYMCOX, Jonathan. La Liga - Ronaldo hat-trick sees Real past Villarreal. Yahoo! Sport / Eurosport [online]. 2011-01-09 [cit. 2021-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-01-12. (anglicky) 
  114. LOWE, Sid. No redemption for Manuel Pellegrini on a grim return to the Bernabéu. The Guardian [online]. 2011-03-04 [cit. 2021-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. (anglicky) 
  115. Madrid clinch Copa del Rey. Sky Sports [online]. 2011-04-21 [cit. 2021-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  116. Cristiano Ronaldo sets new Primera Liga scoring record. BBC [online]. 2011-05-21 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  117. Ronaldo scores three as Madrid hit Zaragoza for six. CNN [online]. 2011-08-28 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  118. Hat tricks fuel Barcelona, Real to romps. ESPN [online]. 2011-09-24 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  119. Ronaldo grabs hat-trick as Real go top in Spain. CNN [online]. 2011-10-22 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  120. Gabe Lezra. Real Madrid 7-1 Osasuna Match Recap: Madrid Score 7 In Display For Asian Markets. managingmadrid.com [online]. 2011-11-07 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  121. SCOTT, Charlie. Sevilla 2-6 Real Madrid: Cristiano Ronaldo hits hat trick and Callejon, Di Maria and Altintop also strike as Jose Mourinho's men thrash Andalusians to move three points clear of Barcelona. Goal.com [online]. 2011-12-17 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  122. HAYWARD, Ben. Real Madrid's Cristiano Ronaldo outscores Barcelona's Lionel Messi in 2011 - but the Argentine has the last laugh with five trophies to one. Goal.com [online]. 2011-12-25 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  123. Messi vows to share Ballon d'Or with Xavi. UEFA.com [online]. 2012-01-09 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  124. Cristiano Ronaldo's sixth hat-trick of the season sees Real Madrid open 10-point lead over Barcelona in La Liga. The Daily Telegraph [online]. 2012-02-13 [cit. 2021-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. (anglicky) 
  125. HÄRING, Karel. Ronaldo, sprint mezi legendy. Sport. 27. březen 2012, roč. 20. (60.), čís. 37, s. 1. Příloha Eurofotbal. ISSN 1210-8383. 
  126. Cristiano Ronaldo scores hat-trick as Real Madrid defeat Atletico 4-1 to maintain four-point cushion over Barcelona. The Daily Telegraph [online]. 2012-04-12 [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  127. Marcus Kwesi O'Mard. Jose Mourinho Boasts as Real Madrid and Cristiano Ronaldo Smash Records en Route to La Liga Title. nesn.com [online]. 2012-05-15 [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  128. Barcelona 3-2 Real Madrid. BBC [online]. 2012-08-23 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  129. LOWE, Sid. Real Madrid beat Barcelona to win Spain's Super Cup. The Guardian [online]. 2012-08-30 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  130. TALINTYRE, Dan. Cristiano Ronaldo: Could Superstar Be "Sad" at Father's Death?. Bleacher Report [online]. 2012-09-04 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  131. TYNAN, Gordon. Champions League round-up: Cristiano Ronaldo grabs another Real Madrid hat-trick. The Independent (UK) [online]. 2012-10-04 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  132. Messi crowned world's best for record fourth time. CNN [online]. 2013-01-08 [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  133. Iker Casillas rejects captain’s armband gesture from Cristiano Ronaldo. Metro [online]. 2013-01-07 [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  134. Ronaldo scores 300th club goal. Independent Online (Jihoafrická republika) [online]. 2013-01-27 [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  135. LOWE, Sid. Real Madrid claw back Barcelona thanks to Raphaël Varane's late header. The Guardin [online]. 2013-01-30 [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  136. Lewandowski nieRealny. Cztery gole Polaka w półfinale Ligi Mistrzów! Gazeta Wyborcza, cit. 25. 4. 2013 (polsky)
  137. Borussia Dortmund - Real Madrid 4:1, iDNES.cz, cit. 24. 4. 2013
  138. Cristiano Ronaldo reaches 200 goals for Real Madrid with Malaga strike. Goal.com [online]. 2013-05-08 [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  139. a b Cristiano Ronaldo nets hat-trick in Real Madrid rout of Real Sociedad. The Independent (UK) [online]. 2013-11-09 [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  140. Galatasaray 1-6 Real Madrid: Ronaldo hat trick torpedoes Turks. Goal.com [online]. 2013-09-17 [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  141. WALLACE, Sam. Cristiano Ronaldo agrees £76m Real Madrid deal to end hopes of Manchester United return - and insists he has 'no issue' with Gareth Bale. The Independent (UK) [online]. 2013-09-16 [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  142. Real Madrid si poradil s Juventusem, Ibrahimovic se blýskl čtyřmi góly, iDNES.cz, citováno 24. 10. 2013
  143. V Istanbulu se duel Ligy mistrů nedohrál, Anderlecht měl tři vyloučené, iDNES.cz, citováno 11. 12. 2013
  144. HOMEWOOD, Brian. Emotional Ronaldo ends Messi run. Reuters [online]. 2014-01-14 [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  145. Barcelona otočila zápas díky Pedrovi, Atlético a Real vyhrály těsně, iDNES.cz, citováno 23. 12. 2013
  146. Spanish La Liga Stats: Top Goal Scorers – 2013–14 [online]. Entertainment and Sports Programming Network (ESPN) [cit. 2013-08-18]. Dostupné online. 
  147. Record-breaking Ronaldo takes scoring honours, UEFA.com, citováno 25. 5. 2014 (anglicky)
  148. Real slaví desátý triumf v Lize mistrů, Atlético porazil v prodloužení, iDNES.cz, citováno 25. 5. 2014
  149. HART, Simon. Ronaldo fires Madrid to Super Cup glory. UEFA.com [online]. 2014-08-12 [cit. 2021-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  150. BLANCHETTE, Rob. Cristiano Ronaldo Injury: Updates on Real Madrid Star's Status and Return. Bleacher Report [online]. 2014-08-20 [cit. 2021-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  151. TANSEY, Joe. Atletico Madrid vs. Real Madrid: Winners and Losers from Spanish Super Cup. Bleacher Report [online]. 2014-08-23 [cit. 2021-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  152. Pan Jedinečný. Za čtyři dny sedm gólů! Kdo zastaví Cristiana Ronalda?. iDNES.cz [online]. 2014-09-24 [cit. 2019-06-28]. Dostupné online. 
  153. Real Madrid's Cristiano Ronaldo breaks La Liga hat trick record. ESPN FC. 2014-12-06. Dostupné online [cit. 2014-12-07]. (anglicky) 
  154. A.S, Petit Press. Real rozdrvil Granadu 9:1, Ronaldo strelil päť gólov. sport.sme.sk [online]. [cit. 2019-06-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  155. Cristiano Ronaldo scores hat trick to end year with personal-best 61 goals. ESPN [online]. 2015-05-23 [cit. 2021-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  156. Cristiano Ronaldo fires five to become Real Madrid’s record La Liga scorer. The Guardian [online]. [cit. 2020-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  157. WALKER, Joseph. Ronaldo reaches 80 goals as Madrid fell Shakhtar. UEFA [online]. 2015-09-15 [cit. 2020-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  158. Real Madrid forward Cristiano Ronaldo scores 500th career goal. ESPN [online]. 2015-09-30 [cit. 2020-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  159. WALKER, Joseph. Ronaldo rampant as Madrid put eight past Malmö. UEFA [online]. 2015-12-08 [cit. 2020-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  160. Real Madrid 7 Celta Vigo 1: Ronaldo hits four to beat Zarra mark. Four Four Two [online]. 2016-03-05 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  161. JOHNSTON, Neil. Real Madrid 3-0 VfL Wolfsburg. BBC [online]. 2016-04-12 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  162. a b STEVENS, Samuel. Cristiano Ronaldo brands his critics 'jealous' after third Champions League triumph. The Independent [online]. 2016-05-30 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  163. Cristiano Ronaldo takes scoring prize again. UEFA [online]. 2016-05-28 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  164. HANAGUDU, Ashwin. Cristiano Ronaldo to miss the first three games of Real Madrid's season due to knee injury - reports. sportskeeda.com [online]. 2016-17-19 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  165. CRISTIANO RONALDO: I COULDN’T CELEBRATE GOAL AGAINST SPORTING, THEY MADE ME WHO I AM. Eurosport.com [online]. 2016-09-15 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  166. Cristiano Ronaldo signed his contract extension with Real Madrid. realmadrid.com [online]. 2016-11-07 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  167. Cristiano Ronaldo, all-time top scorer in the derby against Atlético. realmadrid.com [online]. 2016-11-20 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  168. Real Madrid forward Cristiano Ronaldo scores 500th club goal. ESPN [online]. 2016-12-15 [cit. 2020-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  169. Madrid see off spirited Kashima in electric extra time final. FIFA.com [online]. 2016-12-18 [cit. 2020-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  170. Ronaldo, Modric and Shibasaki sweep awards. FIFA.com [online]. 2016-12-18 [cit. 2020-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  171. The world at Cristiano Ronaldo's feet. FIFA.com [online]. 2017-01-10 [cit. 2020-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  172. Cristiano Ronaldo is now level with Hugo Sanchez…. Tribuna.com [online]. 2017-01-16 [cit. 2020-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  173. Ronaldo makes history with 100th European goal. UEFA [online]. 2017-04-12, rev. 2017-04-18 [cit. 2020-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  174. Ronaldo's record-breaking double gives Madrid win at Bayern. UEFA [online]. 2017-04-12, rev. 2017-04-18 [cit. 2020-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  175. HANSON, Peter. Cristiano Ronaldo scores 100th Champions League goal. Goal.com [online]. 2017-04-18 [cit. 2020-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  176. ROSTANCE, Tom. FT: Real Madrid 3-0 Atletico Madrid - Ronaldo hat-trick. BBC [online]. 2017-05-02 [cit. 2020-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  177. SMITH, Adam. Cristiano Ronaldo smashes Jimmy Greaves' all-time goal record. Sky Sports [online]. 2020-04-21 [cit. 2020-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  178. Real Madrid's Cristiano Ronaldo nets 600th goal, boasts 'I was very good'. ESPN [online]. 2017-06-03 [cit. 2020-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  179. Cristiano Ronaldo scores and is sent off in win over Barcelona. The Guardian [online]. 2017-08-13 [cit. 2020-12-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  180. The Best FIFA Men's Player. FIFA.com [online]. 2017-10-23 [cit. 2020-12-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  181. Real Madrid 3-2 Borussia Dortmund. BBC [online]. 2017-12-06 [cit. 2020-12-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  182. Ballon d'Or 2017: Cristiano Ronaldo beats Lionel Messi to win fifth award. BBC [online]. 2017-12-07 [cit. 2020-12-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  183. Real Madrid 1-0 Grêmio. BBC [online]. 2017-12-16 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  184. CORRIGAN, Dermot. Cristiano Ronaldo becomes fastest to score 300th goal in La Liga. ESPN [online]. 2018-03-04 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  185. EMONS, Michael. Real Madrid 6-3 Girona. BBC [online]. 2018-03-18 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  186. a b c NEVIN, Pat. Cristiano Ronaldo bicycle kick: Night Juventus Stadium rose to applaud Real Madrid forward. BBC [online]. 2018-04-03 [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  187. a b Ronaldo edges Real Madrid past Juventus. UEFA [online]. 2018-04-11 [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  188. Madrid beat Liverpool to complete hat-trick. UEFA [online]. 2018-05-26 [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  189. ROMANO, Fabrizio. Cristiano Ronaldo joining Juventus in €100m deal from Real Madrid. The Guardian [online]. 2018-07-10 [cit. 2020-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  190. Cristiano Ronaldo to Juventus: Is £99m signing a good deal for Italian champions?. BBC [online]. 2018-07-10 [cit. 2020-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  191. Ronaldo breaks transfer record. Football-italia.net [online]. 2018-07-10 [cit. 2020-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  192. Ronaldo ends Juventus drought. Football-italia.net [online]. 2018-09-16 [cit. 2020-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  193. Byla to jen otázka času. Ronaldo zase jásá a je ve společnosti Bicana. iDNES.cz [online]. 2018-09-17 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  194. Valencia 0-2 Juventus: Cristiano Ronaldo sent off but Italians still win. BBC [online]. 2018-09-19 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  195. BURTON, Chris. Ronaldo first to 100 Champions League wins as he chases down sixth crown. Goal.com [online]. 2018-11-27 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  196. Fiorentina 0-3 Juventus. BBC [online]. 2018-12-01 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  197. DAS, Andrew. Luka Modric Wins Ballon d’Or, Ending Decade of Ronaldo and Messi Triumphs. NY Times [online]. 2018-12-03 [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  198. Luka Modrić wins UEFA Men's Player of the Year award. UEFA.com [online]. 2018-08-30 [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  199. W. Allen. The Best FIFA Football Awards 2018: Modric wins Best Player. AS [online]. 2018-09-24 [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  200. BURNTON, Simon. Juventus 1-0 Milan. The Guardian [online]. 2019-01-16 [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  201. Cristiano Ronaldo draws level with Mbappe and is three off Messi in Golden Shoe race. Marca.com [online]. 2019-02-10 [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  202. Cristiano Ronaldo hat-trick against Atlético fires Juventus into last eight. The Guardian [online]. 2019-03-12 [cit. 2020-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  203. Cristiano Ronaldo's Champions League record - can Lionel Messi match it?. BBC [online]. 2019-04-11 [cit. 2020-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  204. HENSON, Mike. Juventus 1-2 Ajax. BBC [online]. 2019-04-16 [cit. 2020-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  205. DUDKO, James. Cristiano Ronaldo, Juventus Clinch 2019 Serie A Title Via Fiorentina Own Goal. Bleacher Report [online]. 2019-04-20 [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  206. Inter Milan 1-1 Juventus. BBC [online]. 2019-04-27 [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  207. a b Ronaldo MVP in Serie A Awards. football-italia.net [online]. 2019-05-18 [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  208. SERIE A TOP SCORERS 2018-19. www.football-italia.net [online]. [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  209. DAMPF, Andrew. Ronaldo becomes first player to win Europe’s top 3 leagues. AP News [online]. 2019-04-22 [cit. 2020-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  210. BEGLEY, Emlyn. Juventus edge Napoli in seven-goal Serie A thriller. BBC [online]. 2019-08-31 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  211. Messi, Rapinoe crowned The Best in Milan. FIFA.com [online]. 2019-09-23 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  212. a b c JACOT, Sam. Cristiano Ronaldo Smashes Champions League Record During Juventus' Win Over Bayer Leverkusen. 90min.com [online]. 2019-10-02 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  213. HEYES, Apollo. Juventus, Ronaldo matches Maldini's 174 appearances in UEFA club competitions. calciomercato.com [online]. 2019-11-06 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  214. Cristiano Ronaldo: Juventus forward defies gravity with jump. BBC [online]. 2019-12-19 [cit. 2020-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  215. Juventus 4-0 Cagliari. BBC [online]. 2020-01-06 [cit. 2020-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  216. Juve, Ronaldo come Trezeguet: in gol per la nona volta di fila in Serie A. corrieredellosport.it [online]. 2020-02-02 [cit. 2020-08-24]. Dostupné online. (italsky) 
  217. WRIGHT, Chris. Amazing giant Cristiano Ronaldo figure towers over town at Italian carnival. ESPN [online]. 2020-02-10 [cit. 2020-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  218. Coppa: Napoli beat Juventus on penalties. football-italia.net [online]. 2020-06-17 [cit. 2020-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  219. Cristiano Ronaldo overtakes Rui Costa to become Serie A's top Portuguese scorer. yahoo! sports [online]. 2020-06-23 [cit. 2020-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  220. Genoa 1-3 Juventus. BBC [online]. 2020-06-30 [cit. 2020-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  221. MCMAHON, Bobby. Lionel Messi And Cristiano Ronaldo Score Milestone Goals On The Same Day. Forbes.com [online]. 2020-06-30 [cit. 2020-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  222. Pirlo po vítězném debutu v Juve řekl, že bude víc šetřit Ronalda. Sport.cz [online]. 2020-09-21 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  223. Ronaldo se po 19 dnech vyléčil z koronaviru. iDNES.cz [online]. 2020-10-30 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. 
  224. Ronaldo scores 750th career goal in Juventus' Champions League victory over Dynamo Kiev. Goal.com [online]. 2020-12-02 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  225. Prochází těžkým obdobím, ale pořád je to Barcelona, řekl Ronaldo. ČT sport - Česká televize [online]. [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. (česky) 
  226. Cristiano Ronaldo to make 100th Juve appearance. football-italia.net [online]. 2020-12-13 [cit. 2021-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  227. Cristiano Ronaldo scores two penalties in Juventus win at Genoa. BBC [online]. 2020-12-13 [cit. 2021-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  228. Cristiano Ronaldo strikes twice to give Juventus edge over Inter in Coppa Italia. The Guardian [online]. 2021-02-02 [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  229. Cristiano Ronaldo reaches scoring landmark during his 600th league game. CNN [online]. 2021-03-03, rev. 2021-03-05 [cit. 2021-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  230. MACHADO, Carlos. Juventus 3–2 Porto. UEFA [online]. 2021-03-09 [cit. 2021-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  231. Ronaldo kritiku v Itálii nezvládá. Podle místních médií zvažuje i návrat do Realu Madrid. Lidovky.cz [online]. 2021-03-12 [cit. 2021-03-18]. Dostupné online. 
  232. Goalless CR7 for the first time in 16 years. football-italia.net [online]. 2021-03-10 [cit. 2021-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  233. Ronaldo hat-tricks inspired by Cagliari. football-italia.net [online]. 2021-03-14 [cit. 2021-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  234. a b Profil hráče, eu-football.info (anglicky)
  235. Cristiano Ronaldo – profil, životopis, statistiky, Real-Madrid.cz. www.real-madrid.cz [online]. [cit. 2009-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-07. 
  236. Ronaldo v úžasných dostizích udolal Ibrahimovice, na MS je i Francie, iDNES.cz, citováno 20. 11. 2013
  237. HART, Simon. Scolari's Portugal too strong for Turkey in EURO 2008 Group A. UEFA.com [online]. 2008-06-07 [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  238. WALLACE, Sam. Ronaldo shines as Portugal turn on the style. The Independent (Ireland/Irsko) [online]. 2008-06-12 [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  239. Turks scrape through, Swiss bow out in style. france24.com [online]. 2008-06-15 [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  240. Germany Beat Portugal 3-2 to Progress to Semi-Finals. Deutsche Welle [online]. 2008-06-19 [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  241. WILSON, Paul. World Cup 2010: Ivory Coast and Portugal play out cagey stalemate. The Guardian [online]. 2010-06-15 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  242. FORTUNE, Matt. WORLD CUP 2010: Portugal 7 North Korea 0 - Cristiano Ronaldo finally ends goal drought in red hot rout. Daily Mail [online]. 2010-06-21 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  243. WILLIAMS, Richard. World Cup 2010: Brazil and Portugal both progress but fail to inspire. The Guardian [online]. 2010-06-25 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  244. Subhankar Mondal. World Cup 2010: Spain 1-0 Portugal - David Villa breaks down Portuguese resistance to send European champions into quarter-finals. Goal.com [online]. 2010-06-29 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  245. BEVAN, Chris. Euro 2012: Who will survive the Group of Death?. BBC [online]. 2012-06-16 [cit. 2021-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  246. WILLIAMS, Richard. Euro 2012: Cristiano Ronaldo downs a double to join the party spirit. The Guardian [online]. 2012-06-17 [cit. 2021-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  247. Česko - Portugalsko 0:1, cestu k medaili v závěru uťal Ronaldo. iDNES.cz [online]. 2012-06-21 [cit. 2021-02-10]. Dostupné online. 
  248. WILLIAMS, Richard. Euro 2012: Cristiano Ronaldo's save-it-for-later approach hurts Portugal. The Guardian [online]. 2012-06-27 [cit. 2021-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  249. ORNSTEIN, David. World Cup 2014: Thomas Muller outshines Cristiano Ronaldo. BBC [online]. 2014-06-17 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  250. SHEEN, Tom. Cristiano Ronaldo vs Thomas Muller: How did Portugal's talisman perform in comparison to Germany's hat-trick hero?. The Independent [online]. 2014-06-17 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  251. KRISHNAN, Joe. World Cup 2014: Portugal are an 'average' team who could never win the World Cup, says Cristiano Ronaldo. The Independent [online]. 2014-06-23 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  252. Cristiano Ronaldo upstaged by Lionel Messi once again at World Cup. Los Angeles Daily News [online]. 2014-06-26 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  253. EURO 2016, SME.sk, cit. 11. 6. 2016 (slovensky)
  254. Oslavy na domácej pôde sa nekonajú, Portugalci majstrami Európy!, Profutbal.sk, cit. 11. 7. 2016 (slovensky)
  255. BROWN, Luke. Cristiano Ronaldo goal, Portugal vs Morocco World Cup 2018: Real Madrid forward breaks record with header. The Independent (UK) [online]. 2018-06-20 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  256. HENRY, Matthew. Iran 1 – 1 Portugal. BBC [online]. 2018-06-25 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  257. ROSE, Gary. Uruguay 2 – 1 Portugal. BBC [online]. 2018-06-30 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  258. a b Fan Dream Team and prize winners revealed!. FIFA.com [online]. 2018-07-23 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  259. SANDFORD, Daniel. Cristiano Ronaldo scored in his 10th international tournament for Portugal with Nations League hat-trick against Switzerland. talkSPORT.com [online]. 2019-06-06 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  260. TAYLOR, Daniel. Portugal win Nations League as Gonçalo Guedes does for the Netherlands. The Guardian [online]. 2019-06-09 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  261. Ronaldo scores four as Portugal beat Lithuania. ESPN [online]. 2019-09-10 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  262. Profil na Transfermarktu, cit. 2021-03-01
  263. Cyrus C. Malek. Real Madrid's Cristiano Ronaldo: The Fastest In Football - German Study. Goal.com [online]. 2009-12-11 [cit. 2021-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  264. Smutek po debaklu? Kdepak, hráči Realu Madrid do rána oslavovali, iDNES.cz, cit. 8. 2. 2015
  265. a b Ronaldo secures PFA awards double. BBC [online]. 2007-04-27 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  266. Ronaldo named player of the year. BBC [online]. 2008-04-27 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  267. Previous Winners – Footballer of the year. footballwriters.co.uk [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  268. FIFA 2008 World Player of the Year: Cristiano Ronaldo. Soccerlens.com [online]. 2009-01-13 [cit. 2020-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  269. Cristiano Ronaldo wins Ballon d’Or for the fourth time. The Guardian [online]. 2016-12-12 [cit. 2020-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  270. European Footballer of the Year ("Ballon d'Or"). Rec.Sport.Soccer Statistics Foundation (RSSSF) [online]. 2019-12-05 [cit. 2020-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  271. José Luis Pierrend. FIFA Awards. Rec.Sport.Soccer Statistics Foundation (RSSSF) [online]. 2016-01-28 [cit. 2020-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  272. Award winners. European Sports Media (ESM) [online]. ? [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  273. Spain - List of Topscorers ("Pichichi"). Rec.Sport.Soccer Statistics Foundation (RSSSF) [online]. Rev. 2020-09-29 [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  274. a b RIGG, Nicholas. Atletico Madrid snubbed at La Liga awards despite winning league ahead of Spanish giants Real Madrid and Barcelona. The Independent (UK) [online]. 2014-10-28 [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  275. ENTIDADES NACIONAIS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-06-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]