Toni Kroos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Toni Kroos
Toni Kroos (2018)
Toni Kroos (2018)
Osobní informace
Datum narození4. ledna 1990 (32 let)
Místo narozeníGreifswald, Východní Německo NDR
Výška182 cm[1][2][3]
Hmotnost74 kg[2][3]
Klubové informace
Současný klubŠpanělsko Real Madrid
Číslo dresu8
PoziceZáložník
Mládežnické kluby*
1997–2002
2002–2006
2006–2007 		Německo Greifswalder
Německo Hansa Rostock
Německo Bayern Mnichov
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2007–2008
2007–2014
2009–2010
2014–		 Německo Bayern Mnichov II
Německo Bayern Mnichov
→ Německo Bayer Leverkusen
Španělsko Real Madrid		 01300(4)
1300(13)
0430(10)
2090(17)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2005–2007
2009
2008–2009
2010–2021		 Německo Německo U17
Německo Německo U19
Německo Německo U21
Německo Německo		 0340(17)
00500(3)
01000(2)
1060(17)
Úspěchy
Mistrovství světa ve fotbale
Bronzová medaile MS 2010 Německo
Zlatá medaile MS 2014 Německo
Mistrovství Evropy ve fotbale
Bronzová medaile ME 2012 Německo
Bronzová medaile ME 2016 Německo
Liga mistrů UEFA
Zlatá medaile 2012/2013 FC Bayern Mnichov
Zlatá medaile 2015/2016 Real Madrid
Zlatá medaile 2016/2017 Real Madrid
Zlatá medaile 2017/2018 Real Madrid
Superpohár UEFA
Zlatá medaile 2013 FC Bayern Mnichov
Zlatá medaile 2014 Real Madrid
Zlatá medaile 2017 Real Madrid
Mistrovství světa klubů
Zlatá medaile 2013 FC Bayern Mnichov
Zlatá medaile 2014 Real Madrid
Zlatá medaile 2016 Real Madrid
Zlatá medaile 2017 Real Madrid
Zlatá medaile 2018 Real Madrid
1. německá Bundesliga
Zlatá medaile 2007/2008 FC Bayern Mnichov
Zlatá medaile 2012/2013 FC Bayern Mnichov
Zlatá medaile 2013/2014 FC Bayern Mnichov
Německý superpohár
Zlatá medaile 2012 FC Bayern Mnichov
1. španělská fotbalová liga
Zlatá medaile 2016/2017 Real Madrid
Zlatá medaile 2019/2020 Real Madrid
Španělský superpohár
Zlatá medaile 2017 Real Madrid
Zlatá medaile 2019 Real Madrid
Další informace
RodičeBirgit Kämmer
PříbuzníFelix Kroos (sourozenec)
Webwww.toni-kroos.com
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k
1. 3. 2021
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k
25. 12. 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Toni Kroos (* 4. ledna 1990, Greifswald, Východní Německo[4]) je německý fotbalista a bývalý reprezentant, který hraje na pozici záložníka. Od roku 2014 nastupuje za španělský klub Real Madrid, předtím působil zejména ve dresu Bayernu Mnichov. Přes deset let nastupoval za německou reprezentaci. Finále Ligy mistrů UEFA si zahrál v pěti případech, ve čtyřech z nich v této soutěži ve dresu Realu Madrid zvítězil. Mistr světa z roku 2014. Je vůbec jediným hráčem narozeným v bývalém východním Německu, který vyhrál mistrovství světa ve fotbale.[5]

V průběhu své kariéry se zapsal mezi nejlepší záložníky na světě.[6][7][8]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Ve fotbalovém světě působí i jeho otec Roland a bratr Felix.[4] Roland byl trenérem např. mládežnického výběru německého klubu FC Hansa Rostock, bratr Felix je hráčem Braunschweigu (ke květnu 2021).

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Do Bayernu Mnichov zamířil Kroos ve svých 16 letech. Trenér Ottmar Hitzfeld z něj učinil nejmladšího debutanta v německé Bundeslize v utkání proti Energii Cottbus (Chotěbuz) 26. září a v sezóně 2007/08 mu umožnil odehrát celkem 12 ligových zápasů v konkurenci hráčů jako Bastian Schweinsteiger, Mark van Bommel a Zé Roberto.[6][9][pozn. 1] Příležitost dostal také v Poháru UEFA. V prvním zápase skupiny dne 25. října na hřišti srbské CZ Bělehrad prohrával Bayern Mnichov 1:2, ovšem Kroos dvěma přímými kopy otočil skóre. Nejprve nacentroval na gól Miroslava Kloseho a později sám skóroval. Na hřišti přitom celkově pobyl jen asi závěrečných deset minut.[6][11] Bayern Mnichov na jaře dokráčel k titulu a v létě do týmu přivedl dalšího záložníka Tima Borowskiho. Konkurence v záložní řadě vedla k tomu, že byl Kroos v lednu roku 2009 zapůjčen na 18 měsíců Bayeru Leverkusen.[6][12]

Leverkusen dosáhl finále domácího poháru, kde ovšem padl s Werderem Brémy. Trenér Bruno Labbadia uvolnil místo Juppu Heynckesovi, jenž služby hostujícího záložníka využíval.[6] Po Mistrovství světa se v letních měsících roku 2010 vrátil do Mnichova, kde byl součástí plánů trenéra Louise van Gaala. Další kariérní posun nastal po sezóně, když se léta 2011 stal trenérem Bayernu Kroosův „mentor“ Jupp Heynckes.[6]

24. listopadu 2012 vsítil gól proti Hannoveru 96, čímž přispěl k výraznému vítězství Bayernu 5:0.[13] S klubem slavil v sezóně zisk ligového titulu již 6 kol před koncem soutěže, ve 28. kole německé Bundesligy.[14]

19. září 2012 přispěl jedním gólem v základní skupině F Ligy mistrů 2012/13 k vítězství 2:1 nad španělskou Valencií.[15] 7. listopadu 2012 vstřelil jeden gól francouzskému týmu Lille OSC a podílel se tak na jeho debaklu 6:1.[16] Bayern si posléze zabezpečil postup do osmifinále. S Bayernem vyhrál v prosinci 2013 i Mistrovství světa klubů v Maroku, kde Bayern porazil ve finále domácí tým Raja Casablanca 2:0[17] a v březnu 2014 v rekordně krátkém čase bundesligový titul (slavil s týmem již 7 kol před koncem).

Po MS 2014 v Brazílii přestoupil do španělského klubu Real Madrid.[18][19]

Real Madrid[editovat | editovat zdroj]

Real Madrid za Kroose zaplatil částku mezi 25 až 30 miliony eur a ten se Madridu upsal na dobu šesti let, tedy do léta 2020.[20][21] Po přestupu se stal devátým německým reprezentantem ve službách madridského velkoklubu, ještě před ním tu působili Günter Netzer, Paul Breitner, Uli Stielicke, Bernd Schuster, Bodo Illgner, Christoph Metzelder, Mesut Özil a Sami Khedira.[21]

Sezóna 2014/15[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Cardiff se v srpnu odehrál jeho debutový start za Real Madrid proti Seville v rámci Superpoháru UEFA, o jehož zisku pro madridské mužstvo rozhodl dvougólový Cristiano Ronaldo.[22] Po utkání La Ligy proti Rayu Vallecano konaném 8. listopadu vyzdvihl Kroosův výkon jeho trenér Carlo Ancelotti. Kroos totiž vstřelil svůj první gól ve dresu „Bílého baletu“ a pomohl k výhře 5:1.[23] Real se v prosinci utkal o prvenství na Mistrovství světa klubů, Toni Kroos v nominaci nechyběl. Během semifinálového střetu s mexickým Cruz Azul (nakonec výhra 4:0) si po centru připsal asistenci na gólu Sergia Ramose a celkem už svoji osmou v sezóně.[24] Finále proti argentinskému San Lorenzu Real opanoval po výsledku 2:0. Sám asistoval znovu u gólu Ramose.[25] V lednu byl zvolen do nejlepší 11členné sestavy podle UEFA za rok 2014.[26] Madridská rekordní série 22 výher za sebou byla ukončena porážkou 1:2 dne 4. ledna v ligovém utkání proti Valencii.[27] Tým ale stále držel první místo v tabulce. Další série výher v lize skončila po utkání na půdě rivala Atlética Madrid 7. března. Po bok Kroose se v záložní řadě postavila dvojice Sami Khedira s Iscem, první jmenovaný zastoupil zraněného Jamese Rodrígueze. Real se soupeřem ze stejného města prohrál 0:4.[28] Na rozdíl od svého německého spoluhráče Khediry patřil Kroos k těm lepším hráčům „Bílého baletu“.[29] Březnové derby El Clásico v Barceloně mělo napovědět, kdo z dvojice velkoklubů vyhraje titul. Real Madrid na katalánské půdě nakonec prohrál 1:2, promrhal náskok z podzimu a začátku jara a nově ztrácel čtyři body na svého konkurenta.[30] Kroos patřil k lepším hráčům svého mužstva a podařilo se mu omezovat hru soupeřova záložníka Andrése Iniesty.[31] Ve 33. kole vstřelil Kroos proti Celtě Vigo vyrovnávací gól na 1:1 a Real otočil výsledek na 4:1, udržujíc se v dohledu první Barcelony.[32] Ta ale již neklopýtla, titul tak Real nezískal.

Sezóna 2015/16[editovat | editovat zdroj]

Ve své druhé sezóně byl Kroos nadále klíčovým hráčem a odehrál 10 z úvodních 11 utkání La Ligy.[33] V průběhu března 2016 zaznamenal gól proti Athleticu Bilbao, svůj třetí ligový gól ve Španělsku a byl u domácí výhry Realu poměrem 4:2, tým se tak držel jediný bod za Barcelonou.[34] Ačkoli titul znovu získala Barcelona, mohl si Real částečně kompenzovat ligový neúspěch na evropské scéně, kde znovu dosáhl finále Ligy mistrů a znovu čelil Atléticu Madrid. Po čtvrthodině od počátečního hvizdu vyslal Kroos ze standardní situace centr, který našel Garetha Balea a od toho se míč dostal k Sergiu Ramosovi, který míč dopravil za záda slovinského brankáře Jana Oblaka.[35] Atlético se zmohlo na vyrovnání, nakonec však padlo na penalty. Kroos podal dobrý výkon, jeho spoluhráči jako Casemiro a Sergio Ramos ale byli klíčoví.[36][37] Po 72 minutách jej trenér Zidane vystřídal, zastoupil ho Isco. Kroos se stal prvním německým reprezentantem, který vyhrál Ligu mistrů se dvěma kluby.[38]

Sezóna 2016/17[editovat | editovat zdroj]

Po Mistrovství Evropy zahájil – stejně jako Gareth Bale a další – klubový trénink později, vynechal tak evropský superpohár proti Seville.[39] Na konci srpna odehrál proti Realu Sociedad (výhra Realu 3:0) své 100. utkání ve dresu „Bílého baletu“.[40] Zahrál si srpnové první domácí utkání sezóny před madridským publikem a v 81. minutě vstřelil vítězný gól na 2:1 proti Celtě Vigo.[41]

V lednu se dostal do vyhlášené nejlepší jedenáctky organizace FIFA za rok 2016 jako jeden z pěti hráčů Realu Madrid.[42] Na začátku dubna ve 31. kole La Ligy odehrál derby s Atléticem Madrid, které dopadlo nerozhodně 1:1. Kroos si udržel první místo mezi ligovými nahrávači, když z přímého kopu našel hlavu Pepeho. Později se tato dvojice nešťastně srazila, Pepe si po úderu Kroosova kolena zranil žebra. Real Madrid přesto navýšil náskok na čele ligy o jeden bod, neboť Barcelona prohrála.[43]

Sezóna 2017/18[editovat | editovat zdroj]

Ve čtvrté sezóně v Realu si ve španělské lize připsal 27 odehraných zápasů s 5 góly a 7 asistencemi. Real nezískal ligový titul a skončil až třetí za Barcelonou a Atléticem. V Lize mistrů si to Kroos vynahradil třetím vítězstvím v řadě, přičemž finále proti Liverpoolu odehrál celé.

Sezóna 2018/19[editovat | editovat zdroj]

Na začátku srpna v roce 2018 byl Kroos zvolen německým fotbalistou roku.[44] V páté sezóně (2018/19) za Bílý balet nezískal žádnou velkou trofej, ale jen výhru na MS klubů. Odehrál finále proti Al Ajnu ze Spojených arabských emirátů, který Realu Madrid podlehl nakonec 1:4. Na tomto turnaji získal Kroos prvenství už popáté (jednou s Bayernem, s Realem čtyřikrát) a překonal tak Cristiana Ronalda se čtyřmi tituly.[45] V lize nastoupil do 28 zápasů, Real skončil v La Lize na třetím místě za rivaly Barcelonou a Atléticem. V Lize mistrů se gólově prosadil ve skupině, a to ve čtvrtém zápase na hřišti Viktorie Plzeň (5:0), kde si vedle jedné branky připsal také 2 asistence.[46] Odehrál obě celá utkání osmifinále proti Ajaxu, se kterým Real Madrid vypadl.

Sezóna 2019/20[editovat | editovat zdroj]

Kroos byl i v sezóně 2019/20 součástí základní sestavy Realu. Během prvního zápasu nové sezóny španělské ligy se trefil na půdě Celty Vigo a přispěl k výhře 3:1.[47] V říjnu nastoupil do 100. utkání Ligy mistrů a jediným gólem tohoto utkání rozhodl o výhře Realu Madrid na půdě tureckého Galatasaraye, tým tak ve svém třetím zápase získal první tři body (celkově čtyři).[48] V lednu se gólově prosadil proti Valencii ve španělském superpoháru a pomohl tak postoupit do finále proti Atléticu Madrid.[49] Finále dospělo do penaltového rozstřelu, ve kterém uspěl Real. Kroos odehrál 103 minut než byl nahrazen Viníciusem.[50] Real Madrid v této sezóně rovněž vyhrál mistrovský titul.

Sezóna 2020/21[editovat | editovat zdroj]

Proti Granadě 23. prosince 2020 odehrál Kroos 200. zápas španělské ligy ve dresu Realu, který zápas vyhrál 2:0.[51]

Proti Osasuně 9. ledna 2021 odehrál za Real 300. soutěžní zápas.[52]

V odvetě osmifinále Ligy mistrů 16. března proti Atalantě si zahrál 100. zápas v této evropské soutěži a pomohl postoupit do čtvrtfinále po domácí výhře 3:1, kterou Real Madrid navázal na venkovní výhru 1:0.[53]

Sezóna 2021/22[editovat | editovat zdroj]

Začátkem sezóny nebyl Kroos k dispozici kvůli zranění, které se táhlo od března stejného roku. Ve 13. kole hostil Real Madrid celek Rayo Vallecano a v tomto zápase hraném 6. listopadu 2021 otevřel skóre právě Kroos, který navíc v závěru obranným zákrokem výhru 2:1 uhájil.[54] V dalším ligovém kole 21. listopadu se stal mužem venkovního zápasu proti Granadě, neboť jeho dvě asistence vedly k výhře 4:1.[55] Na pomezí listopadu a prosince si připsal po jedné trefě v závěrečných dvou skupinových zápasech v Lize mistrů, nejprve proti Šeriffu Tiraspol při venkovní výhře 3:0 a poté v domácím prostředí proti Interu Milán při výhře 2:0. Real tímto postoupil z prvního místa do jarního osmifinále. Kroosův úvodní gól proti Interu byl 1000. gólem Realu Madrid v evropském poháru, čehož španělský královský klub dosáhl jako první.[56]

Své páté finále Ligy mistrů odehrál v základní sestavě celé. Na stadionu Stade de France se 28. května 2022 zrodila výhra Realu 1:0 nad Liverpoolem. Německý záložník zaznamenal čtvrtý triumf.[57]

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 2007 dovedl Kroos – jakožto kapitán – reprezentační výběr Německa do 17 let ke třetímu místu na Mistrovství světa pořádané Jižní Koreou.[6] Vyjma bronzové medaile byl oceněn Zlatým míčem pro nejlepšího hráče turnaje a rovněž Bronzovou kopačkou pro třetího nejlepšího střelce mistrovství.[58]

V německém A-týmu debutoval v roce 2010.

12. října 2012 vstřelil dva góly v kvalifikačním utkání na MS 2014 proti domácímu Irsku, Německo vyhrálo jednoznačně 6:1.[59]

V říjnu 2020 odehrál 100. utkání za německou reprezentaci čelící Švýcarsku a stal se 16. fotbalistou Německa, který stovky startů v reprezentaci dosáhl.[60]

Mistrovství světa 2010[editovat | editovat zdroj]

Byl nominován do reprezentačního mužstva pro mistrovství světa 2010 v Jihoafrické republice. Tam si zahrál ve čtyřech zápasech, celkově 59 minut.[61] Svůj první zápas odehrál proti Ghaně, kdy v 81. minutě vystřídal Bastiana Schweinsteigera. Ve čtvrtfinálovém zápase proti Argentině se do hry dostal v 77. minutě místo Samiho Khediry. Zahrál si i v následujícím zápase proti Španělsku, tentokráte nahradil Piotra Trochowskiho v 62. minutě. Nastoupil i v posledním zápase Německa, a to v souboji o třetí příčku. V 81. minutě nahradil Marcella Jansena – střelce druhé německé branky.

Mistrovství světa 2014[editovat | editovat zdroj]

Trenér Joachim Löw jej vzal na Mistrovství světa 2014 v Brazílii.[62] Němci postoupili ze základní skupiny G se 7 body z prvního místa po výhře 4:0 s Portugalskem[63], remíze 2:2 s Ghanou[64] a výhrou 1:0 s USA.[65] V osmifinále Němci vyřadili Alžírsko po výsledku 2:1 po prodloužení[66] a ve čtvrtfinále Francii 1:0.[67] V semifinále proti Brazílii znemožnili Jihoameričany historickým debaklem 7:1, kdy do 29. minuty dali pět gólů. Kroos vstřelil dva a byl vyhlášen „mužem zápasu“.[68][69] S národním týmem získal zlaté medaile po finálové výhře 1:0 proti Argentině.[70]

Mistrovství světa 2018[editovat | editovat zdroj]

Trenér Joachim Löw jej 4. června nominoval na Mistrovství světa 2018 pořádané Ruskem.[71] Tři skupinové zápasy odehrál celé, přičemž ve druhém zápase proti Švédsku v nastaveném čase rozhodl z přímého kopu o vítězství 2:1.[72] Udržení postupových nadějí ale zhatila porážka 0:2 proti Jižní Koreji ve třetím zápase.[73]

EURO 2020[editovat | editovat zdroj]

Jeho posledním velkým turnajem bylo Mistrovství Evropy neboli Euro 2020, které se kvůli pandemii covidu-19 odehrálo až roku 2021. Po osmifinálovém vyřazení Anglií oznámil konec reprezentační kariéry.[74]

Fotbalová charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Mezi Kroosovy vynikající atributy patří přihrávky. Mezi sezónami 2014/15 až 2016/17 jeho přihrávky dosahovaly ve španělské lize více než 90 % úspěšnosti podle WhoScored.com.[10] Jeho bývalý spoluhráč v mládežnických reprezentacích a v Bayeru Leverkusen, Stefan Reinartz, svými slovy vyzdvihl Kroosovy přihrávky na stejnou úroveň jako jsou přihrávky Andrése Iniesty a Xaviho.[10] Reinartz, po konci kariéry spoluzakladatel firmy zabývající se fotbalovými analýzami, dále vyzdvihl Kroosův herní přehled.[10] Jeho další doménou je střela i z větších vzdáleností.[6][75]

V Realu Madrid jej trenér Carlo Ancelotti umístil do hloubi pole jako tvůrce hry (neboli „špílmachra“).[76]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Toni Kroos má v posledních pěti letech vždy, alespoň 90% úspěšných přihrávek v klubových soutěžích.[77] [kdy?]

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Klubové[editovat | editovat zdroj]

Bayer Leverkusen[78]
Bayern Mnichov[78]
Real Madrid[79]

Reprezentační[editovat | editovat zdroj]

Německá reprezentace[79]

Individuální[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Toni Kroos byl v den debutu ve věku 17 let a 265 dní. Jeho debutový rekord zlomil David Alaba.[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Transfermarkt.de [cit. 2010-08-16]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ a b kicker.de [cit. 2010-08-16]. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ a b ESPNsoccernet [cit. 2010-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b Archivovaná kopie [online]. Katagogi.com [cit. 2010-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-11. (anglicky) 
  5. ↑ MENDE, Jens; SCHWARZ, Manuel. Sammer, Ballack and Kroos can't stop East German football fading. dpa-international.com [online]. 2019-11-07 [cit. 2021-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c d e f g h MUNDAY, Billy. We need to talk about Toni Kroos. These Football Times [online]. 2019-12-03 [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Nikhil Dhorepatil. Top 5 Central Midfielders of the last decade. sportskeeda.com [online]. 2020-04-27 [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ ALVAREZ, Eduardo. Xavi believes Toni Kroos could control Real Madrid midfield over long haul. ESPN [online]. 2017-05-26 [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Spielbericht: 69078. Transfermarkt [online]. [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c d FITZPATRICK, Richard. Why Toni Kroos Is Real Madrid's Silent Galactico. Bleacher Report [online]. 2017-09-18 [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Spielbericht: 85462. Transfermarkt [online]. [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ SITEK, Jakub. Kroos odešel na hostování do Leverkusenu [online]. FotbalPortal.cz, 2009-02-01 [cit. 2010-08-16]. Dostupné online. 
  13. ↑ Spielfreudiger FCB demontiert müde 96er [online]. kicker.de [cit. 2013-01-29]. Dostupné online. (německy) 
  14. ↑ Bayern je po třech letech mistrem, titul slaví šest kol před koncem. iDNES.cz [online]. 2013-04-06 [cit. 2013-04-06]. Dostupné online. 
  15. ↑ Bayern - Valencia 2:1, UEFA.com, cit. 26. 4. 2013 (anglicky)
  16. ↑ Bayern - Lille 6:1, UEFA.com, cit. 26. 4. 2013 (anglicky)
  17. ↑ Bayern - Raja 2:0 Archivováno 4. 8. 2017 na Wayback Machine, FIFA.com, citováno 22. 1. 2014 (anglicky)
  18. ↑ http://www.profutbal.sk/ligy/prestupy-a-spekulacie/clanok178608-Kroos_potvrdil_svoj_odchod_do_Realu_Madrid.htm
  19. ↑ Bayern potvrdil prestup Kroosa do Realu, Di María ide do PSG, SME.sk, citováno 16. 7. 2014 (slovensky)
  20. ↑ Vertrag bis 2020! Kroos wechselt zu Real Madrid. kicker [online]. 2014-07-17 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (německy) 
  21. ↑ a b KNEER, Christof. Kroos-Wechsel zu Real ist perfekt. Süddeutsche Zeitung [online]. 2014-07-17 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (německy) 
  22. ↑ PHILLIPS, Rob. Super Cup: Cristiano Ronaldo scores twice in Real Madrid win. BBC [online]. 2014-08-12 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ WEST, Andy. Kroos first goal caps another imperious performance. sport360.com [online]. 2014-11-10 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ JENSON, Pete. Real Madrid 4-0 Cruz Azul: Gareth Bale, Karim Benzema, Sergio Ramos and Isco on target as Carlo Ancelotti's men reach FIFA Club World Cup final. Daily Mail [online]. 2014-12-16 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Spielbericht: 2518507. Transfermarkt [online]. [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. 
  26. ↑ UEFA.com Team of the Year 2014 announced. UEFA.com [online]. 2015-01-09 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Valencia beat Real Madrid to end record win streak. Eurosport [online]. 2015-01-04 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Atlético hammer meek Real Madrid. Marca [online]. 2015-02-07 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ Fans point finger at Cristiano Ronaldo, Khedira and Casillas. Marca [online]. 2015-02-08 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ LOWE, Sid. Luis Suárez’s sweet strike drives Barcelona past Real Madrid. The Guardian [online]. 2015-03-22 [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ Dennis J. Seese. El Clasico 2015, FC Barcelona V. Real Madrid: Player Ratings. managingmadrid.com [online]. 2015-03-23 [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ PATTERSON, Mark. Real Madrid Beat Celta Vigo with Toni Kroos, James Rodriguez, Chicharito Goals. Bleacher Report [online]. 2015-04-26 [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ Zidane feels Kroos was Real Madrid's missing link. Four Four Two [online]. 2015-11-18 [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ Real Madrid 4-2 Athletic Bilbao. BBC [online]. 2016-02-13 [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ Spot-on Real Madrid defeat Atlético in final again. UEFA.com [online]. 2016-05-28 [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ JENAS, Jermaine. Real Madrid v Atletico Madrid: How the players rated. BBC [online]. 2016-05-29 [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ Champions League final 2016: Who was ’embarrassing’? Real Madrid player ratings. talkSPORT [online]. 2016-05-29 [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ UERSFELD, Stephan. Toni Kroos focused on Euros 2016 after Real Madrid UCL win. ESPN [online]. 2016-05-30 [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ Gareth Bale and Toni Kroos to miss Super Cup. Eurosport.com [online]. 2016-08-08 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ Kroos dankt Real Madrid nach 100. Einsatz. Augsburger Allgemeine [online]. 2016-08-22 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (německy) 
  41. ↑ Toni Kroos nets late winner for Real Madrid against Celta Vigo. The Guardian [online]. 2016-08-27 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ MAROTO, Joaquín. FIFA FIFPro World11: Five Real Madrid players set to feature. AS [online]. 2017-01-08 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ Barcelona pohořela v Málaze, Real ztráta v madridském derby mrzet nemusela. Aktuálně.cz [online]. 2017-04-08 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. 
  44. ↑ a b PEARSON, Matt. Toni Kroos named German footballer of the year. Deutsche Wellle [online]. 2018-08-05 [cit. 2020-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ GARCÍA, Javier. Kroos becomes Club World Cup's most decorated player. realmadrid.com [online]. 2018-12-22 [cit. 2020-07-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ Plzeň - Real 0:5, čtyři góly za dvacet minut přinesly nejtěžší prohru doma [online]. Mladá fronta DNES, 2018-11-08 [cit. 2019-10-04]. Dostupné online. 
  47. ↑ PRAŽÁK, Ondřej. Real Madrid i v deseti porazil domácí Celtu [online]. Eurofotbal.cz, 2019-08-17 [cit. 2019-10-04]. Dostupné online. 
  48. ↑ HAFEZ, Shamoon. Galatasaray 0-1 Real Madrid. BBC [online]. 2019-10-22 [cit. 2020-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ Real Madrid porazil Valencii a postoupil do finále Supercopy. Eurofotbal.cz [online]. 2020-01-08 [cit. 2020-08-11]. Dostupné online. 
  50. ↑ Španělský Superpohár pro Real. V Arábii rozhodovaly až penalty. iDNES.cz [online]. 2020-01-12 [cit. 2020-08-11]. Dostupné online. 
  51. ↑ Kroos makes 200th La Liga appearance for Real Madrid. businessworld.in [online]. 2020-12-24 [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ JIMÉNEZ, Bárbara. Kroos makes his 300th Real Madrid appearance. realmadrid.com [online]. 2021-01-09 [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ Kroos gewinnt sein Jubiläumsspiel – Real im Viertelfinale. t-online.de [online]. 2021-03-17 [cit. 2021-03-17]. Dostupné online. (německy) 
  54. ↑ PARVIZI, Kevin. Real Madrid Player Ratings as Toni Kroos saves Los Blancos vs. Rayo Vallecano. therealchamps.com [online]. 2021-11-06 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ Juan Ignacio García-Ochoa. If Bale and Hazard were half as professional as Kroos.... Překlad Panos Kostopoulos. Marca [online]. 2021-11-21 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ HAFEZ, Shamoon. Real Madrid 2-0 Inter Milan: Toni Kroos and Marco Asensio score. BBC Sport [online]. [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ Champions League final highlights and report: Vinícius Júnior scores only goal as Real Madrid beat Liverpool to claim 14th European Cup. UEFA.com [online]. 2022-05-28 [cit. 2022-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ Shining starlets pocket prizes [online]. Fifa.com, 2007-09-09 [cit. 2010-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-12. (anglicky) 
  59. ↑ Němečtí fotbalisté znemožnili Iry, Portugalci nestačili na Rusko. iDNES.cz [online]. 2012-10-12 [cit. 2012-10-12]. Dostupné online. 
  60. ↑ Centurion Kroos the anchor for club and country. FIFA.com [online]. 2020-10-13 [cit. 2021-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ Archivovaná kopie [online]. FIFA.com [cit. 2010-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-08. (anglicky) 
  62. ↑ 2014 FIFA World Cup Brazil ™ - List of Players Archivováno 15. 1. 2017 na Wayback Machine, FIFA.com, citováno 28. 6. 2014 (anglicky)
  63. ↑ GER - POR 4:0 Archivováno 12. 12. 2018 na Wayback Machine, FIFA 2014 World Cup Brazil (německy)
  64. ↑ GER - GHA 2:2 Archivováno 24. 3. 2019 na Wayback Machine, FIFA 2014 World Cup Brazil (německy)
  65. ↑ USA - GER 0:1 Archivováno 12. 12. 2018 na Wayback Machine, FIFA 2014 World Cup Brazil (německy)
  66. ↑ GER - ALG 2:1, iDNES.cz, citováno 30. 6. 2014
  67. ↑ Archivovaná kopie. www.fifa.com [online]. [cit. 2014-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-15. 
  68. ↑ Šokující ostuda! Brazilci propadli a prohráli 1:7, Němci jsou ve finále, iSport.cz, citováno 8. 7. 2014
  69. ↑ BRA - GER 1:7, BBC Sport, citováno 9. 7 2014 (anglicky)
  70. ↑ Mistrovství světa ovládlo Německo, Argentinu porazilo po prodloužení, iDNES.cz, citováno 14. 7. 2014
  71. ↑ FORD, Matt. Germany announce final World Cup squad, with Manuel Neuer, without Leroy Sané. Deutsche Welle [online]. 2018-06-04 [cit. 2020-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. ↑ HYTNER, David. Toni Kroos brings off late miracle for Germany to stun Sweden. The Guardian [online]. 2018-06-23 [cit. 2020-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ STEINBERG, Jacob. South Korea 2–0 Germany: World Cup 2018 – as it happened". The Guardian [online]. 2018-06-27 [cit. 2020-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. ↑ Toni Kroos retires from international football. DFB [online]. 2021-07-02 [cit. 2021-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. ↑ A Kroos between Redondo, Laudrup, Alonso and more. Marca.com [online]. 2014-11-09 [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. ↑ DORRINGTON, Nick. Toni Kroos: Assessing His Real Madrid Contribution so Far This Season. Bleacher Report [online]. 2015-02-28 [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. ↑ [1]
  78. ↑ a b Fussballdaten.de [cit. 2010-08-16]. Dostupné online. (německy) 
  79. ↑ a b Toni Kroos – Titles & achievements. Transfermarkt [online]. [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  80. ↑ SMITH, Chris. From Neuer to Havertz: Every winner of the Fritz Walter medal since 2005. Squawka [online]. 2021-03-10 [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. ↑ UEFA.com users' Team of the Year 2014 revealed. UEFA.com [online]. UEFA, 2015-01-09, rev. 2018-11-29 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. ↑ Detailed analysis: UEFA.com Team of the Year 2016. UEFA.com [online]. UEFA, 2017-01-05, rev. 2017-01-06 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  83. ↑ Facts and figures: UEFA.com Team of the Year 2017. UEFA.com [online]. UEFA, 2018-01-11 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  84. ↑ UEFA Champions League squad of the season. UEFA.com [online]. UEFA, 2014-06-02, rev. 2017-02-13 [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  85. ↑ UEFA Champions League squad of the season. UEFA.com [online]. UEFA, 2015-06-09, rev. 2015-09-14 [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. ↑ UEFA Champions League Squad of the Season. UEFA.com [online]. UEFA, 2016-05-30, rev. 2017-12-04 [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  87. ↑ UEFA Champions League Squad of the Season. UEFA.com [online]. UEFA, 2017-06-05 [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  88. ↑ UEFA Champions League Squad of the Season. UEFA.com [online]. UEFA, 2018-05-27, rev. 2018-06-11 [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  89. ↑ UEFA EURO 2016 Team of the Tournament revealed. UEFA [online]. 2016-07-11, rev. 2016-07-12 [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  90. ↑ FIFA/FIFPro World XI 2014. FIFA.com [online]. 2015-01-12 [cit. 2022-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-14. (anglicky) 
  91. ↑ History - The FIFA FIFPRO World 11 Of 2016. FIFPro.org [online]. Neznámé datum vydání [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  92. ↑ History - The FIFA FIFPRO World 11 of 2016-2017. FIFPro.org [online]. Neznámé datum vydání [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Toni Kroos – klubová kariéra
Zlatá medaile Liga mistrů UEFA 2012/13 – FC Bayern Mnichov Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Liga mistrů UEFA 2015/16 – Real Madrid Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Liga mistrů UEFA 2016/17 – Real Madrid Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Liga mistrů UEFA 2017/18 – Real Madrid Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Mistrovství světa ve fotbale klubů 2013 – Německo FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Mistrovství světa ve fotbale klubů 2014 – Španělsko Real Madrid
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Mistrovství světa ve fotbale klubů 2016 – Španělsko Real Madrid
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Mistrovství světa ve fotbale klubů 2017 – Španělsko Real Madrid
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Mistrovství světa ve fotbale klubů 2018 – Španělsko Real Madrid
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Superpohár UEFA 2013 – FC Bayern Mnichov Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Superpohár UEFA 2014 – Real Madrid Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Superpohár UEFA 2017 – Real Madrid Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2007/08 – FC Bayern Mnichov
Brankář FC Bayern München logo (2017).svg
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2012/13 – FC Bayern Mnichov
Brankář FC Bayern München logo (2017).svg
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2013/14 – FC Bayern Mnichov
Brankář FC Bayern München logo (2017).svg
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile DFL-Supercup 2012 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Primera División 2016/17 – Real Madrid
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Primera División 2019/20 – Real Madrid
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Supercopa de España 2017 – Real Madrid
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Supercopa de España 2019 – Real Madrid
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Toni Kroos – reprezentační kariéra
Bronzová medaile Německá fotbalová reprezentace na Mistrovství světa 2010 Bronzová medaile
Německo
Zlatá medaile Německá fotbalová reprezentace na Mistrovství světa 2014 Zlatá medaile
1 Manuel Neuer • 2 Kevin Großkreutz • 3 Matthias Ginter • 4 Benedikt Höwedes • 5 Mats Hummels • 6 Sami Khedira • 7 Bastian Schweinsteiger • 8 Mesut Özil • 9 André Schürrle • 10 Lukas Podolski • 11 Miroslav Klose • 12 Ron-Robert Zieler • 13 Thomas Müller • 14 Julian Draxler • 15 Erik Durm • 16 Philipp Lahm (C) • 17 Per Mertesacker • 18 Toni Kroos • 19 Mario Götze • 20 Jérôme Boateng • 21 Shkodran Mustafi • 22 Roman Weidenfeller • 23 Christoph Kramer • Trenér Joachim Löw
 Německo
Bronzová medaile Německá fotbalová reprezentace na Mistrovství Evropy 2016 Bronzová medaile
1 Manuel Neuer • 2 Shkodran Mustafi • 3 Jonas Hector • 4 Benedikt Höwedes • 5 Mats Hummels • 6 Sami Khedira • 7 Bastian Schweinsteiger (C) • 8 Mesut Özil • 9 André Schürrle • 10 Lukas Podolski • 11 Julian Draxler • 12 Bernd Leno • 13 Thomas Müller • 14 Emre Can • 15 Julian Weigl • 16 Jonathan Tah • 17 Jérôme Boateng • 18 Toni Kroos • 19 Mario Götze • 20 Leroy Sané • 21 Joshua Kimmich • 22 Marc-André ter Stegen • 23 Mario Gómez • Trenér Joachim Löw
 Německo
Německá fotbalová reprezentace na Mistrovství světa 2018
1 Manuel Neuer - Kapitán • 2 Marvin Plattenhardt • 3 Jonas Hector • 4 Matthias Ginter • 5 Mats Hummels • 6 Sami Khedira • 7 Julian Draxler • 8 Toni Kroos • 9 Timo Werner • 10 Mesut Özil • 11 Marco Reus • 12 Kevin Trapp • 13 Thomas Müller • 14 Leon Goretzka • 15 Niklas Süle • 16 Antonio Rüdiger • 17 Jérôme Boateng • 18 Joshua Kimmich • 19 Sebastian Rudy • 20 Julian Brandt • 21 İlkay Gündoğan • 22 Marc-André ter Stegen • 23 Mario Gómez • Trenér Joachim Löw
 Německo
Medailisté – Mistrovství světa ve fotbale 2010
Španělsko Zlatá medaile
Nizozemsko Stříbrná medaile
Německo Bronzová medaile
Medailisté – Mistrovství Evropy ve fotbale 2012
Španělsko Zlatá medaile
Itálie Stříbrná medaile
Portugalsko Bronzová medaile
Německo Bronzová medaile
Medailisté – Mistrovství světa ve fotbale 2014
Německo Zlatá medaile
Argentina Stříbrná medaile
Nizozemsko Bronzová medaile
Medailisté – Mistrovství Evropy ve fotbale 2016
Portugalsko Zlatá medaile
Francie Stříbrná medaile
Wales Bronzová medaile
Německo Bronzová medaile
Fotbalista roku (Německo)
1960: Uwe Seeler • 1961: Max Morlock • 1962: Karl-Heinz Schnellinger • 1963: Hans Schäfer • 1964: Uwe Seeler • 1965: Hans Tilkowski • 1966: Franz Beckenbauer • 1967: Gerd Müller • 1968: Franz Beckenbauer • 1969: Gerd Müller • 1970: Uwe Seeler • 1971: Berti Vogts • 1972: Günter Netzer • 1973: Günter Netzer • 1974: Franz Beckenbauer • 1975: Sepp Maier • 1976: Franz Beckenbauer • 1977: Sepp Maier • 1978: Sepp Maier • 1979: Berti Vogts • 1980: Karl-Heinz Rummenigge • 1981: Paul Breitner • 1982: Karlheinz Förster • 1983: Rudi Völler • 1984: Harald Schumacher • 1985: Hans-Peter Briegel • 1986: Harald Schumacher • 1987: Uwe Rahn • 1988: Jürgen Klinsmann • 1989: Thomas Häßler • 1990: Lothar Matthäus • 1991: Stefan Kuntz • 1992: Thomas Häßler • 1993: Andreas Köpke • 1994: Jürgen Klinsmann • 1995: Matthias Sammer • 1996: Matthias Sammer • 1997: Jürgen Kohler • 1998: Oliver Bierhoff • 1999: Lothar Matthäus • 2000: Oliver Kahn • 2001: Oliver Kahn • 2002: Michael Ballack • 2003: Michael Ballack • 2004: Aílton • 2005: Michael Ballack • 2006: Miroslav Klose • 2007: Mario Gómez • 2008: Franck Ribéry • 2009: Grafite • 2010: Arjen Robben • 2011: Manuel Neuer • 2012: Marco Reus • 2013: Bastian Schweinsteiger • 2014: Manuel Neuer • 2015: Kevin De Bruyne • 2016: Jérôme Boateng • 2017: Philipp Lahm • 2018: Toni Kroos • 2019: Marco Reus • 2020: Robert Lewandowski • 2021: Robert Lewandowski
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Toni_Kroos&oldid=21339128“