Toni Kroos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Toni Kroos
Toni Kroos (2018)
Toni Kroos (2018)
Osobní informace
Datum narození4. ledna 1990 (33 let)
Místo narozeníGreifswald, Východní Německo NDR
Výška182 cm[1][2][3]
Hmotnost74 kg[2][3]
Klubové informace
Současný klubŠpanělsko Real Madrid
Číslo dresu8
PoziceZáložník
Mládežnické kluby*
1997–2002
2002–2006
2006–2007
Německo Greifswalder
Německo Hansa Rostock
Německo Bayern Mnichov
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2007–2008
2007–2014
2009–2010
2014–
Německo Bayern Mnichov II
Německo Bayern Mnichov
Německo Bayer Leverkusen
Španělsko Real Madrid
01300(4)
1300(13)
0430(10)
2090(17)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2005–2007
2009
2008–2009
2010–2021
Německo Německo U17
Německo Německo U19
Německo Německo U21
Německo Německo
0340(17)
00500(3)
01000(2)
1060(17)
Úspěchy
Mistrovství světa ve fotbale
Bronzová medaile MS 2010 Německo
Zlatá medaile MS 2014 Německo
Mistrovství Evropy ve fotbale
Bronzová medaile ME 2012 Německo
Bronzová medaile ME 2016 Německo
Liga mistrů UEFA
Zlatá medaile 2012/2013 FC Bayern Mnichov
Zlatá medaile 2015/2016 Real Madrid
Zlatá medaile 2016/2017 Real Madrid
Zlatá medaile 2017/2018 Real Madrid
Superpohár UEFA
Zlatá medaile 2013 FC Bayern Mnichov
Zlatá medaile 2014 Real Madrid
Zlatá medaile 2017 Real Madrid
Mistrovství světa klubů
Zlatá medaile 2013 FC Bayern Mnichov
Zlatá medaile 2014 Real Madrid
Zlatá medaile 2016 Real Madrid
Zlatá medaile 2017 Real Madrid
Zlatá medaile 2018 Real Madrid
1. německá Bundesliga
Zlatá medaile 2007/2008 FC Bayern Mnichov
Zlatá medaile 2012/2013 FC Bayern Mnichov
Zlatá medaile 2013/2014 FC Bayern Mnichov
Německý superpohár
Zlatá medaile 2012 FC Bayern Mnichov
1. španělská fotbalová liga
Zlatá medaile 2016/2017 Real Madrid
Zlatá medaile 2019/2020 Real Madrid
Španělský superpohár
Zlatá medaile 2017 Real Madrid
Zlatá medaile 2019 Real Madrid
Další informace
RodičeBirgit Kämmer
PříbuzníFelix Kroos (sourozenec)
Webwww.toni-kroos.com
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k
1. 3. 2021
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k
25. 12. 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Toni Kroos (* 4. ledna 1990, Greifswald, Východní Německo[4]) je německý fotbalista a bývalý reprezentant, který hraje na pozici záložníka. Od roku 2014 nastupuje za španělský klub Real Madrid, předtím působil zejména ve dresu Bayernu Mnichov. Přes deset let nastupoval za německou reprezentaci. Finále Ligy mistrů UEFA si zahrál v pěti případech, ve čtyřech z nich v této soutěži ve dresu Realu Madrid zvítězil. Mistr světa z roku 2014. Je vůbec jediným hráčem narozeným v bývalém východním Německu, který vyhrál mistrovství světa ve fotbale.[5]

V průběhu své kariéry se zapsal mezi nejlepší záložníky na světě.[6][7][8]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Ve fotbalovém světě působí i jeho otec Roland a bratr Felix.[4] Roland byl trenérem např. mládežnického výběru německého klubu FC Hansa Rostock, bratr Felix je hráčem Braunschweigu (ke květnu 2021).

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Do Bayernu Mnichov zamířil Kroos ve svých 16 letech. Trenér Ottmar Hitzfeld z něj učinil nejmladšího debutanta v německé Bundeslize v utkání proti Energii Cottbus (Chotěbuz) 26. září a v sezóně 2007/08 mu umožnil odehrát celkem 12 ligových zápasů v konkurenci hráčů jako Bastian Schweinsteiger, Mark van Bommel a Zé Roberto.[6][9][pozn. 1] Příležitost dostal také v Poháru UEFA. V prvním zápase skupiny dne 25. října na hřišti srbské CZ Bělehrad prohrával Bayern Mnichov 1:2, ovšem Kroos dvěma přímými kopy otočil skóre. Nejprve nacentroval na gól Miroslava Kloseho a později sám skóroval. Na hřišti přitom celkově pobyl jen asi závěrečných deset minut.[6][11] Bayern Mnichov na jaře dokráčel k titulu a v létě do týmu přivedl dalšího záložníka Tima Borowskiho. Konkurence v záložní řadě vedla k tomu, že byl Kroos v lednu roku 2009 zapůjčen na 18 měsíců Bayeru Leverkusen.[6][12]

Leverkusen dosáhl finále domácího poháru, kde ovšem padl s Werderem Brémy. Trenér Bruno Labbadia uvolnil místo Juppu Heynckesovi, jenž služby hostujícího záložníka využíval.[6] Po Mistrovství světa se v letních měsících roku 2010 vrátil do Mnichova, kde byl součástí plánů trenéra Louise van Gaala. Další kariérní posun nastal po sezóně, když se léta 2011 stal trenérem Bayernu Kroosův „mentor“ Jupp Heynckes.[6]

Návrat do Bayernu[editovat | editovat zdroj]

Podzimní absence Arjena Robbena umožnila Kroosovi zabydlet se v základní sestavě Bayernu v první polovině sezóny 2011/12. V záříjovém utkání Ligy mistrů pomohl premiérovou trefou k výhře 2:0 nad Villarrealem. Později pomohl zdolat Neapol výsledkem 3:2 a byl autorem všech tří asistencí na gól.[13] Proti Villarrealu 22. listopadu dvakrát připravil gól Francku Ribérymu a podpořil vítězství 3:1 zajišťující první místo v náročné skupině.[14] Na jaře se účastnil tažení směrem do finále Ligy mistrů, kdy mnichovský celek postoupil přes Basilej, Marseille i Real Madrid. Proti Realu v semifinále 17. dubna nacentroval z rohu na první gól svého mužstva a v domácím prostředí pomohl k výhře 2:1.[15] Osm dní na to v Madridu odehrál celé odvetné utkání. V penaltovém rozstřelu byl neúspěšný, přesto ovšem hráči z Mnichova zvítězili poměrem 3:1 a bavorský klub měl jako třetí v historii příležitost uspěl ve finále Ligy mistrů na vlastním stadionu.[16] Finále odehrané 17. června se rovněž rozhodovalo v rozstřelu, který ovšem dopadl příznivě pro Chelsea.[17] Na rozdíl od semifinále se Kroos penalty nechopil, prodlužované utkání ale odehrál celé a byl hráčem s nejvíce přihrávkami (111).[18] Z pohledu trofejí to byla neúspěšná sezóna, neboť Kroos se spoluhráči prohrál týden před finálovým střetem také finále německého poháru s Borussií Dortmund, která Bayernu odepřela také ligový titul, a ve kterém dostal Kroos přednost před Müllerem.[19]

V duelu o německý superpohár 12. srpna 2012 pomohl porazit Dortmund 2:1, přičemž odehrál celé utkání.[20] Členem základní jedenáctky zůstal i nadále a z pozice ofenzivního záložníka (tzv. desítky) dirigoval úspěšnou sérii výher zkraje nové ligové sezóny. V září dal góly Stuttgartu, Mainzu a Schalke a Valencii v úvodním klání Ligy mistrů.[21][22] Na začátku října byl u venkovní porážky na půdě BATE Borisov ve druhém zápase evropského poháru, ve kterém běloruský klub utnul Bayernu sérii devíti počátečních výher.[23] Na konci října nezabránil Kroos domácí porážce 1:2 s Leverkusenem,[24] která se později ukázala být druhou ze tří porážek v sezóně. 7. listopadu vstřelil jeden gól proti Lille a podílel se tak na jeho debaklu 6:1.[25][26] 24. listopadu 2012 vsítil gól proti Hannoveru 96, čímž přispěl k výraznému vítězství Bayernu 5:0.[27] Ve 27. kole hraném 30. března se jednou gólově podílel na výhře 9:2 nad Hamburkem a pomohl klubu dorovnat rekord deseti ligových výher v řadě.[28] S klubem slavil v sezóně zisk ligového titulu již 6 kol před koncem soutěže, ve 28. kole německé Bundesligy.[29]

Zazářil proti Arsenalu při únorovém osmifinálovém střetnutí v Lize mistrů. Na půdě anglického soupeře vyhráli fotbalisté Bayernu poměrem 3:1. Skóre otevřel samotný Kroos, kterého Dominic Fifield z Guardianu ohodnotil nejlepší známkou 9 z 10.[30] Avšak ve čtvrtfinále si přivodil zranění,[31] které mu odepřelo dohrát úspěšnou sezónu, v níž získal Bayern treble (triumf v lize, domácím poháru a v Evropě).

Pod novým trenérem Pepem Guardiolou absolvoval 27. července 2013 utkání německého superpoháru proti Borussii Dortmund.[32] Úvod sezóny ale zvládla lépe Borussia. Guardiola postavil Kroose do sestavy 30. srpna proti Chelsea v evropském superpoháru UEFA a záložník zaznamenal asistenci u Ribéryho srovnávacího gólu. Nerozhodnuté prodlužované utkání rozhodovaly penalty, v nichž Kroos tu svoji proměnil a pomohl trofej vyhrát.[33] V záložní řadě si svoje místo navzdory konkurenci nově příchozích Maria Götzeho a Thiaga uhájil.[34] V prosinci se objevil na Mistrovství světa klubů FIFA v Maroku, na kterém Bayern Mnichov zvítězil nejprve v semifinále 3:0 nad Kuang-čou Evergrande a následně ve finále 2:0 nad Raja Casablanca.[35] V lednu byl v důsledku Guardiolovy rotace hráčů posazen na lavičku, pře byla ovšem rozřešena a Kroos se vrátil do základní sestavy.[36] Trenérovu důvěru splatil zářným výkonem proti Arsenalu a dne 19. února 2014 se gólem podepsal pod venkovním vítězstvím 2:0, které sehrálo klíčovou roli v postupu do čtvrtfinále proti Manchesteru United. Právě klub z Manchesteru o hráče usiloval.[36] V bundesligovém utkání s berlínskou Herthou 25. března otevřel skóre, které načalo výhru 3:1 zaručující ligový triumf v rekordně krátkém čase. Bayern triumfoval 7 kol před koncem.[37] Dne 17. května byl u finálového vítězství 2:0 nad Dortmundem v národním poháru zaručujícímu domácí double.[38]

Real Madrid[editovat | editovat zdroj]

Real Madrid za Kroose zaplatil částku mezi 25 až 30 miliony eur a ten se Madridu upsal na dobu šesti let, tedy do léta 2020.[39][40] Po přestupu se stal devátým německým reprezentantem ve službách madridského velkoklubu, ještě před ním tu působili Günter Netzer, Paul Breitner, Uli Stielicke, Bernd Schuster, Bodo Illgner, Christoph Metzelder, Mesut Özil a Sami Khedira.[40]

Sezóna 2014/15[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Cardiff se v srpnu odehrál jeho debutový start za Real Madrid proti Seville v rámci Superpoháru UEFA, o jehož zisku pro madridské mužstvo rozhodl dvougólový Cristiano Ronaldo.[41] Po utkání La Ligy proti Rayu Vallecano konaném 8. listopadu vyzdvihl Kroosův výkon jeho trenér Carlo Ancelotti. Kroos totiž vstřelil svůj první gól ve dresu „Bílého baletu“ a pomohl k výhře 5:1.[42] Real se v prosinci utkal o prvenství na Mistrovství světa klubů, Toni Kroos v nominaci nechyběl. Během semifinálového střetu s mexickým Cruz Azul (nakonec výhra 4:0) si po centru připsal asistenci na gólu Sergia Ramose a celkem už svoji osmou v sezóně.[43] Finále proti argentinskému San Lorenzu Real opanoval po výsledku 2:0. Sám asistoval znovu u gólu Ramose.[44] V lednu byl zvolen do nejlepší 11členné sestavy podle UEFA za rok 2014.[45] Madridská rekordní série 22 výher za sebou byla ukončena porážkou 1:2 dne 4. ledna v ligovém utkání proti Valencii.[46] Tým ale stále držel první místo v tabulce. Další série výher v lize skončila po utkání na půdě rivala Atlética Madrid 7. března. Po bok Kroose se v záložní řadě postavila dvojice Sami Khedira s Iscem, první jmenovaný zastoupil zraněného Jamese Rodrígueze. Real se soupeřem ze stejného města prohrál 0:4.[47] Na rozdíl od svého německého spoluhráče Khediry patřil Kroos k těm lepším hráčům „Bílého baletu“.[48] Březnové derby El Clásico v Barceloně mělo napovědět, kdo z dvojice velkoklubů vyhraje titul. Real Madrid na katalánské půdě nakonec prohrál 1:2, promrhal náskok z podzimu a začátku jara a nově ztrácel čtyři body na svého konkurenta.[49] Kroos patřil k lepším hráčům svého mužstva a podařilo se mu omezovat hru soupeřova záložníka Andrése Iniesty.[50] Ve 33. kole vstřelil Kroos proti Celtě Vigo vyrovnávací gól na 1:1 a Real otočil výsledek na 4:1, udržujíc se v dohledu první Barcelony.[51] Ta ale již neklopýtla, titul tak Real nezískal.

Sezóna 2015/16[editovat | editovat zdroj]

Ve své druhé sezóně byl Kroos nadále klíčovým hráčem a odehrál 10 z úvodních 11 utkání La Ligy.[52] V průběhu března 2016 zaznamenal gól proti Athleticu Bilbao, svůj třetí ligový gól ve Španělsku a byl u domácí výhry Realu poměrem 4:2, tým se tak držel jediný bod za Barcelonou.[53] Ačkoli titul znovu získala Barcelona, mohl si Real částečně kompenzovat ligový neúspěch na evropské scéně, kde znovu dosáhl finále Ligy mistrů a znovu čelil Atléticu Madrid. Po čtvrthodině od počátečního hvizdu vyslal Kroos ze standardní situace centr, který našel Garetha Balea a od toho se míč dostal k Sergiu Ramosovi, který míč dopravil za záda slovinského brankáře Jana Oblaka.[54] Atlético se zmohlo na vyrovnání, nakonec však padlo na penalty. Kroos podal dobrý výkon, jeho spoluhráči jako Casemiro a Sergio Ramos ale byli klíčoví.[55][56] Po 72 minutách jej trenér Zidane vystřídal, zastoupil ho Isco. Kroos se stal prvním německým reprezentantem, který vyhrál Ligu mistrů se dvěma kluby.[57]

Sezóna 2016/17[editovat | editovat zdroj]

Po Mistrovství Evropy zahájil – stejně jako Gareth Bale a další – klubový trénink později, vynechal tak evropský superpohár proti Seville.[58] Na konci srpna odehrál proti Realu Sociedad (výhra Realu 3:0) své 100. utkání ve dresu „Bílého baletu“.[59] Zahrál si srpnové první domácí utkání sezóny před madridským publikem a v 81. minutě vstřelil vítězný gól na 2:1 proti Celtě Vigo.[60]

V lednu se dostal do vyhlášené nejlepší jedenáctky organizace FIFA za rok 2016 jako jeden z pěti hráčů Realu Madrid.[61] Na začátku dubna ve 31. kole La Ligy odehrál derby s Atléticem Madrid, které dopadlo nerozhodně 1:1. Kroos si udržel první místo mezi ligovými nahrávači, když z přímého kopu našel hlavu Pepeho. Později se tato dvojice nešťastně srazila, Pepe si po úderu Kroosova kolena zranil žebra. Real Madrid přesto navýšil náskok na čele ligy o jeden bod, neboť Barcelona prohrála.[62]

Sezóna 2017/18[editovat | editovat zdroj]

Real Madrid odstartoval výhrou 2:1 nad Manchesterem United sezónu 2017/18. V utkání o Superpohár UEFA 8. srpna 2017 setrval na trávníku celých 90 minut.[63] Dalším srpnovým superpohárovým úspěchem se stal ten v Supercopa de España nad Barcelonou. V základní sestavě se Kroos podílel na dvou výhrách – 3:1 venku a 2:0 doma. Během odvety zaznamenal svůj 150. zápas ve dresu madridského klubu.[64] V srpnu se také umístil pátý v hlasování o nejlepšího evropského klubového fotbalistu podle UEFA.[65] Dne 20. srpna zpečetil třetí brankou úvodní ligovou výhru 3:0 proti Deportivu La Coruña.[66]

Ve čtvrté sezóně v Realu si ve španělské lize připsal 27 odehraných zápasů s 5 góly a 7 asistencemi. Real nezískal ligový titul a skončil až třetí za Barcelonou a Atléticem. V Lize mistrů si to Kroos vynahradil třetím vítězstvím v řadě, přičemž finále proti Liverpoolu odehrál celé.

Sezóna 2018/19[editovat | editovat zdroj]

Na začátku srpna v roce 2018 byl Kroos zvolen německým fotbalistou roku.[67] V páté sezóně (2018/19) za Bílý balet nezískal žádnou velkou trofej, ale jen výhru na MS klubů. Odehrál finále proti Al Ajnu ze Spojených arabských emirátů, který Realu Madrid podlehl nakonec 1:4. Na tomto turnaji získal Kroos prvenství už popáté (jednou s Bayernem, s Realem čtyřikrát) a překonal tak Cristiana Ronalda se čtyřmi tituly.[68] V lize nastoupil do 28 zápasů, Real skončil v La Lize na třetím místě za rivaly Barcelonou a Atléticem. V Lize mistrů se gólově prosadil ve skupině, a to ve čtvrtém zápase na hřišti Viktorie Plzeň (5:0), kde si vedle jedné branky připsal také 2 asistence.[69] Odehrál obě celá utkání osmifinále proti Ajaxu, se kterým Real Madrid vypadl.

Sezóna 2019/20[editovat | editovat zdroj]

Kroos byl i v sezóně 2019/20 součástí základní sestavy Realu. Během prvního zápasu nové sezóny španělské ligy se trefil na půdě Celty Vigo a přispěl k výhře 3:1.[70] V říjnu nastoupil do 100. utkání Ligy mistrů a jediným gólem tohoto utkání rozhodl o výhře Realu Madrid na půdě tureckého Galatasaraye, tým tak ve svém třetím zápase získal první tři body (celkově čtyři).[71] V lednu se gólově prosadil proti Valencii ve španělském superpoháru a pomohl tak postoupit do finále proti Atléticu Madrid.[72] Finále dospělo do penaltového rozstřelu, ve kterém uspěl Real. Kroos odehrál 103 minut než byl nahrazen Viníciusem.[73] Real Madrid v této sezóně rovněž vyhrál mistrovský titul.

Sezóna 2020/21[editovat | editovat zdroj]

Proti Granadě 23. prosince 2020 odehrál Kroos 200. zápas španělské ligy ve dresu Realu, který zápas vyhrál 2:0.[74]

Proti Osasuně 9. ledna 2021 odehrál za Real 300. soutěžní zápas.[75]

V odvetě osmifinále Ligy mistrů 16. března proti Atalantě si zahrál 100. zápas v této evropské soutěži a pomohl postoupit do čtvrtfinále po domácí výhře 3:1, kterou Real Madrid navázal na venkovní výhru 1:0.[76]

Sezóna 2021/22[editovat | editovat zdroj]

Začátkem sezóny nebyl Kroos k dispozici kvůli zranění, které se táhlo od března stejného roku. Ve 13. kole hostil Real Madrid celek Rayo Vallecano a v tomto zápase hraném 6. listopadu 2021 otevřel skóre právě Kroos, který navíc v závěru obranným zákrokem výhru 2:1 uhájil.[77] V dalším ligovém kole 21. listopadu se stal mužem venkovního zápasu proti Granadě, neboť jeho dvě asistence vedly k výhře 4:1.[78] Na pomezí listopadu a prosince si připsal po jedné trefě v závěrečných dvou skupinových zápasech v Lize mistrů, nejprve proti Šeriffu Tiraspol při venkovní výhře 3:0 a poté v domácím prostředí proti Interu Milán při výhře 2:0. Real tímto postoupil z prvního místa do jarního osmifinále. Kroosův úvodní gól proti Interu byl 1000. gólem Realu Madrid v evropském poháru, čehož španělský královský klub dosáhl jako první.[79]

Své páté finále Ligy mistrů odehrál v základní sestavě celé. Na stadionu Stade de France se 28. května 2022 zrodila výhra Realu 1:0 nad Liverpoolem. Německý záložník zaznamenal čtvrtý triumf.[80]

Sezóna 2022/23[editovat | editovat zdroj]

Dne 10. srpna 2022 nastoupil do utkání Superpoháru UEFA a v něm odehrál 85 minut. Zisk první trofeje sezóny byl zaručen vítězstvím 2:0 nad Eintrachtem Frankfurt. Madridský klub dorovnal rekord pěti triumfů.[81] V dalších srpnových dnech opustil mužstvo Casemiro a stabilní záložní trojice s přezdívkou „KCM“ přišla o prvního člena. Německý středopolař měl mít nabídku na prodloužení smlouvy, ve hře však bylo ukončení aktivní kariéry na vrcholu po této sezóně.[82] Po prvním skupinovém utkání Ligy mistrů 6. září na hřišti Celtiku byl označen hráčem zápasu. Real Madrid na stadionu Celtic Park vyhrál 3:0.[83] Proti Realu Mallorca v pátém utkání ligové sezóny 11. září na něho poprvé připadla kapitánská role, poté co se zranil Karim Benzema.[84] První El Clásico sezóny proti Barceloně pomohl 16. října v domácím prostředí vyhrát 3:1. Ve stejném utkání dosáhl na milník 250 utkání za Real, a to jako devátý fotbalista tohoto klubu.[85]

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 2007 dovedl Kroos – jakožto kapitán – reprezentační výběr Německa do 17 let ke třetímu místu na Mistrovství světa pořádané Jižní Koreou.[6] Vyjma bronzové medaile byl oceněn Zlatým míčem pro nejlepšího hráče turnaje a rovněž Bronzovou kopačkou pro třetího nejlepšího střelce mistrovství.[86]

V německém A-týmu debutoval v roce 2010.

12. října 2012 vstřelil dva góly v kvalifikačním utkání na MS 2014 proti domácímu Irsku, Německo vyhrálo jednoznačně 6:1.[87]

V říjnu 2020 odehrál 100. utkání za německou reprezentaci čelící Švýcarsku a stal se 16. fotbalistou Německa, který stovky startů v reprezentaci dosáhl.[88]

Mistrovství světa 2010[editovat | editovat zdroj]

Byl nominován do reprezentačního mužstva pro mistrovství světa 2010 v Jihoafrické republice. Tam si zahrál ve čtyřech zápasech, celkově 59 minut.[89] Svůj první zápas odehrál proti Ghaně, kdy v 81. minutě vystřídal Bastiana Schweinsteigera. Ve čtvrtfinálovém zápase proti Argentině se do hry dostal v 77. minutě místo Samiho Khediry. Zahrál si i v následujícím zápase proti Španělsku, tentokráte nahradil Piotra Trochowskiho v 62. minutě. Nastoupil i v posledním zápase Německa, a to v souboji o třetí příčku. V 81. minutě nahradil Marcella Jansena – střelce druhé německé branky.

EURO 2012[editovat | editovat zdroj]

Postupem času si získal důvěru trenéra Joachima Löwa, pro něhož byl součástí základní osy národního mužstva, přestože čelil konkurenci jiných talentovaných záložníků v podobách Maria Götzeho, Marca Reuse, Marka Marina nebo Thomase Müllera.[90] Německo si tříbodový zisk zajistilo ve všech deseti kvalifikačních utkáních a z první příčky zamířilo na Euro 2012 pořádané Polskem a Ukrajinou. Navzdory zdařilé kvalifikační kampani, kdy byl pasován do základní sestavy, se musel spokojit s rolí střídajícího a v záloze nastupovali Sami Khedira a Bastian Schweinsteiger.[91] Do základu byl postaven 28. června 2012 v semifinále proti Itálii, ale Löwův tah s Kroosem osobně bránícím soupeřova záložníka Andreu Pirla nevyšel a Německo prohrálo 1:2.[92]

Mistrovství světa 2014[editovat | editovat zdroj]

Trenér Joachim Löw jej vzal na Mistrovství světa 2014 v Brazílii.[93] Němci postoupili ze základní skupiny G se 7 body z prvního místa po výhře 4:0 s Portugalskem[94], remíze 2:2 s Ghanou[95] a výhrou 1:0 s USA.[96] V osmifinále Němci vyřadili Alžírsko po výsledku 2:1 po prodloužení[97] a ve čtvrtfinále Francii 1:0.[98] V semifinále proti Brazílii znemožnili Jihoameričany historickým debaklem 7:1, kdy do 29. minuty dali pět gólů. Kroos vstřelil dva a byl vyhlášen „mužem zápasu“.[99][100] S národním týmem získal zlaté medaile po finálové výhře 1:0 proti Argentině.[101]

Jeho jméno se objevilo na seznamu deseti vybraných fotbalistů, z nichž měl vzejít držitel Zlatého míče pro nejlepšího hráče mistrovství (FIFA's Golden Ball).[102] Ten připadl Lionelu Messimu. Oficiální statistický žebříček Castrol performance index ohodnotil Kroosovo vystoupení na mistrovství známkou 9,79 z 10, nejvyšší známkou mezi turnajovými účastníky.[103] Prvenství jej zařadilo do nejlepší jedenáctky turnaje podle statistik,[104] zařazen byl k tomu i do nejlepší jedenáctky podle fanoušků hlasujících přes internet, tzv. Týmu snů.[105]

EURO 2016[editovat | editovat zdroj]

V úvodním utkání Eura 2016 proti Ukrajině (Kroos je druhý zprava)

Na svém druhém evropském mistrovství měl po zraněném kapitánu Bastianu Schweinsteigerovi převzít odpovědnost i vůdčí roli v záložní řadě a po boku Samiho Khediry vypomáhat defenzívě.[106] Vynikl v úvodním skupinovém utkání proti Ukrajině 12. června, ve kterém Německo vyhrálo 2:0 a první gól padl po Kroosově přímém kopu, který do sítě dopravil Škodran Mustafi.[107] Standard si udržel i po bezbrankovém střetnutí s Polskem 16. června a v souhrnných statistikách turnaje mu nadále patřilo druhé místo za nejlépe hodnoceným Dimitrim Payetem.[108] Postup z první pozice zaručilo 21. června vítězství 1:0 nad Severním Irskem, proti kterému rodák z Greifswaldu zaznamenal více přihrávek (121) než celé soupeřovo mužstvo (110).[109] Osmifinále se konalo 26. června a postavilo Německo proti Slovensku, z čehož se urodila německá výhra 3:0. Další Kroosovo vystoupení navázalo kvalitou na ta předešlá a jeho dovednost nabízet se spoluhráčům ocenil také bývalý záložník Johan Micoud.[110] Ve čtvrtfinále proti Itálii 2. července vyústil prodlužovaný zápas v penaltový rozstřel, Německo též poprvé inkasovalo. Penaltu Kroos proměnil a pomohl postoupit do semifinále s domácí Francií.[111] Brzká penalta nařízená proti Německu dopomohla 7. července jejich vyřazení a zisku „pouhé“ bronzové medaile.

Byl jedním ze tří Němců, jejichž jména bylo zahrnuta mezi nejlepších 23 fotbalistů Eura. Na soupisku tzv. Týmu turnaje se dostal společně s Joshuou Kimmichem a Jérômem Boatengem.[112] V hlasování 25 tisíc německých fanoušků o nejlepšího hráče mužstva na oficiálním webu německého fotbalového svazu se umístil třetí za Özilem a Boatengem.[113] Do ideální jedenáctky turnaje jej zařadil Ian Dennis, komentující pro stanici BBC Radio 5 Live.[114] Během turnaje zaznamenal nejvíce přesných přihrávek ze všech hráčů, a to 593. Podle WhoScored.com byl pátým nejlépe hodnoceným fotbalistou.[115]

Mistrovství světa 2018[editovat | editovat zdroj]

Trenér Joachim Löw jej 4. června nominoval na Mistrovství světa 2018 pořádané Ruskem.[116] Tři skupinové zápasy odehrál celé, přičemž ve druhém zápase proti Švédsku v nastaveném čase rozhodl z přímého kopu o vítězství 2:1.[117] Udržení postupových nadějí ale zhatila porážka 0:2 proti Jižní Koreji ve třetím zápase.[118]

EURO 2020[editovat | editovat zdroj]

Jeho posledním velkým turnajem bylo Mistrovství Evropy neboli Euro 2020, které se kvůli pandemii covidu-19 odehrálo až roku 2021. Po osmifinálovém vyřazení Anglií oznámil konec reprezentační kariéry.[119]

Fotbalová charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Mezi Kroosovy vynikající atributy patří přihrávky. Mezi sezónami 2014/15 až 2016/17 jeho přihrávky dosahovaly ve španělské lize více než 90 % úspěšnosti podle WhoScored.com.[10] Jeho bývalý spoluhráč v mládežnických reprezentacích a v Bayeru Leverkusen, Stefan Reinartz, svými slovy vyzdvihl Kroosovy přihrávky na stejnou úroveň jako jsou přihrávky Andrése Iniesty a Xaviho.[10] Reinartz, po konci kariéry spoluzakladatel firmy zabývající se fotbalovými analýzami, dále vyzdvihl Kroosův herní přehled.[10] Jeho další doménou je střela i z větších vzdáleností.[6][120]

Když pronikl do sestavy Bayernu, vysloužil si pozornost fotbalového experta Jonathana Wilsona, pro něhož byl „možným archetypem moderního ofenzivního záložníka“.[121] Wilson vystihl Kroose mijo jiné jako tvořivého dynamického hráče a pracanta schopného zahrát kdekoli v záloze, který je „mašinou na přihrávky“.[121] Během světového šampionátu v Brazílii o něm Johan Cruijff prohlásil, že je „báječným hráčem“ a dodal, že „Dělá všechno správně: tempo jeho přihrávek je skvělé a má přehled. Je to takřka dokonalé.“[122]

V Realu Madrid jej trenér Carlo Ancelotti umístil do hloubi pole jako tvůrce hry (neboli „špílmachra“).[123]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Toni Kroos má v posledních pěti letech vždy, alespoň 90% úspěšných přihrávek v klubových soutěžích.[124] [kdy?]

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Klubové[editovat | editovat zdroj]

Bayer Leverkusen[125]
Bayern Mnichov[125]
Real Madrid[126]

Reprezentační[editovat | editovat zdroj]

Německá reprezentace[126]

Individuální[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Toni Kroos byl v den debutu ve věku 17 let a 265 dní. Jeho debutový rekord zlomil David Alaba.[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Transfermarkt.de [cit. 2010-08-16]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b kicker.de [cit. 2010-08-16]. Dostupné online. (německy) 
  3. a b Archivovaná kopie [online]. ESPNsoccernet [cit. 2010-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-06. (anglicky) 
  4. a b Archivovaná kopie [online]. Katagogi.com [cit. 2010-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-11. (anglicky) 
  5. MENDE, Jens; SCHWARZ, Manuel. Sammer, Ballack and Kroos can't stop East German football fading. dpa-international.com [online]. 2019-11-07 [cit. 2021-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c d e f g h MUNDAY, Billy. We need to talk about Toni Kroos. These Football Times [online]. 2019-12-03 [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Nikhil Dhorepatil. Top 5 Central Midfielders of the last decade. sportskeeda.com [online]. 2020-04-27 [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ALVAREZ, Eduardo. Xavi believes Toni Kroos could control Real Madrid midfield over long haul. ESPN [online]. 2017-05-26 [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Spielbericht: 69078. Transfermarkt [online]. [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. 
  10. a b c d FITZPATRICK, Richard. Why Toni Kroos Is Real Madrid's Silent Galactico. Bleacher Report [online]. 2017-09-18 [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Spielbericht: 85462. Transfermarkt [online]. [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. SITEK, Jakub. Kroos odešel na hostování do Leverkusenu [online]. FotbalPortal.cz, 2009-02-01 [cit. 2010-08-16]. Dostupné online. 
  13. WINTER, Sebastian. Der Sechs-Zehner. Spiegel.de [online]. 2011-11-04 [cit. 2022-10-11]. Dostupné online. (německy) 
  14. JAMES, Andy. Bayern breeze past Villarreal into knockout stages. UEFA.com [online]. 2011-11-22 [cit. 2022-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. CHASE, Graham. Bayern Munich 2-1 Real Madrid. BBC Sport [online]. 2012-04-17 [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. DAWKES, Phil. Real Madrid 2-1 Bayern Munich. BBC Sport [online]. 2012-04-25 [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Čech penaltovým mágem, Ligu mistrů i díky němu ovládla Chelsea. idnes.cz [online]. 2012-05-19 [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. 
  18. Chelsea's Champions League final victory in numbers. BBC Sport [online]. 2012-05-19 [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. BÖRLEIN, Daniel. Abgezockter BVB holt das Double. spox.com [online]. 2012-05-12 [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. (německy) 
  20. Bayern Munich 2:1 Borussia Dortmund. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. 
  21. DUNBAR, Ross. German Bundesliga: Toni Kroos Becomes Key Player at FC Bayern München. Bleacher Report [online]. 2012-09-23 [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Bayern-Valencia [online]. UEFA.com [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. CLARK, Whitney. Bayern Need Mario Gomez: What We Learned from the Humiliation in Minsk. Bleacher Report [online]. 2012-10-03 [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. MÁTL, Jan. Bayern Mnichov poprvé klopýtl, body odevzdal trpělivému Leverkusenu. Eurofotbal.cz [online]. 2012-10-28 [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. 
  25. Bayern-LOSC [online]. UEFA.com [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. Bayern - Lille 6:1, UEFA.com, cit. 26. 4. 2013 (anglicky)
  27. Spielfreudiger FCB demontiert müde 96er [online]. kicker.de [cit. 2013-01-29]. Dostupné online. (německy) 
  28. EICHLER, Christian. Münchner Party am Ball. FAZ.net [online]. 2013-03-30 [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. (německy) 
  29. Bayern je po třech letech mistrem, titul slaví šest kol před koncem. iDNES.cz [online]. 2013-04-06 [cit. 2013-04-06]. Dostupné online. 
  30. FIFIELD, Dominic. Arsenal v Bayern Munich: player ratings. The Guardian [online]. 2013-02-19 [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. Bayern Munich's Toni Kroos expected to miss rest of season with injury. Sky Sports [online]. 2013-04-03 [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. Borussia Dortmund 4:2 Bayern Munich. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. 
  33. SMITH, Ben. UEFA Super Cup: Bayern Munich v Chelsea. BBC Sport [online]. 2013-08-30 [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. BIENKOWSKI, Stefan. Which Players Will Be Affected by Thiago Alcantara's Move to Bayern Munich?. Bleacher Report [online]. 2013-07-16 [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. FC Bayern München-Raja Club Athletic. FIFA.com [online]. [cit. 2022-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-04. (anglicky) 
  36. a b HOLDEN, Kit. Arsenal 0 Bayern Munich 2 - comment: Toni Kroos shows why Pep Guardiola's rotation policy is justified. independent.co.uk [online]. 2014-02-20 [cit. 2022-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. Hertha BSC 1–3 Bayern Munich. BBC Sport [online]. 2014-03-25 [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. KNIGHT, Ben. Bayern beat Dortmund to claim DFB Cup. DW.com [online]. 2014-05-17 [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. Vertrag bis 2020! Kroos wechselt zu Real Madrid. kicker [online]. 2014-07-17 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (německy) 
  40. a b KNEER, Christof. Kroos-Wechsel zu Real ist perfekt. Süddeutsche Zeitung [online]. 2014-07-17 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (německy) 
  41. PHILLIPS, Rob. Super Cup: Cristiano Ronaldo scores twice in Real Madrid win. BBC [online]. 2014-08-12 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. WEST, Andy. Kroos first goal caps another imperious performance. sport360.com [online]. 2014-11-10 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. JENSON, Pete. Real Madrid 4-0 Cruz Azul: Gareth Bale, Karim Benzema, Sergio Ramos and Isco on target as Carlo Ancelotti's men reach FIFA Club World Cup final. Daily Mail [online]. 2014-12-16 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. Spielbericht: 2518507. Transfermarkt [online]. [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. 
  45. UEFA.com Team of the Year 2014 announced. UEFA.com [online]. 2015-01-09 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. Valencia beat Real Madrid to end record win streak. Eurosport [online]. 2015-01-04 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. Atlético hammer meek Real Madrid. Marca [online]. 2015-02-07 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. Fans point finger at Cristiano Ronaldo, Khedira and Casillas. Marca [online]. 2015-02-08 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. LOWE, Sid. Luis Suárez’s sweet strike drives Barcelona past Real Madrid. The Guardian [online]. 2015-03-22 [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. Dennis J. Seese. El Clasico 2015, FC Barcelona V. Real Madrid: Player Ratings. managingmadrid.com [online]. 2015-03-23 [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. PATTERSON, Mark. Real Madrid Beat Celta Vigo with Toni Kroos, James Rodriguez, Chicharito Goals. Bleacher Report [online]. 2015-04-26 [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. Zidane feels Kroos was Real Madrid's missing link. Four Four Two [online]. 2015-11-18 [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. Real Madrid 4-2 Athletic Bilbao. BBC [online]. 2016-02-13 [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. Spot-on Real Madrid defeat Atlético in final again. UEFA.com [online]. 2016-05-28 [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. JENAS, Jermaine. Real Madrid v Atletico Madrid: How the players rated. BBC [online]. 2016-05-29 [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. Champions League final 2016: Who was ’embarrassing’? Real Madrid player ratings. talkSPORT [online]. 2016-05-29 [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. UERSFELD, Stephan. Toni Kroos focused on Euros 2016 after Real Madrid UCL win. ESPN [online]. 2016-05-30 [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. Gareth Bale and Toni Kroos to miss Super Cup. Eurosport.com [online]. 2016-08-08 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. Kroos dankt Real Madrid nach 100. Einsatz. Augsburger Allgemeine [online]. 2016-08-22 [cit. 2020-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-29. (německy) 
  60. Toni Kroos nets late winner for Real Madrid against Celta Vigo. The Guardian [online]. 2016-08-27 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. MAROTO, Joaquín. FIFA FIFPro World11: Five Real Madrid players set to feature. AS [online]. 2017-01-08 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. Barcelona pohořela v Málaze, Real ztráta v madridském derby mrzet nemusela. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-04-08 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. 
  63. Real Madrid 2:1 Manchester United. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-10-22]. Dostupné online. 
  64. Real Madrid vs Barcelona: Live Updates, Score and Reaction from 2017 Spanish Super Cup. Bleacher Report [online]. 2017-08-17 [cit. 2022-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. Toni Kroos nur Fünfter: Europas Fußballer des Jahres. tagesspiegel.de [online]. 2017-08-15 [cit. 2022-10-22]. Dostupné online. (německy) 
  66. TRAIN, Rob. Depor 0-3 Real Madrid LaLiga 2017: Match report, Bale scores, Ramos sent off. AS [online]. 2017-08-20 [cit. 2022-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. a b PEARSON, Matt. Toni Kroos named German footballer of the year. Deutsche Wellle [online]. 2018-08-05 [cit. 2020-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. GARCÍA, Javier. Kroos becomes Club World Cup's most decorated player. realmadrid.com [online]. 2018-12-22 [cit. 2020-07-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. Plzeň - Real 0:5, čtyři góly za dvacet minut přinesly nejtěžší prohru doma [online]. Mladá fronta DNES, 2018-11-08 [cit. 2019-10-04]. Dostupné online. 
  70. PRAŽÁK, Ondřej. Real Madrid i v deseti porazil domácí Celtu [online]. Eurofotbal.cz, 2019-08-17 [cit. 2019-10-04]. Dostupné online. 
  71. HAFEZ, Shamoon. Galatasaray 0-1 Real Madrid. BBC [online]. 2019-10-22 [cit. 2020-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. Real Madrid porazil Valencii a postoupil do finále Supercopy. Eurofotbal.cz [online]. 2020-01-08 [cit. 2020-08-11]. Dostupné online. 
  73. Španělský Superpohár pro Real. V Arábii rozhodovaly až penalty. iDNES.cz [online]. 2020-01-12 [cit. 2020-08-11]. Dostupné online. 
  74. Kroos makes 200th La Liga appearance for Real Madrid. businessworld.in [online]. 2020-12-24 [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. JIMÉNEZ, Bárbara. Kroos makes his 300th Real Madrid appearance. realmadrid.com [online]. 2021-01-09 [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. Kroos gewinnt sein Jubiläumsspiel – Real im Viertelfinale. t-online.de [online]. 2021-03-17 [cit. 2021-03-17]. Dostupné online. (německy) 
  77. PARVIZI, Kevin. Real Madrid Player Ratings as Toni Kroos saves Los Blancos vs. Rayo Vallecano. therealchamps.com [online]. 2021-11-06 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. Juan Ignacio García-Ochoa. If Bale and Hazard were half as professional as Kroos.... Překlad Panos Kostopoulos. Marca [online]. 2021-11-21 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  79. HAFEZ, Shamoon. Real Madrid 2-0 Inter Milan: Toni Kroos and Marco Asensio score. BBC Sport [online]. [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  80. Champions League final highlights and report: Vinícius Júnior scores only goal as Real Madrid beat Liverpool to claim 14th European Cup. UEFA.com [online]. 2022-05-28 [cit. 2022-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. Real Madrid - Frankfurt 2:0, Real popáté vyhrál Superpohár UEFA, dotáhl se na Barcelonu a AC Milán. Sport.cz [online]. 2022-08-10 [cit. 2022-10-18]. Dostupné online. 
  82. Real Madrid legend is more likely to retire than extend his contract. therealchamps.com [online]. 2022-10-07 [cit. 2022-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  83. In the Zone: Celtic vs Real Madrid performance analysis. UEFA.com [online]. 2022-09-10 [cit. 2022-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  84. Toni Kroos se estrena como capitán del Real Madrid. bernabeudigital.com [online]. 2022-09-11 [cit. 2022-10-18]. Dostupné online. (španělsky) 
  85. JIMÉNEZ, Bárbara. Kroos: 250 LaLiga games for Real Madrid. realmadrid.com [online]. 2022-10-16 [cit. 2022-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. a b c Shining starlets pocket prizes. FIFA.com [online]. 2007-09-09 [cit. 2022-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  87. Němečtí fotbalisté znemožnili Iry, Portugalci nestačili na Rusko. iDNES.cz [online]. 2012-10-12 [cit. 2012-10-12]. Dostupné online. 
  88. Centurion Kroos the anchor for club and country. FIFA.com [online]. 2020-10-13 [cit. 2021-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  89. Archivovaná kopie [online]. FIFA.com [cit. 2010-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-08. (anglicky) 
  90. CHASE, Jefferson. New season one of destiny for Kroos, Marin and Adler. DW.com [online]. 2011-08-01 [cit. 2022-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  91. Euro 2012: Germany team profile. BBC Sport [online]. 2012-05-09 [cit. 2022-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  92. HONIGSTEIN, Raphael. Kroos emerges as talk of Bayern Munich, challenging German stars. SI.com [online]. 2012-09-28 [cit. 2022-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  93. 2014 FIFA World Cup Brazil ™ - List of Players Archivováno 15. 1. 2017 na Wayback Machine., FIFA.com, citováno 28. 6. 2014 (anglicky)
  94. GER - POR 4:0 Archivováno 12. 12. 2018 na Wayback Machine., FIFA 2014 World Cup Brazil (německy)
  95. GER - GHA 2:2 Archivováno 24. 3. 2019 na Wayback Machine., FIFA 2014 World Cup Brazil (německy)
  96. USA - GER 0:1 Archivováno 12. 12. 2018 na Wayback Machine., FIFA 2014 World Cup Brazil (německy)
  97. GER - ALG 2:1, iDNES.cz, citováno 30. 6. 2014
  98. Archivovaná kopie. www.fifa.com [online]. [cit. 2014-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-15. 
  99. Šokující ostuda! Brazilci propadli a prohráli 1:7, Němci jsou ve finále, iSport.cz, citováno 8. 7. 2014
  100. BRA - GER 1:7, BBC Sport, citováno 9. 7 2014 (anglicky)
  101. Mistrovství světa ovládlo Německo, Argentinu porazilo po prodloužení, iDNES.cz, citováno 14. 7. 2014
  102. World Cup 2014: Fifa announces Golden Ball shortlist. BBC Sport [online]. 2014-07-12 [cit. 2022-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  103. Castrol Index Full Ranking. FIFA.com [online]. [cit. 2022-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-17. (anglicky) 
  104. Castrol Index Top 11. FIFA.com [online]. [cit. 2022-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-12-19. (anglicky) 
  105. Dream Team winners earn Sony prizes. FIFA.com [online]. [cit. 2022-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-23. (anglicky) 
  106. AHRENS, Peter. Wer ist der Boss?. spiegel.de [online]. 2016-06-11 [cit. 2022-10-23]. Dostupné online. (německy) 
  107. DYMOND, Sam. Germany vs Ukraine player ratings: Toni Kroos runs the show as world champions get off to winning start. independent.co.uk [online]. 2016-06-12 [cit. 2022-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  108. Iniesta, Kroos and Bale close in on Payet in UEFA Player barometer at EURO 2016. Goal.com [online]. 2016-06-19 [cit. 2022-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  109. JACKSON, Lyle. Northern Ireland 0-1 Germany. BBC Sport [online]. 2016-06-21 [cit. 2022-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  110. Ex-Werder-Regisseur Johan Micoud adelt Toni Kroos. SPORT1.de [online]. 2016-06-27 [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. (německy) 
  111. TAYLOR, Daniel. Germany beat Italy to reach Euro 2016 semi-finals after epic penalty shootout. The Guardian [online]. 2016-07-02 [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  112. UEFA EURO 2016 Team of the Tournament revealed. UEFA.com [online]. 2016-07-11 [cit. 2022-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  113. UERSFELD, Stephan. Mesut Ozil voted Germany's Player of the Tournament at Euro 2016 by fans. ESPN [online]. 2016-07-13 [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  114. Euro 2016: Your team of the tournament revealed. BBC Sport [online]. 2016-07-11 [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  115. LAURENCE, Martin. Euro 2016 team of the tournament based on WhoScored.com stats. SkySports.com [online]. 2016-07-11 [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  116. FORD, Matt. Germany announce final World Cup squad, with Manuel Neuer, without Leroy Sané. Deutsche Welle [online]. 2018-06-04 [cit. 2020-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  117. HYTNER, David. Toni Kroos brings off late miracle for Germany to stun Sweden. The Guardian [online]. 2018-06-23 [cit. 2020-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  118. STEINBERG, Jacob. South Korea 2–0 Germany: World Cup 2018 – as it happened". The Guardian [online]. 2018-06-27 [cit. 2020-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  119. Toni Kroos retires from international football. DFB [online]. 2021-07-02 [cit. 2021-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  120. A Kroos between Redondo, Laudrup, Alonso and more. Marca.com [online]. 2014-11-09 [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  121. a b WILSON, Jonathan. The Question: How is interpretation of the playmaker role changing?. The Guardian [online]. 2013-04-04 [cit. 2022-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  122. COX, Michael. Brazil have no answer to might of Toni Kroos’s control for Germany. The Guardian [online]. 2014-07-08 [cit. 2022-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  123. DORRINGTON, Nick. Toni Kroos: Assessing His Real Madrid Contribution so Far This Season. Bleacher Report [online]. 2015-02-28 [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  124. [1]
  125. a b Fussballdaten.de [cit. 2010-08-16]. Dostupné online. (německy) 
  126. a b Toni Kroos – Titles & achievements. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  127. SMITH, Chris. From Neuer to Havertz: Every winner of the Fritz Walter medal since 2005. Squawka [online]. 2021-03-10 [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  128. UEFA.com users' Team of the Year 2014 revealed. UEFA.com [online]. UEFA, 2015-01-09, rev. 2018-11-29 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  129. Detailed analysis: UEFA.com Team of the Year 2016. UEFA.com [online]. UEFA, 2017-01-05, rev. 2017-01-06 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  130. Facts and figures: UEFA.com Team of the Year 2017. UEFA.com [online]. UEFA, 2018-01-11 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  131. UEFA Champions League squad of the season. UEFA.com [online]. UEFA, 2014-06-02, rev. 2017-02-13 [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  132. UEFA Champions League squad of the season. UEFA.com [online]. UEFA, 2015-06-09, rev. 2015-09-14 [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  133. UEFA Champions League Squad of the Season. UEFA.com [online]. UEFA, 2016-05-30, rev. 2017-12-04 [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  134. UEFA Champions League Squad of the Season. UEFA.com [online]. UEFA, 2017-06-05 [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  135. UEFA Champions League Squad of the Season. UEFA.com [online]. UEFA, 2018-05-27, rev. 2018-06-11 [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  136. Once ideal de LaLiga para UEFA: 4 del Madrid, 3 del Barça.... AS.com [online]. 2017-05-22 [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. (španělsky) 
  137. Cinco jugadores del Madrid, en el once ideal de LaLiga según la UEFA. mundodeportivo.com [online]. 2020-07-23 [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. (španělsky) 
  138. The World's Best Playmaker 2014. iffhs.de [online]. [cit. 2022-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  139. IFFHS WORLD'S MAN TEAM OF THE DECADE 2011-2020. iffhs.com [online]. 2021-01-25 [cit. 2022-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  140. IFFHS MAN TEAM - UEFA - OF THE DECADE 2011-2020. iffhs.com [online]. 2021-01-31 [cit. 2022-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  141. UEFA EURO 2016 Team of the Tournament revealed. UEFA [online]. 2016-07-11, rev. 2016-07-12 [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  142. FIFA/FIFPro World XI 2014. FIFA.com [online]. 2015-01-12 [cit. 2022-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-14. (anglicky) 
  143. History - The FIFA FIFPRO World 11 Of 2016. FIFPro.org [online]. Neznámé datum vydání [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  144. History - The FIFA FIFPRO World 11 of 2016-2017. FIFPro.org [online]. Neznámé datum vydání [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  145. Kroos, best German player of 2014. realmadrid.com [online]. 2015-01-09 [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  146. Kroos wins GQ Sports Icon for 2019. Marca [online]. 2019-11-08 [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  147. SPILLER, Christian. Konfirmation im Schloss Bellevue. zeit.de [online]. 2014-11-10 [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]