Thibaut Courtois

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Thibaut Courtois
Thibaut Courtois (2018)
Thibaut Courtois (2018)
Osobní informace
Celé jménoThibaut Nicolas Marc Courtois
Datum narození11. května 1992 (30 let)
Místo narozeníBree, Belgie
Výška199 cm
Hmotnost88 kg
Klubové informace
Současný klubŠpanělsko Real Madrid
Číslo dresu1
Pozicebrankář
Mládežnické kluby*
1997–1999
1999–2009
Belgie Bilzen V.V.
Belgie KRC Genk
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2009–2011
2011–2018
2011–2014
2018–
Belgie KRC Genk
Anglie Chelsea FC
Španělsko Atlético Madrid
Španělsko Real Madrid
004100(0)
012600(0)
011100(0)
013500(0)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2009–2010
2011–
Belgie Belgie U18
Belgie Belgie
00400(0)
09400(0)
Úspěchy
Mistrovství světa ve fotbale
Bronzová medaile MS 2018 Belgie
Španělský fotbalový pohár
Zlatá medaile 2012/2013 Atlético Madrid
Španělský superpohár
Zlatá medaile 2019 Real Madrid
1. anglická fotbalová liga
Zlatá medaile 2014/2015 Chelsea FC
Zlatá medaile 2016/2017 Chelsea FC
Další informace
PříbuzníValérie Courtois[1] (sourozenec)
Webthibautcourtois.com
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 9. 6. 2022
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 9. 6. 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thibaut Nicolas Marc Courtois (* 11. května 1992, Bree, Belgie) je belgický fotbalový brankář a reprezentant[2] od roku 2018 působící ve španělském klubu Real Madrid. Během svého předchozího působení v londýnské Chelsea se etabloval mezi nejlepšími brankáři na světě.[3] Účastnil se Mistrovství světa 2014 v Brazílii, EURA 2016 ve Francii a také Mistrovství světa 2018 v Rusku, kde se stal nejlepším brankářem turnaje. Rovněž se účastnil odloženého EURA 2020.

Ve španělské Primeře División obdržel celkově třikrát ocenění pro nejlepšího brankáře soutěže – Zamorovu trofej. Naposledy tomu tak bylo po sezóně 2019/20, kdy mimo jiné vybojoval první mistrovský titul ve dresu Realu Madrid.[4] FIFA Courtoise zvolila nejlepším brankářem za rok 2018.[5]

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Z belgického klubu Racing Genk jej v červnu 2011 vykoupil anglický tým Chelsea FC, který jej obratem poslal na hostování do španělského Atlética Madrid.[6] Zde dostal dres s číslem 13. V sezóně 2011/12 vyhrál s Atléticem Evropskou ligu a na začátku nové sezóny 2012/13 byl u triumfu v Superpoháru UEFA nad obhájcem titulu z Ligy mistrů Chelsea FC (Atlético zvítězilo 4:1).[7]

V prosinci 2012 skončil třetí v anketě Golden Boy pořádané italským deníkem Tuttosport pro nejlepší evropské fotbalisty do 21 let (zvítězil Isco).[8]

V základní skupině B Evropské ligy 2012/13 bylo Atlético přilosováno k týmům FC Viktoria Plzeň (Česko), Hapoel Tel Aviv (Izrael) a Académica de Coimbra (Portugalsko) a skončilo ve skupině s 12 body na druhém postupovém místě za 13-bodovou Plzní.[9] V šestnáctifinále se střetlo s ruským mužstvem FK Rubin Kazaň a po prohře 0:2 doma a výhře 1:0 v Rusku bylo vyřazeno. Courtois v základní skupině ani v šestnáctifinále nenastoupil, přednost dostal jeho konkurent v bráně Sergio Asenjo. Ve finále Copa del Rey 17. května 2013 přispěl k vítězství 2:1 nad Realem, vychytal nemálo šancí protihráčů. Atlético získalo svou desátou trofej v této soutěži.[10]

V sezoně 2013/14 bojovalo Atlético i díky jeho výborným výkonům o titul ve španělské lize. V Lize mistrů UEFA postoupilo do semifinále, kde se střetlo s Chelsea, Thibautovým mateřským klubem. Ve smlouvě o hostování měl klauzuli, že proti Chelsea ve vzájemných zápasech nenastoupí (pokud ano, Atlético by platilo vysokou pokutu). UEFA vydala vyhlášení, že klauzule je neplatná a Courtois může v semifinále hrát bez sankcí. Atlético ale nechtělo poškodit dobré vztahy s Chelsea, neboť chtělo brankáře na hostování i pro další sezóny.[11] Nakonec po dohodě v semifinále nastoupil a pomohl Chelsea vyřadit po výsledcích 0:0 v Madridu a 3:1 v Londýně.[12] Ve finále proti Realu Madrid inkasoval čtyři góly a Atlético prohrálo 1:4. Vyrovnávající branku na 1:1 přitom dostal až ve třetí minutě nastavení (hlavička Sergia Ramose). Stal se však vítězem Primera División 2013/14.[13][14]

V létě 2014 se vrátil z dlouhého hostování do Chelsea, kde v přípravě bojoval o post brankářské jedničky s Petrem Čechem. Před prvním duelem sezóny v Premier League rozhodl trenér José Mourinho, že začne jako jednička, čímž ukončil dlouhé debaty o tom, kdo se do brány Chelsea postaví. 18. srpna 2014 tak při své premiéře v soutěžním utkání proti Burnley FC vychytal výhru 3:1.[15] První čisté konto v nejvyšší anglické lize si připsal následující kolo proti Leicesteru City, které domácí mužstvo zvládlo výsledkem 2:0.[16]

Dne 11. září 2014 podepsal novou pětiletou smlouvu s Chelsea, která si ho zavázala až do roku 2019. Po podepsání smlouvy pak Courtois řekl: „Jsem spokojený. Je příjemné vědět, že tu budu minimálně dalších pět let.“[17] 3. května 2015 tři kola před koncem sezóny 2014/15 získal s Chelsea ligový titul, v téže sezóně vyhrál i Football League Cup.[18]

Real Madrid[editovat | editovat zdroj]

Po sezóně 2017/18 se opět naskytla otázka, zdali neodejde do Realu Madrid, aby žil blíže svým dvěma dětem žijícím v Madridu od doby jeho hostování v Atlétiku.[19][20] Po povedeném světovém mistrovství v Rusku, odkud si přivezl bronzovou medaili a Zlatou rukavici, se rozhodl vynutit si přestup nedostavením se na trénink.[21] Real Madrid ohlásil Courtoisův přestup 8. srpna, Chelsea jeho odchod 9. srpna.[22][23] V Madridu podepsal šestiletou smlouvu a za jeho služby byla londýnskému klubu vyplacena částka necelých 39 milionů eur (35 milionů liber, 45 milionů dolarů). Konkurencí na postu jedničky mu měl být Keylor Navas.[24]

V sezóně 2019/20 vybojoval s Realem mistrovský titul. Při venkovní výhře 2:1 na hřišti Athleticu Bilbao 5. července 2020 vychytal 17. čisté konto v sezóně v lize. Brankáři Realu Madrid se to naposledy podařilo v sezóně 1994/95, tehdy branku hájil Francisco Buyo.[25] Během 34 ligových utkání inkasoval 20 gólů a získal tak svoji třetí Zamorovu trofej pro nejlepšího brankáře španělské ligy s průměrem 0,59 gólů na jedno utkání.[4] Po boku Karima Benzemy a Sergia Ramose patřil mezi opory mistrovského mužstva.[26][27] Mimo toho se stal prvním hráčem od roku 1954 po Josém Luisi Pérezu-Payáovi, který se stal mistrem ve dresu městských madridských rivalů Realu a Atlétika.[28]

V pořadí 150. soutěžní zápas ve dresu Real Madrid odehrál 4. listopadu 2021 v lize proti Realu Sociedad při výhře 2:0.[29] I díky čistému kontu Belgičana si Real Madrid po rozehraném 16. kole utvořil osmibodový náskok na čele ligové tabulky.[30] Při domácí ligové remíze 19. prosince 2021 s Cádizem 0:0 odehrál svůj 600. zápas v profesionální kariéře, jemu a jeho spoluhráčům však v tabulce předposlední soupeř utnul sérii 10 vyhraných zápasů po sobě.[31][32] Při venkovní ligové výhře 2:1 nad Athleticem Bilbao 22. prosince obdržel gól po 538 minutách a vylepšil tak svůj osobní rekord.[33]

V saúdskoarabském Rijádu se na stadionu krále Fahda konalo dne 16. ledna 2022 finále o španělskou Supercopu. Courtois ji pomohl vyhrát 2:0 mimo jiné tím, že v 87. minutě vychytal penaltu.[34] Při domácí ligové výhře 1:0 s Granadou 6. února 2022 zaznamenal 100. výhru za klub a povedlo se mu to v jeho 161. zápase.[35]

Po triumfu v La Lize si Courtois připsal start ve finále Ligy mistrů, v němž 28. května 2022 na Stade de France nastoupil proti Liverpoolu. Právě jeho výkon byl jedním z rozhodujících faktorů, který přispěl k zisku rekordní 14. trofeje španělského klubu v této soutěži. V součtu devíti zákroky zabránil skórovat soupeřovým hvězdám – kromě jiného Salahovi nebo Manému – a stal se nejlepším hráčem zápasu.[36]

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Thibaut Courtois působil v belgické fotbalové reprezentaci do 18 let, odchytal 4 utkání (první 16. září 2009 s Lucemburskem - nastoupil na jeden poločas).[37]

Od roku 2011 je členem A-mužstva Belgie, jeho konkurenti na brankářském postu byli Simon Mignolet a Jean-François Gillet. 7. října byl nominován ke kvalifikačnímu zápasu na Euro 2012 proti Kazachstánu (výhra Belgie 4:1), nicméně do hry nezasáhl. Mezi tyče se poprvé postavil 15. listopadu 2011 v přátelském utkání proti Francii (remíza 0:0).[38][37] Devatenáctiletý Courtois se stal nejmladším brankářem v dějinách belgické reprezentace.[39]

22. března 2013 nastoupil v kvalifikačním zápase ve Skopje proti domácí Makedonii, který skončil vítězstvím Belgie 2:0.[40] Čisté konto udržel i v domácím utkání 26. března proti stejnému soupeři, Belgie zvítězila 1:0.[41]

Mistrovství světa 2014[editovat | editovat zdroj]

Trenér Marc Wilmots jej vzal na Mistrovství světa 2014 v Brazílii, kam Belgie suverénně postoupila z prvního místa evropské kvalifikační skupiny A.[42] Na turnaji byl jedničkou v bráně, jeho náhradníky byli Simon Mignolet a Sammy Bossut. V prvním utkání Belgie v základní skupině H proti Alžírsku inkasoval jeden gól, jeho spoluhráči ale dokonali obrat v utkání na konečných 2:1.[43] V dalších zápasech proti Rusku a Jižní Koreji udržel čistá konta, Belgie je vyhrála shodným výsledkem 1:0, získala poprvé na MS v základní skupině plný počet bodů a kvalifikovala se do osmifinále.[44] Se šampionátem se rozloučila čtvrtfinálovou porážkou 0:1 s Argentinou.[45]

EURO 2016[editovat | editovat zdroj]

Marc Wilmots jej nominoval i na EURO 2016 ve Francii[46], kde byli Belgičané vyřazeni ve čtvrtfinále Walesem po porážce 1:3.[47] Courtois byl brankářskou jedničkou, nastoupil ve všech pěti zápasech svého mužstva na šampionátu.

Mistrovství světa 2018[editovat | editovat zdroj]

Courtois ve čtvrtfinále Mistrovství světa proti Brazílii (2018)

Courtois byl nominován i na Mistrovství světa 2018, které se konalo v Rusku.[48] Byl gólmanem číslo jedna v průběhu celého turnaje, byl jedním z nejdůležitějších hráčů týmu a dovedl jej až do semifinále turnaje, kam se Belgie dostala poprvé od roku 1986.[49][50] Udržel dvě čistá konta v základní skupině (proti Anglii a Panamě), inkasoval pouze jednou v semifinále proti Francii a udržel čistý štít v zápase o třetí místo (opět proti Anglii). Courtois předvedl 27 zákroků na finálovém turnaji, což je více, než jakýkoliv jiný gólman.[51] Získal ocenění Zlatá rukavice pro nejlepšího brankáře turnaje.[52]

EURO 2020[editovat | editovat zdroj]

Evropské mistrovství se kvůli pandemii covidu-19 odehrálo s ročním zpožděním. Courtois v nominaci trenéra Martíneze ohlášené 17. května 2021 nechyběl, neboť si nadále držel pozici jedničky.[53] Belgie byla vyřazena ve čtvrtfinále pozdějším vítězem v podobě Itálie.

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Klubové
KRC Genk

Jupiler Pro League

Atlético Madrid

La Liga

Liga mistrů UEFA

Evropská liga UEFA

Superpohár UEFA

  • 1× vítěz – 2012

Copa del Rey

  • 1× vítěz – 2013/14
Chelsea FC

Premier League

FA Cup

EFL Cup

Real Madrid

La Liga

Supercopa de España

Liga mistrů UEFA

Mistrovství světa klubů FIFA

  • 1× vítěz – 2018
Reprezentační
Belgická reprezentace
Individuální
  • Zamorova trofej pro nejlepšího brankáře španělské La Ligy – 2012/13, 2013/14, 2019/20[4]
  • Nejlepší brankář La Ligy – 2012/13
  • Hráč měsíce La Ligy – Leden 2020
  • Sestava sezóny Ligy mistrů UEFA – 2013/14,[54] 2020/21[55]
  • Jedenáctka turnaje Ligy mistrů UEFA – 2013/14
  • Nejlepší brankář podle FIFA – 2018[5]

Zdroj:[56]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dostupné online.
  2. DUBNICKÝ, Stano. Belgická zlatá generácia. iFutbal.sk [online]. 2013-02-05 [cit. 2013-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-02-08.  (slovensky)
  3. Chelsea keeper Courtois among world's best, says Conte. Eurosport [online]. 2017-11-25 [cit. 2020-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c Courtois wins the Zamora Trophy. realmadrid.com [online]. 2020-07-19 [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b José Félix Díaz; Sarah Salahpour. Courtois chosen as best goalkeeper in the world. Marca [online]. 2018-09-24 [cit. 2020-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Chelsea keeper Courtois targets starting line-up spot after completing Atletico loan, MailOnline, cit. 6. 2. 2013 (anglicky)
  7. Čech dostal čtyři góly, Superpohár má Atlético s neudržitelným Falcaem. iDNES.cz [online]. 2012-08-31 [cit. 2012-08-31]. Dostupné online. 
  8. http://www.eurofotbal.cz/clanky/nejlepsim-mladym-hracem-evropy-byl-zvolen-zaloznik-isco-204922/
  9. Plzeň - Atlético Madrid 1:0, Horváth a spol. zakončili podzim báječně. iDNES.cz [online]. 2012-12-06 [cit. 2012-12-06]. Dostupné online. 
  10. Real zostal bez trofeje, prehral aj vo finále pohára, SME.sk, cit. 18. 5. 2013 (slovensky)
  11. Chelsea má smůlu! Courtois může proti Blues nastoupit bezplatně, iSport.cz, citováno 19. 4. 2014
  12. Chelsea - Atlético 1:3, iDNES.cz, citováno 1. 5. 2014
  13. Real slaví desátý triumf v Lize mistrů, Atlético porazil v prodloužení, iDNES.cz, citováno 25. 5. 2014
  14. Real - Atlético 4:1 a.e.t., UEFA.com (anglicky)
  15. Čech začal sezonu jako náhradník, Chelsea otočila duel v Burnley, iDNES.cz, citováno 17. 8. 2014
  16. rojeu. Čechův nástupce Courtois se blýskl. Chelsea opět slaví výhru, Arsenal byl rád za bod. Sport.cz [online]. 2014-08-23 [cit. 2014-09-12]. Dostupné online. 
  17. VOJÍK, Jiří. Courtois prodloužil smlouvu s Chelsea. eurofotbal.cz [online]. 2014-09-11 [cit. 2014-09-12]. Dostupné online. 
  18. Chelsea zdolala Crystal Palace a oslavuje piaty titul, SME.sk, cit. 3. 5. 2015 (slovensky)
  19. BURTON, Chris. Courtois keeping Chelsea & Real Madrid guessing but admits to future 'preference'. Goal.com [online]. 2018-06-30 [cit. 2022-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Courtois talks children and Madrid as transfer rumors catch fire, again. weaintgotnohistory.sbnation.com [online]. 2018-06-30 [cit. 2022-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. MATT, Law. Exclusive: Thibaut Courtois attempts to force Chelsea exit by going AWOL ahead of new season. The Daily Telegraph [online]. 2018-08-06 [cit. 2022-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-02. (anglicky) 
  22. Official announcement: Thibaut Courtois. realmadrid.com [online]. 2018-08-08 [cit. 2022-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Courtois departs. chelseafc.com [online]. 2018-08-09 [cit. 2022-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. TWOMEY, Liam. Chelsea and Real Madrid agree fee for transfer of goalkeeper Thibaut Courtois. ESPN [online]. 2018-08-08 [cit. 2022-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Athletic Bilbao 0–1 Real Madrid: Sergio Ramos sends Real closer to title. BBC Sport [online]. 2020-07-05 [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. MOTT, Alex. Real Madrid 2019/20 season review: A Benzema-led Liga title. Onefootball [online]. 2020-07-20 [cit. 2020-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. POLO, Pablo. Courtois continues to win matches for Real Madrid. Marca [online]. 2020-03-02 [cit. 2020-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. T. PEREDO, Santiago; CLANCY, Conor. Courtois equals a record from 1954. Marca [online]. 2020-07-18 [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. JIMÉNEZ, Bárbara. Courtois: 150 games for Real Madrid. realmadrid.com [online]. 2021-12-04 [cit. 2021-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. Real Madrid jde do trháku, na Anoetě porazil Real Sociedad. Eurofotbal.cz [online]. 2021-12-04 [cit. 2021-12-05]. Dostupné online. 
  31. Jaume Miserachs Teixidor. "¡No puedo creer que ya sea mi partido 600!". MSN [online]. 2021-12-19 [cit. 2021-12-21]. Dostupné online. (španělsky) 
  32. Velká série končí! Real doma ztratil s předposledním. Sport.cz [online]. 2021-12-19 [cit. 2021-12-21]. Dostupné online. 
  33. Courtois bate su récord sin encajar con Real Madrid. ESPN [online]. 2021-12-22 [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  34. Karim Benzema, Luka Modric strike as Real Madrid beat Athletic Club to win Spanish Super Cup. Eurosport.com [online]. 2022-01-16 [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. Courtois, 100 victorias con el Real Madrid. realmadrid.com [online]. 2022-02-06 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. (španělsky) 
  36. POVEJŠIL, Vojtěch. Belgická zeď aneb jak Courtois vychytal finále. Motivace? Nedostatek respektu. IDNES.cz [online]. 2022-05-29 [cit. 2022-06-01]. Dostupné online. 
  37. a b Archivovaná kopie. static.belgianfootball.be [online]. [cit. 2014-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-04. 
  38. Belgium draws 0-0 at France in uneventful friendly Archivováno 17. 10. 2013 na Wayback Machine., TaiwanNews.com, cit. 06. 02. 2013 (anglicky)
  39. Courtois, new Real Madrid player [online]. realmadrid.com, 2018-08-08 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. Footballdatabase.eu: Macedonia - Belgium 0:2 (anglicky)
  41. Belgie poráží Makedonii o gól a zůstává na čele, Eurofotbal.cz, vyd. 26. 3. 2013
  42. 2014 FIFA World Cup Brazil ™ - List of Players Archivováno 25. 6. 2014 na Wayback Machine., FIFA.com, citováno 15. 6. 2014 (anglicky)
  43. Belgie - Alžírsko 2:1, favorit se bál a výsledek otočil až v závěru, iDNES.cz, citováno 17. 6. 2014
  44. Jižní Korea - Belgie 0:1, evropský favorit vstřelil gól i v deseti, iDNES.cz, citováno 27. 6. 2014
  45. Argentina - Belgie 1:0, favorit udeřil na začátku a pak postup hlídal, iDNES.cz, citováno 5. 7. 2014
  46. EURO 2016, SME.sk, cit. 11. 6. 2016 (slovensky)
  47. Historický úspech Walesu, "čierny kôň" z Belgicka končí! Archivováno 4. 7. 2016 na Wayback Machine., Profutbal.sk, cit. 2. 7. 2016 (slovensky)
  48. Roberto Martinez annonce sa liste des 23 Diables Rouges. Metro. 4 June 2018. Dostupné online [cit. 7 July 2018]. (francouzsky) 
  49. BETTS, Eric. Thibaut Courtois’ Elastic Limbs Carry Belgium Into World Cup Semifinals. Slate Magazine. Dostupné online [cit. 7 July 2018]. (anglicky) 
  50. MURRAY, Scott. World Cup 2018 quarter-final: Brazil 1–2 Belgium – as it happened. The Guardian. 6 July 2018. Dostupné online [cit. 7 July 2018]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  51. FIFA.COM. 2018 FIFA World Cup Russia™ - FIFA.com [online]. [cit. 2020-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-28. (anglicky) 
  52. 2018 World Cup summary [online]. [cit. 2018-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-17. (anglicky) 
  53. Belgium name Hazard, De Bruyne and Lukaku in 26-man Euro 2020 squad. The Athletic [online]. 2021-05-17 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. UEFA Champions League squad of the season. UEFA.com [online]. UEFA, 2014-06-02, rev. 2017-02-13 [cit. 2021-12-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. UEFA Champions League Squad of the Season. UEFA.com [online]. UEFA, 2021-05-31 [cit. 2021-12-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. Thibaut Courtois – Titles & achievements. Transfermarkt [online]. [cit. 2020-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]