Kevin De Bruyne

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kevin De Bruyne
Kevin De Bruyne (2018)
Kevin De Bruyne (2018)
Osobní informace
Datum narození28. června 1991 (30 let)
Místo narozeníGent, Belgie Belgie
Výška1,81 m
PřezdívkaKDB
Klubové informace
Současný klubAnglie Manchester City
Číslo dresu17
Poziceofenzivní záložník
Mládežnické kluby*
1997–1999
1999–2005
2005–2008
Belgie KVV Drongen
Belgie Gent
Belgie Genk
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2008–2012
2012–2014
2012–2013
2014–2015
2015–
Belgie Genk
Anglie Chelsea
Německo Werder Brémy
Německo Wolfsburg
Anglie Manchester City
0970(16)
00300(0)
0330(10)
0510(13)
1770(42)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2008–2009
2009–2010
2010–2011
2010–
Belgie Belgie U18
Belgie Belgie U19
Belgie Belgie U21
Belgie Belgie
00700(1)
01000(1)
00200(0)
0800(21)
Úspěchy
Mistrovství světa ve fotbale
Bronzová medaile MS 2018 Belgie
1. belgická liga
Zlatá medaile 2010/11 KRC Genk
Belgický fotbalový pohár
Zlatá medaile 2008/09 KRC Genk
Belgický Superpohár
Zlatá medaile 2011 KRC Genk
Německý národní pohár
Zlatá medaile 2014/15 Wolfsburg
Německý superpohár
Zlatá medaile 2015 Wolfsburg
1. anglická fotbalová liga
Zlatá medaile 2017/2018 Manchester City
Zlatá medaile 2018/2019 Manchester City
Zlatá medaile 2020/2021 Manchester City
Anglický fotbalový pohár
Zlatá medaile 2018/2019 Manchester City
Anglický ligový pohár
Zlatá medaile 2015/2016 Manchester City
Zlatá medaile 2017/2018 Manchester City
Zlatá medaile 2018/2019 Manchester City
Zlatá medaile 2019/2020 Manchester City
Anglický superpohár
Zlatá medaile 2019 Manchester City
Další informace
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 7. 6. 2021
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 7. 6. 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kevin De Bruyne [kevin de bruin] (* 28. června 1991) je belgický fotbalový záložník, který od roku 2015 působí v klubu Manchester City. Mimo Belgii působil na klubové úrovni v Německu a poté v Anglii.

Ve dresu Manchesteru City třikrát vyhrál anglickou nejvyšší ligovou soutěž, Premier League.[1]

Od roku 2010 je členem belgického národního týmu. Účastník Mistrovství světa 2014 v Brazílii, EURA 2016 ve Francii, Mistrovství světa 2018 v Rusku a Mistrovství Evropy 2021.

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Chelsea[editovat | editovat zdroj]

Přestup do Chelsea oznámilo vedení klubu na konci ledna 2012. Podepsána byla pětiletá smlouva, De Bruyne přestoupil za cca 7 milionů liber.[2] Sezónu 2011/12 však Kevin ještě strávil v belgické lize.[3] Debut v dresu Chelsea si De Bruyne užil 18. července 2012 v přípravném utkání proti Seattle Sounders (výhra Chelsea 4:2). De Bruyne v tomto utkání odehrál celý první poločas. První gól za Chelsea vstřelil 21. července 2013 výběru Malajsie (opět přípravný zápas).

V soutěžním zápase debutoval 18. srpna 2013 v prvním kole Premier League 2013/14 proti Hull City, asistoval na první gól a vysloužil si ocenění „muž zápasu“. Chelsea vyhrála 2:0.[4] Mnoho příležitostí ale v A-týmu nedostal a v lednu 2014 přestoupil do VfL Wolfsburg.

Werder Brémy (hostování)[editovat | editovat zdroj]

Dne 2. srpna 2012 oznámila Chelsea na svých webových stránkách, že Kevin De Bruyne bude hostovat v Německu, konkrétně ve Werderu Brémy. Svůj první gól v dresu Werderu vstřelil proti Hannoveru 96, Werder však toto utkání prohrál 2:3.[5] Svůj druhý bundesligový gól vstřelil do sítě Stugarttu (2:2). 18. listopadu 2012 vstřelil gól Fortuně Düsseldorf (vítězství 2:1), poté skóroval i proti Bayernu Mnichov (prohra 1:6). Na konci sezóny se vrátil zpět na Stamford Bridge.[6]

VfL Wolfsburg[editovat | editovat zdroj]

18. ledna 2014 oznámil bundesligový tým VfL Wolfsburg přestup talentovaného belgického záložníka z londýnské Chelsea.[7] Podepsal smlouvu do roku 2019. V sezóně 2014/15 vyhrál s Wolfsburgem DFB-Pokal[8] a pomohl týmu do Ligy mistrů UEFA 2015/16.[9]

Manchester City[editovat | editovat zdroj]

Koncem srpna 2015 před uzavírkou letních přestupů posílil za 76 milionů eur anglický klub Manchester City. Šlo o nejdražší posilu v historii klubu, překonala 67 milionů eur za přestup Raheema Sterlinga o několik týdnů dříve.[9][10] Rovněž šlo o druhý nejdražší nákup britského klubu, vůbec nejdražším byl přestup Ángela Di Maríi do Manchesteru United.[11]

Sezóna 2015/2016[editovat | editovat zdroj]

První soutěžní utkání ve dresu Manchesteru City si zahrál 12. září 2015 v 5. kole Premier League na stadionu Crystal Palace, to ještě v prvním poločase zastoupil zraněného Sergia Agüera.[12] Týden nato se poprvé gólově prosadil proti West Hamu, ale jeho tým nakonec 1:2 prohrál.[13] Ve třetím kole ligového poháru zvyšoval na hřišti Sunderlandu vedení Citizens na 2:0 a poté přesným centrem nahrál na gól Sterlinga na 4:0. Teprve druhý start De Bruyneho tak vyústil v pohodlný postup do další fáze.[14] Na stadionu White Hart Lane proti Tottenhamu otevřel skóre na 1:0 pro hosty, domácí ovšem otočili výsledek na 4:1.[15] Při ligové výhře Citizens 6:1 nad Newcastle United dne 3. října se gólově prosadil střelou z voleje.[16] Proti Seville v utkání Ligy mistrů strhl De Bruyne výhru na stranu anglického celku v nastavení, poté co jej přihrávkou vybídl Yaya Touré.[17] Dvěma gólovými trefami podpořil 1. prosince čtvrtfinálovou výhru 4:1 v Ligovém poháru proti Hull City.[18]

Následné semifinále Ligového poháru s Evertonem podpořil gólem a gólovou asistencí, City posléze vyhrálo 4:3 celkově napříč dvojzápasem. De Bruyne se ve druhém utkání odehraném 27. ledna 2016 zranil a další dva měsíce nebyl k dispozici.[19] Do zápasové praxe se vrátil 2. dubna v lize proti Bournemouthu a pomohl vyhrát 4:0. Jeho vliv na výsledky týmu vedeného Manuelem Pellegrinim demonstroval i fakt, že City v době jeho absence v sedmi zápasech Premier League získali sedm bodů z 21 možných.[20] O čtyři dny později pomohl remizovat první duel čtvrtfinále Ligy mistrů proti Paris Saint-Germain na soupeřově půdě 2:2 vstřelením prvního gólu střetnutí a v součtu povedeným výkonem, přičemž Rob Pollard (Bleacher Report) jej vyhodnotil mužem zápasu.[21] De Bruyne byl jediným skórujícím v odvetném duelu mezi těmito týmy a zasloužil se o první postup Manchesteru City do semifinále Ligy mistrů v klubové historii.[22]

Sezóna 2016/2017[editovat | editovat zdroj]

De Bruyne v roce 2016

De Bruyne sehrál klíčovou roli v zářijovém derby s Manchesterem United, kdy gólem a asistencí pomohl k výhře 2:1 na půdě tohoto rivala a navíc byl podle BBC mužem zápasu.[23] První den v listopadu pomohl De Bruyne jedním gólem z přímého kopu otočit domácí skupinové utkání Ligy mistrů proti Barceloně, který Citizens nakonec opanovali výsledkem 3:1.[24] Při domácím utkání Premier League proti Tottenhamu v lednu 2017 dotáhl mužstvo k remíze 2:2 a díky jednomu gólu a asistenci Sanému se stal znovu mužem utkání podle BBC.[25] V půlce března doma v lize proti Liverpoolu našel jeho centr Sergia Agüera, který srovnal na konečných 1:1.[26]

Sezóna 2017/2018[editovat | editovat zdroj]

De Bruyne v utkání Premier League 10. prosince 2017 proti Manchesteru United, City zvítězilo 2:1

Začátkem sezóny 2017/18 v zářijovém ligovém zápase proti Liverpoolu sehrál De Bruyne klíčovou roli při domácí výhře 5:0, připravil totiž dva góly oběma útočníkům Agüerovi a Jesusovi.[27] Ještě v září vsítil svůj první gól sezóny, a to v Lize mistrů proti Šachtaru Doněck po spolupráci s Davidem Silvou. City tak vyhrálo (2:0) druhý skupinový zápas a mělo šest bodů.[28] Poslední zářijový den, jinými slovy 30. září, vstřelil jediný gól střetnutí mezi City a Chelsea na její půdě a poslal City zpět do čela tabulky.[29]

Forma týmu z Manchesteru nevyprchala, dne 5. listopadu doma vyhrál 3:1 nad Arsenalem, De Bruyne otevřel skóre.[30] V polovině prosince přispěl gólem k další ligové výhře, tentokráte doma nad Tottenhamem 4:1.[31] De Bruyneho důležitou roli pro mužstvo směřující k titulu vyzdvihl po zápase též trenér Pep Guardiola.[32] V lednu 2018 podepsal s klubem smlouvu prodlužující spolupráci do roku 2023.[33] Během ledna pomohl k postupu do finále Ligového poháru. První zápas semifinále doma proti Bristolu srovnal po akci s Raheemem Sterlingem na 1:1. Agüero v závěru dokonal otočení skóre na 2:1. V rámci Ligového poháru (neboli EFL Cup) tak byl De Bruyne již u devátého gólu v osmi zápasech.[34] V odvetě vstřelil v nastaveném čase další gól, Citizens v Bristolu vyhráli 3:2.[35] Poslední lednový den v Premier League proti WBA táhl tým k vítězství 3:0 gólem a asistencí záložníkovi Fernandinhovi. Opět se stal pro BBC mužem utkání a od zářijového debutu roku 2015 zaznamenal 38. gólovou asistenci, tedy více než za toto období zaznamenali v největších evropských ligových soutěžích fotbalisté jako Lionel Messi, Neymar nebo Mesut Özil.[36]

V půlce května vyhrál klubovou cenu pro nejlepšího hráče sezóny Manchesteru City.[37]

Sezóna 2018/2019[editovat | editovat zdroj]

Úvodní utkání Premier League začal na lavičce náhradníků, po hodině hry vystřídal Rijáda Mahrize a byl u výhry 2:0 na půdě Arsenalu.[38] V polovině srpna 2018 si De Bruyne při tréninku přivodil zranění kolena.[39] Na podzim se sice vrátil na trávníky, ale ve 4. kole Ligového poháru proti Fulhamu se opět objevily potíže s kolenními vazy v levém koleni.[40] Ve finále FA Cupu proti Watfordu vkročil na hřiště v 55. minutě za stavu 2:0 pro mužstvo z Manchesteru. Sám zvýšil vedení na 3:0 v 61. minutě po nahrávce Gabriela Jesuse a tomuto svému spoluhráči asistoval průnikovou nahrávkou na branku na 4:0. Manchester City zvítězil 6:0, získal další FA Cup a vybojoval historicky první domácí treble.[41]

Sezóna 2019/2020[editovat | editovat zdroj]

V ligovém utkání na půdě Arsenalu 15. prosince 2019 se prezentoval skvělým výkonem a dvěma góly pomohl porazit londýnský celek 3:0, další gól totiž De Bruyne připravil Raheemu Sterlingovi.[42] Za dosavadní sezónu v Premier League tak disponoval bilancí 16 gólů a asistencí za 16 utkání.[43] V prvním utkání osmifinále Ligy mistrů s Realem Madrid na jeho půdě to byl jeho gól a gól Gabriela Jesuse, kterým fotbalisté City otočili z 0:1 na 2:1 a stali se prvním anglickým týmem po 11 letech, jenž na Santiago Bernabéu zvítězil. De Bruyne vstřelil svůj 50. gól za klub ve všech soutěžích.[44]

Po pauze způsobené pandemií covidu-19 se vrátil na trávník a dovedl Citizens k domácímu ligovému vítězství 3:0 nad Arsenalem, k čemuž De Bruyne sám přispěl jedním gólem z pokutového kopu.[45] V následujících dvou kolech si titul vybojoval Liverpool, záhy však De Bruyne se spoluhráči ztrpčili mistrovské oslavy konkurenta, když Liverpool na domácím hřišti přehráli 4:0 – De Bruyne otevřel skóre (znovu z pokutového kopu) a nahrál na třetí gól, který vsítil Raheem Sterling.[46] V posledním kole De Bruyne nahrál na gól Sterlingovi při výhře 5:0 proti Norwichi a stal se tak spolurekordmanem v počtu asistencí společně s Thierrym Henrym z Arsenalu, který si během sezóny 2002/03 v Premier League rovněž přišel na 20 gólových asistencí.[47]

Sezóna 2020/2021[editovat | editovat zdroj]

Během prvního kola odehraném 21. září 2020 si připsal po jednom gólu (z penalty) a asistenci při výhře 3:1 na půdě Wolverhamptonu.[48] V listopadu proti obhajujícímu Liverpoolu neproměnil penaltu a z pohledu City domácí zápas tak skončil 1:1. De Bruyne asistoval u gólu Gabriela Jesuse[49] V prosinci během 11. kola pomohl vyhrát domácí duel proti Fulhamu – nejprve přihrál skórujícímu Raheemovi Sterlingovi a posléze zvýšil na konečných 2:0 z penalty.[50]

Proti West Ham United dne 27. února 2021 zaznamenal asistenci na gól Rúbena Diase a pomohl vyhrát 2:1. Asistencí číslo 77 se nově dostal do desítky nejlepších gólových nahrávačů v historii Premier League.[51] Po porážce v derby s Manchesterem United se Citizens zotavili a v dalším ligovém zápase 10. března přehráli 5:2 Southampton, k čemuž De Bruyne přispěl dvěma góly.[52]

Na nové smlouvě platící do roku 2025 se s klubem domluvil 7. dubna.[53] Jím zahraný přímý kop ve finále ligového poháru (Carabao Cup) nalezl Aymerica Laporteho, který 25. dubna jediným gólem rozhodl o výhře 1:0.[54] První zápas semifinále Ligy mistrů proti Paris Saint-Germain 28. dubna vstřelil gól a podpořil výhru 2:1, která v součtu domácí výhrou 2:1 dovedla Manchester City do finále.[55]

Závěrečný zápas 38. kola s Evertonem 23. května vyhrálo již mistrovské City 5:0 a De Bruyne si připsal po gólu a asistenci.[56] Do finálového zápasu Ligy mistrů nastoupil jako kapitán, po necelé hodině na trávníku ale musel po střetu s Antoniem Rudigerem střídat kvůli zranění hlavy. Manchester City bez něj nedokázal srovnat výsledek a prohrál s Chelsea 0:1.[57] Zlomenina nosu a očnice mu zkomplikovala účast na červnovém Mistrovství Evropy.[58] 1. června se jeho jméno objevilo v osmičlenné nominaci na nejlepšího hráče sezóny Premier League.[59] Tu vyhrál jeho spoluhráč Rúben Dias, avšak De Bruyne posléze obdržel ocenění pro nejlepšího hráče Premier League podle hráčů, stejně jako předchozí sezónu. Obhájit toto ocenění dokázali jen Thierry Henry a Cristiano Ronaldo.[60]

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

De Bruyne byl členem belgických mládežnických reprezentací U18, U19 a U21.[61]

Dne 11. srpna 2010 debutoval v A-mužstvu Belgie proti domácímu FinskuTurku, Belgie prohrála 0:1. De Bruyne odehrál první poločas.[62] První gól zaznamenal v kvalifikaci na MS 2014 12. října 2012 na stadionu Crvena Zvezda proti domácímu Srbsku, kde zvyšoval v 68. minutě na 2:0. Belgie nakonec zvítězila rozdílem třídy 3:0.[63] 15. října 2013 zajistil svým gólem remízu 1:1 v závěrečném kvalifikačním utkání cyklu 2012–2013 s Walesem. Belgie již měla zajištěn postup na Mistrovství světa ve fotbale 2014.[64] 26. května 2014 v přípravném utkání před MS 2014 proti Lucembursku vstřelil jednu branku, Belgie rozdrtila svého souseda 5:1.[65] Nicméně FIFA tento zápas přehodnotila jako neoficiální, neboť belgický trenér Marc Wilmots chyboval, poslal při střídání na hřiště 7 nových hráčů, přičemž v přátelských zápasech je povoleno jednomu týmu vystřídat pouze šestkrát.[66][67]

Marc Wilmots jej vzal na Mistrovství světa 2014 v Brazílii, kam Belgie suverénně postoupila z prvního místa evropské kvalifikační skupiny A.[68] V prvním utkání Belgie v základní skupině H proti Alžírsku nacentroval míč na Fellainiho, který načal belgický obrat v utkání na konečných 2:1.[69] V osmifinále proti USA vyhrála Belgie poměrem 2:1 po prodloužení, De Bruyne vstřelil v úvodu první části prodloužení první gól po pěkném obtočení se kolem obránců a obstřelení brankáře Tima Howarda.[70] Se šampionátem se Belgie rozloučila čtvrtfinálovou porážkou 0:1 s Argentinou.[71]

Trenér Marc Wilmots jej nominoval i na EURO 2016 ve Francii[72], kde byli Belgičané vyřazeni ve čtvrtfinále Walesem po porážce 1:3.[73] Nastoupil ve všech pěti zápasech svého mužstva na šampionátu.

Mistrovství světa 2018[editovat | editovat zdroj]

De Bruyne na MS 2018 po výhře nad Brazílií ve čtvrtfinále

De Bruyne se představil na Mistrovství světa 2018 a hned v úvodním utkání skupiny proti Panamě zaznamenal gólovou asistenci, kterou využil Romelu Lukaku.[74] Ve druhém utkání proti Tunisku si Belgie výhrou 5:2 zajistila postup do osmifinále společně s Anglií, kterou přehrála ve třetím skupinovém utkání 1:0. Trenér Roberto Martínez jej ušetřil utkání proti Anglii a nasadil až do souboje proti Japonsku, ve kterém Belgie otočila výsledek 0:2 na vítězných 3:2. Martínez, kritizovaný za marnění De Bruyneho potenciálu v hloubi pole, nasadil proti Brazílii svou hvězdu hned za útočníky Lukaka a Hazarda. De Bruyne se stal strůjcem výhry 2:1, druhý gól vstřelil povedenou střelou pravou nohou.[75] Belgie sice nevybojovala zlatou medaili a po prohře s Francií si zahrála proti Anglii jen o bronz, vítězstvím 2:0 a třetím místem ale dosáhla na historicky nejlepší výsledek, když překonala čtvrté místo z Mistrovství světa 1986.[76]

EURO 2020[editovat | editovat zdroj]

Mistrovství Evropy – Euro 2020 – se konalo kvůli pandemii covidu-19 v létě v roce 2021. De Bruyne vynechal první skupinový zápas s Ruskem 12. června kvůli zranění, které si přivodil z prohraného finále Ligy mistrů.[77] Do zápasu s Dánskem 17. června naskočil po poločasové přestávce a asistoval vyrovnávacímu gólu, aby následně sám gólem rozhodl o výhře 2:1 svojí první trefou na Mistrovství Evropy vůbec. Po dvou výhrách měla Belgie již jistý postup do osmifinále.[78] Po výhře proti Finsku a po opanování skupiny „B“ plným počtem bodů se Belgie 27. června střetla s obhajujícím Portugalskem. De Bruyne zápas nedohrál po faulu Joaa Palhinhy, ale jeho spoluhráči vedení 1:0 a postup do čtvrtfinále udrželi.[79] Posléze odehrál celý zápas s Itálií 2. července, ve kterém byla Belgie po prohře 1:2 vyřazena.[80] Sám záložník nastoupil s bolavým zraněným kotníkem se sebezapřením.[81]

Zápasy a góly za národní tým
Belgie
Rok Zápasy Góly
2010 1 0
2011 1 0
2012 6 1
2013 11 3
2014 11 4
2015 8 4
2016 12 1
2017 8 0
2018 10 2
2019 6 4
Celkem 74 19
Seznam reprezentačních gólů Kevina De Bruyneho
Gól Datum Stadion Soupeř Skóre (min.)[p. 1] Výsledek[p. 2] Soutěž
010 12. 10. 2012 Stadion Crvena Zvezda, Bělehrad, Srbsko Srbsko 00:200(68.) Srbsko 0:3 Belgie kvalifikace na MS 2014[63]
2 22. 3. 2013 Arena Filip II Makedonski, Skopje, Makedonie Makedonie 00:100(26.) Makedonie 0:2 Belgie kvalifikace na MS 2014[82]
3 7. 6. 2013 Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie Srbsko 01:000(13.) Belgie 2:1 Makedonie kvalifikace na MS 2014[83]
4 15. 11. 2013 Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie Wales 01:000(64.) Belgie 1:1 Wales kvalifikace na MS 2014[64]
5 26. 5. 2014 Cristal Arena, Genk, Belgie Lucembursko 05:100(90.) Belgie 5:1 Lucembursko přátelský zápas [65]
6 1. 7. 2014 Itaipava Arena Fonte Nova, Salvador, Brazílie USA 01:000(93.) Belgie 2:1 USA MS 2014[70]
7 10. 10. 2014 Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie Andorra 01:000(31.) Belgie 6:0 Andorra kvalifikace na EURO 2016[84]
8 02:000(34.)
9 3. 9. 2015 Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie Bosna a Hercegovina 02:100(43.) Belgie 3:1 Bosna a Hercegovina kvalifikace na EURO 2016
10 10. 10. 2015 Estadi Nacional, Andorra la Vella, Andorra Andorra 00:200(42.) Andorra 1:4 Belgie kvalifikace na EURO 2016
11 13. 10. 2015 Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie Izrael 02:000(78.) Belgie 3:1 Izrael kvalifikace na EURO 2016[85]
12 13. 11. 2015 Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie Itálie 02:100(74.) Belgie 3:1 Itálie přátelský zápas
13 28. 5. 2016 Stade de Genève, Lancy, Švýcarsko Švýcarsko 01:200(83.) Švýcarsko 1:2 Belgie přátelský zápas[86]
14 27. 3. 2018 Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie Saúdská Arábie 04:000(78.) Belgie 4:0 Saúdská Arábie přátelský zápas
15 6. 7. 2018 Kazaň Arena, Kazaň, Rusko Brazílie 00:200(31.) Brazílie 1:2 Belgie Mistrovství světa 2018
16 11. 6. 2019 Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie Skotsko 03:000(90+2.) Belgie 3:0 Skotsko kvalifikace na EURO 2020
17 9. 9. 2019 Hampden Park, Glasgow, Skotsko Skotsko 00:400(82.) Skotsko 0:4 Belgie kvalifikace na EURO 2020
18 19. 11. 2019 Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie Kypr 02:100(35.) Belgie 6:1 Kypr kvalifikace na EURO 2020
19 03:100(41.)
Platí k 19. 11. 2019

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Klubové[editovat | editovat zdroj]

K zápasu odehranému 15. srpna 2020

Zápasy a góly za klub, sezónu a soutěž
Klub Sezóna Liga[P 1] Národní pohár[P 2] Ligový pohár[P 3] Evropské poháry Ostatní Celkem
Liga Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly
Genk 2008/09 Jupiler Pro League 2 0 0 0 2 0
2009/10 35 3 2 0 2[P 4] 0 1[P 5] 0 40 3
2010/11 32 5 0 0 3[P 4] 1 0 0 35 6
2011/12 28 8 1 0 6[P 6] 0 1[P 5] 0 36 8
Celkem 97 16 3 0 11 1 2 0 113 17
Werder Brémy (host.) 2012/13 Bundesliga 33 10 1 0 34 10
Chelsea 2013/14 Premier League 3 0 0 0 3 0 3[P 6] 0 9 0
Wolfsburg Bundesliga 16 3 2 0 18 3
2014/15 34 10 6 1 11[P 4] 5 51 16
2015/16 1 0 1 1 1[P 7] 0 3 1
Celkem 51 13 9 2 11 5 1 0 72 20
Manchester City 2015/16 Premier League 25 7 1 1 5 5 10[P 6] 3 41 16
2016/17 36 6 5 0 1 0 7[P 6] 1 49 7
2017/18 37 8 3 1 4 2 8[P 6] 1 52 12
2018/19 19 2 4 2 5 2 4[P 6] 0 0 0 32 6
2019/20 35 13 2 1 3 0 7[P 6] 2 1[P 8] 0 48 16
Celkem 152 36 15 5 18 9 34 7 1 0 222 57
Celkem 336 75 28 7 21 9 59 13 4 0 450 104
  1. Zahrnuje i zápasy Play-off o Evropskou ligu a o titul v Jupiler Pro League
  2. Zápasy v Belgickém poháru, DFB-Pokalu a FA Cupu
  3. Zápasy v EFL Cupu
  4. a b c Zápasy v Evropské lize UEFA
  5. a b Zápasy v Belgickém superpoháru
  6. a b c d e f g Zápasy v Lize mistrů UEFA
  7. Zápas v DFL-Supercupu
  8. Zápas v Community Shieldu

Styl hry[editovat | editovat zdroj]

De Bruyne se v průběhu působení v Manchesteru City etabloval jako jeden z nejlepších záložníků na světě,[87][88][89] považovaného za „kompletního“ fotbalistu.[90] Během první sezóny za Citizens pod trenérem Pepem Guardiolou nastupoval na pozici ofenzivního záložníka, někdy dokonce společně s Davidem Silvou v rozestavení 4–1–4–1, kdy byla oběma hráčům Guardiolou dopřána určitá volnost.[91]

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Klubové
KRC Genk
  • 1× vítěz belgické ligy – 2010/11
  • 1× vítěz belgického poháru – 2008/09
  • 1× vítěz belgického superpoháru – 2011
VfL Wolfsburg
Manchester City
Reprezentační
Belgická reprezentace
Individuální
  • 2× nominovaným hráčem do Týmu roku podle UEFA – 2017, 2019[92][93]
  • 2× hráčem sezóny Manchesteru City – 2015/16, 2017/18[37]
  • 1× hráčem sezóny Premier League – 2019/20[1]
  • 2× hráčem sezóny Premier League podle hráčů – 2019/20, 2020/21[60]

Zdroj:[94]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Během zápasu Kevin De Bruyne vstřelil gól (v tabulce je zvýrazněn) v poznačené minutě utkání a stanovil toto průběžné skóre.
  2. Utkání skončilo tímto výsledkem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Kevin De Bruyne. PremierLeague.com [online]. [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. DUBNICKÝ, Stano. Belgická zlatá generácia. iFutbal.sk [online]. 2013-02-05 [cit. 2013-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-02-08.  (slovensky)
  3. De Bruyne přestoupil do Chelsea, jaro ale stráví v Genku, eurofotbal.cz, citováno 31. 1. 2012
  4. Chelsea 2 Hull City 0: match report, telegraph.co.uk, citováno 20. 8. 2013 (anglicky)
  5. Hannover 96 - Werder 3:2, iSport.cz
  6. De Bruyne v Německu nezůstane, vrací se do Chelsea, eurofotbal.cz, citováno 9. 6. 2013
  7. Oficiální stránky Vfl Wolfsburg, 18. 1. 2014, on-line: https://www.vfl-wolfsburg.de/info/aktuelles/detailseite/artikel/topneuzugang.html
  8. Wolfsburg získal premiérovo Nemecký pohár, Klopp to znášal ťažko Archivováno 31. 5. 2015 na Wayback Machine, Profutbal.sk, cit. 31. 5. 2015 (slovensky)
  9. a b Šialená suma, De Bruyne do Man City za 75 miliónov eur!, Profutbal.sk, cit. 30. 8. 2015 (slovensky)
  10. http://sport.sme.sk/c/7986181/de-bruyne-sa-stal-definitivne-hracom-city-je-druhy-najdrahsi-v-anglicku.html
  11. Kevin De Bruyne: Manchester City sign Wolfsburg midfielder. BBC [online]. 2015-08-30 [cit. 2020-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. CRYER, Andy. Crystal Palace 0-1 Manchester City. BBC [online]. 2015-09-12 [cit. 2020-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. BULL, JJ. Manchester City vs West Ham United: as it happened. The Telegraph [online]. 2015-09-18 [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Sunderland 1-4 Manchester City. BBC [online]. 2015-09-22 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. JEPSON, Anthony; BRENNAN, Stuart; BAJKOWSKI, Simon. Recap: Spurs hit four after De Bruyne puts Blues ahead. Manchester Evening News [online]. 2015-09-26 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. BEVAN, Chris. Manchester City 6-1 Newcastle United. BBC [online]. 2015-10-03 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. TAYLOR, Daniel. Kevin De Bruyne’s late strike earns Manchester City victory over Sevilla. The Guardian [online]. 2015-10-21 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. TAYLOR, Daniel. Kevin De Bruyne hits double as Manchester City send Hull packing. The Guardian [online]. 2015-12-01 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Kevin de Bruyne: Man City midfielder set for 10 weeks out. BBC [online]. 2016-01-28 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. AARONS, Ed. Manchester City’s Kevin De Bruyne inspires thrashing of Bournemouth. The Guardian [online]. 2016-04-02 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. POLLARD, Rob. Why Kevin De Bruyne Is Key to Champions League Success for Manchester City. Bleacher Report [online]. 2016-04-07 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. OGDEN, Mark. Manchester City vs PSG match report: Kevin De Bruyne stars as slick City charge to semi-final. The Independent (UK) [online]. 2016-04-12 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. MCNULTY, Phil. Manchester United 1-2 Manchester City. BBC [online]. 2016-09-10 [cit. 2020-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. MCNULTY, Phil. Manchester City 3-1 Barcelona. BBC [online]. 2016-11-01 [cit. 2020-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. MCNULTY, Phil. Manchester City 2-2 Tottenham Hotspur. BBC [online]. 2017-01-21 [cit. 2020-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. MCNULTY, Phil. Manchester City 1-1 Liverpool. BBC [online]. 2017-03-19 [cit. 2020-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. YEW, Oliver. Manchester City 5-0 Liverpool: Jurgen Klopp's side suffer after Sadio Mane's red card. Sky Sports [online]. 2017-09-10 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. HAFEZ, Shamoon. Manchester City 2-0 Shakhtar Donetsk. BBC [online]. 2017-09-26 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. MCNULTY, Phil. Chelsea 0-1 Manchester City. BBC [online]. 2017-09-30 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. Man City v Arsenal. premierleague.com [online]. 2017-11-05 [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. Man City v Spurs. premierleague.com [online]. 2017-12-16 [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. MCNULTY, Phil. Manchester City 4-1 Tottenham Hotspur. BBC [online]. 2017-12-16 [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. CLAYTON, David. Kevin De Bruyne pens new five-year contract [online]. mancity.com, 2018-01-22 [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. BEGLEY, Emlyn. Manchester City 2-1 Bristol City. BBC [online]. 2018-01-09 [cit. 2020-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. MITCHELL, Brendon. Bristol City 2-3 Manchester City. BBC [online]. 2018-01-23 [cit. 2020-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. HENSON, Mike. Manchester City 3-0 West Bromwich Albion. BBC [online]. 2018-01-31 [cit. 2020-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. a b OATWAY, Caroline. Kevin De Bruyne named Etihad Player of the Season. mancity.com [online]. 2018-05-15 [cit. 2020-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. BEGLEY, Emlyn. Arsenal 0-2 Manchester City. BBC [online]. 2018-08-12 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. Kevin de Bruyne: Man City midfielder suffers knee injury in training. BBC [online]. 2018-08-15 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. Kevin De Bruyne suffers ligament damage. mancity.com [online]. 2018-11-02 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. TAYLOR, Daniel. Manchester City win FA Cup to seal treble with 6-0 demolition of Watford. The Guardian [online]. 2019-05-18 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. MCNULTY, Phil. Arsenal 0-3 Manchester City. BBC [online]. 2019-12-15 [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. Premier League stats: Is Kevin de Bruyne on course for his best-ever season?. BBC [online]. 2019-12-16 [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. Manchester City fight back to beat Real Madrid at Bernabeu. BT [online]. 2020-02-26 [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. RONAY, Barney. Kevin De Bruyne runs the show in Premier League's successful return. The Guardian [online]. 2020-06-17 [cit. 2020-07-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. BATE, Adam. Kevin De Bruyne was the star as Manchester City thrashed Liverpool. Sky Sports [online]. 2020-07-03 [cit. 2020-07-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. Kevin de Bruyne: Twentieth assist of season equals Thierry Henry's record. BBC [online]. 2020-07-26 [cit. 2020-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. Man City hold off Wolves fightback to claim victory. PremierLeague.com [online]. 2020-09-21 [cit. 2020-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. MCNULTY, Phil. Manchester City 1-1 Liverpool. BBC [online]. 2020-11-08 [cit. 2020-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. KANTOR, Martin. Manchester City proti Fulhamu nepřipustil zaváhání a vyhrál 2:0. Eurofotbal.cz [online]. 2020-12-05 [cit. 2020-12-20]. Dostupné online. 
  51. RYAN, Danny. Man City vs West Ham: Kevin De Bruyne pulls off incredible assist for Ruben Dias. givemesport.com [online]. 2021-02-27 [cit. 2021-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. JACKSON, Jamie. De Bruyne and Mahrez double up in Manchester City’s rout of Southampton. The Guardian [online]. 2021-03-10 [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. Kevin de Bruyne: Man City midfielder signs new deal that runs until 2025. BBC Sport [online]. 2021-04-07 [cit. 2021-06-03]. [Kevin de Bruyne: Man City midfielder signs new deal that runs until 2025 Dostupné online]. (anglicky) 
  54. MCNULTY, Phil. Manchester City 1–0 Tottenham Hotspur. BBC Sport [online]. 2021-04-25 [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. MCNULTY, Phil. Paris Saint Germain 1–2 Manchester City. BBC Sport [online]. 2021-04-28 [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. CITY 5-0 EVERTON: SHORT HIGHLIGHTS. mancity.com [online]. 2021-05-23 [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. Kevin de Bruyne suffers head injury in Champions League final. theathletic.com [online]. 2021-05-29 [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. De Bruyne má po finále Ligy mistrů zlomený nos a očnici. Aktuálně.cz [online]. 2021-05-30 [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. 
  59. Premier League player of the season: Ruben Dias, Kevin de Bruyne & Harry Kane nominees. BBC Sport [online]. 2021-06-01 [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. a b De Bruyne má opět cenu pro nejlepšího fotbalistu roku v Anglii podle hráčů. Eurofotbal.cz [online]. 2021-06-06 [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. 
  61. Kevin De Bruyne - reprezentační statistiky Archivováno 4. 11. 2013 na Wayback Machine, Royal Belgian FA (anglicky)
  62. Finland - Belgium 1-0, uk.eurosport.yahoo.com (anglicky)
  63. a b Serbia - Belgium 0:3, Footballdatabase.eu (anglicky)
  64. a b Bosna bude poprvé na MS, postupují také Španělsko, Anglie a Rusko, iDNES.cz, citováno 16. 10. 2013
  65. a b Belgium - Luxembourg 5:1, BBC (anglicky)
  66. FIFA anulovala prípravný zápas Belgicka s Luxemburskom, SME.sk, citováno 5. 6. 2014 (slovensky)
  67. http://www.bbc.com/sport/0/football/27703265
  68. 2014 FIFA World Cup Brazil ™ - List of Players, FIFA.com, citováno 15. 6. 2014 (anglicky)
  69. Belgie - Alžírsko 2:1, favorit se bál a výsledek otočil až v závěru, iDNES.cz, citováno 17. 6. 2014
  70. a b BEL - USA 2:1 po prodl., iDNES.cz, citováno 1. 7. 2014
  71. Argentina - Belgie 1:0, favorit udeřil na začátku a pak postup hlídal, iDNES.cz, citováno 5. 7. 2014
  72. EURO 2016, SME.sk, cit. 11. 6. 2016 (slovensky)
  73. Historický úspech Walesu, "čierny kôň" z Belgicka končí! Archivováno 4. 7. 2016 na Wayback Machine, Profutbal.sk, cit. 2. 7. 2016 (slovensky)
  74. EMONS, Michael. Belgium beat debutants Panama 3-0 in Sochi. BBC [online]. 2018-06-18 [cit. 2020-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. Brazil 1-2 Belgium: Kevin De Bruyne's strike sends Belgium to World Cup semi-finals. Sky Sports [online]. 2018-07-07 [cit. 2020-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. MCNULTY, Phil. England finish fourth after Belgium defeat. BBC [online]. 2018-07-14 [cit. 2020-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. VERTELNEY, Seth. De Bruyne out for Belgium's Euro 2020 opener against Russia. Goal.com [online]. 2021-06-12 [cit. 2021-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. Denmark 1-2 Belgium: De Bruyne puts Belgium through. UEFA.com [online]. 2021-06-17 [cit. 2021-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  79. Belgium 1-0 Portugal: Holders dethroned by Thorgan Hazard. UEFA.com [online]. 2021-06-27 [cit. 2021-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  80. Belgium 1-2 Italy: Azzurri outrun Red Devils. UEFA.com [online]. 2021-07-02 [cit. 2021-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. Divných pět týdnů, netajil se De Bruyne po výpadku na ME s Itálií. Sport.cz [online]. 2021-07-03 [cit. 2021-07-03]. Dostupné online. 
  82. Footballdatabase.eu: Macedonia - Belgium 0:2 (anglicky)
  83. Slováci prohrávali v Lichtenštejnsku, nakonec mají bod za remízu. iDNES.cz [online]. 2013-06-07 [cit. 2013-06-07]. Dostupné online. 
  84. Island vede „českou“ skupinu, Nizozemci otočili duel s Kazachstánem, iDNES.cz, citováno 11. 10. 2014
  85. http://eu-football.cz/_match.php?id=1758
  86. http://eu-football.cz/_match.php?id=1966
  87. BROWN, Luke. Kevin de Bruyne can become as good as Lionel Messi and Cristiano Ronaldo, says Roberto Martinez. The Independent (UK) [online]. 2017-11-09 [cit. 2021-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  88. HOLYMAN, Ian. Premier League at the moment - Eden Hazard. ESPN [online]. 2017-11-10 [cit. 2021-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  89. MCGEE, Nicholas. Heynckes: I would give De Bruyne the shirt off my back. Goal.com [online]. 2018-01-15 [cit. 2021-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  90. DELANEY, Miguel. Pep Guardiola and Antonio Conte laud Kevin De Bruyne for being the perfect 'complete' player after masterclass. The Independent (UK) [online]. 2017-09-30 [cit. 2021-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  91. WILSON, Jonathan. The Question: can De Bruyne and Silva prosper in their ‘free No8’ roles?. The Guardian [online]. 2016-08-18 [cit. 2021-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  92. UEFA.com Fans’ Team of the Year 2017 announced. UEFA.com [online]. 2018-01-11, rev. 2018-01-26 [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  93. UEFA.com fans' Team of the Year 2019 revealed. UEFA.com [online]. 2020-01-15, rev. 2020-01-15 [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  94. Kevin De Bruyne – Titles & achievements. Transfermarkt [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]