Kevin De Bruyne

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kevin De Bruyne
Kevin De Bruyne (2018)
Kevin De Bruyne (2018)
Osobní informace
Datum narození 28. června 1991 (29 let)
Místo narození Gent, Belgie Belgie
Výška 1,81 m
Přezdívka KDB
Klubové informace
Současný klub Anglie Manchester City
Číslo dresu 17
Pozice záložník
Mládežnické kluby
1997–1999
1999–2005
2005–2008
Belgie KVV Drongen
Belgie Gent
Belgie Genk
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
2008–2012
2012–2014
2012–2013
2014–2015
2015–
Belgie Genk
Anglie Chelsea
Německo Werder Brémy
Německo Wolfsburg
Anglie Manchester City
0970(16)
00300(0)
0330(10)
0510(13)
1550(37)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2008–2009
2009–2010
2010–2011
2010–
Belgie Belgie U18
Belgie Belgie U19
Belgie Belgie U21
Belgie Belgie
00700(1)
01000(1)
00200(0)
0760(19)
Úspěchy
Mistrovství světa ve fotbale
Bronzová medaile MS 2018 Belgie
1. belgická liga
Zlatá medaile 2010/11 KRC Genk
Belgický fotbalový pohár
Zlatá medaile 2008/09 KRC Genk
Belgický Superpohár
Zlatá medaile 2011 KRC Genk
Německý národní pohár
Zlatá medaile 2014/15 Wolfsburg
Německý superpohár
Zlatá medaile 2015 Wolfsburg
1. anglická fotbalová liga
Zlatá medaile 2017/2018 Manchester City
Zlatá medaile 2018/2019 Manchester City
Anglický fotbalový pohár
Zlatá medaile 2018/2019 Manchester City
Anglický ligový pohár
Zlatá medaile 2015/2016 Manchester City
Zlatá medaile 2017/2018 Manchester City
Zlatá medaile 2018/2019 Manchester City
Zlatá medaile 2019/2020 Manchester City
Anglický superpohár
Zlatá medaile 2019 Manchester City
Další informace
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 17. 4. 2020
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 17. 4. 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kevin De Bruyne [kevin de bruin] (* 28. června 1991) je belgický fotbalový záložník, který v současnosti působí v klubu Manchester City. Mimo Belgii působil na klubové úrovni v Německu a nyní v Anglii.

Od roku 2010 je členem belgického národního týmu. Účastník Mistrovství světa 2014 v Brazílii, EURA 2016 ve Francii a Mistrovství světa 2018 v Rusku.

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Chelsea[editovat | editovat zdroj]

Přestup do Chelsea oznámilo vedení klubu na konci ledna 2012. Podepsána byla pětiletá smlouva, De Bruyne přestoupil za cca 7 milionů liber.[1] Sezónu 2011/12 však Kevin ještě strávil v belgické lize.[2] Debut v dresu Chelsea si De Bruyne užil 18. července 2012 v přípravném utkání proti Seattle Sounders (výhra Chelsea 4:2). De Bruyne v tomto utkání odehrál celý první poločas. První gól za Chelsea vstřelil 21. července 2013 výběru Malajsie (opět přípravný zápas).

V soutěžním zápase debutoval 18. srpna 2013 v prvním kole Premier League 2013/14 proti Hull City, asistoval na první gól a vysloužil si ocenění „muž zápasu“. Chelsea vyhrála 2:0.[3] Mnoho příležitostí ale v A-týmu nedostal a v lednu 2014 přestoupil do VfL Wolfsburg.

Werder Brémy (hostování)[editovat | editovat zdroj]

Dne 2. srpna 2012 oznámila Chelsea na svých webových stránkách, že Kevin De Bruyne bude hostovat v Německu, konkrétně ve Werderu Brémy. Svůj první gól v dresu Werderu vstřelil proti Hannoveru 96, Werder však toto utkání prohrál 2:3.[4] Svůj druhý bundesligový gól vstřelil do sítě Stugarttu (2:2). 18. listopadu 2012 vstřelil gól Fortuně Düsseldorf (vítězství 2:1), poté skóroval i proti Bayernu Mnichov (prohra 1:6). Na konci sezóny se vrátil zpět na Stamford Bridge.[5]

VfL Wolfsburg[editovat | editovat zdroj]

18. ledna 2014 oznámil bundesligový tým VfL Wolfsburg přestup talentovaného belgického záložníka z londýnské Chelsea.[6] Podepsal smlouvu do roku 2019. V sezóně 2014/15 vyhrál s Wolfsburgem DFB-Pokal[7] a pomohl týmu do Ligy mistrů UEFA 2015/16.[8]

Manchester City[editovat | editovat zdroj]

Koncem srpna 2015 před uzavírkou letních přestupů posílil za cca 75–79,8 milionů eur anglický klub Manchester City. Šlo o nejdražší posilu v historii klubu, překonala 67 milionů eur za přestup Raheema Sterlinga o několik týdnů dříve.[8][9] Rovněž šlo o druhý nejdražší nákup britského klubu, vůbec nejdražším byl přestup Ángela Di Maríi do Manchesteru United.[10]

Sezóna 2015/2016[editovat | editovat zdroj]

První soutěžní utkání ve dresu Manchesteru City si zahrál 12. září 2015 v 5. kole Premier League na stadionu Crystal Palace, to ještě v prvním poločase zastoupil zraněného Sergia Agüera.[11] Týden nato se poprvé gólově prosadil proti West Hamu, ale jeho tým nakonec 1:2 prohrál.[12] Ve třetím kole ligového poháru zvyšoval na hřišti Sunderlandu vedení Citizens na 2:0 a poté přesným centrem nahrál na gól Sterlinga na 4:0. Teprve druhý start De Bruyneho tak vyústil v pohodlný postup do další fáze.[13] Na stadionu White Hart Lane proti Tottenhamu otevřel skóre na 1:0 pro hosty, domácí ovšem otočili výsledek na 4:1.[14] Při ligové výhře Citizens 6:1 nad Newcastle United dne 3. října se gólově prosadil střelou z voleje.[15] Proti Seville v utkání Ligy mistrů strhl De Bruyne výhru na stranu anglického celku v nastavení, poté co jej přihrávkou vybídl Yaya Touré.[16] Dvěma gólovými trefami podpořil 1. prosince čtvrtfinálovou výhru 4:1 proti Hull City.[17]

Sezóna 2016/2017[editovat | editovat zdroj]

De Bruyne v roce 2016

De Bruyne sehrál klíčovou roli v záříjovém derby s Manchesterem United, kdy gólem a asistencí pomohl k výhře 2:1 na půdě tohoto rivala a navíc byl podle BBC mužem zápasu.[18] První den v listopadu pomohl De Bruyne jedním gólem z přímého kopu otočit domácí skupinové utkání Ligy mistrů proti Barceloně, který Citizens nakonec opanovali výsledkem 3:1.[19] Při domácím utkání Premier League proti Tottenhamu v lednu 2017 dotáhl mužstvo k remíze 2:2 a díky jednomu gólu a asistenci Sanému se stal znovu mužem utkání podle BBC.[20] V půlce března doma v lize proti Liverpoolu našel jeho centr Sergia Agüera, který srovnal na konečných 1:1.[21]

Sezóna 2017/2018[editovat | editovat zdroj]

De Bruyne v utkání Premier League 10. prosince 2017 proti Manchesteru United, City zvítězilo 2:1

Začátkem sezóny 2017/18 v záříjovém ligovém zápase proti Liverpoolu sehrál De Bruyne klíčovou roli při domácí výhře 5:0, připravil totiž dva góly oběma útočníkům Agüerovi a Jesusovi.[22] Ještě v září vsítil svůj první gól sezóny, a to v Lize mistrů proti Šachtaru Doněck po spolupráci s Davidem Silvou. City tak vyhrálo (2:0) druhý skupinový zápas a mělo šest bodů.[23] Poslední záříjový den, jinými slovy 30. září, vstřelil jediný gól střetnutí mezi City a Chelsea na její půdě a poslal City zpět do čela tabulky.[24]

Forma týmu z Manchesteru nevyprchala, dne 5. listopadu doma vyhrál 3:1 nad Arsenalem, De Bruyne otevřel skóre.[25] V polovině prosince přispěl gólem k další ligové výhře, tentokráte doma nad Tottenhamem 4:1.[26] De Bruyneho důležitou roli pro mužstvo směřující k titulu vyzdvihl po zápase též trenér Pep Guardiola.[27] V lednu 2018 podepsal s klubem smlouvu prodlužující spolupráci do roku 2023.[28] Během ledna pomohl k postupu do finále Ligového poháru. První zápas semifinále doma proti Bristolu srovnal po akci s Raheemem Sterlingem na 1:1. Agüero v závěru dokonal otočení skóre na 2:1. V rámci Ligového poháru (neboli EFL Cup) tak byl De Bruyne již u devátého gólu v osmi zápasech.[29] V odvetě vstřelil v nastaveném čase další gól, Citizens v Bristolu vyhráli 3:2.[30] Poslední lednový den v Premier League proti WBA táhl tým k vítězství 3:0 gólem a asistencí záložníkovi Fernandinhovi. Opět se stal pro BBC mužem utkání a od záříjového debutu roku 2015 zaznamenal 38. gólovou asistenci, tedy více než za toto období zaznamenali v největších evropských ligových soutěžích fotbalisté jako Lionel Messi, Neymar nebo Mesut Özil.[31]

V půlce května vyhrál klubovou cenu pro nejlepšího hráče sezóny Manchesteru City.[32]

Sezóna 2018/2019[editovat | editovat zdroj]

Úvodní utkání Premier League začal na lavičce náhradníků, po hodině hry vystřídal Rijáda Mahrize a byl u výhry 2:0 na půdě Arsenalu.[33] V polovině srpna 2018 si De Bruyne při tréninku přivodil zranění kolena.[34] Na podzim se sice vrátil na trávníky, ale ve 4. kole Ligového poháru proti Fulhamu se opět objevily potíže s kolenními vazy v levém koleni.[35] Ve finále FA Cupu proti Watfordu vkročil na hřiště v 55. minutě za stavu 2:0 pro mužstvo z Manchesteru. Sám zvýšil vedení na 3:0 v 61. minutě po nahrávce Gabriela Jesuse a tomuto svému spoluhráči asistoval průnikovou nahrávkou na branku na 4:0. Manchester City zvítězil 6:0, získal další FA Cup a vybojoval historicky první domácí treble.[36]

Sezóna 2019/2020[editovat | editovat zdroj]

V ligovém utkání na půdě Arsenalu 15. prosince 2019 se prezentoval skvělým výkonem a dvěma góly pomohl porazit londýnský celek 3:0, další gól totiž De Bruyne připravil Raheemu Sterlingovi.[37] Za dosavadní sezónu v Premier League tak disponoval bilancí 16 gólů a asistencí za 16 utkání.[38] V prvním utkání osmifinále Ligy mistrů s Realem Madrid na jeho půdě to byl jeho gól a gól Gabriela Jesuse, kterým fotbalisté City otočili z 0:1 na 2:1 a stali se prvním anglickým týmem po 11 letech, jenž na Santiago Bernabéu zvítězil. De Bruyne vstřelil svůj 50. gól za klub ve všech soutěžích.[39]

Po pauze způsobené pandemií covidu-19 se vrátil na trávník a dovedl Citizens k domácímu ligovému vítězství 3:0 nad Arsenalem, k čemuž De Bruyne sám přispěl jedním gólem z pokutového kopu.[40] V následujících dvou kolech si titul vybojoval Liverpool, záhy však De Bruyne se spoluhráči ztrpčili mistrovské oslavy konkurenta, když Liverpool na domácím hřišti přehráli 4:0 – De Bruyne otevřel skóre (znovu z pokutového kopu) a nahrál na třetí gól, který vsítil Raheem Sterling.[41] V posledním kole De Bruyne nahrál na gól Sterlingovi při výhře 5:0 proti Norwichi a stal se tak spolurekordmanem v počtu asistencí společně s Thierrym Henrym z Arsenalu, který si během sezóny 2002/03 v Premier League rovněž přišel na 20 gólových asistencí.[42]

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

De Bruyne byl členem belgických mládežnických reprezentací U18, U19 a U21.[43]

Dne 11. srpna 2010 debutoval v A-mužstvu Belgie proti domácímu FinskuTurku, Belgie prohrála 0:1. De Bruyne odehrál první poločas.[44] První gól zaznamenal v kvalifikaci na MS 2014 12. října 2012 na stadionu Crvena Zvezda proti domácímu Srbsku, kde zvyšoval v 68. minutě na 2:0. Belgie nakonec zvítězila rozdílem třídy 3:0.[45] 15. října 2013 zajistil svým gólem remízu 1:1 v závěrečném kvalifikačním utkání cyklu 2012–2013 s Walesem. Belgie již měla zajištěn postup na Mistrovství světa ve fotbale 2014.[46] 26. května 2014 v přípravném utkání před MS 2014 proti Lucembursku vstřelil jednu branku, Belgie rozdrtila svého souseda 5:1.[47] Nicméně FIFA tento zápas přehodnotila jako neoficiální, neboť belgický trenér Marc Wilmots chyboval, poslal při střídání na hřiště 7 nových hráčů, přičemž v přátelských zápasech je povoleno jednomu týmu vystřídat pouze šestkrát.[48][49]

Marc Wilmots jej vzal na Mistrovství světa 2014 v Brazílii, kam Belgie suverénně postoupila z prvního místa evropské kvalifikační skupiny A.[50] V prvním utkání Belgie v základní skupině H proti Alžírsku nacentroval míč na Fellainiho, který načal belgický obrat v utkání na konečných 2:1.[51] V osmifinále proti USA vyhrála Belgie poměrem 2:1 po prodloužení, De Bruyne vstřelil v úvodu první části prodloužení první gól po pěkném obtočení se kolem obránců a obstřelení brankáře Tima Howarda.[52] Se šampionátem se Belgie rozloučila čtvrtfinálovou porážkou 0:1 s Argentinou.[53]

Trenér Marc Wilmots jej nominoval i na EURO 2016 ve Francii[54], kde byli Belgičané vyřazeni ve čtvrtfinále Walesem po porážce 1:3.[55] Nastoupil ve všech pěti zápasech svého mužstva na šampionátu.

Mistrovství světa 2018[editovat | editovat zdroj]

De Bruyne na MS 2018 po výhře nad Brazílií ve čtvrtfinále

De Bruyne se představil na Mistrovství světa 2018 a hned v úvodním utkání skupiny proti Panamě zaznamenal gólovou asistenci, kterou využil Romelu Lukaku.[56] Ve druhém utkání proti Tunisku si Belgie výhrou 5:2 zajistila postup do osmifinále společně s Anglií, kterou přehrála ve třetím skupinovém utkání 1:0. Trenér Roberto Martínez jej ušetřil utkání proti Anglii a nasadil až do souboje proti Japonsku, ve kterém Belgie otočila výsledek 0:2 na vítězných 3:2. Martínez, kritizovaný za marnění De Bruyneho potenciálu v hloubi pole, nasadil proti Brazílii svou hvězdu hned za útočníky Lukaka a Hazarda. De Bruyne se stal strůjcem výhry 2:1, druhý gól vstřelil povedenou střelou pravou nohou.[57] Belgie sice nevybojovala zlatou medaili a po prohře s Francií si zahrála proti Anglii jen o bronz, vítězstvím 2:0 a třetím místem ale dosáhla na historicky nejlepší výsledek, když překonala čtvrté místo z Mistrovství světa 1986.[58]

Zápasy a góly za národní tým
Belgie
Rok Zápasy Góly
2010 1 0
2011 1 0
2012 6 1
2013 11 3
2014 11 4
2015 8 4
2016 12 1
2017 8 0
2018 10 2
2019 6 4
Celkem 74 19
Seznam reprezentačních gólů Kevina De Bruyneho
Gól Datum Stadion Soupeř Skóre (min.)[p. 1] Výsledek[p. 2] Soutěž
010 12. 10. 2012 Stadion Crvena Zvezda, Bělehrad, Srbsko Srbsko 00:200(68.) Srbsko 0:3 Belgie kvalifikace na MS 2014[45]
2 22. 3. 2013 Arena Filip II Makedonski, Skopje, Makedonie Makedonie 00:100(26.) Makedonie 0:2 Belgie kvalifikace na MS 2014[59]
3 7. 6. 2013 Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie Srbsko 01:000(13.) Belgie 2:1 Makedonie kvalifikace na MS 2014[60]
4 15. 11. 2013 Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie Wales 01:000(64.) Belgie 1:1 Wales kvalifikace na MS 2014[46]
5 26. 5. 2014 Cristal Arena, Genk, Belgie Lucembursko 05:100(90.) Belgie 5:1 Lucembursko přátelský zápas [47]
6 1. 7. 2014 Itaipava Arena Fonte Nova, Salvador, Brazílie USA 01:000(93.) Belgie 2:1 USA MS 2014[52]
7 10. 10. 2014 Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie Andorra 01:000(31.) Belgie 6:0 Andorra kvalifikace na EURO 2016[61]
8 02:000(34.)
9 3. 9. 2015 Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie Bosna a Hercegovina 02:100(43.) Belgie 3:1 Bosna a Hercegovina kvalifikace na EURO 2016
10 10. 10. 2015 Estadi Nacional, Andorra la Vella, Andorra Andorra 00:200(42.) Andorra 1:4 Belgie kvalifikace na EURO 2016
11 13. 10. 2015 Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie Izrael 02:000(78.) Belgie 3:1 Izrael kvalifikace na EURO 2016[62]
12 13. 11. 2015 Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie Itálie 02:100(74.) Belgie 3:1 Itálie přátelský zápas
13 28. 5. 2016 Stade de Genève, Lancy, Švýcarsko Švýcarsko 01:200(83.) Švýcarsko 1:2 Belgie přátelský zápas[63]
14 27. 3. 2018 Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie Saúdská Arábie 04:000(78.) Belgie 4:0 Saúdská Arábie přátelský zápas
15 6. 7. 2018 Kazaň Arena, Kazaň, Rusko Brazílie 00:200(31.) Brazílie 1:2 Belgie Mistrovství světa 2018
16 11. 6. 2019 Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie Skotsko 03:000(90+2.) Belgie 3:0 Skotsko kvalifikace na EURO 2020
17 9. 9. 2019 Hampden Park, Glasgow, Skotsko Skotsko 00:400(82.) Skotsko 0:4 Belgie kvalifikace na EURO 2020
18 19. 11. 2019 Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie Kypr 02:100(35.) Belgie 6:1 Kypr kvalifikace na EURO 2020
19 03:100(41.)
Platí k 19. 11. 2019

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Klubové[editovat | editovat zdroj]

K zápasu odehranému 15. srpna 2020

Zápasy a góly za klub, sezónu a soutěž
Klub Sezóna Liga[P 1] Národní pohár[P 2] Ligový pohár[P 3] Evropské poháry Ostatní Celkem
Liga Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly
Genk 2008/09 Jupiler Pro League 2 0 0 0 2 0
2009/10 35 3 2 0 2[P 4] 0 1[P 5] 0 40 3
2010/11 32 5 0 0 3[P 4] 1 0 0 35 6
2011/12 28 8 1 0 6[P 6] 0 1[P 5] 0 36 8
Celkem 97 16 3 0 11 1 2 0 113 17
Werder Brémy (host.) 2012/13 Bundesliga 33 10 1 0 34 10
Chelsea 2013/14 Premier League 3 0 0 0 3 0 3[P 6] 0 9 0
Wolfsburg Bundesliga 16 3 2 0 18 3
2014/15 34 10 6 1 11[P 4] 5 51 16
2015/16 1 0 1 1 1[P 7] 0 3 1
Celkem 51 13 9 2 11 5 1 0 72 20
Manchester City 2015/16 Premier League 25 7 1 1 5 5 10[P 6] 3 41 16
2016/17 36 6 5 0 1 0 7[P 6] 1 49 7
2017/18 37 8 3 1 4 2 8[P 6] 1 52 12
2018/19 19 2 4 2 5 2 4[P 6] 0 0 0 32 6
2019/20 35 13 2 1 3 0 7[P 6] 2 1[P 8] 0 48 16
Celkem 152 36 15 5 18 9 34 7 1 0 222 57
Celkem 336 75 28 7 21 9 59 13 4 0 450 104
  1. Zahrnuje i zápasy Play-off o Evropskou ligu a o titul v Jupiler Pro League
  2. Zápasy v Belgickém poháru, DFB-Pokalu a FA Cupu
  3. Zápasy v EFL Cupu
  4. a b c Zápasy v Evropské lize UEFA
  5. a b Zápasy v Belgickém superpoháru
  6. a b c d e f g Zápasy v Lize mistrů UEFA
  7. Zápas v DFL-Supercupu
  8. Zápas v Community Shieldu

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Klubové
KRC Genk
  • 1× vítěz belgické ligy – 2010/11
  • 1× vítěz belgického poháru – 2008/09
  • 1× vítěz belgického superpoháru – 2011


VfL Wolfsburg


Manchester City


Reprezentační
Belgická reprezentace


Individuální
  • 2× nominovaným hráčem do Týmu roku podle UEFA – 2017, 2019[64][65]
  • 2× hráčem sezóny Manchesteru City – 2015/16, 2017/18[32]


Zdroj:[66]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Během zápasu Kevin De Bruyne vstřelil gól (v tabulce je zvýrazněn) v poznačené minutě utkání a stanovil toto průběžné skóre.
  2. Utkání skončilo tímto výsledkem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DUBNICKÝ, Stano. Belgická zlatá generácia. iFutbal.sk [online]. 2013-02-05 [cit. 2013-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-02-08.  (slovensky)
  2. De Bruyne přestoupil do Chelsea, jaro ale stráví v Genku, eurofotbal.cz, citováno 31. 1. 2012
  3. Chelsea 2 Hull City 0: match report, telegraph.co.uk, citováno 20. 8. 2013 (anglicky)
  4. Hannover 96 - Werder 3:2, iSport.cz
  5. De Bruyne v Německu nezůstane, vrací se do Chelsea, eurofotbal.cz, citováno 9. 6. 2013
  6. Oficiální stránky Vfl Wolfsburg, 18. 1. 2014, on-line: https://www.vfl-wolfsburg.de/info/aktuelles/detailseite/artikel/topneuzugang.html
  7. Wolfsburg získal premiérovo Nemecký pohár, Klopp to znášal ťažko, Profutbal.sk, cit. 31. 5. 2015 (slovensky)
  8. a b Šialená suma, De Bruyne do Man City za 75 miliónov eur!, Profutbal.sk, cit. 30. 8. 2015 (slovensky)
  9. http://sport.sme.sk/c/7986181/de-bruyne-sa-stal-definitivne-hracom-city-je-druhy-najdrahsi-v-anglicku.html
  10. Kevin De Bruyne: Manchester City sign Wolfsburg midfielder. BBC [online]. 2015-08-30 [cit. 2020-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. CRYER, Andy. Crystal Palace 0-1 Manchester City. BBC [online]. 2015-09-12 [cit. 2020-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. BULL, JJ. Manchester City vs West Ham United: as it happened. The Telegraph [online]. 2015-09-18 [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Sunderland 1-4 Manchester City. BBC [online]. 2015-09-22 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. JEPSON, Anthony; BRENNAN, Stuart; BAJKOWSKI, Simon. Recap: Spurs hit four after De Bruyne puts Blues ahead. Manchester Evening News [online]. 2015-09-26 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. BEVAN, Chris. Manchester City 6-1 Newcastle United. BBC [online]. 2015-10-03 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. TAYLOR, Daniel. Kevin De Bruyne’s late strike earns Manchester City victory over Sevilla. The Guardian [online]. 2015-10-21 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. TAYLOR, Daniel. Kevin De Bruyne hits double as Manchester City send Hull packing. The Guardian [online]. 2015-12-01 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. MCNULTY, Phil. Manchester United 1-2 Manchester City. BBC [online]. 2016-09-10 [cit. 2020-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. MCNULTY, Phil. Manchester City 3-1 Barcelona. BBC [online]. 2016-11-01 [cit. 2020-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. MCNULTY, Phil. Manchester City 2-2 Tottenham Hotspur. BBC [online]. 2017-01-21 [cit. 2020-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. MCNULTY, Phil. Manchester City 1-1 Liverpool. BBC [online]. 2017-03-19 [cit. 2020-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. YEW, Oliver. Manchester City 5-0 Liverpool: Jurgen Klopp's side suffer after Sadio Mane's red card. Sky Sports [online]. 2017-09-10 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. HAFEZ, Shamoon. Manchester City 2-0 Shakhtar Donetsk. BBC [online]. 2017-09-26 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. MCNULTY, Phil. Chelsea 0-1 Manchester City. BBC [online]. 2017-09-30 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Man City v Arsenal. premierleague.com [online]. 2017-11-05 [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. Man City v Spurs. premierleague.com [online]. 2017-12-16 [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. MCNULTY, Phil. Manchester City 4-1 Tottenham Hotspur. BBC [online]. 2017-12-16 [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. CLAYTON, David. Kevin De Bruyne pens new five-year contract [online]. mancity.com, 2018-01-22 [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. BEGLEY, Emlyn. Manchester City 2-1 Bristol City. BBC [online]. 2018-01-09 [cit. 2020-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. MITCHELL, Brendon. Bristol City 2-3 Manchester City. BBC [online]. 2018-01-23 [cit. 2020-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. HENSON, Mike. Manchester City 3-0 West Bromwich Albion. BBC [online]. 2018-01-31 [cit. 2020-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. a b OATWAY, Caroline. Kevin De Bruyne named Etihad Player of the Season. mancity.com [online]. 2018-05-15 [cit. 2020-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. BEGLEY, Emlyn. Arsenal 0-2 Manchester City. BBC [online]. 2018-08-12 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. Kevin de Bruyne: Man City midfielder suffers knee injury in training. BBC [online]. 2018-08-15 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. Kevin De Bruyne suffers ligament damage. mancity.com [online]. 2018-11-02 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. TAYLOR, Daniel. Manchester City win FA Cup to seal treble with 6-0 demolition of Watford. The Guardian [online]. 2019-05-18 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. MCNULTY, Phil. Arsenal 0-3 Manchester City. BBC [online]. 2019-12-15 [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. Premier League stats: Is Kevin de Bruyne on course for his best-ever season?. BBC [online]. 2019-12-16 [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. Manchester City fight back to beat Real Madrid at Bernabeu. BT [online]. 2020-02-26 [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. RONAY, Barney. Kevin De Bruyne runs the show in Premier League's successful return. The Guardian [online]. 2020-06-17 [cit. 2020-07-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. BATE, Adam. Kevin De Bruyne was the star as Manchester City thrashed Liverpool. Sky Sports [online]. 2020-07-03 [cit. 2020-07-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. Kevin de Bruyne: Twentieth assist of season equals Thierry Henry's record. BBC [online]. 2020-07-26 [cit. 2020-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. Kevin De Bruyne - reprezentační statistiky Archivováno 4. 11. 2013 na Wayback Machine, Royal Belgian FA (anglicky)
  44. Finland - Belgium 1-0, uk.eurosport.yahoo.com (anglicky)
  45. a b Serbia - Belgium 0:3, Footballdatabase.eu (anglicky)
  46. a b Bosna bude poprvé na MS, postupují také Španělsko, Anglie a Rusko, iDNES.cz, citováno 16. 10. 2013
  47. a b Belgium - Luxembourg 5:1, BBC (anglicky)
  48. FIFA anulovala prípravný zápas Belgicka s Luxemburskom, SME.sk, citováno 5. 6. 2014 (slovensky)
  49. http://www.bbc.com/sport/0/football/27703265
  50. 2014 FIFA World Cup Brazil ™ - List of Players, FIFA.com, citováno 15. 6. 2014 (anglicky)
  51. Belgie - Alžírsko 2:1, favorit se bál a výsledek otočil až v závěru, iDNES.cz, citováno 17. 6. 2014
  52. a b BEL - USA 2:1 po prodl., iDNES.cz, citováno 1. 7. 2014
  53. Argentina - Belgie 1:0, favorit udeřil na začátku a pak postup hlídal, iDNES.cz, citováno 5. 7. 2014
  54. EURO 2016, SME.sk, cit. 11. 6. 2016 (slovensky)
  55. Historický úspech Walesu, "čierny kôň" z Belgicka končí!, Profutbal.sk, cit. 2. 7. 2016 (slovensky)
  56. EMONS, Michael. Belgium beat debutants Panama 3-0 in Sochi. BBC [online]. 2018-06-18 [cit. 2020-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. Brazil 1-2 Belgium: Kevin De Bruyne's strike sends Belgium to World Cup semi-finals. Sky Sports [online]. 2018-07-07 [cit. 2020-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. MCNULTY, Phil. England finish fourth after Belgium defeat. BBC [online]. 2018-07-14 [cit. 2020-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. Footballdatabase.eu: Macedonia - Belgium 0:2 (anglicky)
  60. Slováci prohrávali v Lichtenštejnsku, nakonec mají bod za remízu. iDNES.cz [online]. 2013-06-07 [cit. 2013-06-07]. Dostupné online. 
  61. Island vede „českou“ skupinu, Nizozemci otočili duel s Kazachstánem, iDNES.cz, citováno 11. 10. 2014
  62. http://eu-football.cz/_match.php?id=1758
  63. http://eu-football.cz/_match.php?id=1966
  64. UEFA.com Fans’ Team of the Year 2017 announced. UEFA.com [online]. 2018-01-11, rev. 2018-01-26 [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. UEFA.com fans' Team of the Year 2019 revealed. UEFA.com [online]. 2020-01-15, rev. 2020-01-15 [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. Kevin De Bruyne – Titles & achievements. Transfermarkt [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]