Robert Lewandowski

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bc. Robert Lewandowski
Robert Lewandowski na mistrovství světa 2018
Robert Lewandowski na mistrovství světa 2018
Osobní informace
Datum narození21. srpna 1988 (34 let)
Místo narozeníVaršava, Polsko Polsko
Výška184 cm
Hmotnost78 kg
PřezdívkaLewangoalski, Lewy, Lewa
Klubové informace
Současný klubŠpanělsko Barcelona
Číslo dresu9
Poziceútočník
Mládežnické kluby*
1997–2004
2004–2005
2005–2006 		Polsko Varsovia Warszawa
Polsko Delta Warszawa
Polsko Legia Warszawa
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2006–2008
2008–2010
2010–2014
2014–2022
2022–		 Polsko Znicz Pruszków
Polsko Lech Poznań
Německo Borussia Dortmund
Německo FC Bayern Mnichov
Španělsko Barcelona		 05900(36)
05800(32)
13100(74)
2510(238)
01400(13)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2008
2008–		 Polsko Polsko U21
Polsko Polsko		 000300(0)
01380(78)
Úspěchy
Liga mistrů UEFA
Stříbrná medaile 2012/2013 Borussia Dortmund
Zlatá medaile 2019/2020 Bayern Mnichov
Superpohár UEFA
Zlatá medaile 2020 Bayern Mnichov
Mistrovství světa klubů
Zlatá medaile 2020 Bayern Mnichov
1. polská liga
Zlatá medaile 2009/2010 Lech Poznań
Polský fotbalový pohár
Zlatá medaile 2008/2009 Lech Poznań
Polský Superpohár
Zlatá medaile 2009 Lech Poznań
1. německá Bundesliga
Zlatá medaile 2010/2011 Borussia Dortmund
Zlatá medaile 2011/2012 Borussia Dortmund
Zlatá medaile 2014/2015 Bayern Mnichov
Zlatá medaile 2015/2016 Bayern Mnichov
Zlatá medaile 2016/2017 Bayern Mnichov
Zlatá medaile 2017/2018 Bayern Mnichov
Zlatá medaile 2018/2019 Bayern Mnichov
Zlatá medaile 2019/2020 Bayern Mnichov
Zlatá medaile 2020/2021 Bayern Mnichov
Německý fotbalový pohár
Zlatá medaile 2011/2012 Borussia Dortmund
Zlatá medaile 2015/2016 Bayern Mnichov
Zlatá medaile 2018/2019 Bayern Mnichov
Zlatá medaile 2019/2020 Bayern Mnichov
Španělský Superpohár
Zlatá medaile 2023 FC Barcelona
Další informace
Manžel(ka)Anna Lewandowska
DětiKlara Lewandowska, Laura Lewandowska
PodpisRobert Lewandowski – podpis
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 20221208a8. prosince 2022
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 20221208a8. prosince 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Lewandowski (* 21. srpna 1988 Varšava) je polský fotbalový útočník, který hraje od července 2022 ve španělském klubu FC Barcelona. Předtím působil v německých klubech Bayern Mnichov, Borussia Dortmund a v polských klubech. Je rovněž polským fotbalovým reprezentantem a s reprezentací si třikrát zahrál na Mistrovství Evropy, a to v letech 2012, 2016 a 2020. Zúčastnil se Mistrovství světa 2018 a i 2022.[1] V průběhu své profesionální kariéry vstřelil přes 500 gólů.[2]

V ročníku Bundesligy 2013/14 se stal v dresu Borussie Dortmund nejlepším střelcem soutěže (20 gólů). O dva roky později se mu podařilo totéž už v dresu Bayernu Mnichov (30 gólů). Nejlepším střelcem německé ligy se stal rovněž v pěti po sobě jdoucích ročnících 2017/18, 2018/19, 2019/20, 2020/21 a 2021/22 (29 gólů, resp. 22, 34, 41 a 35).[3] Na konci června roku 2021 Lewandowskému patřila třetí příčka v historické tabulce nejlepších střelců německé Bundesligy (321 utkání – 236 gólů), nejvíce z aktivních hráčů.[3] Zároveň je nejlepším střelcem Bundesligy mezi fotbalisty nikoliv německé národnosti, poté co překonal Claudia Pizarra.[4]

V ročníku 2019/20 vyhrál s Bayernem Mnichov treble – německou ligu, německý pohár a Ligu mistrů UEFA, přičemž všechny tři soutěže dokončil jako jejich nejlepší střelec, což se v historii povedlo dále jen Johanu Cruijffovi. Lewandowského 15 gólů právě v ročníku 2019/20 Ligy mistrů je druhý nejvyšší počin, více gólů za jediný ročník vstřelil již jen Cristiano Ronaldo (17).[5][6] V únoru 2021 se stal se 72 góly historicky třetím nejlepším střelcem v Lize mistrů (bez započtení Poháru mistrů evropských zemí – PMEZ).[7]

Za výkony v roce 2020 obdržel cenu Nejlepší fotbalista FIFA.[8] V sezóně 2020/21 překonal vstřelením 41 gólů rekord Gerda Müllera v počtu gólů v jedné bundesligové sezóně. Díky tomu byl poprvé v kariéře oceněn Zlatou kopačkou pro nejlepšího střelce napříč evropskými ligovými soutěžemi.[9] V listopadu 2021 skončil druhý v hlasování „Zlatý míč“ za Lionelem Messim a stejnými pořadateli byl oceněn Zlatým míčem pro nejlepšího útočníka.[10] Následně obdržel podruhé cenu Nejlepší fotbalista FIFA, a to za rok 2021.[11]

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Začátky[editovat | editovat zdroj]

Kariéru zahájil v Partizánu Lešno v trénincích díky otci, který tam pracoval. V roce 1997 se dostal do Varsovie Varšava, kde hrál 7 let do léta 2005 a vsítil ve 4. lize 55 gólů.[12] Také hrál za Deltu Varšava.

Sezónu 2005/2006 zahájil v béčku vojenské Legie Varšava v třetí lize, kde dosáhl třiceti branek.[13]

Znicz Pruszków[editovat | editovat zdroj]

V létě 2006 roku odešel do Znicze Pruszków (čti [znič pruškuv], česky Pochodeň Pruškov), který za tento přestup zaplatil 120 tisíc zlotých (přes 260 tisíc Kč). Během dvou sezón tam vstřelil 78 gólů.[14] Dostal se tam ve skvělém období klubu, který dostal plnou podporu vedení města pro boj o nejvyšší mety. Mužstvo bylo postaveno na většinou mladých borcích – kromě Lewandowského vynikli v Pochodni např. i Radosław Majewski a Paweł Zawistowski. V sezóně 2006/2007 v 3. lize i v sezoně 2007/2008 v 2. lize byl Lewandowski králem střelců.[15][16]

Lech Poznań[editovat | editovat zdroj]

Robert Lewandowski v barvách Lechu Poznaň (2009)

18. června 2008 Lewandowski přišel do Lechu Poznaň.[17] V Ekstraklase měl gólovou premiéru v zápase prvního kola s GKS Belchatov.[18] V říjnu byl vyhodnocen týdeníkem Piłka Nożna (Kopaná) za polský objev roku 2008.[19] 1. ledna 2009 ho redakce serveru imscouting.com zařadila do desítky nejslibnějších fotbalistů.[20] O dva týdny později britský deník The Times umístil Lewandowského na 1. místo nejslibnějších hráčů do 23 let.[21] V sezóně 2008/09 získal s Lechem polský fotbalový pohár[22] a v létě 2009 dosáhl na polský Superpohár, když v utkání vsítil 5 gólů.[23] 15. května 2010 získal s Lechem mistrovský titul a sám vybojoval korunu Krále střelců s 34 góly na kontě. Po skončení sezóny 2008/09 byl v nejlepší jedenáctce Ekstraklasy, která byla sestavena podle novinářů na základě známek, kterou hráči dostávali po každém z minimálně 16 zápasů.[24]

Borussia Dortmund[editovat | editovat zdroj]

První sezóny 2010/2011 a 2011/2012[editovat | editovat zdroj]

Robert Lewandowski (2010)

V létě 2010 přestoupil z polského Lechu Poznań do Borussie Dortmund za částku mírně přesahující 4,5 milionu eur a podepsal kontrakt do léta 2014.[25] V sezóně 2010/11 získal s Borussií bundesligový titul, který následně se spoluhráči obhájil v sezóně 2011/12. V tomto ročníku navíc vyhrál i Pohár DFB (DFB-Pokal, pohár Německého fotbalového svazu), když ve finále vstřelil hattrick mnichovskému Bayernu a Borussia zvítězila 5:2.[26][27] Se 7 vstřelenými brankami ze šesti zápasů se stal nejlepším střelcem poháru DFB.[28]

Sezóna 2012/13[editovat | editovat zdroj]

20. října 2012 v domácím utkání s FC Schalke 04 mírnil svým gólem prohru 1:2.[29] 16. března vstřelil v Bundeslize během zápasu s SC Freiburg 4 góly a ještě přihrál na premiérový gól Leonardovi Bittencourtovi.[30] Ve 27. bundesligovém kole 30. března 2013 vstřelil 3 góly při výhře 3:1 nad domácím Stuttgartem.[31] Ve 28. kole německé Bundesligy 2012/13 6. dubna 2013 se jedním gólem podílel na výhře Borussie 4:2 nad Augsburgem, nicméně v tabulce druhý Dortmund v tomto kole ztratil naději na obhajobu titulu, ten získal šest kol před koncem suverénní FC Bayern Mnichov.[32] Ve 30. bundesligovém kole 20. dubna 2013 vsítil jednu branku a pomohl k vítězství 2:0 nad 1. FSV Mainz 05.[33]

V základní skupině D Lize mistrů 2012/13 („skupina smrti“ – nejtěžší skupina tohoto ročníku LM) přispěl gólem k výhře 1:0 18. září 2012 nad Ajaxem. 24. října přispěl jednou brankou k vítězství 2:1 nad Realem Madrid a další dva góly přidal 21. listopadu opět proti Ajaxu.[34] V prvním utkání osmifinále 13. února 2013 proti Šachtaru Doněck se gólem podílel na remíze 2:2.[35] a jeden gól přidal v infarktovém odvetném zápase 9. dubna proti španělské Málaze, kde Dortmund otočil zápas dvěma brankami v nastaveném čase.[36] V prvním zápase Borussie v semifinále 24. dubna 2013 proti Realu Madrid vstřelil 4 góly, první gól v osmé minutě po centru Maria Götzeho z levé strany hřiště. Při druhém si stopl střelu Marca Reuse a pohotově ji napálil šajtlí do sítě. Při třetím oklamal madridského obránce Pepeho, obtočil se kolem něj a nekompromisně zavěsil pod břevno. Čtvrtý gól přidal z pokutového kopu. Tímto navýšil své střelecké konto v tomto ročníku LM na 19 vstřelených gólů  .[37] Borussia zvítězila 4:1 a vytvořila si dobrou pozici do odvety.[38] V ní se polský útočník neprosadil i kvůli těsnému bránění Sergia Ramose, Dortmund 30. dubna prohrál 0:2, což ale stačilo na postup do finále proti Bayernu Mnichov.[39] V něm se 25. května 2013 ve Wembley opět gólově neprosadil a Borussia nejprestižnější evropský pohár nezískala, podlehla Bayernu 1:2.[40]

Ještě před finále Ligy mistrů se oba soupeři (Dortmund s Bayernem) utkali v domácí lize 4. května 2013, utkání skončilo remízou 1:1 a Lewandowski měl příležitost vstřelit gól z pokutového kopu a zajistit tak Borussii vítězství, kop neproměnil.[41] V posledním kole Bundesligy 17. května 2013 vstřelil gól proti Hoffenheimu, ale Dortmund utkání prohrál 1:2. Byl to jeho 27. ligový gól sezóny, kterým se Lewandowski dotáhl na vedoucího Stefana Kießlinga z Bayeru Leverkusen, ale Kießling skóroval v závěru utkání Hamburk–Leverkusen (0:1) a stal se králem střelců německé Bundesligy 2012/13.[42]

Sezóna 2013/14[editovat | editovat zdroj]

27. července 2013 na začátku sezóny 2013/14 nastoupil v utkání DFL-Supercupu (německý fotbalový Superpohár) proti Bayernu Mnichov na domácím stadionu Signal Iduna Park, Borussia vyhrála 4:2 a získala tak trofej.[43] Lewandowski toužil odejít právě do Bayernu, který o něj také jevil zájem, ještě před koncem smlouvy (končí mu na konci sezóny 2013/14)[44], proto odmítal podepsat s Dortmundem smlouvu novou. V 1. ligovém kole 10. srpna na hřišti Augsburgu vstřelil jeden gól a přispěl tak k vítězství 4:0 pro Borussii Dortmund.[45] 14. září 2013 vstřelil dva góly proti Hamburku, Dortmund rozdrtil soupeře 6:2.[46] 1. listopadu 2013 vstřelil hattrick v bundesligovém zápase proti VfB Stuttgart (konečné skóre 6:1).[47] 8. února 2014 vstřelil dva góly v utkání proti Werderu Brémy, Dortmund zvítězil 5:1.[48] S 20 góly se stal Robert nejlepším střelcem Bundesligy ročníku 2013/14.[49][50]

S Borussií postoupil ze základní skupiny F do vyřazovacích bojů Ligy mistrů 2013/14, německý tým v ní obsadil se ziskem 12 bodů první místo. V posledním utkání skupiny 11. prosince 2013 vstřelil jednu branku proti týmu Olympique Marseille, Dortmund vyhrál 2:1 a postup si zajistil až tímto vítězstvím.[51]

FC Bayern Mnichov[editovat | editovat zdroj]

Robert Lewandowski (2015)

Když jej Borussia odmítla prodat během letního přestupového období roku 2013, musel polský útočník zůstat a dodržet poslední rok (ročník) smlouvy. V listopadu 2013 vyšlo najevo, že se předběžně dohodl s rivalem Borussie, Bayernem Mnichov, vzdor zájmu velkoklubů po celé Evropě.[52] V lednu 2014 podepsal pětiletou smlouvu a po sezóně 2013/14 Borussii opustil.[53][54] Bavorský klub jej oficiálně představil 9. července 2014.[55]

Sezóna 2014/15[editovat | editovat zdroj]

Poprvé si za Bayern zahrál 21. července v benefičním zápase proti MSV Duisburg a vstřelil gól při remíze 1:1.[56] Dne 6. srpna se zúčastnil Major League Soccer All-Star Game a otevřel skóre, Bayen však výběru hvězd severoamerické soutěže podlehl 1:2.[57] V Dortmundu nastoupil 13. července ke svému prvnímu soutěžnímu zápasu, ovšem německý superpohár získala jeho bývalá Borussia.[58] V Bundeslize debutoval proti Wolfsburgu 22. srpna a v 47. minutě přihrál na gól, díky němuž Bayern zvítězil 2:1.[59] Podle trenéra mnichovského celku Pepa Guardioly dokonale zapadl do týmu.

21. října 2014 vstřelil v základní skupině E Ligy mistrů UEFA 2014/15 gól italskému klubu AS Řím na 3:0, Bayern vyhrál v Itálii vysoko 7:1.[60] 1. listopadu 2014 v klání proti svému bývalému klubu Borussii Dortmund dal vyrovnávací branku na 1:1 (72. minuta), Bayern poté vyhrál 2:1 zásluhou Arjena Robbena z penalty.

26. listopadu 2014 v zápase základní skupiny E Ligy mistrů UEFA 2014/15 dal gól hlavou na 2:1 proti Manchesteru City. Bayern ale podlehl 2:3, Sergio Agüero rozhodl utkání hattrickem.[61] Často se hovořilo o jeho roli v Bayernu, sám se nechal slyšet se svojí nespokojeností, že nedává tolik gólů, jako v minulých sezónách. Trenér Guardiola mu ale plně důvěřoval. V sezóně 2014/15 byl jeden z nejvytíženějších hráčů, vedle Manuela Neuera a Juana Bernata. Zastával jako obvykle pozici hrotového útočníka. V lednu 2015 o něj projevily zájem zahraniční kluby, např. PSG. Trenér mnichovského celku Guardiola ale všechny nabídky odmítl.[zdroj?]

4. dubna 2015 v derby proti Borussii Dortmund dorazil do brány vítězný gól zápasu, zápas skončil 1:0, 11. dubna 2015 ve 28. kole Bundesligy proti Eintrachtu Frankfurt vsítil 2 góly, konečné skóre bylo 3:0 a sklidil velkou chválu. V 29. kole Bundesligy bylo jasno, FC Bayern Mnichov zvítězil i v tomto ročníku a Robert Lewandowski mohl už potřetí slavit prestižní titul vládce Německa.

Sezóna 2015/16[editovat | editovat zdroj]

V zápase o německý superpohár s Wolfsburgem 1. srpna 2015 se střelecky neprosadil, mnichovský klub v konečném penaltovém rozstřelu svému soupeři podlehl.[62] Osm dní nato vpravil gól do sítě Nöttingenu z nižší ligy, což tým po výhře 3:1 venku posunulo z prvního do druhého kola národního poháru.[63] Úvodní ligové kolo nové sezóny v domácím prostředí proti Hamburku 14. srpna dopadlo výhrou 5:0. Lewandowski byl autorem druhého gólu.[64]

V 6. kole německé Bundesligy 22. září vstřelil jako střídající hráč 5 gólů během pouhých 9 minut (do sítě VfL Wolfsburg), postaral se tak o obrat na konečných 5:1 a také o několik rekordních zápisů. S časem 3 minuty a 22 sekund překonal mj. nejrychlejší hattrick Bundesligy, který držel předtím Michael Tönnies (6 minut).[65]

V 7. kole Bundesligy dotáhl polský útočník Bayern k sedmé ligové výhře v řadě, tentokrát 26. září výsledkem 3:0 na hřišti Mohuče. První ze dvou jím vstřelených gólů byl jeho 100. gólem v Bundeslize a dokázal to ve svém 168. zápase, rychleji než kdokoliv jiný ze zahraničních hráčů v ligové historii. Mimo to v minulosti vstřelil 10 gólů v prvních sedmi zápasech jen legendární útočník Gerd Müller.[66] O tři dny později pomohl svým hattrickem vyhrát 3:0 skupinový zápas proti Dinamu Záhřeb v Lize mistrů.[67]

Sezóna 2016/17[editovat | editovat zdroj]

Robert Lewandowski během tréninku Bayernu v březnu 2017

Lewandowski odehrál úvodní soutěžní utkání sezóny, tedy domácí superpohár DFL-Supercup 14. srpna 2016 proti Borussii Dortmund. Bayern Mnichov získal první trofej sezóny po výhře 2:0.[68] Nový trenér Carlo Ancelotti jej nasadil do úvodního utkání domácího poháru proti Carl Zeiss Jena, týmu ze čtvrté ligy. Do poločasu dostal Bavory do vedení 3:0 právě polský útočník, jenž dal všechny tři góly. Bayern venku vyhrál 5:0, Lewandowski ještě nahrál na gól Arturu Vidalovi.[69] Na konci srpna zahájil ligový běh třemi góly Brémám, které dostaly od Bayernu gólů šest.[70]

V polovině prosince v klubu prodloužil a Bayernu Mnichov se upsal do roku 2021.[71]

Lewandowski vstřelil 100. gól ve dresu Bayernu 11. března v zápase proti Eintrachtu Frankfurt a jeho dva góly přispěly ke konečné výhře 3:0.[72] Začátkem června 2017 byl fotbalisty Bundesligy zvolen nejlepším hráčem v soutěži.[73]

Sezóna 2017/18[editovat | editovat zdroj]

Srpnovým vítězstvím v Německém superpoháru zahájil Lewandowski sezónu 2017/18. Nejprve srovnal na 1:1 a v konečném penaltovém rozstřelu se nemýlil. Bayern Mnichov porazil Borussii Dortmund na penalty 5:4.[74] Na konci srpna (2. kolo) dal dva góly Werderu Brémy a zařídil druhou ligovou výhru Bayernu po výsledku 2:0.[75] V prosinci (16. kolo) skóroval proti Kolínu a sám zařídil venkovní výhru 1:0. Vstřelením 166. gólu v Bundeslize vstoupil do elitní desítky nejlepších střelců ligové historie a srovnal počin kolínské legendy Hannese Löhra.[76] Gólem proti Schalke dne 10. února 2018 (22. kolo) podpořil výhru 2:1, navíc vyrovnal rekord svého trenéra Juppa Heynckese, který mužstvo dočasně převzal. Podobně jako tehdy Heynckes v sezóně 1972/73 i Lewandowski dal gól v 11 domácích zápasech v řadě v jedné sezóně.[77] Bundesligové střetnutí s Herthou Berlín na konci února (24. kolo) bylo jeho 250. zápasem v německé nejvyšší soutěži.[78] Hattrick do sítě Hamburku 10. března (26. kolo) jej učinil nejlépe skórujícím cizincem v barvách mnichovského celku, překonal brazilského útočníka Giovaneho Élbera.[79] Bayern vyhrál 6:0 a Lewandowski se připravil o možnost dát góly čtyři, když neproměnil penaltu.[80] Lewandowski odehrál finálové utkání v německém poháru 19. května proti Eintrachtu Frankfurt a dal jeden gól. Bayern Mnichov byl ale připraven o domácí double, když se soupeřem prohrál 1:3.[81]

Sezóna 2018/19[editovat | editovat zdroj]

Robert Lewandowski v zápase německé ligy proti Norimberku v dubnu 2019

Lewandowski zahájil sezónu hattrickem do sítě Eintrachtu Frankfurt při výhře 5:0 v německém superpoháru.[82] Na konci listopadu proti Benfice Lisabon dvěma góly podepřel vítězství 5:1 a dosáhl mety 50 gólů v rámci Ligy mistrů UEFA jako v pořadí sedmý fotbalista. Této mety dosáhl ve svém 77. utkání, méně utkání na to potřebovala jen dvojice útočníků Lionel Messi a Ruud van Nistelrooy.[83]

Na začátku dubna dvěma góly sestřelil svůj bývalý klub Borussii Dortmund, která Bayernu na jeho půdě podlehla výsledkem 0:5 a na jeho úkor přišla o první místo.[84] Lewandowski nakonec s Bayernem získal další mistrovský titul a počtvrté se stal nejlepším střelcem německé ligové soutěže, tentokrát s 22 góly.[85]

Sezóna 2019/20[editovat | editovat zdroj]

Nová ligová sezóna 2019/20 pro bavorský tým započala střetnutím s berlínskou Herthou 16. srpna 2019, které dopadlo nerozhodně 2:2. Polský útočník vstřelil oba góly Bayernu Mnichov a pátým rokem v řadě se trefil v úvodním kole Bundesligy, čímž překonal rekord.[86] Jeho hattrick do sítě Schalke ve druhém kole o osm dní později přisoudil svěřencům Nika Kovače první tříbodový zisk.[87] Na konci listopadu 2019 dopravil balón do sítě CZ Bělehrad (utkání Ligy mistrů) celkem čtyřikrát, navíc v rozmezí 14 minut a stanovil tak nový rekord.[88]

Na hřišti Bayeru Leverkusen 6. června 2020 vstřelil svůj 30. gól v ligové sezóně, Bayern Mnichov vyhrál 4:2 a upevnil první místo v tabulce před pronásledovateli.[89] Stal se jediným skórujícím v utkání na půdě Werderu Brémy 16. června 2020, ve kterém Bayernu zajistil osmý mistrovský titul za sebou.[90] Čtyři dny nato vstřelil dva góly proti Freiburgu (Bayern vyhrál 3:1) a stal se se 33 góly nejlepším střelcem historie Bundesligy nepocházejícím z Německa, čímž překonal Pierra-Emericka Aubameyanga. Po utkání činila jeho bilance 48 gólů/41 utkání.[91]

Začátkem července nastoupil do finále německého poháru proti Leverkusenu a dvěma góly pomohl k výhře 4:2 a zisku další trofeje, čímž Bayern získal double. První gól vsítil střelou z přibližně 30 metrů, jeho druhý gól byl jeho 51. v sezóně za 44 zápasů.[92] Zároveň se podílel na vítězství Bayernu nad PSG ve finále Ligy mistrů výsledkem 0:1, kde skóroval jen jeho spoluhráč Coman. V tomtéž ročníku byl součástí týmu, který ve čtvrtfinále Ligy mistrů překonal Barcelonu výsledkem 8:2. V semifinále proti Lyonu 19. srpna zvýšil v závěrečných minutách vedení na konečných 3:0 a zaznamenal gól v devátém zápase Ligy mistrů po sobě a 15. gól sezóny v souhrnu.[93]

Sezóna 2020/21[editovat | editovat zdroj]

Lewandowski si podržel střeleckou formu i pro sezónu následující a po 5. kole, kdy proti Frankfurtu vsítil hattrick, měl na kontě už 10 gólů.[94] V listopadu se postavil proti svému bývalému týmu, Borussii Dortmund, a 11. gólem pomohl vyhrát 3:2 nad rivalem. V tomto derby zvaném Der Klassiker se tak stal nejlepším střelcem v historii (24 gólů). Zároveň odehrál 300. soutěžní utkání za mnichovský klub.[95] V domácím prostředí proti Wolfsburgu 16. prosince vpravil do sítě soupeřova gólmana Koena Casteelse dva góly a rozhodl o výhře Bayernu 2:1, čímž mimo jiné utnul ligovou neporazitelnost Vlků v tomto ročníku.[96] Posléze byl vyhlášen nejlepším fotbalistou podle FIFA jako vůbec první fotbalista z Polska a porazil dvojici finalistů Cristiana Ronalda a Lionela Messiho. Poprvé od roku 2005 tak toto ocenění nezískal jeden z těchto dvou fotbalistů.[8] V závěrečném podzimním kole na půdě Bayeru Leverkusen vstřelil dva góly a zaručil výhru 2:1 nad do té doby v lize neporaženým týmem. Právě na úkor Leverkusenu se Bayern Mnichov chopil prvního místa.[97]

Když skóroval v prvním duelu osmifinále Ligy mistrů proti Laziu Řím 23. února 2021, nejen že otevřel skóre při výhře 4:1 venku, ale též předstihl Raúla v počtu gólů v této soutěži se 72 góly. Vystřídal tak Španěla na třetím místě historické tabulky, před ním tak zůstali jen Cristiano Ronaldo a Lionel Messi.[7] Ačkoli 6. března Bayern Mnichov doma prohrával 0:2 ve šlágru 24. kola s Borussií Dortmund, zásluhou třígólového Lewandowského otočil vývoj zápase a vyhrál 4:2. Proti svému bývalému týmu zaznamenal 20 gólů za 14 zápasů, hattrick se mu zdařil potřetí v sezóně.[98] Gólem proti Werderu Brémy 13. března pomohl k výhře 3:1 a zároveň dorovnal v análech Bundesligy legendu Schalke Klause Fischera (268 gólů oba). Proti Stuttgartu další týden pomohl vyhrát 4:0 hattrickem, pomocí kterého Fischera definitivně překonal.[99]

Poranění kolena 28. března v mezinárodním kvalifikačním zápase s Andorrou (výhra Polska 3:0) jej připravilo o čtvrtfinále Ligy mistrů proti Paris Saint-Germain, v němž Bayern do semifinále nepostoupil.[100] Do ligy se vrátil 20. dubna proti Mainzu (Mohuči) a střelecky se prosadil ve čtvrté minutě nastavení, jeho gól ovšem jen mírnil prohru s týmem bojujícím o záchranu na 1:2.[101] Další ligové kolo proti Borussii Mönchengladbach 8. května si Bavoři zajistili devátý mistrovský titul po sobě, k čemuž polský útočník přispěl dalším hattrickem při domácí výhře 6:0.[102] V následujících dvou závěrečných kolech dal gól Freiburgu i Augsburgu a s 41 góly překonal Gerda Müllera se 40 góly ze sezóny 1971/72 v počtu gólů za jednu sezónu v Bundeslize.[103] Poprvé mu tak byla udělena Zlatá kopačka pro nejlepšího střelce evropských ligových soutěží.[9]

Sezóna 2021/22[editovat | editovat zdroj]

Střeleckou formu si uchoval pro úvodní ligové kolo nové sezóny a ranou z voleje do sítě Borussie Mönchengladbach rozhodl 13. srpna o venkovní remíze 1:1. Prodloužil tudíž svou sérii ligových zápasů se vstřeleným gólem na 11 – a přiblížil se dalšímu rekordu Gerda Müllera (16 zápasů) – zároveň se jako první hráč posedmé v řadě gólově prosadil v úvodním kole Bundesligy.[104] Dvěma góly v zápase o německý superpohár 17. srpna podepřel výhru 3:2 nad Borussií Dortmund, na třetí nahrál patičkou Thomasi Müllerovi. Novému trenérovi Julianu Nagelsmannovi tak nadělil první výhru. Mimo to se před zápasem držela minuta ticha právě za Gerda Müllera, který o několik dní dříve zemřel.[105] Dne 28. srpna pomohl hattrickem vyhrát na Herthou Berlín a překonal další Müllerův rekord 15 gólových soutěžních zápasů svým 16. soutěžním zápasem s alespoň jedním vstřeleným gólem.[106] Druhým gólem navíc dosáhl na 300 gólů za Bayern napříč soutěžemi a zdařilo se mu to za 333 zápasů.[107]

Dne 18. září překonal další rekord, když před domácím publikem skóroval proti Bochumi ve 13 sousledném zápase německé Bundesligy. Předchozími držiteli tohoto rekordu byla se 12 zápasy dvojice Gerd Müller (říjen 1969 až duben 1970) a Jupp Heynckes (červen 1972 až únor 1973).[108] Ve skupinovém klání Ligy mistrů 23. listopadu se trefil do sítě Dynama Kyjev při venkovní výhře 2:1 ve svém devátém zápase v řadě, což se mu povedlo již podruhé v kariéře. Jeho povedený gól „nůžkami“ zaujal mimo jiné tím, že měl v tu chvíli Polák rozvázané tkaničky.[109] Na konci listopadu patřil k favoritům na zisk Zlatého míče, francouzský magazín France Football nakonec ocenil Lionela Messiho (613 bodů), zatímco Lewandowski se umístil druhý (580 bodů).[10] Sám Argentinec vyzdvihl polského útočníka slovy: „Každý ví a všichni se shodneme na tom, že loni jsi měl vyhrát. Doufám, že ti dají Zlatý míč 2020“.[10] Polský útočník si alespoň odnesl ocenění pro nejlepšího útočníka.[10]

Na úkor Lionela Messiho a Mohameda Salaha obdržel 17. ledna 2022 cenu Nejlepší fotbalista FIFA, a to podruhé za sebou.[11] O dva dny dříve vstřelil hattrick v zápase Bayernu s 1. FC Köln, který skončil výhrou 4:0. Nově pokořenou metou byla meta 300 gólů v Bundeslize.[110] Dne 12. února se v lize znovu prosadil, dva góly do sítě Bochumi ale neodvrátily porážku 2:4.[111] Následující týden jeho dva góly pomohly porazit Fürth 4:1.[112]

Nejlepším střelcem německé ligy se stal v řadě popáté a posedmé celkově. Dorovnal tak Gerda Müllera s rovněž sedmi prvenstvími, který se ovšem ve třech případech o prvenství podělil a na rozdíl od Lewandowského neměl sérii pěti po sobě jdoucích prvenství. Polský útočník v součtu vstřelil 35 gólů, jeho nejbližšími pronásledovateli byli Patrik Schick (24 gólů) a Erling Haaland (22 gólů).[113]

FC Barcelona[editovat | editovat zdroj]

Lewandowski se stal 19. července 2022 hráčem Barcelony, když v Katalánsku podepsal smlouvu na čtyři sezony. Avizovaná přestupní suma byla ve výši 50 milionů eur (asi 1,22 miliardy korun), Katalánci oficiálně upřesnili, že Bayern k pevné částce 45 milionů eur obdrží také bonusy ve výši 5 milionů. Výstupní klauzule pro případné zájemce o Lewandowského služby činila 500 milionů eur.[114] Soutěžním debutem se mu stalo ligové utkání hrané 13. srpna proti Rayu Vallecano před skoro vyprodaným domácím stadionem Camp Nou. Obrana soupeře jej však uhlídala a střetnutí dopadlo bezgólovou remízou.[115] Dne 21. srpna oslavil 34. narozeniny vítězstvím 4:1 nad Realem Sociedad. Poprvé se gólově prosadil a stihl to ještě před uplynutím první minuty klání, později přidal ještě druhý gól.[116] Po dvou gólech přidal i v následujícím třetím kole proti Realu Valladolid. To se dne 28. srpna udála domácí výhra 4:0.[117]

Proti Viktorii Plzeň 7. září vstřelil při domácí výhře v Lize mistrů 5:1 tři góly a stal se vůbec prvním hráčem soutěže, který zaznamenal hattrick v prvním utkání za tři různé kluby, když navázal na svůj počin z Německa.[118]

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Robert Lewandowski (vpravo) v dresu polské reprezentace.
Robert Lewandowski v reprezentačním dresu Polska v červnu 2018

Lewandovski absolvoval v roce 2008 tři přátelské utkání v polském reprezentačním výběru do 21 let. Bylo to proti Anglii, Bělorusku a Finsku.

10. září 2008 ve věku 20 let debutoval v A-mužstvu Polska v zápase s domácím San Marinem. V 58. minutě nastoupil na hřiště a za osm minut vstřelil gól, Poláci zvítězili v kvalifikačním střetnutí 2:0.[119] V prvním kvalifikačním zápase na EURO 2016 7. září 2014 vstřelil v portugalském Faru čtyři góly Gibraltaru, který prohrál vysoko 0:7.[120]

Ve sledovaném zápasu 11. října 2014 proti Německu v kvalifikaci na EURO 2016 byl u historicky první výhry Polska nad Německem 2:0.[121][122][123] S polským týmem slavil postup na EURO 2016 ve Francii a zároveň se stal se 13 góly v 10 zápasech nejlepším střelcem kvalifikace.[124]

EURO 2012[editovat | editovat zdroj]

Zúčastnil se Mistrovství Evropy 2012, kde mělo Polsko jako pořadatelská země (společně s Ukrajinou) jistou účast. V zahajovacím utkání celého šampionátu 8. června se střetlo Polsko s Řeckem a Robert vstřelil v 17. minutě hlavou první gól turnaje. Na tři body to nestačilo, oba soupeři si připsali po bodu za remízu 1:1.[125] 12. června se opět zrodila remíza 1:1 polského národního mužstva s Ruskem a Lewandowski dostal v zápase žlutou kartu.[126] V přímém souboji o čtvrtfinále s Českou republikou 16. června pohřbil polské naděje na historicky první postup ze základní skupiny jediným gólem utkání Petr Jiráček.[127] Polsko obsadilo se ziskem 2 bodů poslední čtvrté místo základní skupiny A.[128]

EURO 2016[editovat | editovat zdroj]

Trenér Adam Nawałka jej zařadil do závěrečné 23členné nominace na EURO 2016 ve Francii.[129]

MS 2018[editovat | editovat zdroj]

Trenér Adam Nawałka nominoval Lewandowského na Mistrovství světa 2018 pořádané Ruskem, kde měl být Lewandowski klíčovým hráčem Polska a jeho kapitánem.[130] Úvodní utkání skupiny „A“ ale polský výběr prohrál 1:2 se Senegalem. Lewandowského největší šance byla z přímého kopu, obrana soupeře mu ale nedovolovala dát gól.[131] Po druhém utkání proti Kolumbii bylo Polsko po prohře 0:3 jistě vyřazeno.[132] Gól nevstřelil ani ve třetím utkání proti Japonsku, Polsko přesto zvítězilo 1:0 zásluhou gólu obránce Jan Bednareka.[133]

EURO 2020[editovat | editovat zdroj]

Na Mistrovství Evropy 2020 odloženém o rok kvůli pandemii covidu-19 měl být Lewandowski opět hvězdou polského výběru, na něhož tým Paula Sousy spoléhal.[134] Úvodní skupinový zápas proti Slovensku se Polsku ani Lewandowskému nezdařil, polský výběr prohrál 1:2 i kvůli tomu, že se Lewandowski nedostal prostor.[135] Proti Španělsku ve druhém zápase uhrálo Polsko remízu 1:1 a byl to Lewandowski, kdo hlavou vyrovnal. Jako první Polák skóroval na třech evropských šampionátech a právě tento gól udržel naději na postup do osmifinále.[136] Poslední příčce navzdory jeho dvěma gólům do sítě reprezentace Švédska nezabránil, Polsko 23. června se skandinávským soupeřem 2:3 prohrálo.[137]

MS 2022[editovat | editovat zdroj]

Hlavní hvězdou národního mužstva byl i na Mistrovství světa pořádané roku 2022 Katarem. Během úvodního skupinového utkání s Mexikem 22. listopadu se příliš nedostal do hry. Po faulu na něj byla ve druhém poločase odpískána penalta, tu však vychytal Guillermo Ochoa a i proto se zrodila remíza 0:0.[138] Ve druhém utkání dne 26. listopadu asistoval prvnímu gólu Piotra Zielińského a ve druhém poločase zvyšoval vedení na konečných 2:0 pro Polsko. Vstřelení prvního gólu na mistrovství světa bylo pro Lewandowského velmi emotivní a za svůj výkon si odnesl cenu FIFA pro nejlepšího hráče utkání.[139] Prohra proti Argentině o čtyři dny později Polsku postup neodebrala a tým postoupil do osmifinále, ve kterém se střetl s obhajující Francií. Polsko 4. prosince prohrálo 1:3, přičemž Lewandowski skóroval z penalty až v deváté minutě nastaveného času.[140]

Kariérní statistiky[editovat | editovat zdroj]

Klub[editovat | editovat zdroj]

Aktuální k datu: 6. červen 2020[141]

Klub Sezóna Liga Liga Pohár Evropa Jiné Celkově
Záp. Góly Záp. Góly Záp. Góly Záp. Góly Záp. Góly
Znicz Pruszków 2006/07 II Liga 27 15 2 1 – – – – 29 16
2007/08 I Liga 32 21 2 0 – – 34 21
Celkově 59 36 4 1 – – – – 63 37
Lech Poznań 2008/09 Ekstraklasa 30 14 6 2 12 4 – 48 20
2009/10 28 18 1 0 4 2 1 1 34 21
Celkově 58 32 7 2 16 6 1 1 82 41
Borussia Dortmund 2010/11 Bundesliga 33 8 2 0 8 1 – 43 9
2011/12 34 22 6 7 6 1 1 0 47 30
2012/13 31 24 4 1 13 10 1 1 49 36
2013/14 33 20 4 2 8 6 1 0 46 28
Celkově 131 74 16 10 35 18 3 1 185 103
Bayern Mnichov 2014/15 Bundesliga 31 17 5 2 12 6 1 0 49 25
2015/16 32 30 6 3 12 9 1 0 51 42
2016/17 33 30 4 5 9 8 1 0 47 43
2017/18 30 29 6 6 11 5 1 1 48 41
2018/19 33 22 5 7 8 8 1 3 47 40
2019/20 28 30 3 3 6 11 1 0 38 44
Celkově – – – – – – – – – –
Kariéra celkově – – – – – – – – – –

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Zdroj:[1]

Klubové[editovat | editovat zdroj]

Lech Poznań[1]
Borussia Dortmund[1]
Bayern Mnichov[1]

Individuální[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r Transfermarkt – Achievements. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ KOLOS, Vladimir. Prolific Scorers Data [online]. Rec.Sport.Soccer Statistics Foundation (RSSSF), rev. 2021-03-18 [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e f g h ARNHOLD, Matthias. (West) Germany - Top Scorers [online]. RSSSF, rev. 2019-12-20 [cit. 2021-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Bayern Munich's Robert Lewandowski pulls ahead of Werder Bremen's Claudio Pizarro as record foreign scorer. Bundesliga.com [online]. 2019 [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Kobé Tong; William Hill. Bayern Munich vs Lyon: Robert Lewandowski's insane stats after Champions League win. GiveMeSport [online]. Sports New Media, 2020-08-19 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Lewandowski is on the cusp of Cruyff’s golden achievement and Ronaldo’s historic record. saudi24news.com [online]. 2020-08-23 [cit. 2021-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-09. (anglicky) 
  7. ↑ a b Lewandowski overtakes Raul as Champions League's third-highest scorer with only Ronaldo and Messi ahead. Goal.com [online]. 2021-02-23 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b c THE BEST FIFA MEN'S PLAYER. FIFA.com [online]. 2020-12-17 [cit. 2020-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-08. (anglicky) 
  9. ↑ a b c d UERSFELD, Stephan. Robert Lewandowski beats Cristiano Ronaldo, Lionel Messi to European Golden Shoe. ESPN [online]. 2021-05-23 [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b c d e f Lewandowski se Zlatého míče nedočkal, rekordní sedmý titul v prestižní anketě slaví Messi. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-11-29 [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c Robert Lewandowski beats Lionel Messi to Best FIFA Men’s Player award. Eurosport.com [online]. 2022-01-17 [cit. 2022-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ polský fotbalový server 90 minut.pl
  13. ↑ Strzelcy według drużyn: (2005/2006). 90minut.pl.
  14. ↑ Jakub Berent: Znicz Pruszków – tutaj zaczęła błyszczeć gwiazda Lewandowskiego . rmf24.pl, 2013-04-25. [dostęp 2013-08-10].
  15. ↑ Strzelcy: (2006/2007). 90minut.pl.
  16. ↑ Strzelcy: (2007/2008). 90minut.pl.
  17. ↑ Lewandowski zagra w Lechu . ekstraklasa.wp.pl. [dostęp 22 stycznia 2010].
  18. ↑ Lech Poznań 2 – 3 GKS Bełchatów . 90minut.pl. [dostęp 22 stycznia 2010].
  19. ↑ Błaszczykowski najlepszym piłkarzem roku . sport.wp.pl. [dostęp 22 stycznia 2010].
  20. ↑ Robert Lewandowski twarzą polskiej wersji FIFA 10 . pccentre.pl. [dostęp 22 stycznia 2010].
  21. ↑ Lewandowski w gronie najbardziej obiecujących piłkarzy! . pilka.pl. [dostęp 22 stycznia 2010]. Archivováno 2. 12. 2013 na Wayback Machine.
  22. ↑ Puchar Polski dla Lecha . 90minut.pl. [dostęp 21 stycznia 2010].
  23. ↑ Lech zdobył Superpuchar . 90minut.pl. [dostęp 19 stycznia 2010].
  24. ↑ Mucha je brankárskou hviezdou poľskej ligy, Pravda.sk (slovensky)
  25. ↑ http://www.transfermarkt.de/de/bvb-lewandowski-transfer-fast-fix/news/anzeigen_39489.html
  26. ↑ Dortmund complete double Bayern blown away by Bundesliga champs. Sky Sport [online]. 2012-05-12 [cit. 2013-04-24]. Dostupné online.  (anglicky)
  27. ↑ 5:2 - Dortmund bleibt Bayerns Albtraum. FAZ.net [online]. 2012-05-12 [cit. 2013-04-24]. Dostupné online.  (německy)
  28. ↑ a b DFB-Pokal - Torjäger. Kicker.de [online]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné online.  (německy)
  29. ↑ Dortmund – Schalke 04 1:2, soccerway.com, cit. 25. 4. 2013 (anglicky)
  30. ↑ Borussia Dortmund 5-1 Freiburg: Bundesliga Highlights, caughtoffside.com, cit. 25. 4. 2013 (anglicky)
  31. ↑ Bayern dal Hamburku devět gólů, ale titul ještě slavit nemůže. iDNES.cz [online]. 2013-04-20 [cit. 2013-03-30]. Dostupné online. 
  32. ↑ Bayern je po třech letech mistrem, titul slaví šest kol před koncem. iDNES.cz [online]. 2013-04-06 [cit. 2013-04-06]. Dostupné online. 
  33. ↑ Bayern dal opět šest gólů, generálku na Ligu mistrů zvládl i Dortmund. iDNES.cz [online]. 2013-04-20 [cit. 2013-04-21]. Dostupné online. 
  34. ↑ Ajax–Dortmund 1:4, UEFA.com, cit. 25. 4. 2013 (anglicky)
  35. ↑ Shakhtar Doneck – Dortmund 2:2, UEFA.com, cit. 25. 4. 2013 (anglicky)
  36. ↑ Dortmund–Malaga 3:2, UEFA.com, cit. 25. 4. 2013 (anglicky)
  37. ↑ Lewandowski nieRealny. Cztery gole Polaka w półfinale Ligi Mistrzów! Gazeta Wyborcza, cit. 25. 4. 2013 (polsky)
  38. ↑ Borussia Dortmund – Real Madrid 4:1, iDNES.cz, cit. 24. 4. 2013
  39. ↑ Real Madrid – Borussia Dortmund 2:0, iDNES.cz, cit. 1. 5. 2013
  40. ↑ Dortmund–Bayern 1:2, finále Ligy mistrů, iDNES.cz, cit. 25. 5. 2013
  41. ↑ Bayern remizoval s Dortmundem, Leverkusen má jistou Ligu mistrů, iDNES.cz, cit. 5. 5. 2013
  42. ↑ Latka v Německu sestupuje, v posledním kole se trefili Pekhart a Polák, iDNES.cz, cit. 18. 5. 2013
  43. ↑ Reus eröffnet und beendet den Torreigen, kicker.de, citováno 28. 7. 2013 (německy)
  44. ↑ Kanonýr Lewandowski do Bayernu nepůjde, Dortmund ho nepustí, iDNES.cz, citováno 5. 8. 2013
  45. ↑ FC Aufsburg – Dortmund 0:4, kicker.de, citováno 10. 8. 2013 (německy)
  46. ↑ Dortmund – Hamburger SV 6:2, kicker.de, citováno 14. 9. 2013 (německy)
  47. ↑ Borussia Dortmund – VfB Stuttgart 6:1, pilkanozna.pl, citováno 5. 11. 2013 (polsky)
  48. ↑ Tři Češi nezastavili Bayern, Dortmund deklasoval tým Gebre Selassieho, iDNES.cz, citováno 8. 2. 2014
  49. ↑ a b Archivovaná kopie. www.bundesliga.de [online]. [cit. 2014-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-06. 
  50. ↑ (West) Germany – Top Scorers, RSSSF.com (anglicky)
  51. ↑ Dortmund se v Lize mistrů vypořádal s prohrou Arsenalu, trefil se Jun, iDNES.cz, citováno 11. 12. 2013
  52. ↑ SMITH, Paul. Exclusive: Bayern Munich win the race to sign Borussia Dortmund striker Robert Lewandowski. Mirror Online [online]. 2013-11-10 [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ Robert Lewandowski to join Bayern Munich from Borussia Dortmund. BBC Sport [online]. 2014-01-04 [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ Robert Lewandowski unterschreibt bis 2019, sueddeutsche.de, citováno 1. 6. 2014 (německy)
  55. ↑ BADGER, Jake. In pictures: Bayern Munich introduce Robert Lewandowski. The National [online]. 2014-07-09 [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ Zufrieden in Rot-Blau. Süddeutsche Zeitung [online]. 2014-07-22 [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. (německy) 
  57. ↑ ITEL, Dan. MLS 2, Bayern Munich 1. mlssoccer.com [online]. 2014-08-07 [cit. 2022-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-01. (anglicky) 
  58. ↑ Aubameyang köpft BVB zum Supercup-Sieg. kicker [online]. 2014-08-11, rev. 2014-08-13 [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. (německy) 
  59. ↑ Bayern München vs Wolfsburg 2:1 22/08/2014. rowdie.co.uk [online]. [cit. 2021-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-31. 
  60. ↑ Čech má nulu i vysokou výhru, v Lize mistrů padala spousta gólů, iDNES.cz, citováno 21. 10. 2014
  61. ↑ Archivovaná kopie. www.profutbal.sk [online]. [cit. 2014-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-15. 
  62. ↑ ROSS, Dunbar. Bendtner leads Wolfsburg over Bayern Munich on penalties in German Super Cup clash. Fox Sports [online]. 2015-08-01 [cit. 2022-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. ↑ Nöttingen v Bayern München. Goal.com [online]. 2015-08-09 [cit. 2022-05-22]. Dostupné online. 
  64. ↑ Bayern München v Hamburger SV. Goal.com [online]. 2015-08-14 [cit. 2022-05-22]. Dostupné online. 
  65. ↑ Lewandowski se blýskl pěti góly za devět minut, Drobný neinkasoval, iDNES.cz, cit. 23. 9. 2015
  66. ↑ FSV Mainz 0-3 Bayern Munich. BBC Sport [online]. 2015-09-26 [cit. 2022-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. ↑ Bayern Munich 5–0 Dinamo Zagreb. BBC Sport [online]. 2015-09-29 [cit. 2022-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. ↑ Im zweiten Anlauf: Vidal beschert Bayern den ersten Titel. kicker.de [online]. 2016-08-14 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. (německy) 
  69. ↑ FC Carl Zeiss Jena 0–5 Bayern Munich. BBC [online]. 2016-08-19 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. ↑ LOVELL, Mark. Lewandowski vs. Aubameyang in race for Bundesliga Golden Boot. ESPN [online]. 2016-08-29 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. ↑ Lewandowski extends stay at Bayern. fcbayern.com [online]. 2016-12-13 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. ↑ Lewandowski joins Bayern Munich's 100 club. FourFourTwo [online]. 2017-03-11 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ Bundesliga-Profis wählen Lewandowski zum Spieler der Saison. ran.de [online]. 2017-06-06 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. (německy) 
  74. ↑ Bayern edge Dortmund on penalties to win German Super Cup. ESPN [online]. 2017-08-05 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. ↑ Robert Lewandowski scores twice against Werder as Bayern win again. Eurosport.com [online]. 2017-08-26 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. ↑ Robert Lewandowski moves into the top 10 on the Bundesliga’s all-time goalscoring list. Bundesliga.com [online]. 2017-12-13 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. ↑ Lewandowski equals Heynckes' record of scoring in 11 consecutive home matches. Marca [online]. 2018-02-10 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. ↑ Coman sustains capsular injury. fcbayern.com [online]. 2018-02-24 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  79. ↑ CREEK, Stephen. Lewandowski breaks Elber's goal record at Bayern Munich. Goal.com [online]. 2018-03-10 [cit. 2021-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-09. (anglicky) 
  80. ↑ Lewandowski sets Bundesliga record. fcbayern.com [online]. 2018-03-11 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. ↑ Clinical Frankfurt thwart Bayern's double dream. fcbayern.com [online]. 2018-05-19 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. ↑ FCB gewinnt Supercup - Lewandowski macht den Unterschied. kicker [online]. 2018-08-12 [cit. 2020-07-07]. Dostupné online. (německy) 
  83. ↑ Robert Lewandowski becomes third-fastest player after Lionel Messi and Ruud van Nistelrooy to reach 50 UEFA Champions League goals. Bundesliga.com [online]. 2018-11-27 [cit. 2020-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  84. ↑ HRNEČEK, Lukáš. Bayern deklasoval Borussii a udělal výrazný krok za obhajobou titulu. Eurofotbal [online]. 2019-04-06 [cit. 2020-07-07]. Dostupné online. 
  85. ↑ Bayern Munich's Robert Lewandowski claims Bundesliga topscorer prize for fourth time. Bundesliga.com [online]. 2019 [cit. 2020-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. ↑ Lewandowski sets record. fcbayern.com [online]. 2019-08-16 [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  87. ↑ Schalke 0-3 Bayern Munich: Robert Lewandowski scores hat-trick. BBC Sport [online]. 2019-08-24 [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  88. ↑ 4 góly dal, jeden mu ještě vzali. Jsem na tom závislý, uznal brankostroj Lewandowski. ČT Sport [online]. 2019-11-27 [cit. 2020-11-10]. Dostupné online. 
  89. ↑ Robert Lewandowski hits 30-goal mark as Bayern Munich thrash Bayer Leverkusen. Bundesliga.com [online]. 2020-06-06 [cit. 2020-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  90. ↑ Bayern slaví osmý titul v řadě, výhru v Brémách zařídil Lewandowski. iDNES.cz [online]. 2020-06-16 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  91. ↑ JAMES, Ryland. Bayern's Lewandowski claims league record, Bremen set to go down. yahoo! sports [online]. 2020-06-20 [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  92. ↑ BEGLEY, Emlyn. Bayer Leverkusen 2-4 Bayern Munich. BBC [online]. 2020-07-04 [cit. 2020-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  93. ↑ Lyon 0-3 Bayern: Gnabry leads Flick's men into final. UEFA [online]. 2020-08-19 [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  94. ↑ Deset gólů v pěti zápasech pro Lewandowského, Dortmund vyhrál derby. idnes.cz [online]. 2020-10-24 [cit. 2020-11-10]. Dostupné online. 
  95. ↑ ADAMS, Tom. More milestones for Robert Lewandowski in Bayern Munich’s 3-2 win over Borussia Dortmund. bavarianfootballworks.com [online]. 2020-11-08 [cit. 2020-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  96. ↑ SANDEV, Patrik. Wolfsburg přišel o neporazitelnost, venku nestačil na Bayern. Eurofotbal.cz [online]. 2020-12-16 [cit. 2020-12-20]. Dostupné online. 
  97. ↑ SANDEV, Patrik. Schickova trefa Leverkusenu nestačila, Bayern úřadoval díky Lewandowskému. Eurofotbal.cz [online]. 2020-12-20 [cit. 2020-12-20]. Dostupné online. 
  98. ↑ Record-smashing Robert Lewandowski underscores place among greats in Bayern Munich’s Klassiker triumph. Bundesliga.com [online]. 2021-03-07 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  99. ↑ Robert Lewandowski equals Klaus Fischer on all-time top scorers list. Bundesliga.com [online]. 2021-03-?? [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  100. ↑ Robert Lewandowski returns to Bayern Munich training following knee injury. Bundesliga.com [online]. [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  101. ↑ Brilliant Mainz make Bayern Munich wait for Bundesliga title. Bundesliga.com [online]. [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  102. ↑ Robert Lewandowski closes in on history as Bayern Munich celebrate title by thrashing Borussia Mönchengladbach. Bundesliga.com [online]. [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  103. ↑ Robert Lewandowski sets new 41-goal league record for Bayern Munich. Bundesliga.com [online]. 2021-05-?? [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  104. ↑ Borussia Monchengladbach 1-1 Bayern Munich: Robert Lewandowski scores again. BBC Sport [online]. 2021-08-13 [cit. 2021-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  105. ↑ Borussia Dortmund 1-3 Bayern Munich: Robert Lewandowski double earns German Super Cup. Sky Sports [online]. 2021-08-18 [cit. 2021-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  106. ↑ Robert Lewandowski hits a hat-trick as Bayern Munich hammer Hertha Berlin. Bundesliga.com [online]. 2021-08-28 [cit. 2021-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  107. ↑ EDWARDS, Daniel. Lewandowski scores 300th goal for Bayern as Bundesliga champions thrash Hertha Berlin. Goal.com [online]. 2021-08-28 [cit. 2021-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  108. ↑ Lewandowski übertrumpft Bayern-Legenden. Sport1 [online]. 2021-09-18 [cit. 2021-12-08]. Dostupné online. (německy) 
  109. ↑ ANDREWS, Connor. Robert Lewandowski scores stunning overhead kick with his shoe untied as Bayern Munich striker sets yet another brilliant record in the Champions League. talksport.com [online]. 2021-11-23 [cit. 2021-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  110. ↑ Lewandowski mit 300. Bundesliga-Tor: FC Bayern ohne Mühe in Köln – Union bezwingt TSG. Transfermarkt [online]. 2022-01-15 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (německy) 
  111. ↑ WESTWOOD, James. Bayern Munich hit 47-year low as Bochum run riot in 4-2 thrashing & offer Dortmund Bundesliga hope. Goal.com [online]. 2022-02-13 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  112. ↑ Bayern dál vládne, tentokrát to odnesl Fürth. Lewandowski dal dva góly. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-02-20 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. 
  113. ↑ Robert Lewandowski wins 2021/22 Bundesliga top scorer's cannon. Bundesliga.com [online]. 2022-05-14 [cit. 2022-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  114. ↑ Lewandowského přestup je dokončen, Barceloně se upsal na čtyři roky. EuroFotbal.cz [online]. [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. 
  115. ↑ KALLAS, Fernando. Barcelona frustrated by gritty Rayo on Lewandowski's debut. Redakce Ed Osmond. Reuters.com [online]. 2022-08-14 [cit. 2022-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  116. ↑ R. Sociedad - Barcelona 1:4 Oslavenec Lewandowski dvěma góly pomohl Barceloně k výhře. Sport.cz [online]. 2022-08-21 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 
  117. ↑ Lewandowski dvěma trefami pomohl sestřelit Valladolid, Benzema poslal Real do vedení. ČT Sport [online]. 2022-08-28 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 
  118. ↑ Barcelona 5-1 Viktoria Plzen: Robert Lewandowski warms up for Bayern return with hat-trick. BBC Sport [online]. 2022-09-07 [cit. 2022-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  119. ↑ San Marino – Poland 0:2, Footballdatabase.eu (anglicky)
  120. ↑ Nemci zdolali Škótsko, Albánci šokovali Portugalsko (video) Archivováno 8. 9. 2014 na Wayback Machine., Profutbal.sk, citováno 8. 9. 2014 (slovensky)
  121. ↑ Poľsko zdolalo Německo 2:0 z ničoho, Portugalsko prehralo v Paríži 1:2, SME.sk, citováno 11. 10. 2014 (slovensky)
  122. ↑ Poland make history with Germany win, UEFA.com, citováno 11. 10. 2014 (anglicky)
  123. ↑ POL–GER 2:0, BBC Sport, citováno 11. 10. 2014 (anglicky)
  124. ↑ Lewandowski królem strzelców eliminacji Euro 2016! , pilkanozna.pl, citováno 14. 10. 2015 (polsky)
  125. ↑ Poland–Greece 1:1, Footballdatabase.eu (anglicky)
  126. ↑ Poland–Russia 1:1, Footballdatabase.eu (anglicky)
  127. ↑ Czech rep. – Poland 1:0 Archivováno 4. 1. 2012 na Wayback Machine., Footballdatabase.eu (anglicky)
  128. ↑ PAVLIS, Zdeněk; DOSADIL, Pavel. Česko - Polsko 1:0, Jiráčkova trefa otevřela české reprezentaci bránu do šampionátového čtvrtfinále. Sport.cz [online]. 2012-06-16 [cit. 2012-06-18]. Dostupné online. 
  129. ↑ EURO 2016, SME.sk, cit. 11. 6. 2016 (slovensky)
  130. ↑ TWOMEY, Liam. Poland World Cup squad guide: Full fixtures, group, ones to watch, odds. The Independent [online]. 2018-06-11 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  131. ↑ World Cup 2018: Are Poland too reliant on Lewandowski?. Deutsche Welle [online]. 2018-06-20 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  132. ↑ Robert Lewandowski on Poland exit: Clearly not enough quality to contend. ESPN [online]. 2018-06-25 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  133. ↑ WATSON, Jack. Japan vs Poland: Robert Lewandowski has underperformed and questions need to be asked, scouting report. The Independent [online]. 2018-06-28 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  134. ↑ Paulo Sousa on Poland's ambitions and tending to Robert Lewandowski. UEFA [online]. 2021-06-09 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  135. ↑ Poland 1-2 Slovakia: Škriniar strike proves the difference in Saint Petersburg. UEFA [online]. 2021-06-14 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. 
  136. ↑ Spain 1-1 Poland: Lewandowski earns Polish point. UEFA [online]. 2021-06-19 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  137. ↑ Lewandowski, Poland out of Euro 2020 with 3-2 loss to Sweden. Euronews [online]. 2021-06-23 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  138. ↑ HAFEZ, Shamoon. Mexico 0-0 Poland - Robert Lewandowski misses penalty in World Cup opener. BBC [online]. 2022-11-22 [cit. 2022-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  139. ↑ HOWARTH, Matt. Poland 2-0 Saudi Arabia: Robert Lewandowski scores first World Cup goal in crucial victory. BBC [online]. 2022-11-26 [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  140. ↑ HAFEZ, Shamoon. France 3-1 Poland: Olivier Giroud, Kylian Mbappe, Robert Lewandowski score. BBC [online]. 2022-12-04 [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  141. ↑ Transfermarkt – statistiky, cit. 2020-06-06
  142. ↑ Player of the year – Poland. worldfootball.net [online]. [cit. 2022-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  143. ↑ UEFA.com fans' Team of the Year 2019 revealed. UEFA.com [online]. UEFA, 2020-01-15 [cit. 2021-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-15. (anglicky) 
  144. ↑ UEFA.com Fans’ Teams of the Year 2020 announced. UEFA.com [online]. UEFA, 2021-01-20, rev. 2021-01-21 [cit. 2021-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  145. ↑ UEFA Champions League Squad of the Season. UEFA.com [online]. UEFA, 2016-05-30, rev. 2017-12-04 [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  146. ↑ UEFA Champions League Squad of the Season. UEFA.com [online]. UEFA, 2017-06-05 [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  147. ↑ UEFA Champions League Squad of the Season. UEFA.com [online]. UEFA, 2020-08-28 [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  148. ↑ UEFA Champions League Squad of the Season. UEFA.com [online]. UEFA, 2021-05-31 [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  149. ↑ Casteels und Co.: Die Elf der Saison. kicker.de [online]. 2018-05-16 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. (německy) 
  150. ↑ Die kicker-Elf des Jahres - mit Sancho und vier Bayern. kicker.de [online]. 2019-05-21 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. (německy) 
  151. ↑ Sechsmal Bayern, einmal Gladbach: Die kicker-Elf der Saison. kicker.de [online]. 2020-07-03 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. (německy) 
  152. ↑ Sechs Klubs dabei: Die kicker-Elf der Saison 2020/21. kicker.de [online]. 2021-06-01 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. (německy) 
  153. ↑ ESM reveal Team of the Year for 2019/20. Marca [online]. 2020-08-31 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  154. ↑ ESM Team of the Season – 2020-21. WorldSoccer.com [online]. 2021-06-07 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  155. ↑ The FIFA FIFPRO Men’s World 11 of 2019-2020. FIFPro.org [online]. 2020-12-17 [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  156. ↑ 2020-2021 Men's FIFA FIFPRO World 11 revealed. FIFPro.org [online]. 2022-01-17 [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Robert Lewandowski – klubová kariéra (soupisky)
Zlatá medaile Liga mistrů UEFA 2019/2020 – FC Bayern Mnichov Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Superpohár UEFA 2020 – FC Bayern Mnichov Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Mistrovství světa ve fotbale klubů 2020 – Německo FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2010/2011 – Borussia Dortmund
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2011/2012 – Borussia Dortmund
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2014/2015 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2015/2016 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2016/2017 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2017/2018 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2018/2019 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2019/2020 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2020/2021 – FC Bayern Mnichov
Zlatá medaile DFB-Pokal 2019/2020 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile DFL-Supercup 2013 – Borussia Dortmund
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile DFL-Supercup 2016 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile DFL-Supercup 2017 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile DFL-Supercup 2018 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile DFL-Supercup 2020 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Robert Lewandowski – reprezentační kariéra (soupisky)
Polská fotbalová reprezentace na Mistrovství Evropy 2016
Polsko
Polská fotbalová reprezentace na Mistrovství světa 2018
Polsko
Nejlepší střelci německé fotbalové Bundesligy *
1963/64: Seeler (30) • 1964/65: Brunnenmeier (24) • 1965/66: Emmerich (31) • 1966/67: Emmerich / G. Müller (28) • 1967/68: Löhr (27) • 1968/69: G. Müller (30) • 1969/70: G. Müller (38) • 1970/71: Kobluhn (24) • 1971/72: G. Müller (40) • 1972/73: G. Müller (36) • 1973/74: Heynckes / G. Müller (30) • 1974/75: Heynckes (27) • 1975/76: Fischer (29) • 1976/77: D. Müller (34) • 1977/78: D. Müller / G. Müller (24) • 1978/79: K. Allofs (22) • 1979/80: Rummenigge (26) • 1980/81: Rummenigge (29) • 1981/82: Hrubesch (27) • 1982/83: Völler (23) • 1983/84: Rummenigge (26) • 1984/85: K. Allofs (26) • 1985/86: Kuntz (22) • 1986/87: Rahn (24) • 1987/88: Klinsmann (19) • 1988/89: T. Allofs / Wohlfarth (17) • 1989/90: Andersen (18) • 1990/91: Wohlfarth (21) • 1991/92: Walter (22) • 1992/93: Kirsten / Yeboah (20) • 1993/94: Kuntz / Yeboah (18) • 1994/95: Basler / Herrlich (20) • 1995/96: Bobic (17) • 1996/97: Kirsten (22) • 1997/98: Kirsten (22) • 1998/99: Preetz (23) • 1999/00: Max (19) • 2000/01: Barbarez / Sand (22) • 2001/02: Amoroso / Max (18) • 2002/03: Christiansen / Élber (21) • 2003/04: Aílton (28) • 2004/05: Mintál (24) • 2005/06: Klose (25) • 2006/07: Gekas (20) • 2007/08: Toni (24) • 2008/09: Grafite (28) • 2009/10: Džeko (22) • 2010/11: Gómez (28) • 2011/12: Huntelaar (29) • 2012/13: Kießling (25) • 2013/14: Lewandowski (20) • 2014/15: Meier (19) • 2015/16: Lewandowski (30) • 2016/17: Aubameyang (31) • 2017/18: Lewandowski (29) • 2018/19: Lewandowski (22) • 2019/20: Lewandowski (34) • 2020/21: Lewandowski (41) • 2021/22: Lewandowski (35)
* v závorce je uveden počet gólů nejlepších střelců
Fotbalista roku (FIFA) podle roků
Fotbalista roku (FIFA)
1991 Lothar Matthäus • 1992 Marco van Basten • 1993 Roberto Baggio • 1994 Romário • 1995 George Weah • 1996 Ronaldo • 1997 Ronaldo • 1998 Zinédine Zidane • 1999 Rivaldo • 2000 Zinédine Zidane • 2001 Luís Figo • 2002 Ronaldo • 2003 Zinédine Zidane • 2004 Ronaldinho • 2005 Ronaldinho • 2006 Fabio Cannavaro • 2007 Kaká • 2008 Cristiano Ronaldo • 2009 Lionel Messi
Zlatý míč FIFA
Nejlepší fotbalista FIFA
Fotbalista roku (Německo)
1960: Uwe Seeler • 1961: Max Morlock • 1962: Karl-Heinz Schnellinger • 1963: Hans Schäfer • 1964: Uwe Seeler • 1965: Hans Tilkowski • 1966: Franz Beckenbauer • 1967: Gerd Müller • 1968: Franz Beckenbauer • 1969: Gerd Müller • 1970: Uwe Seeler • 1971: Berti Vogts • 1972: Günter Netzer • 1973: Günter Netzer • 1974: Franz Beckenbauer • 1975: Sepp Maier • 1976: Franz Beckenbauer • 1977: Sepp Maier • 1978: Sepp Maier • 1979: Berti Vogts • 1980: Karl-Heinz Rummenigge • 1981: Paul Breitner • 1982: Karlheinz Förster • 1983: Rudi Völler • 1984: Harald Schumacher • 1985: Hans-Peter Briegel • 1986: Harald Schumacher • 1987: Uwe Rahn • 1988: Jürgen Klinsmann • 1989: Thomas Häßler • 1990: Lothar Matthäus • 1991: Stefan Kuntz • 1992: Thomas Häßler • 1993: Andreas Köpke • 1994: Jürgen Klinsmann • 1995: Matthias Sammer • 1996: Matthias Sammer • 1997: Jürgen Kohler • 1998: Oliver Bierhoff • 1999: Lothar Matthäus • 2000: Oliver Kahn • 2001: Oliver Kahn • 2002: Michael Ballack • 2003: Michael Ballack • 2004: Aílton • 2005: Michael Ballack • 2006: Miroslav Klose • 2007: Mario Gómez • 2008: Franck Ribéry • 2009: Grafite • 2010: Arjen Robben • 2011: Manuel Neuer • 2012: Marco Reus • 2013: Bastian Schweinsteiger • 2014: Manuel Neuer • 2015: Kevin De Bruyne • 2016: Jérôme Boateng • 2017: Philipp Lahm • 2018: Toni Kroos • 2019: Marco Reus • 2020: Robert Lewandowski • 2021: Robert Lewandowski • 2022: Christopher Nkunku
Fotbalista roku (Polsko)
1973: Kazimierz Deyna • 1974: Kazimierz Deyna • 1975: Zygmunt Maszczyk • 1976: Henryk Kasperczak • 1977: Grzegorz Lato • 1978: Zbigniew Boniek • 1979: Wojciech Rudy • 1980: neudělena • 1981: Grzegorz Lato • 1982: Zbigniew Boniek • 1983: Józef Młynarczyk • 1984: Włodzimierz Smolarek • 1985: Dariusz Dziekanowski • 1986: Włodzimierz Smolarek • 1987: Andrzej Iwan • 1988: Krzysztof Warzycha • 1989: Ryszard Tarasiewicz • 1990: Jacek Ziober • 1991: Piotr Czachowski • 1992: Wojciech Kowalczyk • 1993: Marek Leśniak • 1994: Roman Kosecki • 1995: Leszek Pisz • 1996: Piotr Nowak • 1997: Sławomir Majak • 1998: Mirosław Trzeciak • 1999: Jacek Zieliński • 2000: Jerzy Dudek • 2001: Emmanuel Olisadebe • 2002: Maciej Żurawski • 2003: Jacek Krzynówek • 2004: Jacek Krzynówek • 2005: Euzebiusz Smolarek • 2006: Euzebiusz Smolarek • 2007: Euzebiusz Smolarek • 2008: Jakub Błaszczykowski • 2009: Mariusz Lewandowski • 2010: Jakub Błaszczykowski • 2011: Robert Lewandowski • 2012: Robert Lewandowski • 2013: Robert Lewandowski• 2014: Robert Lewandowski • 2015: Robert Lewandowski • 2016: Robert Lewandowski • 2017: Robert Lewandowski • 2018: Łukasz Fabiański • 2019: Robert Lewandowski • 2020: Robert Lewandowski
Nejlepší sportovec Evropy
1958 Zdzisław Krzyszkowiak • 1959 Vasilij Kuzněcov • 1960 Jurij Vlasov • 1961 Valerij Brumel • 1962 Valerij Brumel • 1963 Valerij Brumel • 1964 Lidija Skoblikovová • 1965 Michel Jazy • 1966 Irena Szewińská • 1967 Jean-Claude Killy • 1968 Jean-Claude Killy • 1969 Eddy Merckx • 1970 Eddy Merckx • 1971 Juha Väätäinen • 1972 Lasse Virén • 1973 Kornelia Enderová • 1974 Irena Szewińská • 1975 Kornelia Enderová • 1976 Nadia Comaneciová • 1977 Rosemarie Ackermannová • 1978 Vladimir Jaščenko • 1979 Sebastian Coe • 1980 Vladimir Salnikov • 1981 Sebastian Coe • 1982 Daley Thompson • 1983 Jarmila Kratochvílová • 1984 Michael Gross • 1985 Sergej Bubka • 1986 Heike Drechslerová • 1987 Stephen Roche • 1988 Steffi Grafová • 1989 Steffi Grafová • 1990 Stefan Edberg • 1991 Katrin Krabbeová • 1992 Nigel Mansell • 1993 Linford Christie • 1994 Johann Olav Koss • 1995 Jonathan Edwards • 1996 Světlana Mastěrkovová • 1997 Martina Hingisová • 1998 Mika Häkkinen • 1999 Gabriela Szabóová • 2000 Inge de Bruijnová • 2001 Michael Schumacher • 2002 Michael Schumacher • 2003 Michael Schumacher • 2004 Roger Federer • 2005 Roger Federer a Jelena Isinbajevová • 2006 Roger Federer • 2007 Roger Federer • 2008 Rafael Nadal • 2009 Roger Federer • 2010 Rafael Nadal • 2011 Novak Djoković • 2012 Sebastian Vettel • 2013 Sebastian Vettel • 2014 Lewis Hamilton • 2015 Novak Djoković • 2016 Cristiano Ronaldo • 2017 Cristiano Ronaldo • 2018 Novak Djoković • 2019 Lewis Hamilton • 2020 Robert Lewandowski • 2021 Novak Djoković • 2022 Iga Świąteková
Zlatá kopačka
1968 Eusébio • 1969 Petar Žekov • 1970 Gerd Müller • 1971 Josip Skoblar • 1972 Gerd Müller • 1973 Eusébio • 1974 Héctor Yazalde • 1975 Dudu Georgescu • 1976 Sotiris Kaiafas • 1977 Dudu Georgescu • 1978 Hans Krankl • 1979 Kees Kist • 1980 Erwin Vandenbergh • 1981 Georgi Slavkov • 1982 Wim Kieft • 1983 Fernando Gomes • 1984 Ian Rush • 1985 Fernando Gomes • 1986 Marco van Basten • 1987 Rodion Cămătaru/Toni Polster • 1988 Tanju Çolak • 1989 Dorin Mateuț • 1990 Hugo Sánchez a Christo Stoičkov • 1991 Darko Pančev • 1997 Ronaldo • 1998 Nikos Machlas • 1999 Mário Jardel • 2000 Kevin Phillips • 2001 Henrik Larsson • 2002 Mário Jardel • 2003 Roy Makaay • 2004 Thierry Henry • 2005 Diego Forlán a Thierry Henry • 2006 Luca Toni • 2007 Francesco Totti • 2008 Cristiano Ronaldo • 2009 Diego Forlán • 2010 Lionel Messi • 2011 Cristiano Ronaldo • 2012 Lionel Messi • 2013 Lionel Messi • 2014 Cristiano Ronaldo / Luis Suárez • 2015 Cristiano Ronaldo • 2016 Luis Suárez • 2017 Lionel Messi • 2018 Lionel Messi • 2019 Lionel Messi • 2020 Ciro Immobile • 2021 Robert Lewandowski • 2022 Robert Lewandowski
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Robert_Lewandowski&oldid=22380295“