Edin Džeko
Edin Džeko | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
![]() Edin Džeko (2015) | |||||||
Osobní informace | |||||||
Datum narození | 17. března 1986 (36 let) | ||||||
Místo narození | Sarajevo![]() | ||||||
Výška | 193 cm | ||||||
Přezdívka | Bosanski dijamant (Bosenský diamant)[1] | ||||||
Klubové informace | |||||||
Současný klub | ![]() | ||||||
Číslo dresu | 9 | ||||||
Pozice | útočník | ||||||
Mládežnické kluby* | |||||||
| |||||||
Profesionální kluby* | |||||||
| |||||||
Reprezentace** | |||||||
| |||||||
| |||||||
Další informace | |||||||
Partner(ka) | Amra Silajdžić | ||||||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. * Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 18. 6. 2022 ** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 18. 6. 2022 | |||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Edin Džeko (* 17. března 1986 Sarajevo, Jugoslávie, dnešní Bosna a Hercegovina) je bosenský fotbalový útočník působící v italském fotbalovém klubu Inter Milán. Během kariéry se etabloval mezi nejlepšími světovými útočníky.[1][2] Je považován za jednoho z nejlepších fotbalistů Bosny a Hercegoviny v dějinách.[3]
Profesionálním fotbalistou se stal v bosenském klubu Željezničar, odkud odešel do českého FK Teplice. Po sezóně 2006/07 stanul jako druhý nejlepší střelec v české lize a v důsledku toho přestoupil do Wolfsburgu. Ve své druhé sezóně v německé Bundeslize slavil zisk mistrovského titulu, když se stal součástí obávaného útoku po boku brazilského útočníka Grafiteho. V následující sezóně mu za 22 gólů náleželo první místo v žebříčku ligových střelců. V době dalšího přestupu byl historicky nejlepším střelcem v klubové historii. Roku 2011 zamířil do Anglie k Manchesteru City a v sezóně 2011/12 pomohl vyhrát anglickou Premier League, když v dramatickém závěrečném kole přispěl gólem k výhře 3:2, zaručující klubu titul po 44 letech, a ještě navíc na úkor městského rivala. Mistrovský titul oslavil i v sezóně 2013/14. V roce 2015 spojil klubovou kariéru s AS Řím, hrajícím italskou ligovou soutěž Serii A. Jejím nejlepším střelcem se stal v sezóně 2016/17, kdy vstřelil 29 gólů. V další sezóně se spoluhráči dosáhl semifinále Ligy mistrů UEFA, což byl nejlepší výsledek římského klubu v Evropě po více než 30 letech. AS Řím opustil jakožto třetí nejlepší střelec klubové historie. V roce 2021 posílil Inter Milán, jiný italský klub. S ním opanoval italský pohár a italský superpohár.
Účastnil se Mistrovství světa 2014 v Brazílii, kde jeho rodná země vystupovala poprvé.[4] Po světovém šampionátu převzal kapitánskou pásku. Je historicky nejlepším střelcem bosenské fotbalové reprezentace a jejím prvním hráčem se 100 a více starty.[5] Třikrát získal ocenění Idol Nacije (v překladu Idol národa), což je cena udělovaná fotbalistovi roku v Bosně a Hercegovině. Získal ji za roky 2009, 2010 a sezónu 2011/12.[6]
Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]
V letech 1996 až 2005 působil v klubu FK Željezničar Sarajevo, kde si ho všiml český trenér Jiří Plíšek, který Željezničar vedl v sezoně 2004/05.[7] Ten přivedl talentovaného útočníka do České republiky. V létě 2005 Džeko podepsal čtyřletou smlouvu se severočeským klubem FK Teplice. Hned se však neobjevil v prvoligovém „áčku“, nejdříve putoval na hostování do FK Ústí nad Labem, kde opět hrál pod trenérem Plíškem. V 15 zápasech druhé ligy vstřelil 6 gólů a v zimní přestávce se vrátil do Teplic.
Na jaře 2006 debutoval v české nejvyšší soutěži, ve 13 zápasech dal 3 branky, což vzbudilo pozornost například německého klubu Energie Cottbus, avšak z přestupu sešlo.[8] V následující sezoně 2006/07 se už stal nejlepším střelcem svého týmu, když se trefil třináctkrát, díky čemuž si vysloužil ocenění pro nejlepšího cizince v lize.[9] Jeho výkony rovněž nezůstaly u zahraničních klubů bez odezvy. V létě 2007 přestoupil z Teplic do bundesligového Wolfsburgu za cca 4 miliony € (112 milionů korun).[10][11]
Wolfsburg[editovat | editovat zdroj]
Na začátku srpna 2008 započala německá fotbalová sezóna. Džeko vstřelil první dva góly v přípravě proti SV Leiferde z nižší ligové soutěže a Wolfsburg bez obtíží vyhrál 10:0.[12] První ligový start v základní sestavě mu trenér dopřál 22. září v zápase s Energií Cottbus (Chotěbuz) a Džeko tento debut využil k tomu, aby se jedním gólem po 22 minutách podílel na výhře 2:1 venku.[13] Dne 1. prosince byl vyslán na hřiště ve druhém poločasu za stavu 0:2 s Eintrachtem Frankfurt a jedním gólem pomohl k domácí remíze 2:2 a záchraně bodu.[14] Pod vedením trenéra Felixe Magatha si mužstvo z Dolního Saska pátým místem v konečné ligové tabulce sezóny 2007/08 zaručilo účast v Poháru UEFA. Džeko k tomu přispěl osmi góly a sedmi asistencemi.[15]
Autoritativní Magath nechal své svěřence podstupovat značnou fyzickou přípravu a v jeho fyzickém fotbalovém pojetí Džeko uspěl. Nastupoval po boku brazilského útočníka Grafiteho, které oba podporoval jiný bosenský fotbalista, tvůrce hry Zvjezdan Misimović.[15] Ačkoli se začátkem března Wolfsburg poroučel z domácího poháru po vyřazení Werderem Brémy (porážka 2:5), stačilo Džekových šest gólů na to, aby se stal nejlepším střelcem tohoto poháru.[1][16] Oba hrotoví útočníci byli zodpovědní za dvě třetiny gólů a zatímco Džeko nastřádal 26 gólů, Grafite si 28 góly zaručil střeleckou „korunu“. Dvojice dohromady nastřílela 54 gólů a překonala 53 gólů tandemu Bayernu Mnichov ve složení Gerd Müller—Uli Hoeneß ze sezóny 1971/72.[1] Džekova potence se ukázala především na jaře 2009, ve druhé části ligové sezóny vyšel střelecky naprázdno jen ve čtyřech zápasech a disponoval průměrem jednoho gólu na 101 minut.[15] Wolfsburg vybojoval první titul své klubové historie, když 23. května v posledním 34. kole zdolal 5:1 Werder i díky Džekově gólu. Dotahující se Bayern Mnichov skončil druhý s mankem v podobě dvou bodů a také proto, že Wolfsburgu o měsíc dříve podlehl 1:5. Pod touto dubnovou výhrou se Džeko podepsal dvěma góly.[17][15] V hlasování o nejlepšího hráče roku německé ligy ocenili Džeka jeho kolegové z řad ligových fotbalistů.[18]
V březnu 2010 byl vyhlášen nejlepším fotbalistou Dolního Saska za rok 2010, když získal přibližně polovinu ze 214 hlasů.[19] V sezóně 2009/10 se stal s 22 góly nejlepším střelcem německé Bundesligy.[20] Německý svaz profesionálních fotbalistů jej zvolil nejlepším útočníkem sezóny.[21] Dne 28. srpna 2010 se Džeko stal nejlepším ligovým střelcem Wolfsburgu, když s 59 góly během 96 zápasů překonal argentinského útočníka Diega Klimowicze, jenž skóroval 57krát ve 149 zápasech.[22]
Manchester City[editovat | editovat zdroj]
V lednu 2011 přestoupil do Manchesteru City za 27 milionů £ (32 milionů €), přičemž na přestupu vydělaly díky programu solidarity Mezinárodní fotbalové federace FIFA i oba severočeské kluby Teplice a Ústí nad Labem (Teplice 6 mil. Kč, Ústí nad Labem 2 mil. Kč).[23] Anglický klub a bosenský hráč se dohodli na čtyřapůlleté smlouvě.[24] Částka vynaložená za jeho služby jej učinila šestým nejdražším přestupem směrem do Premier League.[25] Pro klub z Manchesteru představoval druhý nejdražší nákup po Robinhovi příchozímu v létě 2009.[26] Kromě jiného došlo k překonání přestupu Elvira Baljiće do Realu Madrid z roku 1999, do té doby nejdražšího fotbalisty původem z bývalé Jugoslávie.[27] Útočník v tu chvíli poněkud postrádal zápasovou praxi, neboť v Německu se přes zimu nehrálo.[25]
Sezóna 2010/11[editovat | editovat zdroj]
Pod trenérem Robertem Mancinim debutoval v zápase proti Wolverhamptonu 15. ledna 2011, kde si připsal asistenci u gólu Yaya Tourého. Utkání skončilo vítězstvím Manchesteru City 4:3.[28] Když nastoupil v zápase FA Cupu 30. ledna na hřišti Notts County, podařilo se mu vstřelit vyrovnávací gól na konečných 1:1.[29] Později, 20. února, se podílel na odvetné výhře 5:0 a postupu – to nahrával na gól Carlose Téveze, který mu asistenci posléze oplatil.[30] Čtyři dny na to se trefil dvakrát proti Arisu Soluň v Evropské lize a pomohl postupu do osmifinále.[31] Ve venkovním zápase 25. dubna proti Blackburnu vstřelil jediný a tedy vítězný gól, jeho první v anglické lize.[32] Do finále o Pohár FA 14. května nezasáhl a jen z lavičky náhradníků pozoroval vítězství 1:0 proti Stoke City, která klubu přisoudilo vůbec první trofej od roku 1976.[33] V závěrečném kole 22. května bojovali Citizens o Ligu mistrů a dostali se do vedení 1:0. Džeko vešel na hřiště Boltonu jako střídající „žolík“ a druhým gólem zápasu zaručil venkovní výhru 2:0, která klubu zaručila nejprestižnější evropskou soutěž pro další sezónu. Třetí místo bylo pro Manchester City nejlepším umístěním od roku 1977.[34]
Sezóna 2011/12[editovat | editovat zdroj]
Střelecká fazóna v srpnu na začátku nové ligové sezóny mu vynesla jeho první (a jedinou) cenu pro nejlepšího hráče měsíce v Premier League.[35] Upozornil na sebe zejména čtyřmi góly vsítěnými na konci srpna do branky Tottenhamu při venkovní výhře 5:1.[36] Před ním se v klubu čtyřmi góly v soutěžním klání ještě nikdo neblýskl.[1]
V ligovém zápase Manchesteru City 16. ledna 2012 padl jediný gól, a to po Džekově hlavičce do branky Wiganu. Vítězný gól tímto zaručil udržení první příčky tři body před pronásledovatelem z druhé části města Manchester.[37] Při domácí výhře 3:0 nad Blackburnem 25. února se prosadil hlavou, když navyšoval vedení na 3:0 jako střídající hráč.[38] Od února se střelecky trápil a prohloubil obavy reprezentačního trenéra Safeta Sušiće ohledně Džekova herního vytížení, ve dresu Citizens totiž dostávali přednost jiní hvězdní útočníci Sergio Agüero, Mario Balotelli a Carlos Tévez. Mezi údajnými zájemci o útočníkovy služby byly týmy Juventus a Bayern Mnichov.[39] V posledním kole 13. května na půdě londýnského Queens Park Rangers prohrávali Citizens v základní hrací době 1:2, ve druhé minutě nastavení však srovnal Džeko, který posléze asistoval vítěznému gólu Agüera na 3:2 v páté minutě nastavení. Manchester City se bodově dotáhl na městského rivala United a díky lepší gólové bilanci získal mistrovský titul na jeho úkor a poprvé po 44 letech.[40]
Sezóna 2012/13[editovat | editovat zdroj]

Obhajobu zahájili Citizens výhrou 3:2 nad Southamptonem 19. srpna 2012, na které se jedním gólem podílel i Džeko.[41] V základní skupině Ligy mistrů po sedmi minutách pobytu na hřišti otevřel v 68. minutě skóre zápasu na stadionu Realu Madrid, anglický tým ale dvakrát vedení promrhal a nakonec 2:3 prohrál. Úvodní zápas v tzv. „skupině smrti“ v bodový zisk nevyústil.[42] Nechtěnou, ale důležitou roli gólového „žolíka“ potvrdil opět proti Tottenhamu 11. listopadu, kdy vítězným gólem upravil skóre na 2:1.[43]
Skupinovou fázi Ligy mistrů zakončil tým na posledním čtvrtém místě, a na jaře si proto v Evropě již nezahrál. Jakkoliv byl Džeko nejproduktivnějším střelcem týmu se 14 góly, za nejlepšími střelci Premier League Robinem van Persiem (26 gólů) nebo Luisem Suárezem (23 gólů) zaostával.[44] Druhé místo v ligové tabulce 11 bodů za Manchesterem United doplnila nečekaná prohra ve finále FA Cupu s Wiganem.[45]
Sezóna 2013/14[editovat | editovat zdroj]
Prvním ligovým soupeřem výběru nového trenéra Manuela Pellegriniho byl 19. srpna 2013 Newcastle United. Rodák z Chile jej nasadil do základní sestavy a Džeko se odměnil vynikajícím výkonem, který doprovodil asistencí na gól Davida Silvy. Na soupeřovu branku vystřelil osmkrát, vícekrát než v jakémkoliv zápase uplynulé sezóny.[46] Gólově se prosadil v příštím zápase hraném 25. srpna, kdy Citizens prohráli 2:3 s Cardiffem.[47] Dne 17. září pomohl vyhrát 3:0 úvodní zápas skupiny Ligy mistrů proti Viktorii Plzeň, kdy zaznamenal gól.[48] Proti Plzni vpravil balón do sítě i v listopadovém zápase na stadionu Etihad. Anglický klub ze skupiny postoupil do osmifinále.[49] Dne 30. října rozhodl prodlužované osmifinále ligového poháru (Capital One Cup) proti Newcastlu – nejprve nacentroval na gól Álvara Negreda a poté poupravil výsledek na konečných 2:0.[50] Svým 50. gólem v anglické lize rozhodl 28. prosince o výhře 1:0 nad Crystal Palace, díky které Citizens udrželi sérii domácích ligových výher trvající od začátku sezóny.[51]
V základní sestavě nastoupil k pohárovému finále o ligový pohár se Sunderlandem, který manchesterský celek získal potřetí a poprvé od roku 1976.[52]
Manchesterské derby, které bylo na programu 25. března 2014, odstartoval v základní jedenáctce a gól vstřelil po 43 vteřinách. Šlo o nejrychlejší gól hostujících na stadionu Old Trafford v dějinách Premier League. Manchester City přehrálo Manchester United 3:0, Džeko přidal ještě druhý gól.[53] Dvakrát vpravil míč do sítě 3. května při střetnutí s Evertonem.[54] Stal se hybnou silou útoku, jenž postrádal zraněné útočníky Agüera, Negreda a Jovetiće, což dále prokázal například 7. května v předposledním 37. kole při výhře 4:0 nad Aston VIllou. To zaznamenal v domácím prostředí dva góly.[55] Závěrečná výhra znamenala druhý mistrovský titul během tří let.
Sezóna 2014/15[editovat | editovat zdroj]
Na úvod ligové sezóny 2014/15 byl v prvním kole proti Newcastle United nominován do základní sestavy a připsal si asistenci na gólu Davida Silvy. Citizens i díky němu vyhráli 2:0.[56] Několik dní nato podepsal s klubem smlouvu na další čtyři roky.[57] Džeko se musel popasovat s konkurencí, klub totiž posílili útočníci Wilfried Bony nebo Stevan Jovetić.[58] Manchesterské mužstvo navíc často užívalo rozestavení s jediným útočníkem podporovaným ofenzivním záložníkem jako byl David Silva.[58] Na konci září vstřelil dva góly Sheffieldu Wednesday při výhře 7:0, čímž Citizens postoupili do osmifinále ligového poháru (EFL Cup).[59] O tři dny později dal dva góly týmu Hull City, tentokráte v ligovém utkání při výhře 4:2.[60] Proti Newcastle United 21. února 2015 ukončil jedním gólem své střelecké trápení trvající 15 zápasů, přičemž jeho tým vyhrál 5:0.[61] Proti Liverpoolu zaznamenal gól, ale jeho tým znovu prohrál, a to výsledkem 1:2.[62] Další Džekovy výkony byly podprůměrné, což dokazovalo například utkání proti Crystal Palace, kde Citizens prohráli 1:2.[63] Jen čtyři přesně zásahy proti soupeřům v lize ohrožovaly jeho budoucnost v klubu. Trenér Manuel Pellegrini mu svěřil místo v základní sestavě jen 11krát, přičemž Džeka v průběhu druhého poločasu mnohdy vystřídal.[58]
AS Řím[editovat | editovat zdroj]
Dne 12. srpna 2015 bylo oznámeno Džekovo jednoroční hostování v italském klubu AS Řím. Římané za něj zaplatili necelé 3 miliony liber a dalších necelých 8 milionů liber měli zaplatit v případě, že by si útočníka nechali natrvalo.[64] Klauzule byla aktivována 1. října téhož roku.[65]
Sezóna 2015/16[editovat | editovat zdroj]
Premiérou v novém působišti bylo pro Džeka ligové utkání Serie A na hřišti Hellasu Verona 22. srpna 2015.[66] Následovalo druhé ligové kolo, to se římské mužstvo 30. srpna představilo na domácím stadionu Stadio Olimpico proti obhájci mistrovského titulu – Juventusu. Po gólu svého reprezentačního spoluhráče Miralema Pjaniće zvyšoval Džeko vedení na 2:0, soupeř jen korigoval konečný výsledek 2:1 gólem Paula Dybaly.[67] Na konci září si v utkání proti Carpi natrhl vaz v pravém koleně,[68] avšak během října se již dal do pořádku. Po první ligové porážce na konci října na půdě Interu Milán v 11. kole čelil Džeko městskému rivalovi Laziu. Derby della Capitale se odehrálo 8. listopadu, Džeko v něm navázal na trefu proti Hellasu. Již v 10. minutě proměnil penaltu nařízenou po faulu na něho a pomohl k výhře 2:0.[69] Jak poznamenal bosenský fotbalový expert Saša Ibrulj, nelehké začátky angažmá v italské lize kontrastovaly s dobrou formou v národním týmu, pro který byl nadále klíčovým hráčem. V listopadové baráži o Euro 2016 proti Irsku však prožil zklamání.[70] Proti druholigové Spezii odehrál 16. prosince celé osmifinálové pohárové utkání v rámci Coppa Italia, ve kterém Spezia vyhrála 4:2 na penalty. Byl to Džeko, který stejně jako před ním Pjanić neproměnil.[71] Proti Janovu obdržel 20. prosince červenou kartu pro urážky na adresu rozhodčího. Musel si tak odpykat trest po dobu dvou zápasů.[72]
Pro úvodní osmifinále Ligy mistrů s Realem Madrid byl ponechán mimo základní sestavu, do utkání hraného 17. února 2016 zasáhl jako střídající. Nezabránil však domácí prohře 0:2 a tento výsledek se opakoval i v odvetě.[73] Dne 21. února vstřelil první a poslední pátý gól v utkání 26. kola, kdy AS Řím porazilo 5:0 Fiorentinu.[74] Další římské derby ozdobil gólem na 2:0, tento ligový zápas se uskutečnil 3. dubna a skončil výhrou 4:1.[75] Za sezónu 2015/16 vstřelil 10 gólů za 39 zápasů napříč soutěžemi, navzdory zájmu Sunderlandu a Beşiktaşe ale zůstal v AS Řím.[76] První sezónu byl kritizován, k tomu navíc srovnáván se stále hrající klubovou legendou Francescem Tottim, před fanoušky se ho však zastal trenér Luciano Spalletti.[77]
Sezóna 2016/17[editovat | editovat zdroj]
Společně s Mohamedem Salahem zařídil Džeko výhru 4:0 nad Udinese hned v úvodním kole Serie A.[78] Proti Interu Milán na začátku října (7. kolo) před vlastními diváky vstřelil jeden ze dvou gólů týmu při výhře 2:1 a s pěti góly v osmi zápasech napravoval svoji reputaci za první sezónu.[79] Příští kolo Serie A přineslo souboj o průběžné druhé místo mezi domácí Neapolí a Římem. Džeko dovedl tým k venkovní výhře 3:1, a to dvěma góly.[80] V následujícím kole se Džeko a spol. udrželi na dosah prvnímu Juventusu výhrou 4:1 nad Palermem.[81] Proti Sassuolu se dvěma góly podílel na výhře 3:1 a dal vzpomenout na klubovou legendu Gabriela Batistutu, který měl – stejně jako nyní Džeko – po 10 kolech na kontě 10 gólů v italské lize. Batistuta v sezóně 2000/01 dotáhl Giallorossi k titulu.[82] Ve skupinovém zápase Evropské ligy proti Viktorii Plzeň vstřelil hattrick a zajistil mužstvu postup do jarní části.[83]
V prvním zápase šestnáctifinále Evropské ligy na hřišti Villarrealu v polovině února 2017 Džeko pomohl uštědřit soupeři porážku 4:0, vstřelil tří góly ve druhé půli. Stal se prvním hráčem od roku 2001, který zde na stadionu El Madrigal zaznamenal hattrick, naposledy se to roku 2001 podařilo Patricku Kluivertovi z Barcelony.[84] Následně byl u další čtyřgólové výhry, když se jedním gólem podílel na výhře 4:1 proti Turínu FC ve 25. kole Serie A.[85] V kole následujícím pomohl Římanům vyhrát 3:1 na půdě milánského Interu. Džeko asistoval gólům Nainggolana a Perottiho.[86] První den v dubnu dvěma góly zařídil tříbodový zisk nad Empoli, čímž se Římané dále drali k vedoucí dvojici Juventus a Neapol.[87] Džeko se tímto zapsal do klubové historie Giallorossi, stal se totiž prvním hráčem, který v jedné sezóně dosáhl 33 gólů. To se nepodařilo ani Rodolfu Volkovi v sezóně 1930/31 a ani Francescu Tottimu v sezóně 2006/07, neboť tito dva zaznamenali „pouze“ 32 gólů.[88] Džekova střelecká forma na Scudetto nestačila, jeho 29 gólů v italské lize však znamenalo zisk koruny střelců (Capocannoniere) a dorovnal počin Rodolfa Volka (29 gólů v italské lize, sezóna 1930/31) v klubové historii. Mimo jiné se stal prvním fotbalistou z Bosny a Hercegoviny, kterému se podařilo italskou korunu střelců uzmout.[89]
Sezóna 2017/18[editovat | editovat zdroj]
Po úvodní výhře nad Atalantou nastoupil Džeko do ligového utkání druhého kola, ve kterém AS Řím 26. srpna 2017 hrálo s Interem Milán. Otevřel sice skóre, jenže soupeř otočil a zvítězil 3:1.[90] Následně se Džeko dvakrát trefil do sítě Hellasu Verona při výhře 3:0,[91] dva góly zaznamenal i 20. září při výhře 4:0 proti Beneventu.[92] Ve střílení gólů pokračoval o tři dny později, kdy jednou skóroval, a navrch asistoval u gólu svého ofenzivního partnera El Shaarawyho při výhře 3:1 nad Udinese Calcio.[93] Dne 27. září ve druhém utkání skupiny Ligy mistrů pomohl jedním gólem vyhrát 2:1 na hřišti Karabachu.[94] Na hřišti AC Milán pomohl 1. října vyhrát 2:0 prvním gólem.[95] Záhy byl serverem WhoScored vyhlášen hráčem měsíce září v italské lize.[96]
Dne 18. října vpravil ve třetím skupinovém utkání Ligy mistrů dva góly do sítě Chelsea, na jejíž půdě AS Řím remizovalo 3:3.[97] Časopis France Football jej 9. října zařadil mezi 30 fotbalistů a zároveň adeptů na prestižní ocenění Zlatý míč.[98] Dne 1. prosince vstřelil první ze tří gólů Římanů při vítězství 3:1 nad S.P.A.L.[99] Do konce roku nastoupil v základní sestavě po boku uzdraveného Patrika Schicka, nové ofenzivní posily, ale oba fotbalisté si v duelu proti Cagliari příliš nerozuměli a dokonce se v jednom případě v pokutovém území srazili.[100] V dalším kole proti Juventusu neodvrátil venkovní porážku 0:1 a znovu potvrdil výpadek formy ve srovnání s gólovou potencí na začátku sezóny.[101] V hlasování o Zlatý míč za rok 2017 skončil na 28. místě.[102]
Džeko zaskóroval 6. ledna 2018 proti Atalantě, Giallorossi ale před domácími diváky prohráli.[103] Proti janovské Sampdorii se 24. ledna dočkal při remíze 1:1 dalšího svého gólu. V této době probíhala klubová jednání o jeho prodeji do Chelsea, anglický londýnský klub se ovšem s útočníkem nedohodl.[104] Vítězným gólem rozhodl osmifinále Ligy mistrů se Šachtarem Doněck a pomohl k postupu do prvního čtvrtfinále v této soutěži od roku 2008.[105] Proti vedoucí Neapoli zaznamenal 3. března góly dva a pomohl vyhrát 4:2. Stal se tak prvním fotbalistou, který dosáhl 50 gólů ve třech z pěti velkých fotbalových lig, zahrnujících Německo, Anglii, Itálii, Španělsko a Francii.[106]
Na Camp Nou v prvním ze dvou čtvrtfinále s Barcelonou 4. dubna snižoval na 1:3, tým z Říma nakonec prohrál 1:4.[107] Odveta se konala 10. dubna a Džeko se stal klíčovým při cestě za postupem. Byl to on, kdo otevřel skóre, z jím vybojované penalty zvyšoval na 2:0 Daniele De Rossi a třetí gól vstřelil Kostas Manolas. AS Řím díky pravidlu venkovních gólů poprvé postoupilo do semifinále.[108] V semifinále 24. dubna na hřišti Liverpoolu svým gólem snižoval na 1:5 v zápase prohraném poměrem 2:5.[109] Domácí odveta skončila výhrou 4:2, čemuž Džeko znovu přispěl gólem, na finále to však nestačilo.[110] Mezitím vstřelil 28. dubna dva góly do branky Chieva při výhře 4:1, která AS Řím přiblížila kvalifikaci do Ligy mistrů i pro další sezónu.[111] Úspěchem proti Sassuolu v závěrečném ligovém kole si klub zajistil třetí místo v tabulce a tím i kvalifikaci do elitní evropské soutěže.[112]
Rodák ze Sarajeva tak sezónu zakončil s bilancí 49 zápasů/24 gólů, z toho 8 gólů zaznamenal v Lize mistrů UEFA, kde si mimo to připsal 5 asistencí.[113] Mezi ligovými střelci se umístil na děleném šestém místě se 16 góly.[114]
Sezóna 2018/19[editovat | editovat zdroj]
Džeko otevřel gólový účet již v prvním utkání Serie A sezóny 2018/19, a to na stadionu v Turíně dne 19. srpna 2018. Ve druhém poločase k němu doputoval balón od debutanta Justina Kluiverta a Džeko z voleje přesně vystřelil. Římské mužstvo díky jeho gólu porazilo 1:0 Turín FC.[115]
Proti Plzni ve skupinovém utkání Ligy mistrů UEFA zaznamenal tři góly a hattrickem pomohl vyhrát 5:0 druhé římské vystoupení sezóny na evropské scéně.[116] Další utkání v této soutěži dne 23. října rozhodl dvěma góly proti CSKA Moskva. Výhru 3:0 nad ruským týmem podpořil asistencí na gól Cengize Ündera.[117] V listopadu měl na svém kontě pouhé dva ligové góly a přiměl trenéra Eusebia Di Francesca posadit jej mezi náhradníky.[118] Svalové zranění na konci listopadu ho připravilo o několik utkání, včetně toho proti Realu Madrid.[119]
V lednovém 21. kole italské ligy se prosadil dvěma góly proti Atalantě a pomohl k remíze 3:3.[120] Ve 36. kole čelil Juventusu a v 79. minutě asistoval u gólu kapitána Alessandra Florenziho, sám pak ve třetí minutě nastavení pojistil vedení, když zvýšil na konečných 2:0.[121] V posledním 38. kole už byly naděje na Ligu mistrů jen v teoretické rovině. Proti Parmě vyšel Džeko střelecky naprázdno, AS Řím přesto vyhrálo 2:1. Římský klub obsadil nakonec šesté místo.[122] Džeko měl namířeno do Interu Milán,[123] přestup se ale nakonec neuskutečnil.
Sezóna 2019/20[editovat | editovat zdroj]
Na úvod sezóny 2019/20 si Džeko připsal po jednom gólu a po jedné asistenci proti Janovu, zápas skončil nerozhodně 3:3.[124] Již 33letý Džeko hrál nadále důležitou roli v týmu Paula Fonsecy, který měl v plánu užívat Džekových fyzických dispozic ve prospěch dalších hráčů v útoku, jakými byli Nicolò Zaniolo, Justin Kluivert nebo Cengiz Ünder.[124] Navzdory zájmu Interu Milán zůstal v Římě a podepsal novou smlouvu.[125]
V září se Džeko představil ve skupině v Evropské lize a gólem pomohl vyhrát 4:0 nad Başakşehirem.[126] O tři dny později odehrál Džeko utkání v Bologni a v 93. minutě dal po centru Lorenza Pellegriniho hlavou vítězný gól na 2:1.[127] Na začátku října proti Cagliari vedl tým při absenci Alessandra Florenziho jako kapitán a jedním gólem pomohl k remíze 1:1 na domácí půdě, protože si ale poranil lícní kost, měl týmu po nějakou dobu chybět.[128][129] Džeko byl nucen podrobit se operaci a po několik utkání nosil ochrannou masku, která podle jeho vlastních slov částečně omezovala jeho schopnost vidět dění na hřišti. Přesto na konci října proti AC Milán z hlavičky otevřel skóre a pomohl doma vyhrát 2:1.[130] Proti SPALu 15. prosince 2019 odehrál své 200. utkání za AS Řím (nakonec výhra 3:1).[131]
Na konci července 2020 zaznamenal svůj 350. gól profesionální kariéry.[132] V lize dohrávané po nucené koronavirové přestávce překonal defenzívu Turínu FC při výhře 3:2 v předposledním 37. kole.[133]
Sezóna 2020/21[editovat | editovat zdroj]
V domácím prostředí proti Beneventu 18. října 2020 přispěl dvěma góly k výhře 5:2.[134] Na půdě Boloni v ligovém zápase 13. prosince zvyšoval po 10 minutách vedení na 2:0, konečné skóre činilo 5:1.[135] Džeko vstřelil 111. gól ve dresu AS Řím a v žebříčku nejlepších střelců se posunul na dělené třetí místo po bok Amedea Amadeie. Před ním byli pouze klubové legendy Francesco Totti a Roberto Pruzzo. Jelikož jsou všichni tři jmenovaní Italové, stal se Džeko nejlepším střelcem z ciziny.[136]
Neshody s trenérem Paulem Fonsecou vyústily v jeho opomenutí v nominaci na dva lednové zápasy, kapitánská paska přešla k Lorenzu Pellegrinimu.[137] Zatímco na podzim se v 15 zápasech v lize trefil bosenský útočník sedmkrát, na jaře se již neprosadil vůbec. V únoru pomohl postupu v šestnáctifinále Evropské ligy přes Bragu, v obou vyhraných zápasech vstřelil po jednom gólu.[138][139] Závěr ligové sezóny přinesl remízu 2:2 na hřišti Spezie. Džeko asistoval u vyrovnávacího gólu Henricha Mchitarjana na 2:2, přestože odehrál jen závěrečných 30 minut tohoto duelu. Celek z Říma si zajistil sedmé místo zaručující Evropskou konferenční ligu UEFA, novou soutěž evropských pohárů.[140] Evropskou ligu AS Řím neovládlo, ale Džeko náležel mezi 23 fotbalistů vybraných v této soutěži do nejlepší soupisky sezóny.[141]
Inter Milán[editovat | editovat zdroj]
Džekův přestup z AS Řím do mistrovského Interu Milán byl potvrzen 14. srpna 2021. Bosenský fotbalista v Miláně podepsal smlouvu na další dva roky. Stal se náhradou za odešlého útočníka Romela Lukaka.[142] Při svém ligovém debutu se gólově prosadil – 21. srpna dal gól Janovu a pomohl vyhrát 4:0 úvodní kolo Serie A. Šlo zároveň o jeho 300. zápas v italské lize.[143] Za obhajobou kráčel Inter neporažen v úvodních sedmi zápasech Serie A, během této zápasové porce vstřelil Džeko šest gólů a dorovnal někdejší klubový počin brazilského útočníka Ronalda ze sezóny 1997/98.[144]
Dne 12. ledna 2022 si v Miláně zahrál zápas italského superpoháru Supercoppa italiana, ve kterém Inter Milán zvítězil nad Juventusem 2:1 v prodloužení.[145] Mužstvo živilo šanci na double postupem do finále v domácím poháru Coppa Italia. V něm stanul Džeko jako osamocený hrotový útočník v základní sestavě a čelil fotbalistům Juventusu. Odehrál 63 minut, pak jej vystřídal Joaquín Correa. Inter v prodloužení strhl finále na svoji stranu a vyhrál 4:2.[146] Naděje Interu na obhajobu byly živeny ještě v závěrečném 38. kole, ovšem AC Milán svůj zápas zvládl a prvenství uhájil s dvoubodovým náskokem.[147]
Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Džeko hrával za různé bosenské mládežnické výběry (U19, U21).
Ve výběru „jedenadvacítek“ pod vedením Ibrahima Zukanoviće nastoupil v srpnu a září 2006 k duelům proti Arménii a Norsku, gólově se prosadil proti Arménii.[148] Národní tým přes tyto soupeře postoupil do kvalifikačního play-off o Mistrovství Evropy pořádané v roce 2007 Nizozemskem, byl ovšem vyřazen českým výběrem.[149]
Dne 2. června 2007 se poprvé objevil v seniorské reprezentaci v zápase proti Turecku. Pro hráče to byl památný zápas, neboť vstřelil gól na 2:2 (Bosna a Hercegovina vyhrála nakonec 3:2).[10][150] V kvalifikaci na Mistrovství světa ve fotbale 2010 vstřelil 9 gólů, což z něj společně s anglickým reprezentantem Waynem Rooneym dělalo druhého nejlepšího střelce kvalifikace (oba skončili za desetigólovým řeckým útočníkem Theofanisem Gekasem).[151] Třetinu těchto gólů zaznamenal proti Belgii ve dvojutkání v březnu a dubnu 2009 a právě tehdy si vysloužil přezdívku „Bosenský diamant“, jak jej nazval bosenský sportovní komentátor Marjan Mijajlović.[152] V listopadu téhož roku čelil Džeko v baráži Portugalsku a dostal se do několika gólových příležitostí, obě střetnutí však skončila soupeřovou výhrou 1:0.[153][154]
Při prvním kvalifikačním zápase při cestě na Euro 2012 ze 3. září 2010 proti Lucembursku vstřelil třetí z gólů při venkovní výhře 3:0.[155] Bosna a Hercegovina živila naději na přímý postup i v závěrečném zápase s Francií 11. října 2011. Právě Džeko poslal svoji zemi do vedení 1:0, ovšem soupeř na vlastní půdě srovnal na konečných 1:1 kontroverzní proměněnou penaltou.[156] O měsíc později se odehrálo první utkání play-off, kdy Džeko čelil se spoluhráči Portugalsku. Vzdor formě na klubové scéně nebyl Džeko výrazný, a tak se 11. listopadu 2011 zrodila v domácím prostředí remíza 0:0.[157] A o čtyři dny později prohrál národní tým i s Džekem v sestavě odvetu 2:6, na šampionát tudíž nezavítal.[158]
Dne 31. května 2012 (resp. 1. června 2012 ve 03,00 středoevropského času) vsítil Edin Džeko gól v přátelském utkání proti Mexiku na neutrální půdě stadionu Soldier Field v Chicagu. Ve 29. minutě srovnával na 1:1, Mexiko nakonec vyhrálo gólem Javiera Hernándeze Balcázara v nastavení (93. minuta) 2:1.[159]
Dne 7. září 2012 vstřelil Džeko hattrick v prvním kvalifikačním utkání na Mistrovství světa 2014 ve Vaduzu proti domácímu Lichtenštejnsku, zápas skončil vítězstvím hostů 8:1.[160] Do utkání vkročil s 21 góly za reprezentaci a ztrácel tak jediný gól na gólového rekordmana Elvira Boliće, jehož v utkání překonal.[161] O čtyři dny později pomohl vyhrát výsledkem 4:1 i druhý zápas nad Lotyšskem, ve kterém si kromě gólu připsal dvě asistence.[162] Dvěma góly podpořil úspěšnou snahu o zdolání Řecka a 22. března 2013 pomohl vyhrát doma 3:1.[163] I v pátém utkání z deseti hájila Bosna a Hercegovina neporazitelnost.[164] Celkem v kvalifikaci nastřílel 10 gólů, čímž výrazně přispěl k historicky prvnímu postupu Bosny a Hercegoviny na mundial (a stal se nejlepším kanonýrem skupiny a druhým nejlepším střelcem celé evropské kvalifikace za 11gólovým Robinem van Persie z Nizozemska).[4]
Zúčastnil se Mistrovství světa 2014 v Brazílii.[165] Na začátku května byl jmenován v nominaci 23 fotbalistů trenéra Safeta Sušiće.[166] Měl být středobodem útoku, jemuž napomáhala forma ze závěru sezóny, premianti na světovém mistrovství ale disponovali dalšími dovednými fotbalisty, jakými byli Miralem Pjanić, Emir Spahić nebo Vedad Ibišević.[167] Bosenský expert Saša Ibrulj jej ve článku v The Guardian označil za případné největší zklamání – Džeko měl doplatit na svou pozici největší hvězdy v případě, že národní tým nepostoupí ze skupin.[168] Zahrál si v obou přátelských kláních před mistrovstvím – proti Pobřeží slonoviny vstřelil při výhře 2:1 oba góly a o tři dny později proti Mexiku neskóroval, přesto národní tým zvítězil jednogólovým rozdílem.[169][170]
Mistrovství pro národní tým začalo utkáním s Argentinou 16. června na stadionu Maracana. Favorit porazil Bosnu a Hercegovinu výsledkem 2:1 zásluhou Lionela Messiho. Utkání odehrál Džeko celé, byl to jeho pozdější partner v útoku Ibišević, který svým gólem snížil.[171] Balkánské mužstvo potřebovalo utkání s Nigérií vyhrát a duel pořádaný 22. června zahájilo útočně. Postranní rozhodčí kvůli ofsajdovému postavení Džeka neuznal jeho gól, opakované záběry však ukázaly, že Džekovo načasování bylo v pořádku. Ani další Pjanićovy přihrávky nedokázal gólově využít, zatímco Peter Odemwingie poslal do vedení soupeře. V nastaveném čase Džekovu střelu odklonil brankář Vincent Enyeama k tyči. Porážka 0:1 znamenala pro tým Safeta Sušiće vyřazení.[172] Proti Íránu otevřel 25. června skóre v později vítězném utkání (výsledek 3:1), které asijskému soupeři zabránilo v postupu. Bosna a Hercegovina tak obsadila se 3 body nepostupové třetí místo v základní skupině F.[173]
První kvalifikační výhra v kampani o Euro 2016 nadešla 28. března 2015. Džeko se blýskl hattrickem,[174] svým druhým v národním týmu. V listopadu stejného roku čelil ve dvojutkání hráčům Irska, playoff o závěrečný evropský turnaj však skončilo vyřazením.[70]
V listopadu 2016 sehrál proti Řecku kvalifikační utkání o Mistrovství světa 2018. Deset minut před koncem základní hrací doby strhl Džeko trenýrky Kyriakose Papadopoulose, který se snažil získat míč z Džekova zajetí. Bosenský útočník, již se žlutou kartou na kontě, byl vyloučen, Řecko v závěru srovnalo na 1:1.[175] Na metu 50 gólů dosáhl jako první bosenský reprezentant 28. března 2017 v přátelském klání proti Albánii, v němž pomohl vyhrát 2:1.[176][177]
Když 28. března 2017 vsítil gól proti Albánii, stal se prvním fotbalistou země, který nastřádal 50 gólů.[178]
Při kvalifikační výhře 2:1 nad Arménií z 23. března 2019 při cestě na Euro 2020 odehrál 100. zápas v národním týmu.[5]
V anketě o nejlepšího bosenského hráče desetiletí se umístil první, kdy získal polovinu všech hlasů. Hlasujícími byli fanoušci na oficiálních reprezentačních webových stránkách, výsledek byl oznámen 1. ledna 2020.[179]
Liga národů UEFA 2018/19[editovat | editovat zdroj]
Premiérový ročník Ligy národů UEFA zahájila reprezentace již pod novým trenérem Robertem Prosinečkim a navzdory tomu, že si vypracovala pět střeleckých příležitostí oproti soupeřovým 26, odvážela si z Belfastu 8. září 2018 výhru 2:1 nad Severním Irskem. Džeko k tomu přispěl asistencí, kdy po jeho centru otevřel skóre Haris Duljević.[180] O tři dny později pomohl svým gólem vyhrát 1:0 domácí duel s Rakouskem. Reprezentačním rekordmanem v počtu startů (95) se stal překonáním Emira Spahiće (94).[181] Dne 15. října dvěma góly zařídil nad Severním Irskem třetí výhru v rámci Ligy národů.[182] Závěrečná listopadová remíza s Rakouskem vyústila v postup do vyššího patra mezi elitní skupinu.[183]
Liga národů UEFA 2020/21[editovat | editovat zdroj]
Druhý ročník Ligy národů UEFA zahájila Bosna a Hercegovina dne 4. září 2020 remízou 1:1 v Itálii, při níž Džeko otevíral skóre.[184] Národní tým se v elitní skupině neudržel, zbylé dva ze šesti klání Džeko kvůli covidu-19 neodehrál.[185]
Liga národů UEFA 2022/23[editovat | editovat zdroj]
Bosna a Hercegovina načala třetí ročník Ligy národů UEFA 4. června 2022 remízovým utkáním s Finskem, proti kterému si v základní sestavě hrající Džeko připsal asistenci u jediného bosenského gólu Smaila Prevljaka v nastaveném čase.[186] Po výhře nad Rumunskem a remíze s Černou horou přivítala Bosna a Hercegovina 14. června Finsko a vyhrála 3:2. První gól utkání padl z penalty po faulu na Džeka, samotný útočník pak vstřelil zbylé dva góly svého týmu. Reprezentace neprohrála ani čtvrté utkání po sobě a ve skupině „B“ se vpravila do čela.[187]
Reprezentační góly[editovat | editovat zdroj]
- Góly Edina Džeka za A-tým reprezentace Bosny a Hercegoviny
![]() |
Datum | Stadion | Soupeř | Skóre (min.)[pozn. 1] | Výsledek | Soutěž | Ref | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2. 6. 2007 | Stadion Asima Ferhatoviće Hase, Sarajevo, Bosna a Hercegovina | Turecko | 2:2 (45.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na EURO 2008 | [150] | ||||
2 | 10. 9. 2008 | Bilino Polje, Zenica, Bosna a Hercegovina | Estonsko | 5:0 (60.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na MS 2010 | [188] | ||||
3 | 10. 9. 2008 | Bilino Polje, Zenica, Bosna a Hercegovina | Estonsko | 6:0 (72.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na MS 2010 | [188] | ||||
4 | 11. 10. 2008 | BJK İnönü Stadion, Istanbul, Turecko | Turecko | 0:1 (26.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na MS 2010 | [189] | ||||
5 | 15. 10. 2008 | Bilino Polje, Zenica, Bosna a Hercegovina | Arménie | 2:0 (39.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na MS 2010 | [190] | ||||
6 | 19. 11. 2008 | Stadion Ljudski vrt, Maribor, Slovinsko | Slovinsko | 1:3 (53.) | ![]() ![]() |
přátelský zápas | [191] | ||||
7 | 28. 3. 2009 | Cristal Arena, Genk, Belgie | Belgie | 0:1 (7.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na MS 2010 | |||||
8 | 1. 4. 2009 | Bilino Polje, Zenica, Bosna a Hercegovina | Belgie | 1:0 (12.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na MS 2010 | |||||
9 | 1. 4. 2009 | Bilino Polje, Zenica, Bosna a Hercegovina | Belgie | 2:0 (14.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na MS 2010 | |||||
10 | 9. 6. 2009 | Stade Pierre de Coubertin, Cannes, Francie | Omán | 1:0 (14.) | ![]() ![]() |
přátelský zápas | |||||
11 | 12. 8. 2009 | Stadion Asima Ferhatoviće Hase, Sarajevo | Írán | 1:0 (52.) | ![]() ![]() |
přátelský zápas | [192] | ||||
12 | 12. 8. 2009 | Stadion Asima Ferhatoviće Hase, Sarajevo | Írán | 2:0 (65.) | ![]() ![]() |
přátelský zápas | [192] | ||||
13 | 10. 10. 2009 | A. Le Coq Arena, Tallinn, Estonsko | Estonsko | 0:1 (30.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na MS 2010 | |||||
14 | 14. 10. 2009 | Bilino Polje, Zenica, Bosna a Hercegovina | Španělsko | 1:5 (90.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na MS 2010 | |||||
15 | 3. 6. 2010 | Commerzbank-Arena, Frankfurt, Německo | Německo | 0:1 (15.) | ![]() ![]() |
přátelský zápas | |||||
16 | 3. 9. 2010 | Stade Josy Barthel, Lucemburk, Lucembursko | Lucembursko | 0:3 (16.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na EURO 2012 | [155] | ||||
17 | 17. 11. 2010 | Stadion Pasienky, Bratislava, Slovensko | Slovensko | 1:3 (60.) | ![]() ![]() |
přátelský zápas | |||||
18 | 26. 3. 2011 | Bilino Polje, Zenica, Bosna a Hercegovina | Rumunsko | 2:1 (83.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na EURO 2012 | |||||
19 | 7. 10. 2011 | Bilino Polje, Zenica, Bosna a Hercegovina | Lucembursko | 1:0 (12.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na EURO 2012 | |||||
20 | 11. 10. 2011 | Stade de France, Paříž, Francie | Francie | 0:1 (40.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na EURO 2012 | [156] | ||||
21 | 31. 5. 2012 | Soldier Field, Chicago, Illinois, USA | Mexiko | 1:1 (29.) | ![]() ![]() |
přátelský zápas | [159] | ||||
22 | 7. 9. 2012 | Rheinpark Stadion, Vaduz, Lichtenštejnsko | Lichtenštejnsko | 0:5 (46.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na MS 2014 | [160] | ||||
23 | 7. 9. 2012 | Rheinpark Stadion, Vaduz, Lichtenštejnsko | Lichtenštejnsko | 0:6 (65.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na MS 2014 | [160] | ||||
24 | 7. 9. 2012 | Rheinpark Stadion, Vaduz, Lichtenštejnsko | Lichtenštejnsko | 1:7 (81.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na MS 2014 | [160] | ||||
25 | 11. 9. 2012 | Bilino Polje, Zenica, Bosna a Hercegovina | Lotyšsko | 4:1 (90+2.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na MS 2014 | [162] | ||||
26 | 16. 10. 2012 | Bilino Polje, Zenica, Bosna a Hercegovina | Litva | 2:0 (35.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na MS 2014 | [193] | ||||
27 | 22. 3. 2013 | Bilino Polje, Zenica, Bosna a Hercegovina | Řecko | 1:0 (30.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na MS 2014 | [163] | ||||
28 | 22. 3. 2013 | Bilino Polje, Zenica, Bosna a Hercegovina | Řecko | 3:0 (54.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na MS 2014 | [163] | ||||
29 | 7. 6. 2013 | Stadion Skonto, Riga, Lotyšsko | Lotyšsko | 0:5 (82.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na MS 2014 | [194] | ||||
30 | 14. 8. 2013 | Stadion Asima Ferhatoviće Hase, Sarajevo | USA | 1:0 (8.) | ![]() ![]() |
přátelský zápas | [195] | ||||
31 | 14. 8. 2013 | Stadion Asima Ferhatoviće Hase, Sarajevo | USA | 3:4 (90.) | ![]() ![]() |
přátelský zápas | [195] | ||||
32 | 11. 10. 2013 | Bilino Polje, Zenica, Bosna a Hercegovina | Lichtenštejnsko | 1:0 (27.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na MS 2014 | |||||
33 | 11. 10. 2013 | Bilino Polje, Zenica, Bosna a Hercegovina | Lichtenštejnsko | 4:0 (39.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na MS 2014 | |||||
34 | 30. 5. 2014 | Edward Jones Dome, St. Louis, USA | Pobřeží slonoviny | 1:0 (17.) | ![]() ![]() |
přátelský zápas | [196] | ||||
35 | 30. 5. 2014 | Edward Jones Dome, St. Louis, USA | Pobřeží slonoviny | 2:0 (63.) | ![]() ![]() |
přátelský zápas | [196] | ||||
36 | 25. 6. 2014 | Arena Fonte Nova, Salvador, Brazílie | Írán | 1:0 (23.) | ![]() ![]() |
Mistrovství světa 2014 | [173] | ||||
37 | 4. 9. 2014 | Stadion Tušanj, Tuzla, Bosna a Hercegovina | Lichtenštejnsko | 3:0 (24.) | ![]() ![]() |
přátelský zápas | [197] | ||||
38 | 13. 10. 2014 | Bilino Polje, Zenica, Bosna a Hercegovina | Belgie | 1:0 (39.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na EURO 2016 | [198] | ||||
39 | 28. 3. 2015 | Estadi Nacional, Andorra la Vella, Andorra | Andorra | 0:1 (13.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na EURO 2016 | [199] | ||||
40 | 28. 3. 2015 | Estadi Nacional, Andorra la Vella, Andorra | Andorra | 0:2 (49.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na EURO 2016 | [199] | ||||
41 | 28. 3. 2015 | Estadi Nacional, Andorra la Vella, Andorra | Andorra | 0:3 (62.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na EURO 2016 | [199] | ||||
42 | 12. 6. 2015 | Bilino Polje, Zenica, Bosna a Hercegovina | Izrael | 2:1 (45+2.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na EURO 2016 | [200] | ||||
43 | 3. 9. 2015 | Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie | Belgie | 0:1 (15.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na EURO 2016 | [201] | ||||
44 | 6. 9. 2015 | Bilino Polje, Zenica, Bosna a Hercegovina | Andorra | 2:0 (30.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na EURO 2016 | [202] | ||||
45 | 13. 11. 2015 | Bilino Polje, Zenica, Bosna a Hercegovina | Irsko | 1:1 (85.) | ![]() ![]() |
baráž o EURO 2016 | [203] | ||||
46 | 29. 3. 2016 | Letzigrund, Curych, Švýcarsko | Švýcarsko | 0:1 (15.) | ![]() ![]() |
přátelský zápas | [204] | ||||
47 | 6. 9. 2016 | Bilino Polje, Zenica, Bosna a Hercegovina | Estonsko | 2:0 (23.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na MS 2018 | [205] | ||||
48 | 10. 10. 2016 | Bilino Polje, Zenica, Bosna a Hercegovina | Kypr | 1:0 (70.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na MS 2018 | [206] | ||||
49 | 10. 10. 2016 | Bilino Polje, Zenica, Bosna a Hercegovina | Kypr | 2:0 (81.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na MS 2018 | [206] | ||||
50 | 28. 3. 2017 | Elbasan Arena, Elbasan, Albánie | Albánie | 0:1 (7.) | ![]() ![]() |
přátelský zápas | [207] | ||||
51 | 3. 9. 2017 | Estádio Algarve, Faro, Portugalsko | Gibraltar | 0:1 (35.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na MS 2018 | [208] | ||||
52 | 0:4 (85.) | kvalifikace na MS 2018 | [208] | ||||||||
53 | 11. 9. 2018 | Bilino Polje, Zenica, Bosna a Hercegovina | Rakousko | 1:0 (78.) | ![]() ![]() |
Liga národů UEFA 2018/19 | [209] | ||||
54 | 15. 10. 2018 | Stadion Grbavica, Sarajevo, Bosna a Hercegovina | Severní Irsko | 1:0 (27.) | ![]() ![]() |
Liga národů UEFA 2018/19 | [210] | ||||
55 | 2:0 (73.) | Liga národů UEFA 2018/19 | [210] | ||||||||
56 | 11. 6. 2019 | Juventus Stadium, Turín, Itálie | Itálie | 0:1 (32.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na EURO 2020 | [211] | ||||
57 | 5. 9. 2019 | Bilino Polje, Zenica, Bosna a Hercegovina | Lichtenštejnsko | 3:0 (85.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na EURO 2020 | [212] | ||||
58 | 8. 9. 2019 | Stadion republiky Vazgena Sargsjana, Jerevan, Arménie | Arménie | 1:1 (13.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na EURO 2020 | [213] | ||||
59 | 4. 9. 2020 | Stadio Artemio Franchi, Florencie, Itálie | Itálie | 0:1 (57.) | ![]() ![]() |
Liga národů UEFA 2020/21 | [184] | ||||
60 | 1. 9. 2021 | Stade de la Meinau, Štrasburk, Francie | Francie | 0:1 (36.) | ![]() ![]() |
kvalifikace na MS 2022 | [214] | ||||
61 | 29. 3. 2022 | Bilino Polje, Zenica, Bosna a Hercegovina | Lucembursko | 1:0 (86.) | ![]() ![]() |
přátelský zápas | [215] | ||||
62 | 14. 6. 2022 | Bilino Polje, Zenica, Bosna a Hercegovina | Finsko | 2:2 (29.) | ![]() ![]() |
Liga národů UEFA 2022/23 | [216] | ||||
63 | 3:2 (58.) | Liga národů UEFA 2022/23 | [216] | ||||||||
Platí k 16. 7. 2022 |
- ↑ Během zápasu Edin Džeko vstřelil gól (v tabulce je zvýrazněn) v poznačené minutě utkání a stanovil toto průběžné skóre.
Fotbalová charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Během angažmá v ligách západní Evropy se stal jedním z nejlepších útočníků na světě.[1][2] V raném období své kariéry byl přeobsazen ze zálohy do útoku, kde využívá fyzických dispozicí včetně své výšky (194 cm).[2] Zpočátku jej nepovažovali za talentovaného fotbalistu, byl přirovnáván k hráčům jako Peter Crouch, těžících z vysoké postavy. Až později se vyvinul, také díky zkušenostem ze záložní role, v cílového útočníka (anglicky target man).[217][218] Je obratný a pohyblivý,[2] podle trenéra Luciana Spallettiho na svoji výšku rovněž rychlý.[1] Na rozdíl od jiných úspěšných balkánských fotbalistů s vytříbenou technikou (např. Hasan Salihamidžić) má Džeko jiné přednosti,[218] přesto někteří experti včetně Spallettiho komentují jeho technickou zdatnost jako dobrou.[1] Podle serveru WhoScored.com náleží mezi jeho přednosti schopnost udržet balón, dále pak vzdušné souboje a zakončování.[219]
V Manchesteru City se mu dařilo více pod Robertem Mancinim než pod Manuelem Pellegrinim. Mancini o něm prohlásil: „Edin je vysoký, silný a hodně gólů střílí hlavou“ a dále pak „Ale umí také hrát po zemi, oběma nohama.“[217] Pod Pellegrinim se stal „supernáhradníkem“ (anglicky super-sub), který přichází jako „žolík“ v závěru zápasu a umí střetnutí rozhodnout také díky svým kvalitám, které jsou odlišné od útočníků hrajících v základní sestavě.[220] Sám fotbalista ale označení super-sub odmítl.[221]
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Edin Džeko se narodil 17. března 1986 v Sarajevu v Bosně a Hercegovině do bosňácké rodiny.[10] Má otce Midhata, matku Belmu a sestru Merimu. Tvrdí, že jej rodina během jeho fotbalové kariéry vždy podporovala, zejména otec, který jej v mládí brával na tréninky Željezničaru. Otec v Bosně a Hercegovině hrával rovněž profesionálně. Džeko mluví plynně 5 jazyky: bosensky, česky, německy, anglicky a italsky.[222][223]
Jeho oblíbeným klubem bylo italské AC Milán, kde hrával jeho fotbalový vzor Andrij Ševčenko. Doma v Sarajevu měl na zdi jeho dres s číslem 7.[224]
V listopadu 2009 se stal Edin Džeko prvním bosenským vyslancem UNICEF. Navštívil několik škol v chudých oblastech Bosny a Hercegoviny a pomáhal dětem s traumatizujícími zkušenostmi z války nebo jinými obtížemi.[225]
V září 2018 dokončil studium v oboru sportovního managementu na fakultě Sportu a vzdělávání v Sarajevu.[226]
Edin Džeko je muslim.[227] Je bratrancem Emira Spahiće, bývalého kapitána reprezentace Bosny a Hercegoviny.[228]
V roce 2012 navázal vztah s modelkou a herečkou Amrou Silajdžić (* 1984), se kterou se 31. března 2014 oženil.[1] Ta do vztahu přivedla Sofii, svoji dceru z prvního manželství. Bosenskému páru se 2. února 2016 narodila dcera Una.[229] Syn Dani se dvojici narodil 9. září 2017.[230] Jejich třetí společný potomek, dcera Dalia, se narodila 12. září 2020.[231]
Kariérní statistiky[editovat | editovat zdroj]
Klubové[editovat | editovat zdroj]
Aktuální k [232]
15. května 2022Klub | Sezóna | Liga | Národní pohár | Ligový pohár | Evropské poháry | Ostatní | Celkem | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Ligová soutěž | Zápasy | Góly | Zápasy | Góly | Zápasy | Góly | Zápasy | Góly | Zápasy | Góly | Zápasy | Góly | ||
Željezničar Sarajevo | 2003/04 | Bosenská Premijer liga | 15 | 2 | 1 | 0 | — | 1[p. 1] | 0 | — | 17 | 2 | ||
2004/05 | Bosenská Premijer liga | 20 | 1 | 5 | 1 | — | 0 | 0 | — | 25 | 2 | |||
Celkem | 35 | 3 | 6 | 1 | — | 1 | 0 | — | 42 | 4 | ||||
Teplice | 2005/06 | Gambrinus liga | 13 | 3 | — | — | — | — | 13 | 3 | ||||
2006/07 | Gambrinus liga | 30 | 13 | 3 | 1 | — | 2[p. 2] | 0 | — | 35 | 14 | |||
Celkem | 43 | 16 | 3 | 1 | — | 2 | 0 | — | 48 | 17 | ||||
Ústí nad Labem (hostování) | 2005/06 | 2. česká fotbalová liga | 15 | 6 | 4 | 2 | — | — | — | 19 | 8 | |||
VfL Wolfsburg | 2007/08 | Bundesliga | 28 | 8 | 5 | 1 | — | — | — | 33 | 9 | |||
2008/09 | Bundesliga | 32 | 26 | 2 | 6 | — | 8[p. 1] | 4 | — | 42 | 36 | |||
2009/10 | Bundesliga | 34 | 22 | 2 | 2 | — | 12[p. 3] | 5 | — | 48 | 29 | |||
2010/11 | Bundesliga | 17 | 10 | 2 | 1 | — | — | — | 19 | 11 | ||||
Celkem | 111 | 66 | 11 | 10 | — | 20 | 9 | — | 142 | 85 | ||||
Manchester City | 2010/11 | Premier League | 15 | 2 | 2 | 2 | — | 4[p. 4] | 2 | — | 21 | 6 | ||
2011/12 | Premier League | 30 | 14 | 0 | 0 | 4 | 3 | 8[p. 5] | 1 | 1[p. 6] | 1 | 43 | 19 | |
2012/13 | Premier League | 32 | 14 | 5 | 0 | 1 | 0 | 6[p. 7] | 1 | 1[p. 6] | 0 | 45 | 15 | |
2013/14 | Premier League | 31 | 16 | 5 | 2 | 5 | 6 | 7[p. 7] | 2 | — | 48 | 26 | ||
2014/15 | Premier League | 22 | 4 | 1 | 0 | 2 | 2 | 6[p. 7] | 0 | 1[p. 6] | 0 | 32 | 6 | |
Celkem | 130 | 50 | 13 | 4 | 12 | 11 | 31 | 6 | 3 | 1 | 189 | 72 | ||
AS Řím (hostování) | 2015/16 | Serie A | 31 | 8 | 1 | 0 | — | 7[p. 7] | 2 | — | 39 | 10 | ||
AS Řím | 2016/17 | Serie A | 37 | 29 | 4 | 2 | — | 10[p. 8] | 8 | — | 51 | 39 | ||
2017/18 | Serie A | 36 | 16 | 1 | 0 | — | 12[p. 7] | 8 | — | 49 | 24 | |||
2018/19 | Serie A | 33 | 9 | 1 | 0 | — | 6[p. 7] | 5 | — | 40 | 14 | |||
2019/20 | Serie A | 35 | 16 | 0 | 0 | — | 8[p. 4] | 3 | — | 43 | 19 | |||
2020/21 | Serie A | 27 | 7 | 1 | 0 | — | 10[p. 4] | 6 | — | 38 | 13 | |||
Celkem | 199 | 85 | 8 | 2 | — | 53 | 32 | — | 260 | 119 | ||||
Inter Milán | 2021/22 | Serie A | 36 | 13 | 5 | 1 | — | 7[p. 7] | 3 | 1[p. 9] | 0 | 49 | 17 | |
Celkem v kariéře | 567 | 236 | 50 | 21 | 12 | 11 | 114 | 50 | 4 | 1 | 749 | 322 |
- ↑ a b Zápasy v Poháru UEFA.
- ↑ Zápasy v Poháru Intertoto.
- ↑ Šest zápasů a čtyři góly v Lize mistrů UEFA, šest zápasů a jeden gól v Evropské lize UEFA.
- ↑ a b c Zápasy v Evropské lize UEFA.
- ↑ Pět zápasů v Lize mistrů UEFA, tři zápasy a jeden gól v Evropské lize UEFA.
- ↑ a b c Zápasy v FA Community Shield.
- ↑ a b c d e f g Zápasy v Lize mistrů UEFA.
- ↑ Dva zápasy v Lize mistrů UEFA, osm zápasů a osm gólů v Evropské lize UEFA.
- ↑ Zápasy v Supercoppa italiana.
Reprezentační[editovat | editovat zdroj]
Aktuální k [233]
14. června 2022Národní tým | Rok | Zápasy | Góly |
---|---|---|---|
Bosna a Hercegovina | 2007 | 7 | 1 |
2008 | 6 | 5 | |
2009 | 10 | 8 | |
2010 | 8 | 3 | |
2011 | 10 | 3 | |
2012 | 9 | 6 | |
2013 | 9 | 7 | |
2014 | 10 | 5 | |
2015 | 7 | 7 | |
2016 | 7 | 4 | |
2017 | 6 | 3 | |
2018 | 10 | 3 | |
2019 | 8 | 3 | |
2020 | 5 | 1 | |
2021 | 6 | 1 | |
2022 | 6 | 3 | |
Celkem | 124 | 63 |
Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Klubové[editovat | editovat zdroj]
- 1× vítěz německé Bundesligy – 2008/09[234]
- 2× vítěz anglické Premier League – 2011/12, 2013/14[234]
- 1× vítěz anglického poháru FA Cup – 2010/11[234]
- 1× vítěz anglického ligového poháru Capital One Cup – 2013/14[234]
- 1× vítěz anglického superpoháru Community Shield – 2012[234]
- 1× vítěz italského poháru Coppa Italia – 2021/22[234]
- 1× vítěz italského superpoháru Supercoppa italiana – 2021[234][145]
Individuální[editovat | editovat zdroj]
- 1× nejlepší cizinec 1. české fotbalové ligy – 2006/07[10][9]
- 1× nejlepší hráč sezóny Bundesligy – 2008/09[1]
- 1× nejlepší útočník sezóny Bundesligy podle Svazu profesionálních fotbalistů VDV – 2009/10[21]
- 1× nejlepší střelec německé Bundesligy – 2009/10 (22 gólů)
- 1× nejlepší střelec německého národního poháru (DFB-Pokal) – 2008/09 (6 gólů)[1]
- 1× nejlepší střelec italské Serie A – 2016/17 (29 gólů)[89]
- 1× nejlepší střelec Evropské ligy UEFA – 2016/17 (8 gólů)[234]
- 1× hráč měsíce Premier League – srpen 2011[35]
- 1× hráč sezóny klubu AS Řím – 2017/18[235]
- 2× nejlepší tým sezóny Bundesligy podle kickeru – 2008/09, 2009/10
- 1× sestava sezóny Ligy mistrů UEFA – 2017/18[236]
- 1× sestava sezóny Evropské ligy UEFA – 2020/21[141]
- 1× nejlepší fotbalista Dolního Saska – 2010[19]
- 3× bosenský fotbalista roku – 2009, 2010, 2011/12[6]
- 1× hráč desetiletí Bosny a Hercegoviny[179]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i j k ZLÁMAL, Ondřej; RÖBER, Philip; MENICUCCI, Paolo; KRVAVAC, Fuad. How brilliant is Edin Džeko?. UEFA.com [online]. 2019-03-23 [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d D'ANDREA, Rick. Goal.com Profile: Edin Dzeko. Goal.com [online]. 2011-01-08 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ APICELLA, Liam. FIFA World Cup countdown: Top 10 Bosnian players of all time. SportsMole.co.uk [online]. [cit. 2022-07-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Bosna bude poprvé na MS, postupují také Španělsko, Anglie a Rusko. iDNES.cz [online]. 2013-10-15 [cit. 2022-07-16]. Dostupné online.
- ↑ a b M. Šljivak. Svečanost prije utakmice: Edin Džeko dobio poklon za 100. utakmicu u dresu BiH!. sportsport.ba [online]. 2019-03-23 [cit. 2022-01-04]. Dostupné online. (bosensky)
- ↑ a b Džekin hat-trick: Novi naslov "Idola nacije". sportsport.ba [online]. 2012-06-23 [cit. 2013-09-08]. Dostupné online. (bosensky)
- ↑ PALIČKA, Jan. V Sarajevu je fotbal provázaný s válkou. Navždy, říká trenér Plíšek. iDNES.cz [online]. 2013-07-22 [cit. 2013-07-22]. Dostupné online.
- ↑ Diese Welt-Stars wechselten fast in die Bundesliga. sport.de [online]. [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Nejlepším cizincem ligy se stal Džeko. Redakce min. iDNES.cz [online]. 2007-05-25 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d HOUTON, Jody; GRIPPER, Ann. Edin Dzeko profile: 10 things you need to know about the Arsenal target. Daily Mirror [online]. 2009-06-06 [cit. 2012-05-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PALIČKA, Jan. Rekord Teplic: Džeko stál 112 milionů. iDNES.cz [online]. 2007-06-27 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Šimůnek si odbyl premiéru ve Wolfsburgu. Aktuálně.cz [online]. 2007-08-15 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online.
- ↑ Výborný Jarolím. České noviny [online]. 2007-09-23 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online.
- ↑ Bremen springt an die Spitze. UEFA.com [online]. 2007-12-01 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d OSMAN, Luke. Grafite and Edin Džeko: the unlikely duo that became one of the Bundesliga’s greatest strike-forces. These Football Times [online]. 2019-06-05 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VfL Wolfsburg 2:5 SV Werder Bremen. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online.
- ↑ ILLMER, Andreas. Wolfsburg wins first German soccer title. Deutsche Welle [online]. 2009-05-24 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dzeko may stay at Wolfsburg. FIFA.com [online]. 2009-06-03 [cit. 2022-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-06-11. (anglicky)
- ↑ a b Klare Sache für Dzeko: Fußballer des Jahres. Bild.de [online]. 2010-03-16 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. (německy)
- ↑ ARNHOLD, Matthias. (West) Germany – Top Scorers [online]. RSSSF.com, rev. 2022-06-15 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Northeimer verleiht Pokal an Dzeko. HNA.de [online]. 2010-09-06 [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Džeko najbolji strijelac u historiji Wolfsburga. Sarajevo-x.com [online]. 2010-08-28 [cit. 2010-08-28]. Dostupné online. (bosensky)
- ↑ Džekova cesta pokračuje. Bosenský kanonýr odchází do Manchesteru City. iDNES.cz [online]. 2011-01-07 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Manchester City sign striker Edin Dzeko from Wolfsburg ring piece. BBC Sport [online]. 2011-01-07 [cit. 2011-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Shine on you, crazy diamond. klix.ba [online]. 2011-01-15 [cit. 2022-06-16]. Dostupné online. (bosensky)
- ↑ Edin Dzeko to cost Manchester City an extra £4.2m if they reach next season's Champions League quarter-finals – report. Goal.com [online]. 2011-01-16 [cit. 2022-06-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Džeko je kralj transfera SFRJ. MTS Mondo [online]. 2011-01-07 [cit. 2022-06-16]. Dostupné online. (bosensky)
- ↑ Edin Džeko asistirao u pobjedi Manchester Cityja. Sarajevo-x.com [online]. 2011-01-15 [cit. 2011-01-15]. Dostupné online. (bosensky)
- ↑ LILLYWHITE, Jamie. Notts County 1 - 1 Man City. BBC Sport [online]. 2011-01-30 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TAYLOR, Daniel. Patrick Vieira sets up Manchester City stroll against Notts County. The Guardian [online]. 2011-02-20 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GARDNER, Alan. Manchester City v Aris Thessaloniki – as it happened. The Guardian [online]. 2011-02-24 [cit. 2022-06-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MCNULTY, Phil. Blackburn 0 - 1 Man City. BBC Sport [online]. [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MCNULTY, Phil. Man City 1–0 Stoke. BBC Sport [online]. 2011-05-14 [cit. 2022-06-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WHYATT, Chris. Bolton 0 - 2 Man City. BBC Sport [online]. [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Dzeko named Barclays Player of the Month. PremierLeague.com [online]. 2011-09-09 [cit. 2022-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-10-30. (anglicky)
- ↑ FIFIELD, Dominic. Edin Dzeko hits four as Manchester City dismantle Tottenham Hotspur. The Guardian [online]. 2011-08-28 [cit. 2022-01-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MAGOWAN, Alistair. Wigan 0–1 Manchester City. BBC Sport [online]. 2012-01-16 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DAWKES, Phil. Manchester City 3-0 Blackburn. BBC Sport [online]. 2012-05-25 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MOORE, Nick. Bosnia boss urges Dzeko to leave Man City. FourFourTwo.com [online]. 2012-05-09 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MCNULTY, Phil. Manchester City 3–2 QPR. BBC Sport [online]. 2012-05-13 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BEVAN, Chris. Man City 3-2 Southampton. BBC Sport [online]. 2012-08-19 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Man City lose in Madrid. Eurosport [online]. 2012-09-18 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TAYLOR, Daniel. Manchester City's Edin Dzeko sinks Tottenham Hotspur with late winner. The Guardian [online]. 2012-11-11 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2012-2013 Premier League Stats [online]. FBref.com [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KEIDEL, Phil. Manchester City: 5 Reasons Why Blues Must Sell Edin Dzeko This Summer. Bleacher Report [online]. 2013-06-12 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MAGOWAN, Alistair. Manchester City 4-0 Newcastle. BBC Sport [online]. 2013-08-19 [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ROBERTS, Gareth. Cardiff 3-2 Manchester City. BBC Sport [online]. 2013-08-25 [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VÁVRA, Aleš. Za deset minut bylo po nadějích. Plzeň načal Džeko. Aktuálně.cz [online]. 2013-09-17 [cit. 2022-06-17]. Dostupné online.
- ↑ TRUNEČKA, Ondřej. Manchester City - Plzeň 4:2, český tým dvakrát srovnal, ale zase padl. iDNES.cz [online]. 2013-11-27 [cit. 2022-06-17]. Dostupné online.
- ↑ MAGOWAN, Alistair. Capital One Cup: Newcastle United 0-2 Manchester City (aet). BBC Sport [online]. 2013-10-30 [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MAGOWAN, Alistair. Manchester City 1-0 Crystal Palace. BBC Sport [online]. 2013-12-28 [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MCNULTY, Phil. Manchester City 3-1 Sunderland. BBC Sport [online]. 2014-03-02 [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FARRELL, Dom. Manchester United 0-3 Manchester City: Moyes' men outclassed as City keep up title hunt. Goal.com [online]. 2014-03-25 [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MCNULTY, Phil. Everton 2-3 Manchester City. BBC Sport [online]. 2014-05-03 [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ORNSTEIN, David. Manchester City 4-0 Aston Villa. BBC Sport [online]. 2014-05-07 [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ANDERSON, David. Man City striker Edin Dzeko proves why he's worth new five year deal in win at Newcastle. Mirror [online]. 2014-08-17 [cit. 2020-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Manchester City striker Edin Dzeko signs four-year contract. BBC [online]. 2014-08-20 [cit. 2020-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c SUTHERLAND, Broderick. 10 Players Who Should Leave Manchester City This Summer. Bleacher Report [online]. 2015-04-18 [cit. 2020-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Manchester City 7-0 Sheffield Wednesday. BBC [online]. 2014-09-24 [cit. 2020-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KEEGAN, Mike. Hull City 2-4 Manchester City. BBC [online]. 2014-09-27 [cit. 2020-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BEVAN, Chris. Manchester City 5-0 Newcastle United. BBC [online]. 2015-02-21 [cit. 2020-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Spielbericht: 2486732. Transfermarkt [online]. [cit. 2020-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MOONEY, David. Edin Dzeko's apathetic performance summarises Man City's current woe. ESPN [online]. 2015-04-07 [cit. 2020-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Edin Dzeko: Roma sign Man City striker on season-long loan. BBC Sport [online]. 2015-08-12 [cit. 2022-06-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CAMPANALE, Susy. Roma: Dzeko, Salah, Falque permanent. football-italia.net [online]. 2015-10-01 [cit. 2022-06-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hellas Verona 1:1 AS Roma. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-06-22]. Dostupné online.
- ↑ AS Řím i díky gólu Džeka porazil Juventus, Kucka hrál poprvé za AC Milán. iDNES.cz [online]. 2015-08-29, rev. 2015-08-30 [cit. 2022-06-22]. Dostupné online.
- ↑ Roma Injury Crisis: Totti And Dzeko Ruled Out For A Month, Keita To Miss Borisov Clash. TheHardTackle.com [online]. 2015-09-27 [cit. 2022-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Edin Dzeko and Gervinho on target as Roma outclass Lazio. Eurosport.com [online]. 2015-11-08, rev. 2015-11-09 [cit. 2022-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b IBRULJ, Saša. Edin Dzeko is the heart and soul of Bosnia - despite tough start at Roma. Eurosport.com [online]. 2015-11-13 [cit. 2022-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AS Roma - Spezia Calcio. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-06-22]. Dostupné online.
- ↑ PAINE, Leroy. Video: Roma star Edin Dzeko gets red card for swearing at ref in English. CaughtOffside.com [online]. 2015-12-22 [cit. 2022-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BLANCHETTE, Rob. Roma vs. Real Madrid: 2016 Champions League Round of 16, Leg 1 Score, Reaction. Bleacher Report [online]. 2016-02-17 [cit. 2022-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Roma 5-0 Palermo. BBC Sport [online]. 2016-02-21 [cit. 2022-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SS Lazio 1:4 AS Roma. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-06-22]. Dostupné online.
- ↑ RAYNER, Stuart. Edin Dzeko linked with Sunderland move, but former Manchester City man unlikely to leave Roma. Chronicle Live [online]. 2016-06-19 [cit. 2022-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Totti comparisons affecting Dzeko – Spalletti. FourFourTwo.com [online]. 2016-04-17 [cit. 2022-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AS Rím vstúpil do nového ročníka ligy výhrou. Udinese zdolal 4:0. www.dobrenoviny.sk [online]. [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ De Rossi explains his expletive-laden roar at Roma fans after Dzeko goal. the42.ie [online]. 2016-10-03 [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dzeko scores two as Roma beat Napoli, Juve win again. Eurosport.com [online]. 2016-10-15 [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MARTIN, Alex. Roma 4-1 Palermo: Mohamed Salah and Edin Dzeko run riot to keep Juventus within reach at top of Serie A. Daily Mail [online]. 2016-10-23 [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MANFREDI, Jacopo. Sassuolo-Roma 1-3: Dzeko trascinatore, giallorossi soli al secondo posto. repubblica.it [online]. 2016-10-26 [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ AS Řím - Plzeň 4:1, po Džekově hattricku hosté ztratili naději na postup. iDNES.cz [online]. 2016-11-24 [cit. 2020-08-16]. Dostupné online.
- ↑ MILLAR, Colin. UEL roundup: Spain struggles continue. football-espana.net [online]. 2017-02-17 [cit. 2020-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Spalletti: Roma goal machine Dzeko now believes he's world class. fotmob.com [online]. [cit. 2020-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Inter 1-3 Roma: Nainggolan double sinks Nerazzurri. yahoo! news [online]. 2017-02-26 [cit. 2020-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-02. (anglicky)
- ↑ MANFREDI, Jacopo. Roma-Empoli 2-0, Dzeko entra nella storia giallorossa. repubblica.it [online]. 2017-04-01 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Serie A Week 30: Did You Know?. football-italia.net [online]. 2017-04-03 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b CREEK, Stephen. Roma striker Dzeko wins Serie A Capocannoniere. Goal.com [online]. 2017-05-28 [cit. 2020-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-14. (anglicky)
- ↑ TURCATO, Enrico. Super Icardi, Vecino e tre pali: l'Inter espugna Roma 1-3. Eurosport [online]. 2017-08-26 [cit. 2022-06-24]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ The Warm-up: Roma look to continue winning ways against Benevento. asroma.com [online]. 2017-09-20 [cit. 2022-06-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Benevento Calcio 0:4 AS Roma. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-06-24]. Dostupné online.
- ↑ Pablo Dybala at the double as Juventus claim thumping derby win. Sky Sports [online]. 2017-09-23 [cit. 2022-06-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PRAŽÁK, Ondřej. AS Řím se protrápil k těsné výhře nad Karabachem. Eurofotbal [online]. 2017-09-27 [cit. 2022-06-24]. Dostupné online.
- ↑ Milan 0–2 Roma: Dzeko e Florenzi fanno sorridere Di Francesco. la Repubblica [online]. 2017-10-01 [cit. 2022-06-24]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ MCALEER, Ben. Distinct Napoli feel to our Serie A team of the month. WhoScored [online]. 2017-10-03 [cit. 2022-06-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Chelsea-Roma. UEFA.com [online]. 2017-10-19 [cit. 2022-06-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ De Bruyne, Lewandowski, De Gea, Kane et Dzeko font aussi partie de la liste des 30 nommés au Ballon d'Or France Football 2017. L'Équipe [online]. 2017-10-09, rev. 2017-11-30 [cit. 2022-06-24]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ AS Roma 3:1 SPAL. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-06-24]. Dostupné online.
- ↑ Džeko a Schick: místo gólů srážka. Není to pár, jen spolu hrají, říká kouč. Redakce dvo. iSport.cz [online]. 2017-12-17 [cit. 2022-06-24]. Dostupné online.
- ↑ Juve-Roma, Dybala e Dzeko per scacciare la crisi del settimo... turno!. gazzetta.it [online]. 2017-12-23 [cit. 2022-06-24]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Dzeko's Ballon d'Or finishing position revealed. asroma.com [online]. 2017-12-07 [cit. 2022-06-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AS Roma 1:2 Atalanta. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-06-24]. Dostupné online.
- ↑ ROMANO, Fabrizio; FIFIELD, Dominic. Chelsea agree £44m deal for Roma’s Edin Dzeko and Emerson Palmieri. The Guardian [online]. 2018-01-24 [cit. 2022-06-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Edin Dzeko sends Roma through against Shakhtar and into last eight. The Guardian [online]. 2018-03-13 [cit. 2022-06-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FRASER, Dave. Edin for greatness Roma star Edin Dzeko breaks incredible record – becoming the first player to score 50 goals in three of the big five European leagues. The Sun [online]. 2018-03-05 [cit. 2022-06-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Roma face up to Barcelona challenge. UEFA [online]. 2018-04-06, rev. 2018-04-09 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Roma stun Barcelona to reach semi-finals. UEFA [online]. 2018-04-10, rev. 2020-02-04 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BURNTON, Simon. Liverpool 5-2 Roma: Champions League semi-final first leg – as it happened. The Guardian [online]. 2018-04-24, rev. 2018-04-25 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STEINBERG, Jacob. Roma 4-2 Liverpool (agg: 6-7): Champions League semi-final – as it happened. The Guardian [online]. 2018-05-02, rev. 2018-05-03 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ten-man Roma warm-up for Liverpool with 4-1 win over Chievo. yahoo!news [online]. 2018-04-28 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PRAŽÁK, Ondřej. Římané vyhráli nad Sassuolem a sezonu končí třetí. Eurofotbal [online]. 2018-05-20 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online.
- ↑ U Romi nisu zadovoljni: Džeko i Under su jedini sigurni. sportsport.ba [online]. 2018-05-22 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (bosensky)
- ↑ Italian Serie A Scoring Stats - 2017-18. ESPN [online]. [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MATAR, Daniella. Dzeko scores stunning late goal as Roma beats Torino. yahoo! sports [online]. 2018-08-20 [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AS Řím - Plzeň 5:0. Edin Džeko sestřelil českého mistra hattrickem. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-10-02 [cit. 2020-08-13]. Dostupné online.
- ↑ Dzeko Doubles As Roma Beat CSKA Moscow. beinsports.com [online]. 2018-10-23 [cit. 2020-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dzeko on the bench again as Real Madrid continue to pursuit Roma star. calciomercato.com [online]. 2018-11-24 [cit. 2020-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ J. L. Calderón. Roma's danger man is Edin Dzeko. Marca.com [online]. 2018-11-27 [cit. 2020-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zapata completes Atalanta comeback in 3-3 draw with Roma. AP News [online]. 2019-01-27 [cit. 2020-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AS Řím si vyšlápl na Juventus, Inter i Atalanta se přiblížily účasti v LM. ČT Sport [online]. 2019-05-11 [cit. 2020-08-15]. Dostupné online.
- ↑ AS Řím se rozloučil se sezonou i s De Rossim vítězstvím. Eurofotbal.cz [online]. 2019-05-26 [cit. 2020-08-15]. Dostupné online.
- ↑ Conte’s Inter Starting To Take Shape As Inter Agree Terms With Dzeko. sempreinter.com [online]. 2019-05-27 [cit. 2020-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b STRATMANN, Edward. Opinion: Analysing Dzeko's role in Fonseca's system. asroma.com [online]. 2019-08-27 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dzeko's wife speaks: 'Inter would've been good, but Roma is our home'. calciomercato.com [online]. 2019-08-27 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CECCHINI, Massimo. Dzeko, Zaniolo, Kluivert e la Roma si esalta: poker al Basaksehir. gazzetta.it [online]. 2019-09-19 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ SMYTH, Andrew. Edin Dzeko hails Roma’s deserved victory. ronaldo.com [online]. 2019-09-22 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Team news: Dzeko captains the side. asroma.com [online]. 2019-10-06 [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Edin Dzeko injured, will miss Qualifying Matches against Finland and Greece (video). sarajevotimes.com [online]. 2019-10-07 [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Masked man Dzeko 'can't see very well' but still scores. besoccer.com [online]. 2019-10-27 [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZORZOLI, Matteo. Le pagelle di Roma-SPAL 3-1: prova di maturità di Pellegrini, Petagna sfata il tabù dagli 11 metri. eurosport.it [online]. 2019-12-15 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Džeko je zabio svoj 350. gol u karijeri: Najviše ih je dao za Romu, najmanje za Želju. reprezentacija.ba [online]. 2020-07-30 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (bosensky)
- ↑ Torino FC 2:3 AS Roma. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-01-09]. Dostupné online.
- ↑ AS Roma 5:2 Benevento Calcio. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Bologna FC 1909 1:5 AS Roma. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné online.
- ↑ Dzeko becomes club's third all-time top goalscorer. asroma.com [online]. 2020-12-13 [cit. 2022-01-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 'Edin is not the captain right now' - Dzeko stripped of Roma armband after Fonseca fall-out. Goal.com [online]. 2021-02-03 [cit. 2022-07-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SC Braga 0:2 AS Roma. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-07-19]. Dostupné online.
- ↑ AS Roma 3:1 SC Braga. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-07-19]. Dostupné online.
- ↑ PRAŽÁK, Ondřej. Řím remizoval se Spezií a čeká ho Konferenční liga. Eurofotbal.cz [online]. 2021-05-23 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online.
- ↑ a b UEFA Europa League Squad of the Season 2020/21. UEFA [online]. 2021-05-28 [cit. 2022-06-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Inter Milán potvrdil příchod útočníka Džeka a obránce Dumfriese. Sport.cz [online]. 2021-08-14 [cit. 2022-01-01]. Dostupné online.
- ↑ HALL, Peter. Edin Dzeko on target as champions Inter Milan impress in opening day win over Genoa. The Independent (UK) [online]. 2021-08-21 [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SERIE A – Inter: Edin Dzeko does as well as Brazilian Ronaldo. transfermarktetweb.com [online]. 2021-10-04 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b USMNT's Weston McKennie scores but Inter Milan beat Juventus in Super Cup thriller on Alexis Sanchez's last-gasp goal. ESPN [online]. 2022-01-12 [cit. 2022-02-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Túto trofej ešte nemal v zbierke. Škriniar s Interom prvýkrát vyhral Taliansky pohár. Aktuality.sk [online]. 2022-05-11 [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Po jedenácti letech první. AC Milán je šampionem Itálie, Inter zůstal za ním. iDNES.cz [online]. 2022-05-22 [cit. 2022-06-17]. Dostupné online.
- ↑ Bosnia-Herzegovina U21 3:2 Armenia U21. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Edin Dzeko – National Team. Transfermarkt. cit. 2022-06-18
- ↑ a b Bosnia-Herzegovina 3:2 Turkey. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-07-16]. Dostupné online.
- ↑ 2010 World Cup Qualifying Statistics. FIFA.com [online]. FIFA, datum vydání neznámé [cit. 2009-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-21. (anglicky)
- ↑ ALAČ, Zvonko. Najpoznatiji tv-komentator ovih prostora za Index: "Ne dam na Ćosića, cijeli Euro gledao sam na Dragi!". index.hr [online]. 2013-10-19 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (chorvatsky)
- ↑ Bruno Alves's goal gives Portugal a slender lead over Bosnia-Herzegovina. The Guardian [online]. 2009-11-15 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bosnia-Herzegovina 0:1 Portugal. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.
- ↑ a b DE PAOLA, Giovanni. Pjanić pulls Bosnian strings in Luxembourg. UEFA.com [online]. 2010-09-03 [cit. 2022-06-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b ALI, Mohammed. Controversial refereeing call helps France qualify again, but they will underperform at Euro 2012 unless they improve massively. Goal.com [online]. 2011-10-12 [cit. 2022-06-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bosnia keep Portugal at bay on bumpy pitch in Euro 2012 play-off. The Guardian [online]. 2011-11-11 [cit. 2022-06-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MIRA, Luis. Portugal 6-2 Bosnia & Herzegovina (Agg. 6-2): Cristiano Ronaldo & Helder Postiga both net doubles as Seleccao romp to Euro 2012 qualification. Goal.com [online]. 2011-11-15 [cit. 2022-06-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Mexiko - Bosna a Hercegovina 2:1. Eurofotbal.cz [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Liechtenstein 1-8 Bosnia [online]. Footballdatabase.eu [cit. 2022-07-16]. Dostupné online.
- ↑ Džeko hat-trickom ostavio Misimovića i Bolića iza sebe. sportsport.ba [online]. 2012-09-08 [cit. 2022-07-16]. Dostupné online. (bosensky)
- ↑ a b Bosnia-Herzegovina 4:1 Latvia. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-07-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c Bosnia-Herzegovina 3:1 Greece. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-07-16]. Dostupné online.
- ↑ Best-ever Bosnia scale new heights [online]. FIFA, 2013-06-13 [cit. 2022-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-16. (anglicky)
- ↑ 2014 FIFA World Cup Brazil ™ - List of Players Archivováno 25. 6. 2014 na Wayback Machine, FIFA.com, citováno 15. 6. 2014 (anglicky)
- ↑ Bosnia-Herzegovina World Cup 2014 squad. The Telegraph [online]. 2014-06-02 [cit. 2022-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-11. (anglicky)
- ↑ World Cup team preview: Bosnia and Herzegovina. The Independent [online]. 2014-05-15 [cit. 2022-06-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ IBRULJ, Saša. World Cup 2014: Bosnia-Herzegovina tactics – the expert's view. The Guardian [online]. 2014-06-04 [cit. 2022-06-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Soccer-Susic names squad as Bosnia prepare for Mexico warm-up. yahoo!life [online]. 2014-06-02 [cit. 2022-06-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bosnia-Herzegovina 1:0 Mexico. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Bosnia beaten by Messi marvel. FIFA [online]. 2014-06-16 [cit. 2022-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-06-26. (anglicky)
- ↑ OSCROFT, Tim. Nigeria 1–0 Bosnia. BBC Sport [online]. 2014-06-22 [cit. 2022-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Nigérie i přes prohru s Argentinou postupuje, Írán prohrál s Bosnou 1:3. iSport.cz [online]. 2014-06-25 [cit. 2022-07-16]. Dostupné online.
- ↑ Džeko and Lulić combine as Bosnians sink Andorra. UEFA [online]. 2015-03-28 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Edin Dzeko sent off for pulling player’s shorts down in Bosnia World Cup qualifier. The Guardian [online]. 2016-11-14 [cit. 2022-06-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Džeko zabio 50 golova protiv 26 reprezentacija. reprezentacija.ba [online]. 2017-03-28 [cit. 2022-01-04]. Dostupné online. (bosensky)
- ↑ Albania 1:2 Bosnia-Herzegovina. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné online.
- ↑ EDIN DŽEKO zabio 50 golova protiv 26 reprezentacija. Reprezentacija.ba [online]. 2017-03-28 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (bosensky)
- ↑ a b Edin Džeko je igrač decenije Bosne i Hercegovine [online]. Reprezentacija.ba, 2020-01-01 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (bosensky)
- ↑ Pjanic admits Bosnia 'a little bit lucky' as Michael O'Neill laments 'sore' home defeat. The42.ie [online]. 2018-09-08 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Edin Dzeko broke another Record?. Sarajevo Times [online]. 2018-09-12 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WHEELER, Chris. Bosnia 2-0 Northern Ireland: Edin Dzeko double sinks Michael O'Neill's side as they suffer third straight defeat. Daily Mail [online]. 2018-10-15 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bravo! / Jedva čekamo Ligu nacija 2020: Zmajevi prvi put protiv četiri svjetska giganta. Radio Sarajevo [online]. 2018-11-17 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (bosensky)
- ↑ a b Italy 1:1 Bosnia-Herzegovina. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-07-13]. Dostupné online.
- ↑ SUNAADH, Sagar. Bosnia and Herzegovina vs Italy prediction, preview, team news and more. sportskeeda.com [online]. 2020-11-19 [cit. 2022-07-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Finland 1:1 Bosnia-Herzegovina. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.
- ↑ SANDEV, Patrik. Rozhodl Džeko. Bosna a Hercegovina v Lize národů doma přetlačila Finsko. Eurofotbal.cz [online]. 2022-06-14 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Bosnia-Herzegovina 7:0 Estonia. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-07-24]. Dostupné online.
- ↑ Turkey 2:1 Bosnia-Herzegovina. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-07-24]. Dostupné online.
- ↑ Bosnia-Herzegovina 4:1 Armenia. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-07-24]. Dostupné online.
- ↑ Slovenia 3:4 Bosnia-Herzegovina. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-07-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Bosnia-Herzegovina 2:3 Iran. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-07-24]. Dostupné online.
- ↑ Němci přišli o čtyřgólový náskok, Francie remizovala ve Španělsku 1:1. iDNES.cz [online]. 2012-10-16 [cit. 2012-10-17]. Dostupné online.
- ↑ Slováci prohrávali v Lichtenštejnsku, nakonec mají bod za remízu. iDNES.cz [online]. 2013-06-07 [cit. 2013-06-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Italové podlehli Argentině, skvělý Ibrahimovic dal Norům tři góly, iDNES.cz, citováno 15. 8. 2013
- ↑ a b Nizozemci v přípravě na MS zdolali Ghanu, Itálie přišla o Montoliva, iDNES.cz, citováno 1. 6. 2014
- ↑ Švédsko v príprave zdolalo Estónsko, Ibrahimovič dal 50. gól, SME.sk, citováno 4. 9. 2014 (slovensky)
- ↑ BIH – BEL 1:1, eu-football.info (anglicky)
- ↑ a b c AND – BIH 0:3, eu-football.info (anglicky)
- ↑ BIH – ISR 3:1, eu-football.info (anglicky)
- ↑ Belgium 3:1 Bosnia-Herzegovina. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Bosnia-Herzegovina 3:0 Andorra. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Bosnia-Herzegovina 1:1 Republic of Ireland. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Switzerland 0:2 Bosnia-Herzegovina. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Bosnia-Herzegovina 5:0 Estonia. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-06-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Bosnia-Herzegovina 2:0 Cyprus. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Albania 1:2 Bosnia-Herzegovina. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-06-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Gibraltar 0:4 Bosnia-Herzegovina. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Bosnia-Herzegovina 1:0 Austria. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-07-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Bosnia-Herzegovina 2:0 Northern Ireland. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Italy 2:1 Bosnia-Herzegovina. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Bosnia-Herzegovina 5:0 Liechtenstein. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Armenia 4:2 Bosnia-Herzegovina. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-07-13]. Dostupné online.
- ↑ France 1:1 Bosnia-Herzegovina. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Bosnia-Herzegovina 1:0 Luxembourg. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-07-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Bosnia-Herzegovina 3:2 Finland. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-07-16]. Dostupné online.
- ↑ a b MCDONNELL, Daniel. The rise and rise of 'perfect player' Edin Dzeko. The Independent (Irsko) [online]. 2015-11-11 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b WILSON, Jonathan. Edin Dzeko move to Manchester City pits striker in 'my perfect league'. The Guardian [online]. 2011-01-05 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Edin Dzeko. WhoScored.com [online]. [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LOTT, Greg. Javier Hernandez and Edin Dzeko: What Makes a Great Super-Sub. Bleacher Report [online]. 2012-11-12 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JAMES, Stuart. Edin Dzeko rejects 'super sub' tag after rescuing Manchester City. The Guardian [online]. 2012-10-21 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BROWN, Oliver. Manchester City striker Edin Dzeko will discover there are pitfalls to posturing as a man of the people. The Telegraph [online]. 2011-01-13 [cit. 2015-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-11. (anglicky)
- ↑ Behind the Scenes: Edin Dzeko photo shoot [online]. mcfc.co.uk, 2011-01-27 [cit. 2011-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-06. (anglicky)
- ↑ Džeko: Shevchenkov dres ima posebno mjesto u mojoj sobi. Sportin.ba [online]. 2011-01-07 [cit. 2011-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-10. (bosensky)
- ↑ Edin Dzeko appointed as first UNICEF Ambassador in BiH [online]. UNICEF, 2009-11-16 [cit. 2010-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-18. (anglicky)
- ↑ Akademici u kopačkama: Oni ruše predrasude o glupim nogometašima. Goal.com [online]. 2018-09-10, rev. 2021-10-02 [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. (chorvatsky)
- ↑ LADYMAN, Ian. Dzeko: From dodging bombs in war-torn Sarajevo to joining the City revolution for £27m. Daily Mail Online [online]. 2011-02-26 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WENZEL, Peter. Magath: Was läuft da mit Dzekos Cousin?. Bild.de [online]. 2009-06-03 [cit. 2011-12-21]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Edin Džeko i Amra Silajdžić dobili kćerku. vecernji.ba [online]. 2016-02-03 [cit. 2022-07-16]. Dostupné online. (bosensky)
- ↑ Edin Džeko dobio sina. sportsport.ba [online]. 2017-09-09 [cit. 2022-07-16]. Dostupné online. (bosensky)
- ↑ Amra and Edin Dzeko welcomed the Birth of their third Child. sarajevotimes.com [online]. 2020-09-12 [cit. 2022-07-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ E. Džeko: Summary. Soccerway [online]. Perform Group [cit. 2022-07-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Edin Džeko. EU-Football.info [online]. [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h Edin Dzeko – Titles & achievements. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-06-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Edin Dzeko is Roma's Player of the Season!. asroma.com [online]. 2018-05-29 [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ UEFA Champions League Squad of the Season. UEFA.com [online]. UEFA, 2018-05-27, rev. 2018-06-11 [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Edin Džeko na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Profil hráče na National Football Teams.com (anglicky)
- Profil hráče na PremierLeague.com (anglicky)
- Profil hráče na Transfermarkt.com (anglicky)
- Profil hráče na WhoScored.com (anglicky)
- Profil hráče – reprezentační statistiky v A-mužstvu, eu-football.info (česky, rusky, anglicky)
- Edin Džeko na stránkách VfL Wolfsburg Archivováno 17. 9. 2009 na Wayback Machine
- Edin Džeko na stránkách Manchesteru City Archivováno 12. 1. 2011 na Wayback Machine
- Wikipedie:Dobré články
- Fotbaloví útočníci
- Fotbalisté Bosny a Hercegoviny
- Fotbaloví reprezentanti Bosny a Hercegoviny
- Fotbalisté Željezničaru Sarajevo
- Fotbalisté FK Teplice
- Fotbalisté FK Ústí nad Labem
- Fotbalisté VfL Wolfsburg
- Fotbalisté Manchesteru City
- Fotbalisté AS Řím
- Fotbalisté Interu Milán
- Narození 1986
- Narození v Sarajevu
- Narození 17. března