Atalanta BC

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Atalanta BC
NázevAzzurro e Nero (Strisce).svg Atalanta Bergamasca Calcio
PřezdívkaOrobici, Dea, Nerazzurri
ZeměItálieItálie Itálie
MěstoBergamo
Založen17. října 1907 (Società Bergamasca di Ginnastica e Sports Atletici Atalanta)
AsociaceItálie FIGC
Domácí dres
Venkovní dres
Alternativní
SoutěžItálie 1. italská fotbalová liga
2020/21Bronzová medaile
StadionGewiss Stadium
Bergamo
Souřadnice
Kapacita26 562
Vedení
PředsedaItálie Antonio Percassi
TrenérItálie Gian Piero Gasperini
Oficiální webová stránka
Největší úspěchy
Ligové tituly6x Coppa Ali della vittoria.svg Serie B
Domácí trofeje1x Coccarda Coppa Italia.svg Italský pohár
Serie A 2021/22
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Atalanta Bergamasca Calcio je italský fotbalový klub hrající v sezóně 2021/22 v 1. italské fotbalové lize sídlící ve městě Bergamo v regionu Lombardie.

Klub je založen středoškoláky Eugenio Urio, Juliem a Ferruccio Amati, Alessandro Forlini a John Robertim 17. října 1907 jako Società Bergamasca di Ginnastica e Sports Atletici Atalanta. federace ji registruje až v roce 1914. V roce 1920 se klub sloučí s Società Bergamasca di Ginnastica e Scherma (společnost gymnastiky a šermu ve městě Bergamo) a vzniká tak současný název Atalanta Bergamasca Calcio. Hraje regionální soutěže a do nejvyšší soutěže se dostane v sezoně 1928/29. Po jedné sezoně se vrací zpět do druhé ligy a v roce 1933 riskuje bankrot, ale díky sbírce mezi kluby se zachrání. V nejvyšší lize se usadí od sezony 1940/41 do sezony 1957/58 když sestoupí. Nejlepší umístění v tomhle období bylo páté místo ze sezony 1947/48. Přichází jedno sezonní hraní ve druhé lize a návrat do nejvyšší ligy. Klub se dostane do semifinále středoevropského poháru v sezoně 1961/62.

Největší dosavadní úspěch klubu bylo vítězství v italském poháru v ročníku 1962/63, když ve finále poráží 3:1 klub Turína. Sezonu 1968/69 končí klub v tabulce na posledním místě a sestupuje. Návrat do nejvyšší ligy se koná za dvě sezony. Pak sestoupí díky skóre v sezoně 1972/73 a druhou ligu hraje krom dvou sezon (1977/78 a 1978/79) do 1980/81. Končí na sestupovém místě a sezonu 1981/82 hraje prvně třetí ligu. Po vítězné sezoně 1981/82 se vrací do druhé ligy.

Sezonu 1983/84 vyhrává druhou ligu a tím i postup. Klub se dosáhne druhého místa ve středoevropském poháru v sezoně 1984/85. V sezoně 1986/87 klub opět sestoupí ale dostává se do finále italského poháru. V něm prohrává po výsledcích 0:3 a 0:1 klubu z Neapole a kvalifikoval se do poháru PVP. V něm došel klub do semifinále, kde prohrál s budoucími šampiony KV Mechelen (1:2, 1:2). Opět po jedné sezoně postupuje a díky šestým místem v sezoně 1988/89 se kvalifikuje do poháru UEFA kde končí v 1. kole. Čtvrtfinále si zahraje 1990/91, tam prohrává s budoucím šampionem s Interem (0:0, 0:2). Sezonu 1994/95 hraje ve druhou ligu a díky čtvrtém místu slaví postup. Fotbalista Filippo Inzaghi se stává nejlepším střelcem sezony 1995/96 a díky jemu který vstřelil 24 branek se klub zachránil v lize a také se dostali do italského poháru. Prohráli jej s klubem Fiorentina (0:1,0:2).

Do sezony 2009/10 klub sestoupí do druhé ligy čtyřikrát. Druhou ligu vyhrává v sezoně 2010/11 a díky čtvrtému místu ze sezony 2016/17 se klub kvalifikoval do Evropské ligy, kde se dostal do šestnástifinále. Sezona Serie A 2018/19 byla velmi vydařená. Klub se umístil na třetí příčce a zajistil si tak účast v Lize mistrů, ale také si zahrál finále italského poháru. Prohrál 0:2 s Laziem.

Sezóna 2019/20 přinesla zlomení několika rekordů. V červenci Atalanta pokořila rekord z roku 1952, když se rovnou tři její hráči – Josip Iličić, Duván Zapata a Luis Muriel – dostali na hranici 15 a více vstřelených branek.[1] Dalším rekordem se stala řada 11 venkovních výher za sebou v jedné sezóně.[2]

Změny názvu klubu[editovat | editovat zdroj]

    • 1913/14 – 1918/19 – Atalanta SB di GA (Atalanta Società Bergamasca di Ginnastica e Sports Atletici)
    • 1919/20 – SB di EF Atalanta (Società Bergamasca di Educazione Fisica Atalanta)
    • 1920/21 – Atalanta BC (Atalanta Bergamasca Calcio)

Soupiska[editovat | editovat zdroj]

Aktuální k 8. 8. 2021
Číslo Pozice Hráč
1 Argentina B Juan Musso
2 Itálie O Rafael Tolói (kapitán)
3 Dánsko O Joakim Mæhle
4 Chorvatsko O Boško Šutalo
6 Argentina O José Luis Palomino
7 Nizozemsko Ú Sam Lammers
8 Německo O Robin Gosens
9 Kolumbie Ú Luis Muriel
11 Švýcarsko Z Remo Freuler
13 Itálie O Giuseppe Pezzella
15 Nizozemsko Z Marten de Roon
18 Ukrajina Z Ruslan Malinovskyi
19 Albánie O Berat Djimsiti
24 Itálie O Enrico Del Prato
Číslo Pozice Hráč
28 Turecko O Merih Demiral
31 Itálie B Francesco Rossi
32 Itálie Z Matteo Pessina
33 Nizozemsko O Hans Hateboer
57 Itálie B Marco Sportiello
59 Rusko Z Aleksei Miranchuk
60 Itálie Z Jacopo Da Riva
66 Itálie O Matteo Lovato
72 Slovinsko Ú Josip Iličić
88 Chorvatsko Z Mario Pašalić
91 Kolumbie Ú Duván Zapata
99 Itálie Ú Roberto Piccoli

Získané trofeje[editovat | editovat zdroj]

Vyhrané domácí soutěže[editovat | editovat zdroj]

1927/28, 1939/40, 1958/59, 1983/84, 2005/06, 2010/11
1981/82
1962/63

Medailové umístění[editovat | editovat zdroj]

Medaile umístění Sezona
Serie A Bronzová medaile 2018/19, 2019/20, 2020/21
Italský pohár Zlatá medaile 1962/63
Italský pohár Stříbrná medaile 1986/87, 1995/96, 2018/19, 2020/21
Středoevropský pohár Stříbrná medaile 1985

Kronika[editovat | editovat zdroj]

Kronika klubu Atalanta BC





 


 

Účast v ligách[editovat | editovat zdroj]

Úroveň soutěže Název soutěže (nynější název) První hraná sezona Poslední hraná sezona celkem odehraných sezon
1 Serie A 1928/29 2021/22 63
2 Serie B 1922/23 2010/11 34
3 Serie C 1981/82 1981/82 1

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Atalanta Bergamasca Calcio na italské Wikipedii.

  1. Atalanta set scoring record. football-italia.net [online]. 2020-07-11 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Gasperini: 'Atalanta's worst first half'. football-italia.net [online]. 2020-07-29 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (anglicky)