Mauro Icardi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mauro Icardi
Mauro Icardi (2018)
Mauro Icardi (2018)
Osobní informace
Celé jméno Mauro Emanuel Icardi Rivero
Datum narození 21. května 1993 (27 let)
Místo narození Rosario, Argentina
Výška 1,81 m
Přezdívka El Niño del partido, O cañito[1]
Klubové informace
Současný klub Paris Saint-Germain FC
Číslo dresu 18
Pozice útočník
Mládežnické kluby
Španělsko UD Vecindario
Španělsko FC Barcelona
Itálie UC Sampdoria
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
2012–2013
2013–2019
2019–2020
2020–
Itálie UC Sampdoria
Itálie Inter Milán
Francie Paris Saint-Germain FC
Francie Paris Saint-Germain FC
03100(10)
1880(111)
02000(12)
000000(0)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2012–2013
2013–
Argentina Argentina U20
Argentina Argentina
00500(3)
00800(1)
Úspěchy
1. francouzská fotbalová liga
Zlatá medaile 2019/2020 Paris Saint-Germain
Další informace
Manžel(ka) Wanda Nara
Web www.icardimauro.com
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k
1. srpen 2020
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k
1. srpen 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mauro Emanuel Icardi Rivero (* 19. února 1993, Rosario, Argentina) je argentinský fotbalový útočník a reprezentant, od roku 2020 trvalé působí v klubu Paris Saint-Germain, kde již předchozí sezónu hostoval.

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Inter Milán[editovat | editovat zdroj]

Sezóna 2013/14[editovat | editovat zdroj]

Mauro Icardi v roce 2014

Ředitel Interu Milán Marco Fassone oznámil koncem dubna 2013 příchod několika posil včetně Maura Icardiho.[2] Icardi se objevil v utkání 1. kola italské ligy proti Janovu, do něhož byl vyslán jako střídající hráč a ve druhém poločase byl blízko premiérovému gólu za Nerazzurri, trefil však břevno. Icardiho debutové utkání skončilo vítězně, Janov si odvezl prohru 0:2.[3] Ve třetím ligovém kole bylo na programu Derby d’Italia doma proti Juventusu, oba týmy mířily do utkání po dvou ligových výhrách stoprocentní, přičemž Juventus vedený Antoniem Contem poslední dva duely na půdě Interu vyhrál. Icardi byl na hřiště vyslán v roli „žolíka“ (střídán byl Saphir Taider) ve druhém poločase a po pár minutách v 73. minutě duelu vstřelil první gól zápasu, poté co se vměstnal mezi obránce soupeře a nekompromisně zakončil. Záhy však vyrovnal Arturo Vidal a zápas skončil nerozhodně.[4] Dále během podzimu jej ovšem brzdila zranění.[5] Na půdě Fiorentiny dne 14. února 2014 opět skóroval z role žolíka, poté co jej našel centr Yuta Nagatoma v 65. minutě. Inter Milán v lize vyhrál po třech měsících, Icardiho gól na 2:1 byl gól vítězný.[6] Na začátku dubna vstřelil dva góly Bologni, Inter však hned dvakrát vedení neudržel a remizoval 2:2.[7] V půli dubna s týmem odcestoval do Janova, aby čelil bývalému klubu, Sampdorii. Inter usiloval o umístění na špici tabulky, konkrétněji kvalifikaci do Ligy mistrů, utkání bylo pikantní ještě z dalších důvodů. V základní sestavě nastoupil Maxi López, v minulosti Icardiho kamarád, s jehož ženou měl Icardi poměr a tato „sága“ byla propírána v médiích.[8] López před zahájením utkání nepodal Icardimu ruku, ten však Sampdorii vstřelil dva góly a pomohl Interu k výhře 4:0, načež ho musel jeho trenér Walter Mazzarri krotit, neboť Icardi si neodpustil provokace směrem k domácímu publiku.[8] Proti Laziu 10. května se prosadil jednou zvyšujíc náskok na 2:1, Inter nakonec vyhrál 4:1. Byl to poslední zápas klubové legendy Javiera Zanettiho.[9] Premiérovou ligovou sezónu v černobílém dresu zakončil s 9 góly.[10] Po sezóně odkoupil Inter od Sampdorie zbylou část hráčových práv.[11]

Sezóna 2014/15[editovat | editovat zdroj]

Ve druhé polovině srpna se Icardi postavil nováčkovi v Evropské lize, islandskému Stjarnanu. Icardi otevřel na islandské půdě skóre a Inter Milán vyhrál 3:0.[12] V průběhu září vstřelil tři góly při ligové „demolici“ Sassuola Calcio, které si odvezlo prohru 0:7.[13] Na půdě Ceseny dal Icardi jediný gól utkání z penalty poté, co byl vyloučen soupeřův gólman Nicola Leali.[14] O tři dny později, v závěru října, opět využil penaltové příležitosti a vstřelil jediný gól střetu se Sampdorií.[15] Proti Hellasu Verona vstřelil v lize 9. listopadu další dva góly.[16] Pár dní nato klub propustil trenéra Waltera Mazzarriho,[17] namísto něho dorazil Roberto Mancini. Icardi zasáhl do derby proti Juventusu hraného 6. ledna 2015 a i ve čtvrtém svém utkání proti tomuto turínskému týmu skóroval. Inter Milán na hřišti turínského rivala nakonec 1:1 remizoval.[18] Během derby se Icardi dostal do křížku s hostujícím spoluhráčem Danim Osvaldem, který Icardiho sepsul za to, že mu ve velké šanci nenahrál a namísto toho zvolil střelu, nezakončil však přesně. Roztržku musel uklidňovat záložník Interu Fredy Guarín.[19] Následně přišel tisk (La Gazzetta dello Sport) s informací, že se klub plánuje Osvalda zbavit.[20] Před vlastními diváky pár dní po zápase s Juventusem čelil Icardi a spol. Janovu. Ve 12. minutě Icardi vystřelil z voleje, odražený balón se posléze dostal k Rodrigu Palaciovi, který otevřel skóre. Sám Icardi ještě během prvního poločasu zvýšil vedení na 2:0, Inter nakonec doma zvítězil 3:1.[21]

Paris Saint-Germain[editovat | editovat zdroj]

Icardi v sezóně 2019/20 hostoval z Interu Milán v Paris Saint-Germain, počínaje 2. zářím 2019. Pařížský klub měl možnost posléze hráče odkoupit za částku (údajně) 70 milionů eur.[22][23] Stal se 16. hráčem v klubové historie pocházejícím z Argentiny.[22] Ligové utkání 14. září proti Štrasburgu začal na lavičce náhradníků i přesto, že Edinson Cavani i Kylian Mbappé chyběli kvůli zranění. Trenér Thomas Tuchel jej vyslal poprvé do hry po hodině, Icardimu na trávníků uvolnil místo útočník Eric Maxim Choupo-Moting. Pařížané nakonec vyhráli gólem Neymara.[24]

Po sezóně se Inter Milán s PSG domluvil na trvalém přestupu Icardiho do PSG za částku 60 milionů eur. Argentinský útočník podepsal smlouvu na čtyři roky.[25]

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Icardi nastupoval za argentinskou reprezentaci do 20 let.

V A-mužstvu Argentiny debutoval v roce 2013.

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Individuální[editovat | editovat zdroj]

Autobiografie[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2016 vyšla knižně jeho autobiografie s názvem Sempre Avanti (česky znamená vždy vpřed).[27] I díky ní se dostal do rozepře s fanoušky Interu Milán, kterým se nelíbilo, jak je v knize popisoval a žádali vedení klubu, aby jej zbavilo funkce kapitána mužstva.[28]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.ilpost.it/2013/01/29/mauro-icardi/ (italsky)
  2. Inter Milan announce swoop for quintet. ESPN [online]. 2013-04-25 [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Inter 2 - 0 Genoa. football-italia.net [online]. 2013-08-25 [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Inter 1 - 1 Juventus. football-italia.net [online]. 2013-09-14 [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. TURNBULL, Craig. Icardi hoping for dream Milan derby debut. Goal.com [online]. 2013-12-19 [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Fiorentina 1-2 Internazionale. BBC [online]. 2014-02-15 [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Eurosport. Eurosport [online]. 2014-04-05 [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b Icardi taunts Sampdoria after handshake snub. ESPN [online]. 2014-04-14 [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Internazionale 4-1 Lazio. BBC [online]. 2014-05-10 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. COPPOLA, Vito. Serie A: la classifica marcatori finale 2013/2014. mondosportivo.it [online]. 2014-05-08 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (italsky) 
  11. MAURO ICARDI COMPLETES MOVE TO INTER. inter.it [online]. 2014-06-10 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. COLASIMONE, Dan. Stjarnan vs. Inter Milan: Winners and Losers from Europa League Qualifier. Bleacher Report [online]. 2014-08-21 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. BANDINI, Nicky. Inter repeat 7-0 Sassuolo thrashing as Milan edge nine-goal Parma thriller. The Guardian [online]. 2014-09-15 [cit. 2020-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Serie A: Cesena 0 Inter 1. Four Four Two [online]. 2014-10-26 [cit. 2020-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. PATACCA, Emanuele. Inter-Sampdoria 1-0: Icardi sul rigore salva Mazzarri. napolisport.net [online]. 2014-10-29 [cit. 2020-08-11]. Dostupné online. (italsky) 
  16. Inter Milan v Verona. BBC [online]. 2014-11-09 [cit. 2020-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. FC INTERNAZIONALE CLUB STATEMENT. inter.it [online]. 2014-11-14 [cit. 2020-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Juventus 1-1 Inter Milan. BBC [online]. 2015-01-06 [cit. 2020-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. BHARDWAJ, Vaishali. Dani Osvaldo tries to fight Inter Milan teammate Mauro Icardi during Serie A draw against Juventus. Metro [online]. 2015-01-06 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. LOPOPOLO, Anthony. Osvaldo set to leave Inter after Icardi spat. forzaitalianfootball.com [online]. 2015-01-08 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Inter Milan 3-1 Genoa. BBC [online]. 2015-01-11 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. a b Mauro Icardi signs for Paris Saint-Germain. psg.fr [online]. 2019-09-02 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Official: Icardi joins PSG on loan. football-italia.net [online]. 2019-09-02 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. CLARK, Gill. Neymar Scores Late Winner in Season Debut as PSG Beat Strasbourg 1-0. Bleacher Report [online]. 2019-09-14 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Mauro Icardi: Argentine striker secures permanent switch from Inter Milan to PSG. BBC [online]. 2020-05-31 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. Luca Toni: Hellas Verona striker shares Serie A golden boot at 38, BBC Sport, citováno 10. 10. 2016 (anglicky)
  27. http://www.sperling.it/sempre-avanti-mauro-icardi/
  28. Fanúšikovia Interu nechcú Icardiho za kapitána. Dôvodom je priznanie v jeho knihe, SME.sk, cit. 17. 10. 2016 (slovensky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]