Giampiero Boniperti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Giampiero Boniperti
Giampiero Boniperti - Juventus Football Club.jpg
Osobní informace
Datum narození4. července 1928
Místo narozeníBarengo, Italské království Italské království
Datum úmrtí18. června 2021 (ve věku 92 let)
Místo úmrtíTurín, Itálie Itálie
Výška175 cm
Hmotnost76 kg
PřezdívkaMarisa
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
PoziceFotbalový útočník
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
1946–1961 Flag of Italy.svg Juventus 4430(178)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1947–1960 Flag of Italy.svg Itálie 3800(8)
Úspěchy
1. italská fotbalová liga
Zlatá medaile 1949/50 Juventus
Zlatá medaile 1951/52 Juventus
Zlatá medaile 1957/58 Juventus
Zlatá medaile 1959/60 Juventus
Zlatá medaile 1960/61 Juventus
Další informace
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giampiero Boniperti (4. července 1928, Barengo18. června 2021[1]) byl italský fotbalista, fotbalový funkcionář a politik.

Hrával na pozici útočníka či pravého záložníka. Pelé ho roku 2004 zařadil mezi 125 nejlepších žijících fotbalistů.[2] Za italskou reprezentaci odehrál 38 zápasů, v nichž vstřelil 7 branek. Hrál na dvou světových šampionátech (1950, 1954). Celou svou fotbalovou kariéru strávil v jediném klubu, Juventusu. Získal s ním pět titulů italského mistra (1949/50, 1951/52, 1957/58, 1959/60, 1960/61) a dva italské poháry (1958/59, 1959/60). V letech 1971–1990 a 1991–1994 byl prezidentem Juventusu.

V letech 1994–1999 byl poslancem Evropského parlamentu za pravicové hnutí Forza Italia.

Hráčská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Juventus[editovat | editovat zdroj]

Přezdívaný svými soupeři "Marisa" (přezdívku, kterou mu dal hráč Benito Lorenzi)[3] kvůli svým blonďatým vlasům. První utkání za Bianconeri odehrál 2. března 1947 proti Milánu (1:2).[4] První branku vstřelil 8. června 1947 proti Sampdorii (3:0).[5] Od sezony 1947/48 již hrál stabilně a nastoupil do 40 utkání v nichž dal 27 branek, což mu zajistilo korunu střelců. V lize obsadil 3. místo a vítězem se stal městský rival Turín FC. Navzdory věčné rivalitě, oblékl jednou dres s býkem na dresu. Stalo se tak 26. května 1949 na počest týmu Grande Torino, který zahynul o několik týdnů dříve při tragédii Superga, při charitativním utkání na pomoc rodinám obětí.[6]

První titul získal v sezoně 1949/50 a další přidal 1951/52. Poté následoval klubový útlum. Do sezony 1956/57 se klub umístil dvakrát na 2. místě, ale další titul nezískal. Až v sezoně 1957/58 se podařilo znovu získat titul a tím si klub vysloužil si nad klubovým znakem přišít zlatou hvězdu za desátý titul. Titul se vyhrál i díky novým hráčům co přišli do klubu. Nově příchozí útočníci Omar Sívori a John Charles se stali spolu Giampierem slavnou trojku, které se říkalo Trio Magico.

Brzy následoval čtvrtý (1959/60) a páté titul (1960/61), na které se vzpomíná jako na jeden z nejsilnějších týmů všech dob. Hned po těchto triumfech se Giampiero v roce 1961 rozhodl ukončit kariéru ve věku 33 let.[7] Poslední utkání odehrál 4. června proti Bari (1:1).[8]

Když celkem po 469 utkání ve kterých vstřelil 188 branek skončil, zanechal po sobě v Juventusu mnoho rekordů. Do 30. října 2010 držel rekord v počtu gólů v lize: 178 branek (tehdy jej překonal pouze Alessandro Del Piero),[9] zatímco do 5. února téhož roku držel rekord v počtu odehraných zápasů v nejvyšší soutěži: 445 (opět jej překonal Alessandro Del Piero). [10]

Reprezentace[editovat | editovat zdroj]

Poprvé hrál v národním týmu 9. listopadu 1947 při porážce (1:5) proti Rakousku. Reprezentační dres znovu oblékl po dvou letech, 22. května 1949, několik týdnů po tragédii Supergy, při níž zahynuli fotbalisté Grande Torino. V utkání vstřelil první branku a to do sítě Rakouska (3:1).[11]

Reprezentoval v době kdy Italský fotbal nesklízel úspěchy, a to i kvůli tragédii Superga, které pokračovalo i v následujícím desetiletí. Zúčastnil se dvou turnajů MS (MS 1950 a MS 1954). Byl idolem fanoušků a pevným pilířem národního týmu. Nastoupil do 38 zápasů a vstřelil 8 branek. V roce 1952 zastával funkci kapitána. Z národního týmu odešel v roce 1960. Je jediným hráčem, který vstřelil branku ve třech různých desetiletích, od roku 1940 do roku 1960.

Hráčská statistika[editovat | editovat zdroj]

Sezóna Klub Liga Ligové poháry Kontinentální poháry Celkem
Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Zápasy Góly
1946/47 Juventus[12] Serie A 6 5 - 0 0 - 0 0 6 5
1947/48 Serie A 40 27 - 0 0 - 0 0 40 27
1948/49 Serie A 32 15 - 0 0 - 0 0 32 15
1949/50 Serie A 35 21 - 0 0 - 0 0 35 21
1950/51 Serie A 37 22 - 0 0 - 0 0 37 22
1951/52 Serie A 33 19 - 0 0 - 0 0 33 19
1952/53 Serie A 29 7 - 0 0 - 0 0 29 7
1953/54 Serie A 30 14 - 0 0 - 0 0 30 14
1954/55 Serie A 27 9 - 0 0 - 0 0 27 9
1955/56 Serie A 31 6 - 0 0 - 0 0 31 6
1956/57 Serie A 24 4 - 0 0 - 0 0 24 4
1957/58 Serie A 34 8 IP 6 1 - 0 0 40 9
1958/59 Serie A 26 8 IP 3 0 PMEZ 2 0 31 8
1959/60 Serie A 31 7 IP 3 0 - 0 0 34 7
1960/61 Serie A 28 6 IP 1 0 PMEZ 1 0 30 6
Celkově 443 178 - 13 1 - 3 0 459 179

Hráčské úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Klubové[editovat | editovat zdroj]

Reprezentační[editovat | editovat zdroj]

Individuální[editovat | editovat zdroj]

  • nejlepší střelec ligy (1947/48)
  • člen výběru FIFA 100
  • člen Italské síně slávy fotbalu (2012)

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Commendatore OMRI BAR.svg Řád zásluh o Italskou republiku (2. 6. 1975) z podnětu Prezidenta Itálie [13]

MeritoSportivo1.png Za sportovní zásluhy (1983)

Grande ufficiale OMRI BAR.svg Řád zásluh o Italskou republiku (30. 9. 1991) z podnětu Prezidenta Itálie [14]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giampiero Boniperti na italské Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]