Serie A 1953/1954

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Serie A 1953/54)
Serie A 1953/1954
Země ItálieItálie Itálie
Mistr ligy Inter
Mistr ligy Inter
Informace
Ročník 52. ročník (22. ročník Serie A)
Vítěz Inter (7. titul)
nejlepší střelec Gunnar Nordahl (23 branek)
Sestupující Palermo
Legnano
1952/1953 1954/1955

Soutěžní ročník Serie A 1953/1954 byl 52. ročník nejvyšší italské fotbalové ligy a 22. ročník pod názvem Serie A. Konal se od 13. září 1953 do 20. června 1954 a skončila vítězstvím Interu, který obhájil titul z minulé sezony a byl to již sedmý titul celkově.

Nejlepším střelcem se stal již počtvrté švédský fotbalista Gunnar Nordahl (Milán), který vstřelil v sezoně 23 branek.

Události[editovat | editovat zdroj]

Před sezonou[editovat | editovat zdroj]

Obhájci titulu z Inter se posílilo jen o jednoho skvělého hráče, když přišel Guido Vincenzi (Reggiana). Naopak jeho městský rival Milán dost vyměnil soupisku. Odešel Burini (Lazio), střelec Gren (Fiorentina) a Annovazzi (Atalanta), který byl vyměněn za Sørensena. Naopak přišel Bergamaschi (Como), Moro (Udinese) a Piccinini (Juventus). Také Juventus se dost vyměnil. Přišel jen Ricagni (Huracán) a odešlo spoustu skvělých hráčů: Hansen a Mari (oba Sampdoria), Carapellese (Janov), Bizzotto (Palermo), Vivolo (Lazio). Fiorentina se kromě Švéda Grena přivedlo Vidala (Peñarol) a Grattona (Como). Do Říma přišel zlatý střelec z finálového utkání z MS 1950 Ghiggia (Peñarol), který stál 33 milionů lir a o 7 více stál Moro (Sampdoria).

Další změny byli: Ottavio Bugatti (SPALNeapol), Renato Gei (SampdoriaBrescia, Gino Pivatelli (VeronaBoloňa), Adriano Bassetto (SampdoriaAtalanta), Emilio Caprile (LazioComo) a Giuseppe Casari (NeapolPadova).

Během sezony[editovat | editovat zdroj]

Obhájci titulu Inter změnilo svou hru, když opustilo Catenaccio a hrálo více útočně, což doložilo 67 vstřelených branek (nejvíce). Již od 1. kola se držel ve vedení a opustilo jej až v prosinci, kdy jej vystřídal Juventus a poté i Fiorentina. Čtyři kola před koncem měl Juventus a Inter stejný počet bodů, jenže Bianconeri prohrálo v Atalantě a Nerazzurri uhrálo remízu v Palermu. Tím se osamostatnilo ve vedení o jeden body a udrželo to do konce sezony. Na 3. místě skončilo překvapivě Fiorentina a Milán, které měly o 7 bodů méně.

Také boj o sestup se hrálo do posledního kola, kdy se čtyři týmy ocitly na děleném posledním místě. Legnano nakonec sestoupilo potřetí a naposled do Serie B. Druhým sestupujícím se stalo Palermo, které odehrálo dodatečný mini turnaj s Udinese a SPALem a skončilo s jednou remízou poslední v tabulce.

Účastníci[editovat | editovat zdroj]

Klub Město Stadion Trenér Nejlepší střelec
Atalanta Bergamo Stadio Comunale Luigi Ferrero (1.–18. kolo)
Francesco Simonetti + Luigi Tentorio
Adriano Bassetto (17)
Boloňa Boloňa Stadio Comunale Giuseppe Viani Gino Cappello (12)
Fiorentina Florencie Stadio Comunale Fulvio Bernardini Giancarlo Bacci (13)
Inter Milán Stadio San Siro Alfredo Foni Gino Armano (13)
Janov Janov Stadio Luigi Ferraris György Sárosi Giorgio Dal Monte (9)
Juventus Turín Stadio Comunale di Torino Aldo Olivieri Eduardo Ricagni (17)
Lazio Řím Stadio dei Centomila Mario Sperone (1.–24. kolo)
Federico Allasio
Alberto Fontanesi,
Pasquale Vivolo (9)
Legnano Legnano Stadio di via Carlo Pisacane Giuseppe Galluzzi Nereo Manzardo (11)
Milán Milán Stadio San Siro Arrigo Morselli + Antonio Busini (1.–9. kolo)
Béla Guttmann + Antonio Busini (10.–12. kolo)
Béla Guttmann
Gunnar Nordahl (23)
Neapol Neapol Stadio della Liberazione Eraldo Monzeglio Hasse Jeppson (20)
Novara Novara Stadio Comunale Imre Senkey Andrea Marzani (7)
Palermo Palermo Stadio La Favorita Giovanni Varglien (1.–3. kolo)
Massimiliano Varricchio (4.–5. kolo)
Rudolf Hiden (6.–26. kolo)
Carlo Scarpato + Gino Giaroli (27.–28. kolo)
Nicolò Nicolosi
Enrique Martegani (10)
Řím Řím Stadio dei Centomila Mario Varglien (1.–8. kolo)
Mario Varglien + Jesse Carver (9.–12. kolo)
Jesse Carver
Egisto Pandolfini (13)
Sampdoria Janov Stadio Luigi Ferraris Paolo Tabanelli Oliviero Conti,
Giuseppe Baldini (8)
SPAL Ferrara Stadio Comunale Antonio Janni Aziz Esel Bülent (9)
Turín Turín Stadio Filadelfia Jesse Carver (1.–8. kolo)
Oberdan Ussello (9.–11. kolo)
Luigi Miconi + Annibale Frossi
Horst Buhtz (11)
Triestina Terst Stadio Comunale Nereo Rocco (1.–21. kolo)
Severino Feruglio
José Curti,
Erling Sørensen (7)
Udinese Udine Stadio Moretti Giuseppe Bigogno Giuseppe Virgili (9)

Tabulky[editovat | editovat zdroj]

Poř. Tým Z V R P VG OG B
1. Inter 34 20 11 3 67 32 51
2. Juventus 34 20 10 4 58 34 50
3. Milán 34 17 10 7 66 39 44
4. Fiorentina 34 15 14 5 45 27 44
5. Neapol 34 13 12 9 52 38 38
6. Řím 34 12 12 10 53 42 36
7. Boloňa 34 14 8 12 50 41 36
8. Sampdoria 34 11 12 11 38 40 34
9. Turín 34 9 15 10 37 46 33
10. Atalanta 34 10 11 13 54 53 31
11. Lazio 34 10 9 15 40 42 29
12. Janov 34 10 8 16 36 50 28
13. Triestina 34 9 10 15 42 64 28
14. Novara 34 8 11 15 34 50 27
15. Udinese 34 8 10 16 39 57 26
16. SPAL 34 8 10 16 33 53 26
17. Palermo 34 9 8 17 37 59 26
18. Legnano 34 6 13 15 44 58 25
Poznámky
  • Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
  • za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
  • při rovnosti bodů rozhodovalo skóre.
  • kluby Udinese, SPAL a Palermo hrály o udržení.

O udržení[editovat | editovat zdroj]

Poř. Tým Z V R P VG OG B
1. Udinese 2 1 1 0 3 1 3
2. SPAL 2 1 0 1 2 3 2
3. Palermo 2 0 1 1 2 3 1
     Mistr ligy
     Sestup do Serie B

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Výsledková tabulka[editovat | editovat zdroj]

  Atalanta Boloňa Fiorentina Janov Inter Juventus Lazio Legnano Milán Neapol Novara Palermo Řím Sampdoria SPAL Turín Triestina Udinese
Atalanta 1:3 1:1 1:0 0:2 3:2 1:0 4:1 3:1 1:1 1:1 0:1 1:1 1:1 0:1 1:1 4:2 6:0
Boloňa 2:1 1:1 1:1 0:1 0:1 1:0 2:0 2:1 0:0 2:0 0:1 1:2 0:2 2:1 2:0 4:0 3:1
Fiorentina 3:0 1:3 1:0 1:1 1:1 0:1 4:0 0:0 1:0 2:0 3:1 2:0 2:0 1:1 2:2 1:0 0:0
Janov 1:0 3:3 1:3 1:3 1:3 3:1 2:1 2:2 1:1 2:0 1:0 1:0 0:1 1:0 1:1 1:0 4:1
Inter 3:1 3:2 2:1 1:0 6:0 2:0 2:2 3:0 2:0 3:1 4:0 1:1 2:1 4:2 2:0 4:2 0:2
Juventus 2:0 2:2 0:0 3:1 2:2 0:0 2:1 1:0 3:2 0:0 4:1 3:0 1:0 3:1 0:0 3:1 1:0
Lazio 2:2 1:1 2:3 3:0 0:1 2:1 1:1 1:1 0:4 2:1 3:0 1:2 3:0 2:1 0:1 5:1 0:1
Legnano 1:2 0:1 1:2 1:1 1:1 1:1 2:1 2:2 1:0 5:1 3:0 2:2 2:2 1:3 0:0 2:1 0:0
Milán 3:3 2:1 2:1 3:0 2:0 1:0 3:2 3:1 3:2 0:0 2:1 1:2 1:1 6:1 0:1 4:0 2:1
Neapol 6:3 2:1 0:0 0:2 2:1 1:2 2:1 1:0 0:1 5:1 3:0 1:0 1:1 3:1 2:2 1:0 2:1
Novara 0:4 1:0 0:0 2:0 2:3 0:1 2:1 0:0 1:1 1:1 3:0 2:0 3:0 4:2 1:1 2:0 0:0
Palermo 0:0 3:1 0:1 2:1 2:2 1:3 2:0 3:3 1:4 2:2 1:1 1:3 2:1 1:0 1:1 1:1 4:0
Řím 0:0 1:3 1:2 4:0 1:1 1:1 1:1 5:3 1:2 0:0 3:0 3:1 3:1 3:0 2:2 3:1 3:0
Sampdoria 2:0 2:2 2:0 0:0 0:0 0:1 0:0 3:1 2:1 1:0 3:1 2:2 2:1 0:0 1:1 2:1 1:1
SPAL 3:2 0:0 1:1 1:0 2:2 1:3 0:1 1:0 0:0 1:1 2:1 0:1 0:0 2:1 2:3 0:0 2:1
Turín 1:3 0:1 1:1 3:2 1:1 2:4 0:1 2:2 1:4 0:2 1:0 2:1 1:1 2:0 1:0 1:1 1:0
Triestina 3:2 3:1 1:1 1:1 0:0 2:2 1:1 2:1 0:6 1:1 3:1 1:0 2:2 2:1 3:0 2:1 2:1
Udinese 2:2 3:2 1:2 3:1 0:2 0:2 1:1 1:2 2:2 3:3 1:1 1:0 2:1 1:2 1:1 3:0 4:2

Střelecká listina[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Jméno Klub Branky
1. Gunnar Nordahl Milán 23
2. Hasse Jeppson Neapol 20
3. Eduardo Ricagni Juventus 17
Adriano Bassetto Atalanta 17
5. Poul Rasmussen Atalanta 15
Jørgen Sørensen Milán 15
7. Giampiero Boniperti Juventus 14
8. Egisto Pandolfini Řím 13
Gino Armano Inter 13
Giancarlo Bacci Fiorentina 13

Vítěz[editovat | editovat zdroj]

Serie A
Vítěz pro rok 1953/54
FC Inter Milán

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Serie A 1953-1954 na italské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Šablona:Evropský fotbal 1953/54