Serie A 1939/1940

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Serie A 1939/1940
Země Italské královstvíItalské království Italské království
Informace
Ročník 40. ročník (11. ročník Serie A)
Vítěz Ambrosiana-Inter (5. titul)
nejlepší střelec Aldo Boffi (24 branek)
Sestupující Liguria
Modena
1938/1939 1940/1941

Soutěžní ročník Serie A 1939/1940 byl 40. ročník nejvyšší italské fotbalové ligy a 11. ročník pod názvem Serie A. Konal se od 17. září 1939 do 2. června 1940. Soutěž vyhrál popáté ve své klubové historii Ambrosiana-Inter.

Nejlepší střelec této sezony se stal opět italský fotbalista Aldo Boffi (Milán), který vstřelil 24 branek a vyhrál tak již podruhé za sebou střelecký titul.

Události[editovat | editovat zdroj]

Před sezonou[editovat | editovat zdroj]

Velkou událostí léta roku 1939 byla, že nejpopulárnější fotbalista Itálie Giuseppe Meazza se kvůli krevní sraženině levé nohy, se nemohl zúčastnit a tak zůstal mimo základní sestavy Ambrosiany. Obhájci titulu z minulé sezony z Boloně se neposílili a navíc se museli obejít bez Fedulla, který odešel domů do Uruguaye. Milán se posílil o Chizza a Pasinatiho (Triestina). Naopak do 2. ligy odešel Capra (Lucchese). Římané natrvalo získali Amadeie (Atalanta), ale nechali odejít Ferrarise do druholigové Catanie a ikonu klubu Bernardiniho, který odešel do třetiligového klubu MATER. Do Janova přišel brankář Ceresoli (Boloňa). Naopak s klubem se rozešel Arcari, který se rozhodl odejít do třetiligového Cremonese. Velký talent Valentino Mazzola (Alfa Romeo) podepsal smlouvu s Benátkama, ale za klub začal hrát až od jara 1940. Velké změny byli v Juventusu, které skončilo v minulé sezoně až na 8. místě a tak vyměnilo trenéra Rosettu za Caligarise. Jedinou zvučnou posilu byl Viani (Livorno) a také 17 letý talent Carlo Parola. Stále lepšící se Turín se posílil o Marchiniho (Lazio) a také o 18 letého Ossolu (Varese), který stal 50 000 lir. Fotbalovou kariéru ukončil dvojnásobný mistr světa Eraldo Monzeglio (Řím) a také mistři světa Luis Monti (Juventus) a Luigi Allemandi (Lazio).

Během sezony[editovat | editovat zdroj]

Prvních 8. kol vedl tabulku nováček soutěže z Benátek, také Triestina si vedla ze začátku dobře. Od 11. kola vedla ligu Boloňa a v polovině soutěže vedla o jeden bod před Ambrosianou a Janovem, dva body na něj ztrácelo Lazio a Milán. Ve 26. kole Boloňa prohrála s Juventusem a do čela se dostalo Nerazzurri, které porazilo Janov. Dvě kola před koncem Nerazzurri prohráli s Novarou a Boloňa se na ně dotáhla na jeden bod. V posledním kole se oba střetli mezi sebou dne 2. června na stadionu Arena Civica v Miláně. Utkání rozhodl jedinou brankou Pietro Ferraris a tak titul získal po dvou letech Ambrosiana-Inter, celkem již pátý. Třetí místo získal Juventus, který ztratil osm bodů na mistra.

O sestup se také vyřešil v posledním kole. Modena jen remizovala a skončila tak poslední. O druhém sestupujícím vzešlo pravidlo koeficient vstřelených a obdržených branek. Tři kluby měly shodný počet bodů:Fiorentina, Neapol a Liguria, která měla horší koeficient a po šesti letech sestoupila o ligu níž.

Účastníci[editovat | editovat zdroj]

Klub Město Stadion Trenér Nejlepší střelec
Ambrosiana-Inter Milán Arena Civica Tony Cargnelli Umberto Guarnieri (15)
Bari Bari Stadio della Vittoria András Kuttik (1.–10. kolo)
Raffaele Costantino (11.–21. kolo)
Luigi Ferrero
Lino Begnini (9)
Benátky Benátky Stadio Pier Luigi Penzo Giuseppe Girani Giovanni Alberti (10)
Boloňa Boloňa Stadio Littoriale Hermann Felsner Héctor Puricelli,
Carlo Reguzzoni (14)
Fiorentina Florencie Stadio Giovanni Berta Rudolf Soutschek (1.–16. kolo)
Giuseppe Galluzzi
Romeo Menti (9)
Janov Janov Stadio Luigi Ferraris William Garbutt Ugo Conti (13)
Juventus Turín Stadio Benito Mussolini Umberto Caligaris Guglielmo Gabetto (12)
Lazio Řím Stadio Nazionale Géza Kertész Silvio Piola,
Silvestro Pisa (9)
Liguria Janov Stadio del Littorio Ferenc Hirzer (1.–9. kolo)
Pietro Colombati
Angelo Bollano (7)
Milán Milán Stadio San Siro József Bánás a József Viola Aldo Boffi (24)
Modena Modena Stadio Cesare Marzari József Ging (1.–14. kolo)
Alfredo Notti
Vittorio Sentimenti (10)
Novara Novara Stadio del Littorio Carlo Rigotti Marco Romano (8)
Neapol Neapol Stadio Partenopeo Adolfo Baloncieri Carlo Alberto Quario (9)
Řím Řím Campo Testaccio Guido Ara (1.–26. kolo)
Alfréd Schaffer
Miguel Ángel Pantó (10)
Turín Turín Stadio Filadelfia Angelo Mattea (1.–12. kolo)
András Kuttik
Danilo Michelini (10)
Triestina Terst Campo del Littorio Luis Monti Guglielmo Trevisan (9)

Tabulka[editovat | editovat zdroj]

Poř. Tým Z V R P VG OG B
1. Ambrosiana-Inter 30 20 4 6 56 23 44
2. Boloňa 30 16 9 5 44 23 41
3. Juventus 30 15 6 9 45 40 36
4. Lazio 30 12 11 7 44 36 35
5. Janov 30 14 5 11 56 47 33
6. Turín 30 13 7 10 47 41 33
7. Řím 30 11 7 12 28 31 29
8. Milán 30 10 8 12 46 38 28
9. Novara 30 12 3 15 27 35 27
10. Benátky 30 10 7 13 34 46 27
11. Bari 30 9 9 12 33 46 27
12. Triestina 30 10 6 14 38 43 26
13. Fiorentina 30 9 6 15 37 48 24
14. Neapol 30 9 6 15 26 41 24
15. Liguria 30 7 10 13 25 44 24
16. Modena 30 7 8 15 39 43 22
Poznámky
  • Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
  • za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
  • při rovnosti bodů se rozhodovalo na základě poměru gólů (vstřelené góly ÷ obdržené góly).
     Mistr ligy
     Sestup do Serie B

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Výsledková tabulka[editovat | editovat zdroj]

  Ambrosiana Bari Benátky Boloňa Fiorentina Janov Juventus Lazio Liguria Milán Modena Novara Neapol Řím Turín Triestina
Ambrosiana 0:0 2:1 1:0 3:0 2:1 4:0 4:0 1:0 0:3 2:1 1:0 4:0 3:0 5:1 5:1
Bari 3:0 2:1 1:1 2:1 0:1 2:1 1:5 1:1 2:0 1:0 1:0 1:0 0:0 2:2 2:2
Benátky 2:1 2:1 1:1 2:0 2:6 1:1 2:1 2:1 0:2 4:0 3:1 2:0 2:2 2:1 3:1
Boloňa 0:0 2:0 3:1 3:2 5:3 1:0 3:1 2:0 1:0 1:0 3:0 1:1 1:0 3:1 2:0
Fiorentina 0:3 1:1 3:1 1:0 1:1 0:0 2:3 4:0 1:0 3:2 2:2 2:0 1:0 3:2 1:0
Janov 2:2 3:0 3:1 1:2 3:0 3:2 4:0 2:0 1:1 0:3 5:3 2:0 0:0 1:0 1:0
Juventus 1:0 6:2 1:0 1:0 3:2 3:1 3:1 4:0 2:2 1:0 1:0 2:1 1:1 1:1 2:6
Lazio 1:1 0:1 1:0 2:2 1:1 4:1 4:0 2:2 2:2 1:1 1:0 2:0 1:0 2:1 1:1
Liguria 0:2 1:0 0:0 1:1 2:1 2:1 0:2 0:0 0:2 1:1 1:0 2:0 1:0 2:1 1:1
Milán 1:3 4:0 2:1 0:2 3:1 2:2 1:2 0:2 1:1 4:0 0:2 3:0 3:0 1:3 0:0
Modena 1:2 3:0 2:2 0:0 3:0 1:4 1:2 1:1 1:1 2:2 4:1 0:0 1:0 1:2 2:1
Neapol 0:1 1:1 2:0 1:1 2:1 3:1 0:0 1:1 3:2 1:4 1:0 2:1 0:1 3:1 3:1
Novara 1:0 1:0 2:0 0:0 2:1 3:1 1:0 0:0 1:0 1:0 1:0 0:1 1:0 0:1 2:1
Řím 1:2 4:2 0:2 2:0 0:0 2:0 3:1 1:0 2:2 3:1 1:0 1:0 3:1 0:0 1:0
Turín 0:1 2:2 0:0 2:1 2:1 3:1 1:2 0:1 3:0 2:1 4:3 1:0 1:0 4:0 3:1
Triestina 2:1 1:0 0:0 0:2 2:1 0:1 1:0 2:3 3:1 1:1 4:1 2:0 2:0 1:0 2:2

Střelecká listina[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Jméno Klub Branky
1. Aldo Boffi Milán 24
2. Umberto Guarnieri Ambrosiana-Inter 15
3. Hector Puricelli Boloňa 14
Carlo Reguzzoni Boloňa 14
4. Ugo Conti Janov 13
5. Guglielmo Gabetto Juventus 12
Attilio Demaría Ambrosiana-Inter 12
7. Bruno Arcari Janov 11
8. Miguel Ángel Pantó Řím 10
Giovanni Alberti Benátky 10
Danilo Michelini Turín 10
Vittorio Sentimenti Modena 10

Vítěz[editovat | editovat zdroj]

Serie A
Vítěz pro rok 1939/40
FC Inter Milán

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Serie A 1939-1940 na italské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]